Jaké bylo však překvapení při závěru jeho řeči, když prohlásil, že navrhne toliko nějakou změnu zákona, jinak že jeho strana, národní demokracie, jest ochotna hlasovati pro tento zákon. A slyšme, jak argumentoval ve své řeči náladu pro přijetí tohoto zákona!

Jsme prý na šikmé ploše, jestliže vláda stále a stále předkládá zákony takového druhu, jako je právě tento zákon o zdražení droždí. Pan ministr Novák vidí v tom nezdravý fiskalismus. Slavnostně zdůrazňuje, že s tímto daňovým džbánem se bude tak dlouho choditi do studny, až bude úplně prázdná. Nevadilo mu však hned na to, že s prvými deseti paragrafy úplně souhlasil a teprve když neprosadil při §u 11 navrhovanou změnu, demonstrativně ze živnostenského výboru odešel. Při této vší nechuti k tomuto zákonu nevyhověli však koaliční poslanci návrhu kol. Jiráčka, který se dožadoval, aby byla vzata tato předloha s pořadu schůze. Návrh jeho, aby daň z droždí byla snížena s 5 na 1 Kč z jednoho kilogramu, byl zamítnut, jakož i byl zamítnut další návrh, aby se v zákoně škrtl § 10, kde jde o to, aby také vedle droždí byly zdraženy náhražky. Poctivě konstatováno, nebylo tentokráte v kritice zákona rozdílu mezi oposičními a koalovanými stranami a rozdíl se teprve ukázal při hlasování. (Posl. Najman: Pro to zdvihli tam ruce!) Ano, koalované strany přes všechen svůj odpor k tomuto zákonu daly souhlas k jeho provedení a tak po odhlasování v živnostenském a rozpočtovém výboru proděláváme poslední fási tohoto zákona, přikročíme ve chvíli k jeho definitivnímu schválení, čili vládní koalice zvednutím rukou v této síni dá mu své požehnání. (Posl. Najman: Bude zdražovati lidu potraviny!) Byl bych měl velice snadnou úlohu mluviti proti tomuto zákonu tím, kdybych byl zastřeně proti němu citoval všechny námitky, které přednesli koaliční poslanci. Bylo by se mi jen vytklo, že musím tak jako oposiční poslanec mluviti, a veřejnost by jistě nebyla měla ani tušení, že toto sousto je přímo z koaliční kuchyně. V nazírání, odsouzení a zavržení tohoto zákona až na odhlasování jsme byli tudíž s koalicí jednotni a teprve při hlasování se zde rozcházíme. Mé kritické stanovisko k tomuto zákonu, jak jsem pravil, již za mne z velké části vyslovili koaliční poslanci ve výborech i v plenu této sněmovny. Doufám tudíž, že zákon tento je pokračováním nešťastné finanční politiky vlády i celé vládní koalice.

Pana ministra financí mohu již nyní ubezpečiti, že zákonem tímto nikdy nedocílí toho finančního efektu, který zde sledoval. Je to daň, která bude zase těžce zatěžovati, jako všechny zde již odhlasované daně podobného druhu. Zatíží jednostranně tu vrstvu lidí ve státě, kteří jsou jako psanci pronásledováni stále novými a novými daňovými břemeny. Každé takovéto zatížení značí zatížení celého našeho národního hospodářství, a tak vidíme, že ti, kteří by měli býti jeho největšími ochránci, kopou mu vlastně předčasně hrob. Takováto finanční jednostranná politika není a nikdy v budoucnu nebude schopna vyléčiti státní finance. Tato nastoupená nebezpečná cesta nepovede nikdy ke kladnému výsledku. Je v tom jen snaha získávati stále a stále a za každou cenu jenom nové a nové daně, což musí míti také jedenkráte svůj konec. Domněnka, že k sanaci státních financí a udržení rovnováhy státního rozpočtu povede tato finanční politika, je osudným omylem. Dříve nebo později, v každém případě dlouho již to trvati nebude, se potvrdí, že tento elixír zklamal, a bude nutno hledati jiné, nové a lepší cesty. Vinou vlády v těžké krisi hospodářské je také zanedbaná exportní politika. Přestáváme téměř úplně vyvážeti zboží, a vývoz lidí ztrativších práci podniknouti nemůžeme. (Hlas: Dováží nám je nazpátek!) Ano. Všechny snahy činitelů mimo stát jsou zbytečné a my marně čekáme na iniciativu, která jedině v politice obchodní musí vyvěrati ze státu.

Nyní chci promluviti k meritu zákona. Význam i jeho působnost jsou krátce vyjádřeny ve dvou paragrafech. V prvním se mluví o sazbě daně 5 Kč z 1 kg droždí a druhý paragraf ustanovuje, kdo tuto daň je povinen platiti. Placení daní ukládá se výrobcům zboží. Nebyla-li tato daň zaplacena jmenovanými výrobci, může k zaplacení jejímu býti donucen i ten, kdo droždí nabyl, a to zejména v případě zkrácení důchodkového. Již z těchto ustanovení vidíme, že pro obchodníky s kvasnicemi a řemeslnými spotřebiteli je tu skryto velké nebezpečí platiti daň 5 Kč z 1 kg droždí, když sám výrobce tuto daň nezaplatil. §§ 4 až 6 jednají o daňových záznamech a úředním dozoru. Navrhovaná ustanovení tato jsou vyložené šikanování pro obchodníky droždím a pekaře. Každou zásilku droždí musí doprovázeti jeden průpis záznamu na důkaz, že jde o zásilku do daňového záznamu řádně zapsanou. Každý, kdo drozdí prodává nebo po živnostensku zpracovává, jest podle §u 5 povinen ohlásiti to finančnímu úřadu I. stolice a oznámiti veškeré místnosti, kde droždí ukládá, později pak hlásiti každou změnu. Každý, kdo takto má zboží na skladě, je povinen kontrolním orgánům za účelem kontroly předkládati průpisy z kontrolního záznamu, anebo prokázati, odkud zboží odebral. Mimo to podniky, v nichž se droždí prodává nebo po živnostensku zpracovává, podléhají úřednímu dozoru. Aby kontrola státní byla usnadněna, jsou podniky dopravní, hlavně tedy pošty a dráhy, povinny podávati finančním úřadům výkazy o dopravě zboží. (Hlasy: To bude státi více, než se na dani vyměří!) To je u nás zvykem, pane kolego!

Z uvedeného je patrno, že předpisy, které tento zákon obsahuje, jdou do nejpřísnějších důsledků, z čehož vyplývá, že každý obchodník, který nemusí míti droždí, raději je prodávati nebude, nikoliv v důsledku placení daně, nýbrž úředního šikanování, jež bude nesnesitelné. Je z toho jasno, že zamýšlený finanční efekt zákona bude jeho prováděním velmi poškozen.

Monstrum celého zákona je § 11. Prodejní ceny droždí i jeho náhražky mohou prý býti podle tohoto ustanovení stanoveny ministrem financí v dohodě s ministry obchodu a zásobování. Tento pasus v zákoně jest otevřeným útokem na volný prodej, je to nové vázané státní obhospodařování, nový zásah státu do tvorby cenové politiky. Výrobci droždí jako vrstvy průmyslové činí námitky proti tomuto ustanovení, snad neprávem. Ministr obchodu dovedl by se v tomto případě zastati průmyslníků, aby jim nebylo ublíženo, vydáni jsou však na pospas obchodníci droždím a pekaři.

Zástupce ministerstva financí v živnostenském výboru prohlásil, že cena droždí nyní bez daně se pohybuje kolem 5 Kč za 1 kg a že se v detailu prodává za 10 Kč. Tím jistě zřetelně naznačil, že tyto vrstvy vydělávají nepřiměřeně, a že snad by bylo dobře, aby nevydělaly docela nic, prostě tuto diferenci cenovou, rovnající se domněle uvalované státní dani, na ně převaliti. Takové vyhlídky z tohoto zákona mají obchodníci a pekaři. Býti za vše odpovědni, dáti se úřady týrati a na konec dělati toto vše zadarmo. (Posl. Najman: Mělo by si ministerstvo zásobováni zříditi prodejny!) Divím se, že ještě ministerstvo financí nepřišlo na nápad, aby samo s ministerstvem zásobování tyto kvasnice prodávalo. (Posl. Najman: To by bylo kvasnic víc zkažených než čistých!) To je také pravda.

Rozumí se, že závěr zákona má přísná ustanovení trestní a že trest může jíti až do 5000 Kč. Na pokuty a na kriminál, myslím, máme nejlepší zákony na celém světě. Pan ministr financí - jako při každém finančním zákoně i při tomto - má jedině na zřeteli, mnoho-li mu to vynese. Kdo ponese tíhu takového zákona, aneb jak a zda ji unese, je mu vedlejší. Tak daleko už jeho svědomí nesahá. Pan ministr Novák sám dokazoval, že zdražení droždí projeví se při spotřebě 4 dkg droždí na 1 kg mouky ve zdražení hotového produktu o celých 20%. I když důvodová zpráva to popírá a udává menší percentuelní spotřebu droždí, přiznává nicméně, že ceny pečiva se tím zdraží o 1 1/2 až 2 1/2%. Můžeme-li takovému tvrzení věřiti, jak už to známe, na 50%, projevuje se nám, že ceny pečiva se zdraží nejméně o 5%. Je to dvojnásobná obratová daň, kterou si pekaři nesmějí započítati, nesmějí pečivo zdražiti a musí ji tudíž nésti ze svého. Pro středního pekaře bude toto zatížení činiti minimálně 18.000 Kč ročně. Vládní návrh zákona chtěje zastříti pravou skutečnost, která uvalením daně nastane, uvádí, že zdanění droždí se projeví při jednom kusu pečiva nejvýše o půl haléře. Při jednom kuse pečiva by to jistě nehrálo významnou roli, kdyby tu nešlo o ohromná kvanta pečiva. Tento výpočet vypadá tak, jako by někdo vypočítal plat vysokého úředníka a dokazoval, že má málo, vypočítá-li se jeho plat za jednu minutu. Je-li úředně zjištěno, že se vyrobí ze 100 kg mouky 3400 kusů lidového pečiva, máme zde však již jinou cifru a vidíme, že zdražení droždí daní činí celých 17 Kč, což se rovná tomu, jako kdyby byla mouka zdražena o celých 8%. Ze spotřeby 12 mil. kg droždí ročně připadá podle úředního tvrzení 2/3 na pekaře a toliko 1/3 na spotřebitele. Toto úřední sdělení potvrzuje - i když víme, že potřeba droždí v živnostech pekařských je ještě větší - že tento zákon, tato nová daň z droždí je namířena čistě proti živnosti pekařské a že tento stav ponese celé finanční břemeno tohoto zákona.

Mohlo by se namítati, že ponesou toto zdražení také pekárny, patřící těm politickým stranám, jež budou pro tento zákon hlasovati. Ano, víme, že hlasovati budou. Před jedním musíme p. ministra financí včas varovati. Tvrdí se, že družstevní pekárny mají dostati droždí za sníženou paušalovanou daň a že dokonce mají býti jmenované pekárny z placení spotřební drožďové daně vyloučeny. U nás, jak už víme, je všechno možné, a proto ani tato možnost není vyloučena.

Tento zákon, jak jsem stručně naznačil, je zákonem nespravedlivým, zatěžujícím jednostranně obchodnický stav, a hlavně živnost pekařskou. Jako jsme se proti němu bránili a protestovali ve výborech, tak v poslední chvíli protestujeme v zájmu obchodnického stavu a pekařské živnosti i v této síni poslanecké sněmovny. Víme, že ani zde náš protest nenalezne odezvy a že vládní koalice a ani ty politické strany, které také mají ve svých řadách organisované živnostnictvo a obchodnictvo, nebudou míti odvahy, aby hlasovaly proti tomuto zákonu. My s ním nesouhlasíme, my jej jako nejvýše škodlivý zavrhujeme a proto budeme také proti němu hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Bergmann. Uděluji mu slovo.

Posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Z pověření klubu poslanců čsl. strany nár. socialistické dovoluji si učiniti toto prohlášení:

Podali jsme iniciativní návrh, aby byla zavedena progresivní přirážka k dani důchodové u důchodů, převyšujících 100.000 Kč. Návrh ten podali jsme za tím účelem, aby byla opatřena rovnováha státního rozpočtu a na druhé straně, aby nebylo nutno zatěžovati důchodce střední a malé. Náš návrh nedošel ovšem souhlasu všech koalovaných stran. Byl předložen vládní návrh, který je předmětem jednání této slavné sněmovny. Posuzujeme jej především se stanoviska nezbytné nutnosti opatřiti rovnováhu státního rozpočtu a opatřiti ji rychle. To je pro nás hlavní a přesvědčující důvod, vůči němuž námitky rázu finančně-právního musí ustoupiti do pozadí.

Stát chce a musí býti finančně zabezpečen a my, jsouce si vědomi své povinnosti, chceme mu toto zabezpečení dáti. Nemohli bychom jinak odpovídati za neblahé důsledky, které by mohlo přinésti odepření schválení této předlohy pro státní finance a pro všechny ty, jichž existence závisí od státních financí. Proto bylo a jest stanovisko naší strany k osnově kladné, zejména když se úsilí našemu podařilo prosaditi progresi v zásadě naší iniciativě odpovídající a když sociální zřetel v tomto zákoně je do značné míry uplatněn a změnou provedenou v rozpočtovém výboru ještě posílen. Budeme tedy pro usnesení rozpočtového výboru hlasovati.

Převzal-li klub komunistické strany náš iniciativní návrh za svůj a podává-li jej k hlasování, poukazujeme prostě na to, že návrh jejich sleduje jedině cíl demonstrační, nezaručuje proň potřebnou většinu. Tím vysvětlujeme, že pro návrh ten hlasovati nebudeme.

Jsme si vědomi, že vládní návrh sleduje zaručení rovnováhy státního rozpočtu, že však vedle toho vážná hospodářská krise vyžaduje si řešení řady naléhavých otázek hospodářských, a to řešení neodkladného; zdůrazňujeme zejména, že je nutno, aby vláda použila zmocnění, daného jí bankovním zákonem, a řídíc se vzorem řady evropských států, přikročila ku snížení úrokové míry, dále přičinila se o nejrychlejší vydání kartelového zákona a snížení cen uhlí a železa. Opatření tato přispějí okamžitě k potřebnému uvolnění hospodářského života, podnícení výroby a snížení nezaměstnanosti a zachrání z našeho vývozu to, co při ztížení podmínek soutěže zachrániti ještě lze.

Také palčivá otázka řešení zemědělské krise a nezaměstnanosti vyžaduje dalších zákonodárných činů, jako úprava finančního hospodářství samosprávných svazků, prodloužení garancie exportních úvěrů, vyřešení bytového problému, sekvestrace dolů atd., aby mohla býti prováděna soustavná produktivní péče o nezaměstnané.

Proto apelujeme na slavnou sněmovnu a zejména na všechny koaliční strany, aby zákonodárné sbory ve své práci bez přerušení dále pokračovaly. (Výborně!) Poněvadž řešení těchto naléhavých a nezbytných hospodářských problémů vyžaduje zachování absolutního klidu a pořádku ve státě, považujeme za přední povinnost vlády, aby s největší přísností zakročila proti všem těm, kteří porušováním zákonů snaží se vyvolati nepokoje a štvanice.

Výzva naše týče se zejména nutných opatření proti podvratnému hnutí hakenkrajclerskému a fašistickému.

Považujeme za povinnost státní správy, aby netrpěla ve svých službách lidí, kteří podvracejí základy republiky, od níž berou peníze. (Výborně!)

Budeme usilovati o to a podporovati vládu v její snaze zvládnouti naši hospodářskou krisi a vyvésti náš hospodářský život do normálních kolejí. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): K věcné poznámce se přihlásil pan posl. Šeba. Uděluji mu slovo.

Posl. Šeba: Slavná sněmovno! V tomto domě byla pronesena několika řečníky z řad komunistů a hakenkrajclerů řada útoků proti sokolskému sletu. (Výkřiky.) Sokolský slet je nejvyšším vypětím naší národní energie, naší národní myšlenky; v řadách sokolských cvičí převážná většina nár. soc. dělnictva. Je směsné, bylo-li zde tvrzeno, že sokolský slet je podnikem kapitalistů. Nadšená účast chudobných proletářů z Prahy i venkova a nebývalé nadšení manifestované při dosavadních sletových podnicích ukazuje, že většina národa sympatisuje s myšlenkou sokolskou. (Výborně!) Sokolská idea byla vůdčí ideou, která vedla v zahraničním odboji naše legie. Hymna sokolská "Spějme dál" byla hymnou válečnou, s níž nastupovala do boje brigáda zborovská, bataliony u Terronu a na Doss Alto. (Výborně! - Potlesk.)

Jménem celé strany nár. socialistické, jménem klubu poslanců nár. socialistických odmítáme co nejdůrazněji urážky našeho národa, jichž se dopustil pan posl. Horpynka a urážky Sokolstva (Výkřiky: Hanba mu!) zde pronesené. Varujeme všechny co nejdůrazněji, aby nehřešili na příslovečnou trpělivost našeho národa. Naše národní sokolské svátky a slet všeslovanského sokolstva si nedáme nikým zkaziti. (Potlesk.) To adresujeme pánům napravo i nalevo. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

obdrželi na dnešní schůzi posl. Bečko a Chobot pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Myslivec.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Jelinek.

mezi schůzí:

Naléhavé interpelace tisky 1697, 1732, 1747, 1756, 1757, 1765, 1768.

Odpovědi tisk 1879 (I až XIII).

přikázány mezi schůzí rozdané návrhy tisky 1896 až 1898.

Podle usnesení předsednictva navrhl místopředseda Taub, aby se příští schůze konala v pátek dne 1. července 1932 v 11 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1872) zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 1900).

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1873) zákona o spotřební dani z droždí (tisk 1886).

3. Druhé čtení osnovy zákona o exekuci na podpory v nezaměstnanosti (tisk 1880).

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 1889).

5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (tisk 1890).

6. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona, kterým se mění a rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 1900),

b) zákona o spotřební dani z droždí (tisk 1886).

7. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o návrzích na poskytnutí veřejné podpory zemědělcům poškozeným živelními pohromami (tisky 1497, 1533, 1566, 1571, 1584, 1606, 1634, 1649, 1703, 1714, 1726, 1766, 1771, 1772, 1773, 1776, 1792, 1816, 1817, 1818, 1819, 1820, 1822, 1824, 1825, 1826, 1827, 1828, 1836, 1837, 1838, 1847, 1848, 1849, 1850, 1851, 1852, 1853, 1854, 1855, 1856, 1857, 1862, 1877, 1882 a 1883) (tisk 1899).

8. Návrh, aby poslanecké sněmovně prodloužena byla lhůta stanovená § 43 ústavní listiny k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. (tisk 1866).

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v N. Jičíne v trest. veci posl. Hadka (tisk 1740).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Hodinové (tisk 1742).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Vallo (tisk 1764).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Ml. Boleslavi v trest. věci posl. Dubického (tisk 1769).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Hrubého (tisk 1775).

Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 6 hod. 38 min. večer.