Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek a de Witte.

173 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Slávik, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 1 hod. 22 min. odpol.

ze 194. schůze platí též pro 195. schůzi.

Dovolenou dal předseda dále na dnešní schůze posl. Šalátovi z rodinných důvodů.

Nemocí omluvil se posl. Stříbrný.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Bobka za posl. dr Mayr-Hartinga.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Petrovického za posl. dr Hodáče; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Schäfera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Zajička za posl. Greifa; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Kaspera.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Štětku za posl. Babela.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Richtera za posl. Šebu.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Přikázal výboru soc.-politickému vládní návrh tisk 1871 a k jeho návrhu byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta do pondělí dne 20. června 1932 včetně.

Dále přikázal předseda:

výborům zemědělskému a zásobovacímu usnesení senátu tisk 1863,

výboru technicko-dopravnímu usnesení senátu tisk 1864,

výboru ústavně-právnímu usnesení senátu tisk 1865,

výborům ústavně-právnímu a soc.-politickému usnesení senátu tisk 1866,

výboru rozpočtovému vládní návrh tisk 1872,

výborům živn.-obchodnímu a rozpočtovému vládní návrh tisk 1873.

K návrhu předsedovu byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto usneseních a vládních návrzích uloženy lhůty do 25. června 1932 včetně.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Druhé čtení osnovy zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění (tisk 1808).

Zpravodajem jest p. posl. Hatina.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hatina: Nejsou.

Předseda: Není jich.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Návrh, aby posl. sněmovně prodlouženy byly lhůty stanovené §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o vládních návrzích zákonů:

a) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 2),

b) o změně §§ 82 a 54 živn. řádu a §u 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 3),

c) o veřejné stráži zemědělské (tisk 4),

d) o ochraně polního majetku (tisk 5).

Důvodem pro prodloužení jest, že lhůty podle §u 43 úst. listiny končí pro posl. sněmovnu koncem tohoto měsíce, do kteréžto doby osnovy ony nemohou býti projednány.

Proto navrhuji, aby senátu předložen byl návrh na prodloužení lhůty o dalších 5 měsíců.

Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Poněvadž nebyl podán návrh ani na odklad hlasování, ani na přikázání výboru, budeme hlasovati o předneseném mém návrhu.

Kdo tedy souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty dané posl. sněmovně o dalších 5 měsíců, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj jest přijat.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu a před ukončením schůze sděluji:

Paní posl. Kuhnová podala mně dva dotazy podle §u 70 jedn. řádu, v nichž vytýká opožděné zodpovídání interpelací a domáhá se včasných odpovědí.

První dotaz týká se její interpelace o zastřelení Arnošta Bauera na pohraničí (tisk 1597/IV) a tazatelka v dotazu uvádí, že na interpelaci, podanou dne 23. listopadu 1931, dosud nedošla odpověď.

Druhý dotaz má za předmět interpelaci o poměrech v chomútovské nemocnici (tisk 1547/XIII). Tazatelka vytýká, že na interpelaci ze dne 10. prosince 1931 nedošla odpověď přes to, že dvouměsíční lhůta k odpovědi uplynula.

V obou svých dotazech táže se pí posl. Kuhnová předsedy sněmovny, zda jest ochoten vyzvati dotázané členy vlády k okamžité odpovědi.

Na to odpovídám, že sněmovní předsednictvo dává sněmovní kanceláří urgovati odpovědi na interpelace několikráte po prošlé dvouměsíční lhůtě, ba i před jejím uplynutím. Musím však upozorniti, stejně nyní, jako jsem učinil při podobných dotazech dřívějších: Dvouměsíční lhůta k odpovědi je v §u 68 jedn. řádu sice stanovena zákonem, ale předseda ani předsednictvo sněmovny nemají donucovací moci nad jejím dodržením a mohou tedy působiti toliko připomínkami. Dodržení lhůty jest ovšem věcí dotázaných.

Také jedině dotázaní členové vlády nebo vláda mohli by zodpověděti další otázku pí posl. Kuhnové, položenou v obou případech předsedovi sněmovny, jak odůvodňuje postup dotázaného člena vlády, a mohli by splniti její přání, aby odpověď měla určitý obsah.

Podle §u 70 jedn. řádu však může předseda sněmovny býti tázán a tudíž také dáti odpověď jen o svých vlastních opatřeních.

Podotýkám, že na obě interpelace došly odpovědi a rozdány byly v dnešní schůzi jako tisky 1813/XX a XXI.

Posl. Štětka ve formě dotazu podle §u 70 jedn. řádu popírá okolnosti uvedené ve vyjádření ministerstva vnitra, které mu byly sděleny přípisem předsednictva sněmovny ze dne 28. dubna 1932, č. j. K 3804-III, na jeho stížnost, kterou jako předseda klubu poslanců strany komunistické podal písemně předsednictvu sněmovny proti postupu policejních orgánů v Hořovicích vůči posl. Hruškovi dne 16. března t. r.

Na konci svých vývodů posl. Štětka přičiňuje otázku, zda předseda sněmovny jest ochoten porušení imunity posl. Hrušky dáti řádně vyšetřiti za účasti posl. Hrušky? K této otázce odpovídám, že se vždy starám, aby zjištěna byla skutečná pravda, jak se nakládá s poslanci, pokud ovšem stojí na půdě zákona, a že k tomu cíli opis podání posl. Štětky sděluji panu ministrovi vnitra k dalšímu zevrubnému šetření.

Také p. posl. Russ a pí posl. Kuhnová ve formě dotazu předsedovi sněmovny podle §u 70 jedn. řádu potírají výsledky šetření, obsažené ve vyjádření pana předsedy vlády o zatčení posl. dr Sterna dne 1. května 1932 v Ústí n. L., kteréž vyjádření předsednictvo sněmovny přípisem ze dne 19. května 1932, č. j. K 3843-III, dalo sděliti posl. Štětkovi na jeho podání v této věci, adresované sněmovnímu předsednictvu. Také toto podání posl. Russa a posl. Kuhnové sděluji opisem vládě k zevrubnému vyšetřování.

Ptají-li se však posl. Russa posl. Kuhnová, co po jejich vysvětlení hodlám učiniti na potrestání provinilých orgánů veřejné správy a na zamezení případů, takto porušujících poslaneckou imunitu, musím odpověděti, že předseda sněmovny nemaje k tomu zmocnění zákonného není ani oprávněn ani s to rozsuzovati o odporujících si udáních a nemůže tedy než vyčkati zjištění, které provedou ústavou k tomu povolaní činitelé administrativní neb soudní.

Posl. Russa posl. Kuhnová kladou také otázku, zda jejich podání obšírně sdělím sněmovně, aby zvěděla jimi uváděné okolnosti. Tuto otázku zodpovídá sám § 70 jedn. řádu výslovným ustanovením, že dotázaný předseda sdělí obsah dotazu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 21. června 1932 ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 1871) zákona, kterým se prodlužují zákony týkající se bytové péče [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se prodlužují zákony týkající se bytové péče (tisk 1871).

3. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1710), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 23. března 1932 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. dubna 1932, č. 45 Sb. z. a n. (tisk 1730).

4. Zpráva výborů ústavně-právního a zemědělského o usnesení senátu (tisk 1789) k vládnímu návrhu zákona (tisk senátu 725 a 740) o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení scelovací (tisk 1840).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.