Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

119 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Czech, inž. Dostálek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 4 hod. 28 min. odpol.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Hokkymu, Halkemu, dr Hodinovi, Chalupníkovi, dr Lukavskému; na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Jabloniczkému - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Bezděk, Ježek, dr Mičura.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. dr Szüllöho za posl. Hokkyho.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Machníka a Kočandrle za posl. Křemena a Nejezchleba-Marchu; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické dne 13. května t. r. posl. dr Patejdla za posl. Solfronka, dne 17. května 1932 posl. Solfronka za posl. Tykala; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Knotka za posl. Stanislava; klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 13. května 1932 posl. Ježka za posl. inž. dr Touška, dne 14. května 1932 posl. inž. dr Touška za posl. Ježka; klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" dne 13. května 1932 posl. Bobka za posl. Scharnagla, dne 17. května 1932 posl. Scharnagla za posl. Bobka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 13. května 1932 posl. dr Hodáče za posl. Petrovického, dne 17. května 1932 posl. inž. dr Touška za posl. Ježka; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Slavíčka za posl. Netolického; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Nitsche za posl. Stenzla.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Schollicha za posl. Horpynku.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Kaspera za posl. Schuberta.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 14. května 1932, č. j. 7066/32 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 11. května 1932, č. j. 6831/32 m. r., nařízení vlády ze dne 29. dubna 1932, č. 59 Sb. z. a n., kterým se částečně mění seznam přepychových předmětů, vydaný vládním nařízením ze dne 27. března 1930, č. 32 Sb. z. a n. přikázáno výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu.

Súrna interpelácia posl. Danihela, dr Polyáka, dr Pružinského a druhov ministrovi zemedelstva pre nevybavenú žiadosť Kresť. rolníckeho sdruženia v Bratislave a právo vysielať svojho zástupcu do výboru Zemedelskej Rady pre Slovensko.

Dotazy:

posl. Kubače:

ministru vnitra o protizákonném postupu notáře Samuela Moškoviče z obce Ubla, okres Snina (č. D 811-III),

ministru zemědělství o vymáhání nesnesitelných břemen za přidělenou půdu od chudých občanů v Chtelnici (č. D 812-III);

posl. Štětky ministru financí o případu Jana Žaloudka z Dubečku u Běchovic (č. D 814-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Sladkého o personálních poměrech u slezského finančního ředitelství v Opavě (č. D 662-III),

posl. inž. Kalliny o vyřízení žádosti o milost nezletilých, oboustranných sirotků Josefa, Františka a Frídy Mayerlových z Trmové, č. 9 v okrese doupovském, podané dne 29. ledna 1930 (č. D 740-III);

min. soc. péče na dotazy:

posl. inž. Kalliny:

o nároku důchodce Jos. Laubra, obecního tajemníka v. v., z Jáchymova na započtení nepojištěné služební doby podle zákona ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n. (č. D 736-III),

že se zdlouhavě poukazují peníze připadající na zaplacení lístků na potraviny pro nezaměstnané a že se tím obchodníci těžce poškozují (č. D 778-III),

posl. dr Daňka a druhů o předložení zákona, jímž se zřizuje platová pokladna zajištění pro kondicinující lékárníky (č. D 727-III),

min. vnitra na dotaz posl. Kurťaka, že okr. úřad nespravedlivě potrestal obyvatele obce Danilova v okrese chustském (č. D 704-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Goldsteina o protizákonném štvaní časopisu "Sudetendeutscher Beobachter" v Litoměřicích proti židovským obchodníkům a o postupu censora proti tomuto časopisu (č. D 713-III);

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny ve věci Jos. Kreissla, vojína pluku polního dělostřelectva č. 259, II. baterie v Žilině (č. D 720-III);

min. věcí zahraničních na dotaz posl. inž. Kalliny ve věci Jos. Müllera z Drahovic u Karlových Varů, který byl v ruském zajetí (č. D 732-III);

min. zemědělství na dotazy:

posl. Kurťaka o náhradě 80.000 Kč, kterou ztratil Martin Majer na "Butině" a kteroužto ztrátu způsobil mu erár prostřednictvím lesníka Jarého v obci Bohdanu na Podkarpatské Rusi (č. D 748-III),

posl. Sladkého o volebním útisku proti nár. socialistickému dělnictvu státních pil na Těšínsku (č. D 775-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisky 1752 (I až VIII), 1753 (I až XII).

Těsnopisecká zpráva o 178. schůzi posl. sněmovny.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1771 až 1774.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Plzni ze dne 29. dubna 1932, č. Tl 26/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491, 493 tr. z. resp. pro přestupek podle §u 496 tr. z. a §u 1 zákona č. 124/24 Sb. z. a n. (č. J 460-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 10. května 1932, č. Tl XV 67/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Müllera pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem podle §§ 491, 493 tr. z. a §§ 1 a 24 zákona z 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n., resp. přestupek podle §§ 6 a 24 cit. zákona (č. J 461-III).

výboru soc.-politickému usnesení senátu tisk 1770.

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o 184. schůzi sněmovny dne 12. května 1932 z řečí posl. Krebse a Höhnela projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odstavec 6 a následující odstavce dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy nejprve k projednávání odstavce 6, jímž jest:

6. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1561), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n. (tisk 1593).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Světlík, za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek.

Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Brazilskou mohla by míti dosti velký význam, poněvadž běží o odbytiště, které má 30 milionů obyvatel. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Brazilskou byla sjednána výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931.

Touto dohodou zaručují si oba státy navzájem nejvyšší výhody při vyclívání zboží přicházejícího z druhého smluvního státu. Toho jsme dosud neměli.

Dohoda je sjednána na dva roky, načež může býti vypověděna na půl roku.

Smluvní úpravou našeho obchodně-politického poměru k Brazilii dostává se našim přímým obchodním stykům s tímto velkým státem pevného podkladu a podpory.

Styky ty nejsou stále ještě té intensity, která by odpovídala československým výrobním možnostem a spotřební kapacitě Brazilie.

Podle našich výkazů činil náš vývoz do Brazilie r. 1928 85,985.000 Kč, r. 1929 91,156.000 Kč, r. 1930 poklesl na 49,115.000 Kč.

Náš dovoz z Brazilie činil r. 1928 117 mil. 658.000 Kč, r. 1929 109,340.000 Kč, r. 1930 poklesl na 60,018.000 Kč.

Podle brazilských statistik činil celkový vývoz brazilský v československých korunách r. 1929 14.869,000.000, dovoz 14.211 milionů; z toho připadá na dovoz z republiky Československé podle našich statistik 91 mil. 156.000 Kč (0.64 %). Z brazilského vývozu připadá 71 % na kávu; vedle kávy je důležitým též vývoz bavlny, koží, zmrzlého masa a kakaa.

V celkovém dovozu do Brazilie jsou důležity stroje, pšenice, železo a ocel, automobily, benzin, uhlí, bavlněné zboží, mouka, chemikalie a papír.

V našem vývozu zaujímají nejdůležitější místo slad, výrobky ze železa, sklo, bavlněné zboží, výrobky z obecných kovů, zboží zlacené nebo stříbrné, zboží hliněné, chmel, šperky a vlněné zboží.

Obraty ty v budoucnosti mohou býti při intensivnějším zpracování tohoto trhu, před válkou ve srovnání s trhy východními neprávem zanedbávaného, značně zvětšeny - jsme v dovozu do Brazilie daleko na př. za Portugalskem, Švédskem, Švýcarskem, Španělskem, Finskem a Dánskem. Je to zejména průmysl bavlnářský, který na brazilském dovozu, činícím celkem 522,000.000 Kč r. 1929, participoval pouze 11,657.000 Kč, tedy pouze 2.2%.

Výbor zahraniční navrhuje proto poslanecké sněmovně schválení schvalovacího usnesení podle vládního návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - p. posl. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno! Živn.-obchodní výbor sněmovny projednal předložený vládní návrh obchodní smlouvy mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských. K obsahu této smlouvy nemohu připojiti nic, co by rozšiřovalo sdělení zpravodaje výboru zahraničního. Proto omezuji se na sdělení, že živn.-obchodní výbor doporučuje posl. sněmovně schvalovací usnesení ve znění vládního návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Měli bychom přistoupiti ke hlasování, avšak hlasování o tomto odstavci pořadu odložím na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání odstavce dalšího. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati odstavec 7, jímž jest:

7. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n. (tisk 1594).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Žilka, za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina.

Dávám slovo p. zpravodaji posl. inž. Žilkovi.

Zpravodaj posl. inž. Žilka: Slavná sněmovno! Obchodně-politické styky Československa s Německem byly upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920 na podkladě doložky o nejvyšších výhodách. Německo sledovalo v dobách vysoké konjunktury světové cílevědomě svoji politiku v tom směru, že se snažilo, aby dosahovalo pokud možno největších výpůjček z ciziny. V dobách této konjunktury vidíme, že Německá říše dosahovala v obchodně-politické bilanci pasivity, která až do r. 1929 projevila se výší 6.4 miliard M. Rok 1929 jest určitým obratem v obchodní politice Německa. Vidíme, že již r. 1930 stává se úplně aktivní, a to 1.5 miliard M.

Tento obrat samozřejmě znamenal, že Německo začalo provozovati důsledně ochranářskou politiku, která se také projevila velmi výrazně v obchodně-politických stycích s Československou republikou. Kdežto do r. 1929 obchodní bilance s Československou republikou byla aktivní, stala se od r. 1929 pasivní, a to takřka 1 miliardou M, a do dnešního dne dosahuje tato pasivita hrozivé číslice, takřka 5 miliard M.

Československo marně usilovalo od r. 1920 o sjednání obchodní smlouvy s celně-tarifní přílohou, veškeré snahy Československa sjednati normální styky obchodně-politické s Německem rozbíjely se o houževnatou neústupnost se strany německé vlády. Ochranářská opatření Německa postihla velmi tvrdě hlavně československé zemědělství. Československé zemědělství dvojnásob těžce nese důsledky této německé politiky, poněvadž obchodní smlouvy, uzavírané se státy zemědělskými, vyvíjejí se všechny na úkor československého zemědělství.

Řekl jsem, že hlavně zemědělské výrobky byly postiženy touto ochranářskou politikou. Byl to hlavně ječmen, slad, zelenina a pak kdysi chlouba naší zemědělské produkce, náš chmel.

Tedy Německo dělalo ochranářskou politiku jednak tím směrem, že zvýšilo své sazby na chmel - na př. zvýšilo svou sazbu ze 60 M na 150 M - a kromě toho, jakmile to dovolila obchodní smlouva s Francií, rozhodlo se nejen brániti přístupu chmele z Československa vysokým clem, nýbrž ještě tím, že nařídilo domácím pivovarům, aby odebíraly cizí surovinu v určitém poměru k surovině domácí. Tento postup konečně vedl k tomu, že Československo rozhodlo se jednati o ochranu vývozu chmele do Německa s vládou německou, a došlo k dohodě, která byla uzavřena 12. listopadu 1931, na základě které Německo snížilo clo na dovoz chmele na 70 ř. m. za 100 kg a zavázalo se, že žádosti německých pivovarů o příděl čsl. chmele podle §u 2 nouzového nařízení o nuceném odběru domácího chmele budou blahovolně vyřizovány. Tato úmluva neměla býti konečnou a bylo v dohodách tehdy dojednáno, že po 1. dubnu bude znovu zahájeno jednání, které povede ke konečné dohodě. Bohužel, do dnešního dne tato ujednání nevedla k cíli.

Naproti tomu jako rekompensaci vyhovělo Československo německému požadavku o celní projednávání dehtových barev s obsahem nastavovadel až do 80% v rámci položky č. 625 čsl. celního sazebníku a kromě toho přislíbilo Československo blahovolný postup při povolování dovozu hašeného vápna z Německa.

Zahraniční výbor navrhuje proto posl. sněmovně, aby schválila schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 12. listopadu 1931, podpisový protokol téhož data a vyměněné noty ze dne 1. prosince 1931, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako referent výboru živnostensko-obchodního konstatuji, že tento výbor projednal tuto obchodní smlouvu na schůzi 28. ledna t. r. a po obsáhlé dlouhé debatě usnesl se připojiti se k usnesení výboru zahraničního. Na základě toho doporučuje posl. sněmovně, aby dala souhlas k této obchodní smlouvě. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.

mezi schůzí: zpráva tisk 1775.

přikázán mezi schůzí rozdaný návrh tisk 1776.

Podle usnesení předsednictva navrhl předseda, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 19. května 1932 v 10 hodin dopoledne s

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n. (tisk 1594).

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1561), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n. (tisk 1593).

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a s Dodatkovým protokolem k čl. 2, sjednanou mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929 (tisk 1591).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. (tisk 1582).

5. Zpráva výboru živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 829) zákona o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy [podle §u 35 jedn. řádu].

6. Zpráva výborů živn.-obchodního, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1347) zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami [podle §u 35 jedn. řádu].

7. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1683) zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem [podle §u 35 jedn. řádu].

8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Vallo (tisk 1735).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mladé Boleslavi v trest. věci posl. Tylla (tisk 1736).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. úřadu ve Vráblech v trest. věci posl. Čižinské (tisk 1737).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Podbořanech v trest. věci posl. Viereckla (tisk 1738).

12. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Liberci v trest. veci posl. Höhnela (tisk 1739).

Tento návrh byl přijat a schůze skončena ve 4 hod. 49 min. odpol.