Zákon znějž:

Na podporu soustavné elektrisace venkova povoluje se na léta 1932 až 1934 roční částka 50 milionů Kč, která bude kryta z řádného rozpočtu ministerstva zemědělství, a to z úspor docílených zrušením subvencování velkých zemědělských podniků a pod.

Při provádění elektrisace budiž usilováno o to, aby Zakarpatsko a Slovensko dosáhly pokud možná nejdříve stejného stupně elektrisace jako Čechy a země Moravskoslezská.

Jinak budiž při elektrisaci vždy dána přednost obcím malým před obcemi velkými.

Částky povolované na elektrisaci venkova budou výlučně poukazovány obcím samým. O jejich vynaložení rozhodne obecní zastupitelstvo.

Obce jsou povinny při provádění těchto opatření podniknouti vše, aby se osobám méně majetným dostávalo elektrického proudu za nižší cenu než osobám majetným.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Tímže dnem pozbudou platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provede jej vláda.

2. Doplňujúcí návrh posl. Suroviaka a druhov:

Článok I navrhujem doplniť na konci takto:

"Z Kč 25,000.000 v rokoch 1934 až 1940 venuje sa 50 procentov na elektrizáciu Slovenska."

3. Pozměňovací návrh posl. Pekárka a druhů:

Čl. I budiž doplněn novým odstavcem:

"Pokud by částky, povolené tímto zákonem na podporu soustavné elektrisace nebyly každoročně vyčerpány, přikazují se zvláštnímu fondu, z něhož i po roce 1940 bude lze podporovati soustavnou elektrisaci venkova."

Čl. II bude zníti:

"Provádění domovních instalací vůbec a 60% z každoročně všeužitečnými soukromými i obchodními elektrárnami projektovaných síťových instalací budiž zadáváno veřejnou soutěží soukromým závodům elektrotechnickým."

Dosavadní čl. II budiž přečíslován na čl. III.

4. Pozměňovací návrh poslanců dr Staňka, Šamalíka, inž. Nečase, Bergmanna, Hackenberga, inž. dr Touška, Platzera a druhů:

Navrhujeme, aby v čl. I ve 2. odstavci slova "mimořádných výdajů" nahrazena byla slovy: "řádných výdajů", takže čl. I bude zníti:

"§ 1 zák. č. 139/1926 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 46/1929 Sb. z. a n. se mění a bude zníti takto:

Na podporu soustavné elektrisace venkova povoluje se na léta 1929 až 1933 35,000.000 Kč a na léta 1934 až 1940 ročně 25,000.000 Kč, které buďtež počínajíc rokem 1933 zařazeny do řádných výdajů v rozpočtu ministerstva veřejných prací."

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru technicko-dopravního, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj dovolil bych si říci několik slov k vývodům řečníků, kteří zaujali stanovisko k osnově o elektrisaci venkova.

Především kolegové ze Slovenska, pan kol. Suroviak a pan kol. Kubač, považují dnešní osnovu za určité ukřivdění zájmům Slovenska a za zanedbávání a odstrkování Slovenska. Jeden z kolegů dokonce prohlásil, že tato předloha znovu dokazuje, že Slovensko jest jenom kolonií Československé republiky, když se s ním v tomto směru zachází tak, jak tato předloha znovu na Slovensko pamatovala. Tyto výtky jsou opravdu neoprávněné a ze zákona samého i z dosavadní prakse je zřejmě viděti, že tu jde buď o omyl, nebo o nesprávné vysvětlení. Ministerstvo veř. prací vyřizuje, vždyť jsme toho sami svědky a sami kolegové slovenští mohou tu věc dokázati a mohou se o ní přesvědčiti, žádosti obcí a družstev o udělení subvencí na elektrisaci přesně v tom časovém pořadí, jak žádosti docházely do ministerstva veř. prací. Bylo by si jen přáti, aby právě obce slovenské podávaly více žádostí, aby jimi samými byly ty žádosti více fedrovány, jednak aby obcím bylo umožněno, když finančně zápasí - ten poměr na Slovensku je stejný jako u nás - aby měly čím doplniti kvoty, aby mohly elektrisaci prováděti, jednak také aby tam, kde mohou prováděti elektrisaci, ji prováděly. Staly se již případy, že byly obce zámožnější a dodatečně žádosti odvolaly. Je to zajímavé, že se právě v několika případech zřekly slovenské obce subvencí. Částky, jichž se obce zřekly, dělají 2,700.000 Kč. Toho není příkladu v historických zemích.

Ještě jeden případ jest, na kterém si dovolím demonstrovati, že nejde o útisk Slovenska, kterého bychom si jistě nepřáli a také bychom ho nedovolili my, kteří jsme poslanci v t. zv. historických zemích. My jsme sami po těchto věcech šli, když byly určité žaloby ve slovenském tisku, a přesvědčili jsme se o tom. Byly nám předloženy cifry, které si mohou zkontrolovati stěžovatelé, ze samého rozpočtu pro r. 1932, a zjistili jsme tam na př., pokud jde o účast státu v elektrárenských podnicích všeužitečných, že v Čechách činil základní kapitál 260,100.000 Kč, z toho stát převzal 43,300.000 Kč, t. j. 16 %, na Moravě činil základní kapitál elektráren 92,500.000 Kč, stát z toho převzal 24,390.000, t. j. 26%, na Slovensku pak základní kapitál činil 65,500.000, z toho stát převzal 35,029.000, čili 53 1/2 % (Slyšte!), tedy dvakrát tolik, co na Moravě, a více než třikrát tolik, co v Čechách. Na Podkarpatské Rusi, kde byla zřízena jediná společnost podle zákona č. 258/1921, podle něhož veřejní činitelé mohou upsati 25 % kapitálu, upsal těchto 25 % stát sám, poněvadž místní veřejní činitelé nemohli se z tamních lokálních důvodů k úpisu odhodlati.

Když již se hovoří o problému Slovenska a Podkarpatské Rusi, chtěl bych podotknouti jako zpravodaj a doufám v souhlase sněmovny, že by bylo správné, aby se pamatovalo, až by to ovšem poměry dovolily, na uskutečnění t. zv. projevu Križkova, o kterém se tu několikráte mluvilo, a bylo vysloveno jednomyslné přání 2 výborů a také posl. sněmovny při projednávání zákona o elektrisaci venkova, aby se pamatovalo na tento projev Križkův.

Kolegové z řad komunistických podali několik návrhů, k nimž bych chtěl podotknouti několik slov. Především navrhují změnu v tom smyslu, aby na podporu soustavné elektrisace venkova byla povolena pro léta 1932 až 1934 roční částka 50 mil. Kč, která bude kryta z řádného rozpočtu ministerstva zemědělství, a to z úspor, docílených zrušením subvencování velkých zemědělských podniků a pod.

Komunističtí poslanci tedy navrhují pro léta 1932 až 1934 roční částku 50 mil. Kč. To by znamenalo proti nynějšímu našemu návrhu veliké a podstatné zhoršení věci, protože podstata dnešního zákona spočívá v tom, že my právě od r. 1934 do r. 1940 uskutečňujeme t. zv. elektrisační sedmiletku, kdybychom chtěli hovořit, jak se teď obyčejně hovoří, jde-li o delší plán. To znamená, že přibližně v době 7 let bude umožněno 3.500 obcím naší republiky provésti elektrisaci, kde dosud není. Podle návrhu komunistických poslanců poskytly by se peněžní prostředky jen pro léta 1932 až 1934. Při tom musíme uvážiti, že pro léta 1932 až 1933 je tu ještě podle platného zákona 35 mil. Kč, to znamená, že by zde ročně přišlo zlepšení podle jejich návrhu 15 mil. Kč, ale zapomnělo se na to, co tvoří obsah dnešního zákona, totiž prodloužení. To je smysl zákona, a to znamená, že opravdu přicházíme s návrhem velmi dobrým, se zákonem, který 20.000 lidí umožní práci, kdežto návrh komunistický by ji neumožnil. Zřejmě tu jde o neporozumění nebo nebyl zákon dobře pročten, protože není možno, aby bylo navrhováno tak podstatné zhoršení. Je samozřejmo, že jako zpravodaj - když věc se tak těžko probojovávala a měla své známé potíže - nemohu se přikloniti k návrhu, který by znamenal zhoršení.

Komunistické návrhy dále žádají, aby se subvence poukazovaly výlučně obcím a aby obecní zastupitelstvo rozhodovalo o upotřebení subvence. Podle dosavadního zákona se subvence vyplácejí obcím, ovšem s podmínkou, že peněz povolených se použije skutečně na elektrisaci.

Návrh žádá dále změnu v tom smyslu, aby se osobám nemajetným prodával proud levněji. Všeužitečné elektrárenské podniky vyhověly tomuto přání tím, že zavedly paušální sazby, podle nichž za malý měsíční poplatek může odběratel proudu svítit kdy chce a bez počitadla.

Pokud jde o žádosti komunistických poslanců, které byly předneseny také poslanci jiných stran a vyznívají v ten smysl, že by se měla elektrisace podporovati více u obcí chudých a nemajetných, je třeba podotknouti, že už dosavadní prakse přihlíží k nemajetnosti a chudobě a že prakse v tom směru je správná a spravedlivá. Já sám, když jsem ukazoval na obce chudé, několikrát jsem na tu okolnost upozorňoval a podařilo se nám, že byla příslušná subvence zvýšena právě se zřetelem k tomu, že se to mohlo podepříti daty, že jde o obec chudou, a je správné, že pro udělení subvence užívá se jako kriteria katastrálního výnosu na 1 ha, že se béře zřetel na přirážky obecní a daňový výnos. Přáli bychom si, aby dosavadní prakse v tom směru byla i nadále zachována tak, aby zejména chudé malé obce byly proti zámožnějším i nadále více podporovány.

K vývodům kol. Vávry z řad poslanců živnostenských podotýkám, že se právě jedná o dohodu mezi instalatéry a elektrárnami, aby po připojení obce měli živnostníci čas tam po určitou dobu akvírovati bez konkurence elektrárny. Přijali jsme v technicko-dopravním výboru resoluci, kterou bylo projeveno přání, aby tato dohoda byla podporována. Pan posl. Vávra a několik jiných pánů dotklo se i otázky různosti cen za elektrický proud, zejména pokud jde o chudé obce. Abychom se nedopustili omylu, je třeba v této věci zdůrazniti, že cena proudu u odběratele řídí se tím, kolik hodin ročně odběratel proudu odebírá. Tím se vysvětluje, že na světlo, které má využití 200 až 300 hodin do roka, je proud dražší než u motorů. Města míní využíti kolem 2000 hodin ročně, průmyslové podniky 2000 až 4000 hodin, cementárny 6000 hodin ročně a chemické závody 8000 hodin. Je pochopitelno, že jest potom k tomuto množství odběru přihlíženo.

S vývody kol. B. Procházky a druhých kolegů zejména posl. Kočanderle se úplně jako zpravodaj ztotožňuji. Nemám co bych dodal, jen bych podotkl jako kol. Kočanderle, že jsme vděčni panu ministru financí, že přistoupil k jednomyslnému přání členů technicko-dopravního a rozpočtového výboru, aby jednak byly položky na elektrisaci zvýšeny z 20 na 25 mil. Kč, jednak aby prodloužena byla doba podpory na 2 léta, jednak také že se podařilo přesvědčiti ho o tom a že přivolil, aby změna byla provedena v tom smyslu, aby položky na elektrisaci byly přesunuty z položek mimořádných do položek rozpočtu řádného. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Pan zpravodaj výboru technicko-dopravního zhostil mne již úkolu, abych reagoval na jednotlivé vývody pánů kolegů, týkající se právě projednávaného zákona. V celku třeba konstatovati, že žádný z pánů kolegů nestavěl se proti zákonu samému, naopak jej vítal, poněvadž zákon sám o otázce vybudování soustavné elektrisace může býti jen vzpruhou a pomocí, která rychlým tempem rozšíření elektrisace přivodí vyřešení různých otázek, o kterých zde byla zmínka.

Pan kol. Vávra i druzí pánové dotkli se právě cenové politiky ve všeužitečných elektrárnách, volali po snížení ceny proudu. Myslím, že zákon sám bude jedním z činitelů, které do budoucna umožní, abychom konsumentovi, občanu naší republiky mohli dáti levnější proud. Bohužel, třeba uvésti, že v našich elektrických provozovnách je to poněkud jinak než v podnikání jiném, kde vývoj jednotlivých závodů může býti jen pozvolna, etapově vybudován; u elektráren potřebí ohromné a předem plánovité výstavby elektrických výroben a primérních sítí, které vyžadují ohromných finančních nákladů, které, není-li tento aparát plně zatížen, zatěžují úrokovou a amortisační službu jednotlivých kilowatových hodin. To je moment, o kterém tu mluvil kol. Vávra, že máme po celé republice primérní sítě, že celá republika jest takto zadrátována. Bohužel, mnoho obcí není připojeno. Třeba uvážiti, že podniky a právě soustavná elektrisace, kterou jsme si vybudovali, koná pro široké vrstvy ohromnou službu, že stát může tyto věci racionelně a rozumně zaříditi tak, aby vývoji dostalo se podpory od státu rychlejším tempem, aby každý občan našeho státu mohl užívati dobrodiní elektrické energie a aby tato energie byla levná.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů, které byly podány, nemohu nic jiného než se ztotožniti s návrhem p. kol. referenta výboru technicko-dopravního a nemohu se vysloviti pro přijetí pozměňovacích návrhů pp. kol. Štětky, Kubače a soudr., pana kol. Suroviaka a pana kol. Pekárka z důvodů, které již p. kol. inž. Nečas zde byl uvedl. Vítám dohodu, která se stala, a benevolenci pana ministra financí, který přivolil, aby dotace na podporu elektrisace venkova, která byla ve vládní osnově navržena a která měla býti zařaďována do mimořádného hospodaření, přišla do kapitoly řádného hospodaření. Elektrisace a veškeré podpory, které z titulu tohoto zákona plynou, jsou přece předmětem tolika úředních jednání okresních výborů, okresů, zemědělských rad, zemských úřadů, ministerstva veř. prací, ministerstva zemědělství, že by bylo novým zatížením, kdyby ještě veškeré tyto subvence, které takto přicházejí do ministerstva veř. prací, měly býti ještě postupovány ministerstvu financí za účelem dosažení souhlasu, což by se jinak ovšem muselo díti, poněvadž vládním usnesením z ledna tohoto roku téměř každá položka mimořádného hospodaření nad 5.000 Kč vyžadovala by takového souhlasu.

Přimlouvám se proto, aby čl. I byl upraven a přijat slavnou sněmovnou podle návrhu předloženého poslanci dr Staňkem, Šamalíkem, inž. Nečasem, Bergmannem, Hackenbergem, inž. dr Touškem, Platzerem a druhy a doporučuji, aby byl zákon přijat tak, jak se na něm usnesl rozpočtový a technicko-dopravní výbor a jak jsem si jej již dovolil slavné sněmovně k přijetí doporučiti. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přerušuji schůzi na 15 minut, t. j. do 1 hod. odpol.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 45 min. odpol. - opět zahájena v 1 hod. 6 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme ke hlasování o osnově zákona, kterým se mění ustanovení §u 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n. (tisk 1749).

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli zákona.

Jsou pozměňovací návrhy a dám tedy hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o samostatné osnově, kterou navrhují posl. Štětka, Kubač a soudr.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o osnově výborové v úpravě návrhu posl. Suroviaka a druhů.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o osnově výborové v úpravě návrhu posl. Pekárka a druhů.

Bude-li zamítnuta, budeme hlasovati o osnově výborové v úpravě návrhu poslanců dr Staňka, Šamalíka, inž. Nečase, Bergmanna, Hackenberga, inž. dr Touška, Platzera a druhů.

Kdyby i ta byla zamítnuta, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou, kterou navrhují posl. Štětka, Kubač a soudr., nechť zvedne ruku. (Výkřiky: Nikdo!)

Nikdo. Jest zamítnuta.

Kdo souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhu posl. Suroviaka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Jest zamítnuta.

Kdo souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhu posl. Pekárka a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Jest zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s osnovou výborovou v úpravě návrhu posl. dr Staňka, Šamalíka, inž. Nečase, Bergmanna, Hackenberga, inž. dr Touška, Platzera a druhů, jejíž přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu výborovou v úpravě návrhu jmenovaných poslanců, a to ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.

Tím zároveň vyřízen jest iniciativní návrh tisk 1666.

Tím vyřídili jsme 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě věci imunitní, to jest odst. 5 až 9 pořadu dnešní schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání 5. odstavce pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jihlavě v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 1599).

Zpravodajem výboru je p. posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno!

Podle oznámení policejního komisařství v Jihlavě, podaného dne 11. dubna 1931 u stát. zastupitelství v Jihlavě, jest podezření, že posl. dr Stern pronesl na veřejné schůzi nezaměstnaných v Jihlavě dne 28. ledna 1931 výrok, jenž kvalifikován jest jako přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky. Dále, že na téže schůzi přečetl resoluci, v níž stát. zastupitelství spatřuje zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor pro prozkoumání uvedeného neshledal, že by posl. imunity do té míry bylo zneužito, aby týž k trest. stíhání vydán byl.

Navrhuje tudíž imunitní výbor posl. sněmovně, aby posl. dr Stern pro uvedené trestné činy k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Sterna.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Sterna.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Hradci Králové v trestní věci posl. Tylla (tisk 1607).

Zpravodajem výboru je p. posl. Pekárek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Okr. soud v Hradci Král. žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla.

Příčinou této žádosti jest výrok posl. Tylla na veřejné schůzi, konané dne 28. března 1931 v Klukách u Hradce Král., při kteréžto příležitosti prý použil výroku: "Poslanec Stejskal je lhář!"

Imunitní výbor pojednal o žádosti okr. soudu v Hradci Král. ve schůzi dne 10. prosince 1931 konané, a usnesl se dáti souhlas k trest. stíhání posl. Tylla pro inkriminovanou urážku na cti.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Tylla.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Tylla.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 1608).

Zpravodajem výboru je p. posl. Pekárek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!

Krajský soud v Plzni žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 87 tr. z. a přečin podle §u 283 tr. z.

Žalovaných činů se prý posl. Dvořák dopustil na táboru lidu před nádražní budovou v Rokycanech, a to svými výroky, učiněnými po svém zatčení, kteréžto výroky měly za účel popuditi dav proti asistujícím četníkům.

Imunitní výbor ve své schůzi dne 10. prosince 1931 pojednal o žádosti kraj. soudu v Plzni a usnesl se žádosti kraj. soudu v Plzni za vydání posl. Dvořáka k trest. stíhání nevyhověti.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci v trest. věci posl. Höhnela (tisk 1609).

Zpravodajem výboru je p. posl. Pekárek. Dávám má slovo.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!

Krajský soud v Liberci žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro trestné činy podle §§ 279 a 283 tr. z.

Zmíněných trestných činů měl se dopustiti posl. Höhnel při příležitosti nedovoleného průvodu nezaměstnaných městem Něm. Jablonné. Ač průvod musel býti rozehnán, nebyly dle úřední relace způsobeny žádné hmotné škody a proto imunitní výbor se usnesl, uváživ mimořádnost situace, vyvolanou nezaměstnaností, nevyhověti žádosti kraj. soudu v Liberci za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Höhnela.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Höhnela.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Jindř. Hradci v trest. věci posl. Bistřického (tisk 1618).

Zpravodajem výboru je p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Okr. soud v Jindřichově Hradci žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Bistřického pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. z.

Imunitní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. Bistřického, řídě se úvahou, že jde o jednání za okolností nebezpečných pro život člověka a že zájem o život člověka jest vyšší než zájem chráněný poslaneckou imunitou.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Bistřického.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Bistřického.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Při jednotlivém hlasování nebyla přiznána rozprava naléhavým interpelacím tisky 1596, 1603 a 1604.

dal předseda: dodatečně na včerejší 181. schůzi posl. Babelovi, Baršovi, Gottwaldovi, Hadkovi, Hodinové, Höhnelovi, Hrubému, Hruškovi, Klimentovi, Kuhnové, Novotnému, Russovi, Śliwkovi, Steinerovi, Törökovi, Vallo a Zápotockému; na dnešní a včerejší schůzi posl. Malému - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. David.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 28. dubna 1932:

k tisku 706 sen., že senát projednal ve 142. a 144. schůzi dne 26. a 28. dubna 1932 a schválil obchodní dohodu mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brasilských, sjednanou výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n., k tisku 742 sen., že senát projednal ve 144. schůzi dne 28. dubna 1932 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu sen. a přijal osnovu zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti, ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.

Naléhavé interpelace:

posl. Pekárka, Kejmara a druhů ministru sociální péče o provádění nouzové stravovací akce,

posl. Šamalíka, Adámka a druhů předsedovi vlády o soustavném a hromadném vypovídání a exekučním vymáhání hypotekárních zápůjček u zemědělců.

Podle usnesení předsednictva navrhl předseda, aby se příští schůze konala v úterý dne 10. května 1932 ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výboru živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 829) zákona o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Zpráva výborů živn.-obchodního, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1347) zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami (podle §u 35 jedn. řádu).

3. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1683) zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje se hospodaření s lihem (podle §u 35 jedn. řádu).

4. Zpráva výboru branného o usnesení senátu (tisk 1729) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 703 a 724) o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru (tisk 1751).

5. Zpráva výborů zahraničního a technicko-dopravního o vládním návrhu (tisk 1528), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě s Dodatkovým protokolem k článku 2, sjednaná mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929 (tisk 1591).

6. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1525), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. (tisk 1582).

7. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob s nimi co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření délesloužících (tisk 1748).

8. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění ustanovení §u 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n. (tisk 1749).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Frýdku v trest. věci posl. Hrubého (tisk 1620).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti disciplinární rady pro advokáty a kandidáty advokacie v Čechách ze dne 30. října 1931 za vydání posl. dr Goldsteina k disciplinárnímu stíhání (tisk 1641).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Vallo (tisk 1704).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Hrubého (tisk 1705).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Śliwky (tisk 1706).

Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 1 hod. 20 min. odpol.