Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

205 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Czech, dr Meissner, dr Viškovský.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 29 min. odpol.

dal předseda na dnešní a zítřejší schůzi posl. Zajícovi a Petrovičovi pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Mlčoch, dr Kalaš, Nitsch.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Brožík.

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Srbu za posl. Neumeistera; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 26. dubna 1932 posl. Hodinu za posl. Zierhuta, dne 28. dubna 1932 posl. Zierhuta za posl. Hodinu; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Dvořáka za posl. Štětku a posl. K. Procházku za posl. Hrubého.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Mayr-Hartinga za posl. Kunze; klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Kočandrle za posl. dr Kalaše.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Fialu za posl. dr Moudrého.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Markoviče za posl. dr Wintra; klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Štětku; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Keibla za posl. Horpynku.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. dr Mareše; klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Štětku; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Hokkyho za posl. Szentiványiho.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Srbu za posl. dr Reisze; klub poslanců čsl. živn.-obch. strany středostavovské posl. Kejmara za posl. Jiráčka; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Novotného za posl. Baršu; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Gläsela.

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním:

návrh zákona o odškodnění nemocí z povolání (přípis ze dne 23. dubna 1932, č. j. 5905/32),

návrh zákona, jímž se obnovuje platnost zákona ze dne 10. dubna 1930, čís. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (přípis ze dne 23. dubna 1932, č. j. 5926/32).

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 23. dubna 1932, č. j. 1687/1076 S-32, že páni ministři inž. Hůla a dr Franke zastupují se navzájem.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 19. dubna 1932 k tisku 705 sen., že senát projednal ve 137. a 139. schůzi dne 30. března a 19. dubna 1932 a schválil dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 12. listopadu 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n.;

přípisem ze dne 21. dubna 1932 k tisku 723 sen., že senát projednal ve 140. a 141. schůzi dne 20. a 21. dubna 1932 a přijal osnovu zákona, kterým jednak doplňují se a mění zákony: ze dne 9. října 1924, čís. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé a ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností - ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Naléhavá interpelace posl. inž. Kalliny a druhů, že karlovarské státní policejní komisařství neuvěřitelně omezuje ústavně zaručená státoobčanská práva.

Dotazy posl. Kurťaka:

vládě o provedení revise u obecního úřadu v Bohdaně pro zneužití úřední moci (č. D 797-III),

ministru vnitra o provedení revise u obecního úřadu v Bohdaně pro zneužití úřední moci (č. D 798-III).

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. dr Schollicha o zadání tabáční trafiky v Požaze (č. D 598- III),

min. železnic na dotaz posl. Vičánka, Stanislava, Sedláčka a druhů o dopravních nedostatcích na trati Přerov-Břeclav a ve stanici Polešovice-Nedakonice (č. D 698- III).

počátkem schůze:

vládní návrhy tisky 1727, 1728;

usnesení senátu tisk 1729;

zprávy tisky 1730, 1731;

interpelace tisky 1715 (I až XVII), 1718 (I až V);

odpovědi tisk 1700 (I až XXII);

Zápis o 176. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1725 a 1726.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 20. dubna 1932, č. Nt IX 35/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro přečin podle §u 14, č. 1 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 450-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 11. dubna 1932, č. Nt XIX 4/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Neumeistra pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 451-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 26. března 1932, č. Nt XV 363/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 22. dubna 1932, č. 3626/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Bečko pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 452-III).

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o 178. schůzi dne 22. dubna t. r. projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Barši.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a při jednotlivém hlasování zamítnuty byly návrhy podané podle §u 23, odst. 3 jedn. řádu:

a) posl. K. Procházky, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž byl zamítnut ve schůzi dne 22. dubna t. r. návrh posl. K. Procházky, Russa a soudr. (tisk 1670) na plné odškodnění obětí důlních katastrof v Lomu a ve Svadavě a na přísné potrestání vinníků;

b) posl. Hrubého, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž byl zamítnut ve schůzi dne 22. dubna t. r. návrh posl. Hrubého a soudr. tisk 1671 na zaopatření vojínů propuštěných v roce 1932 z vojenské služby;

c) posl. Štětky, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž byl zamítnut ve schůzi dne 22. dubna t. r. návrh posl. Štětky, Russa, Steinera, Śliwky, Töröka a soudr., tisk 1673, na zrušení persekučních zákroků proti Rudé pomoci a Dělnické pomoci;

d) posl. Štětky, aby sněmovna změnila usnesení iniciativního výboru, jímž byl zamítnut ve schůzi dne 22. t. m. návrh posl. Štětky, Jurana, Höhnela, Śliwky, Kubače a soudr., tisk 1701, na splnění požadavků chudých trafikantů.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme nejprve odst. 2 dnešního pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Budeme tedy nejprve projednávati odst. 2, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n. (tisk 1722).

Zpravodajem jest p. posl. Špatný.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Špatný: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o čtyřech resolucích, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme nyní k projednávání prvního odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1930 (tisk 1400) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1681).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Již při projednávání rozpočtu na r. 1932 měli jsme příležitost oceniti příjemnou okolnost, že nejvyšší účetní kontrolní úřad předložil nám účetní závěru za r. 1930 o 10 měsíců dříve, nežli je k tomu podle zákona povinen. Závěrky bylo možno použíti velmi účelně jako srovnávací pomůcky při projednávání tohoto rozpočtu a poslancům, kteří se rozpočtovými čísly zabývají, přišla tato pomůcka velmi vhod.

Závěrečný účet po stránce formální zachovává strukturu účetních závěr minulých let. Přes to, že účet spočívá na účetní soustavě kameralistické, podává přehledný obraz o výsledcích státního hospodaření. Státní podniky, až na dva, doplnily své závěrky rozvážnými účty, ve kterých nalézá se již ocenění jejich základního majetku. Největším majetkem jsou státní dráhy, jejichž východisková bilance oceňuje majetek drah na 16 miliard Kč. Ocenění je o dobrou třetinu nižší z důvodů amortisačních. Vysoké ocenění znamenalo by vysoký roční odpis, zatěžující citelně běžný účet ze ztráty a zisku.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad připravuje sestavení rozvahy veškerého nemovitého státního majetku, takže v dohledné době se dočkáme řádné rozvahy, v níž bude vyčíslena také hodnota státního majetku a po srovnání se státními závazky bude možno zjistiti čisté státní jmění.

Při posuzování státního závěrečného účtu je pro nás nejdůležitější okolnost, jaké jsou výsledky hospodaření na rozpočet, jak dalece jsme se přiblížili příjmovým číslům, nasazeným do rozpočtu, a zda jsme ve výdajích nepřekročili hranici stanovenou rozpočtem.

Závěrka začíná účtem pokladničním. Účet pokladní v hospodářství, kde se účtuje podvojným účetnictvím, nehraje žádnou důležitou úlohu, poněvadž tam na výsledek hospodaření nemá žádného vlivu. Rozhodujícími účty jsou účet rozvažný a účet ze ztráty a zisku. Proto se ve většině soukromých hospodářství v účetních závěrkách vůbec nevyskytuje účet pokladní podle pramenů příjmových a nákladů výdajových. Jinak je tomu v hospodářství státním. Zde zastává účet pokladní důležitou funkci. Jest již sám o sobě do jisté míry ukazovatelem výsledků hospodaření. Hospodářství státní, účtující kameralistikou, je až na podniky ve své podstatě hospodářstvím peněžním a proto účet pokladní jako zásobník peněz jest účtem nepostradatelným, ba možno říci hlavním. V účetnictví kameralistickém, kde náležitost je vyčerpávána platbou, nezjistili bychom bez účtu pokladního nic.

V účetnictví kameralistickém představuje t. zv. náležitost asi totéž jako v účetnictví dopickém účet ze ztráty a zisku. Proto chceme-li srovnávati na rozpočet, musíme správně bráti v úvahu náležitost, nikoliv platbu. Žel však, že platba je rozhodnou, neboť nikdy nevíme, do jaké míry částky na daních a dávkách předepsané, avšak kasou nepřijaté zůstavší v nedoplatcích, jsou mobilními či dubiosními nebo kolik následkem rekursů bude z nich odepsáno. Tato okolnost padá na váhu zejména v dobách klesajícího blahobytu a stoupající hospodářské tísně.

Několik slov k hospodaření hotovými penězi. Pokladní příjmy na rozpočet (preliminované i nepreliminované) činí r. 1930 9.702,146.426˙86 Kč. Pokladní výdaje na rozpočet (preliminované i nepreliminované) činí 9.928,366.779˙24 Kč. Z toho resultuje pokladní schodek v částce 226,220.352˙38 Kč. Příjmy mimo rozpočet činí 364,728.153˙19 Kč. Vydání mimo rozpočet činí 786,616.403˙24 Kč. Ze srovnání těchto dvou číslic vychází nám další schodek 439,888.250˙05 Kč. Dáme-li dohromady tyto dva schodky, zjistíme, že nám ubylo z pokladní hotovosti 666,108.602˙43 Kč.

Přes to, že při srovnání na náležitost, t. j. na předpis dojdeme k jinému závěru, je tento pokladní výsledek rozhodujícím a zračí se v něm již neutěšené hospodářské a finanční poměry, v nichž ocitl se s ostatním světem i náš stát. Tento výsledek ciferní dosáhneme také srovnáním pokladní hotovosti z r. 1929 s pokladní hotovostí vykázanou koncem r. 1930. Ke konci r. 1929 činila pokladní hotovost včetně zůstatků nedoúčtovaných položek 2,010,876.195˙73 Kč. Kdežto koncem r. 1930 činila pokladní hotovost včetně nedoúčtovaných položek 1.344,767.593˙30 Kč. Tudíž méně o 666,108.602˙43 Kč.

Také hotovost cenných papírů o něco poklesla. Máme totiž dvě hotovosti: peněžní a v cenných papírech. Koncem r. 1929 měli jsme hotovost v cenných papírech 1 miliardu 101,403.186˙08 Kč. Kdežto koncem r. 1930 vykazujeme hotovost cenných papírů částkou 1.086,855.307˙03 Kč, tedy méně o 14 milionů 547.879˙05 Kč.

Účiny na rozpočet. Na rozpočet r. 1930 bylo přijato 9.645,433.933˙34 Kč. Na rozpočet bylo vydáno 9.286,061.197˙87 Kč. Srovnáme-li tato dvě čísla, dostaneme přebytek 359 milionů 352.735˙47 Kč. Tedy to by byl přebytek na rozpočet. Ale my máme vedle rozpočtových čísel ještě také čísla jak u příjmů, tak u výdajů, která nejsou preliminována, ježto jsou založena na zvláštních zákonech.

Příjmy nepreliminované činily r. 1930 56,702.493˙52 Kč, naproti tomu nepreliminované výdaje činily 642,305.581˙37 Kč. Z těchto nepreliminovaných položek plyne nám schodek 585,603.087˙85 Kč.

Tímto srovnáním docházíme zase k poslednímu schodku 226,220.352˙38 Kč a připočítáme-li k tomu rozdíl příjmů a výdajů mimo rozpočet, t. j. 439,888.250˙05 Kč, dá nám to zase vykázaný úbytek pokladní hotovosti částkou 666,108.602˙43 Kč.

Příjmy r. 1930 jsou proti r. 1929 menší o 775,538.120˙56 Kč. Nižší příjmy jsou zaviněny především poklesem přímých daní a pak tím, že příjem z dopravních daní železničních byl snížen již přímo v rozpočtu r. 1930 o částku přidělenou čsl. drahám, kdežto r. 1929 byl tento příděl účtován ve všeobecné pokladní správě. Tato okolnost působí stejným způsobem ve výdajích. Z těchto důvodů je na snadě, že fondu pro konsolidaci přechodního dluhu státního nedostalo se r. 1930 žádné dotace.

Výdaje na rozpočet r. 1930 sice také proti r. 1929 o něco poklesly, a to o 403,449.243˙10 Kč, ale to hlavně proto, že příděl z dopravních daní státním drahám nebyl ve výdajích preliminován.

Srovnání na náležitost s rozpočtem. Finančním zákonem pro rok 1930 stanoveny byly výdaje částkou 9.366,904.736 Kč, státní příjmy 9.419,867.429 Kč. Počítá tedy rozpočet pro rok 1930 s přebytkem 52,962.693 Kč. Náležitost výdajová činí podle účetní závěry 9.396,051.739˙96 Kč, náležitost příjmová také podle účetní závěry 9.557,383.594˙98 Kč.

Odečteme-li náležitost výdajovou od příjmové, objevuje se nám přebytek 161,331.855 Kč 02 h. Odpočítáme-li od toho očekávaný přebytek rozpočtový 52,962.693 Kč, zjistíme, že výsledek náležitosti proti rozpočtu je celkem o 108,369.162˙02 Kč příznivější. Poněvadž však musíme k tomuto výsledku počítati s náležitostí výdajů nepreliminovaných, které činí 641,996.396˙35 Kč a od toho nepreliminované příjmy částkou 54,993.399˙32 Kč, dostaneme schodek nepreliminovaných výdajů a příjmů 587,002.997˙03 Kč. Od toho pak musíme odečísti přebytek preliminované náležitosti příjmové a výdajové 108 milionů 369.162˙02 Kč, takže tímto srovnáním na náležitost objevil se nám proti rozpočtu skutečný schodek 478,633.835˙01 Kč, která by musila býti takto správně vykázána, kdyby státní účetní závěra byla sestavena podle účetnictví dopického.

Proti pokladním výsledkům je schodek podle náležitosti o 187,474.767.42 Kč menší, proti r. 1929 je výsledek r. 1930 o 1.438,306.861.03 Kč horší. Náležitost výdajová činí podle účetní závěry 9.396,051.739.96 Kč, podle rozpočtu 9,366.904.736 Kč. Srovnáme-li výdaje s příjmy, zjišťujeme, že rozpočet byl v celku překročen o 29,147.003.96 Kč. Preliminované příjmy podle účetní závěry činí 9.557,383.594˙98 Kč, preliminované příjmy podle rozpočtu činí 9.419,867.429 Kč, je tudíž náležitost příjmová vyšší podle závěry proti rozpočtu o 137,516.165ű98 Kč. Vyšší výdaje nad rozpočet, neuhrazené úsporami v rozpočtu téže kapitoly vykazují: kap. 3 předsednictvo min. rady o 1,862.362.35 Kč, kap. 4 ministerstvo zahraničních věcí o 4,714.137˙15 Kč, kap. 5 nár. obrana o 11,345.855.70 Kč, kap. 17 soc. péče o 16,831.150.74 Kč. Celkem tedy tyto čtyři kapitoly překročily rozpočet o 34,753.505.94 Kč. Kap. 22, t. j. všeobecná pokladní správa vykazuje překročení 47,833.298˙19 Kč. U všeobecné pokladní správy je to však spíše věc účetnicko-technická než skutečné překročení rozpočtu.

Některé kapitoly naproti tomu uspořily proti rozpočtu. Je to: kancelář presidenta republiky 547.184.25 Kč, zákonodárné sbory 86.346.65 Kč, ministerstvo vnitra 7,445.117.90 Kč, ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem 3,433.939.84 Kč, nejvyšší správní soud a volební soud 352.782˙40 Kč, ministerstvo školství a nár. osvěty 52.225.90 Kč, ministerstvo zemědělství 4,750.893˙15 Kč, Státní pozemkový úřad 3,413.254.85 Kč, ministerstvo obchodu 1,287.427.95 Kč, ministerstvo pošt 125.293˙25 Kč, ministerstvo železnic 1,165.636.55 Kč, ministerstvo pro zásobování lidu 796.317.05 Kč, odpočivné a zaopatřovací platy 14,292.510.84 Kč, ministerstvo financí 14,928.693.74 Kč, nejvyšší účetní kontrolní úřad 762.173.85 Kč. Tyto úspory dohromady činí 53,439.800˙17 Kč. Odpočítáme-li úspory od překročení, zbude nám v účetní závěrce vykázaný nekrytý rozdíl překročení 29,147.003.96 Kč.

Větší výdaje nad rozpočet, neuhrazené úsporami v rozpočtu téže kapitoly, jsem již označil a jsem povinen nyní k nim říci jednak sám, jednak z toho, co praví v účetní závěrce kontrolní úřad, několik slov k odůvodnění. U kap. 3, předsednictvo ministerské rady, vysvětluje se překročení rozpočtu vyššími výdaji Státního ústavu statistického, zejména opatřením sčítacích strojů a vyplacením honorářů sčítacím komisařům v zemědělských závodech, které měly býti vyplaceny až r. 1931. Přes toto odůvodnění nutno míti za to, že úřad měl si pamatovati na potřebné pomůcky ke sčítání lidu v rozpočtu a ne potřebu krýti jeho překročením.

U kap. 4 ministerstvo zahraničí, praví nejvyšší účetní kontrolní úřad, že překročení, neuhrazené úsporami v rozpočtu tohoto ministerstva, týká se vyšších výdajů při tit. 5, podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům, částkou 6,400.000 Kč, ježto likvidaci pomocné akce uprchlické nebylo možno provésti v mezích předpokládaných při sdělávání rozpočtu. V návrhu z 22. května 1930 požádalo ministerstvo věcí zahraničních předsednictvo min. rady, aby vláda povolila překročení položky na ruskou pomocnou akci v kap. 4 tit. 5, do částky 6 milionů Kč a poněvadž pro tento vyšší výdaj nebude úhrady v ostatních položkách kapitoly, aby předložila toto usnesení podle čl. XI finančního zákona pro rok 1930 Národnímu shromáždění k projevu souhlasu. Nejvyšší účetní kontrolní úřad ve svém přípise ze dne 14. června 1930 předsednictvu ministerské rady k návrhu na vyžádání souhlasu Národního shromáždění podle čl. XI finančního zákona neměl připomínek, poukázal pouze na stále zastávané svoje stanovisko, že souhlas Národního shromáždění podle čl. XI finančního zákona je nutno vyžádati před poukázáním výdajů, pro něž není úhrady v kapitole. Návrh ministerstva zahraničních věcí zůstává po vyjádření ministerstva financí z 23. června 1930 jako v minulých letech vyhrazen ústavnímu projednání při schválení státního účtu závěrečného Národním shromážděním. Spisem z 23. prosince 1930 zaslalo ministerstvo zahraničních věcí nejvyššímu účet. kontrolnímu úřadu přehled očekávaných výsledků na nejnižších pododděleních kap. 4 s návrhem na úhradu překročených položek přesunem z úspor docílených na jednotlivých nejnižších pododděleních, při čemž vycházelo z předpokladu, že vzhledem k výše uvedenému jeho návrhu na překročení položky na pomocnou ruskou akci možno vyloučiti překročení tit. 5 z celkového překročení kap. 4 a že při projednání navržených přesunů v ostatních titulech kapitoly netřeba bráti naň zřetel. V nahlédací poznámce z konce prosince 1930 zaujal nejvyšší účetní kontrolní úřad stanovisko, že nejsou dány podmínky pro projednání případů podle §u 7 zákona čís. 175 z r. 1919 o kontrolním úřadě a věc že nespadá do jeho kompetence, poněvadž kapitola je překročena a úhrady nelze opatřiti podle článku X finančního zákona pro rok 1930.

U ministerstva nár. obrany, kapitola 5, objevuje se celkové nekryté překročení v částce 11,345.855.70 Kč. Překročeny byly hlavně úvěry na věcné výdaje řádné úhrnnou částkou 22,026.571.05 Kč. Úvěry na věcné výdaje mimořádné byly překročeny částkou 3,110.485.90 Kč. Naproti tomu bylo dosaženo úspor u úvěrů na osobní výdaje podle platových zákonů v úhrnné částce 8,952.378 Kč a na ostatní osobní výdaje v částce 4,838.823.25 Kč. Nepřihlíží-li se k úsporám u úvěrů na osobní výdaje podle platových zákonů, činí nekryté překročení v rámci kapitoly 5 celkem 20,298.233.70 Kč. Nejznačnější překročení vyskytují se u věcných výdajů řádných, tit. 2, § 5 "Naturalie" v částce 16,164.806.65 Kč, u letectví pak v částce 29,379.966.35 Kč a u automobilnictví v částce 4,418.950.35 Kč.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad upozornil ministerstvo nár. obrany v tomto roce při sledování měsíčních výkazů peněžního hospodaření, že se s některými úvěry nevystačí a že bude třeba vyžádati k nezbytným vyšším výdajům souhlas Národního shromáždění podle čl. XI finančního zákona, nebude-li úspornými opatřeními zamezeno nebo přesuny v rámci kapitoly uhrazeno překročení. Ministerstvo nár. obrany příslušný návrh podalo a meziministerské jednání ve věci očekávaného překročení rozpočtu kapitoly 5 na r. 1930 skončilo tím, že v ministerské radě konané 19. prosince 1930 bylo u vyřízení návrhů ministerstva financí a ministerstva nar. obrany v záležitosti překročení rozpočtu kap. 5 pro r. 1930 vzato se souhlasem na vědomí, že ve smyslu dohody ministrů nar. obrany a financí budou v ministerstvu nar. obrany učiněna vhodná opatření, aby bylo upuštěno ke konci r. 1930 ode všech platů, které nejsou naprosto nevyhnutelné, resp., aby takové výdaje byly odsunuty na příští rozpočtový rok a aby tak ve spojení s provedením potřebných virementů v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem za žádných okolností nevzniklo v rozpočtu ministerstva nar. obrany překročení. Opatření učiněné ministerstvem nár. obrany na základě tohoto vládního usnesení mělo za následek, že původně očekávané vyšší překročení kapitoly snížilo se na částku 11,345.855.70 Kč. Pokud jde o provedení virementního řízení v rámci kap. 5, podalo ministerstvo nár. obrany jen žádost o generální souhlas ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, aby dosažených nebo očekávaných úspor jednotlivých úvěrů smělo použít k úhradě překročení u jiných úvěrů. Řízení podle §u 7 zákona č. 175 z r. 1919 pro jednotlivá překročení ministerstvo nár. obrany neprovedlo, ježto mu nebyly známy včas nutné podklady pro toto řízení.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad upozornil ministerstvo nár. obrany, že bude třeba jednotlivá překročení ve smyslu čl. X finančního zákona vykázati ministerstvu financí a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu a odůvodniti v účetní závěrce. Důvody překročení u jednotlivých paragrafů jsou uvedeny ve vysvětlivkách připojených k této účetní závěře.

U kap. 17, ministerstvo soc. péče, spočívá překročení, jež nebylo uhrazeno úsporami v rozpočtu kapitoly, ve vyšších nákladech při tit. 5, §u 4 péče o nezaměstnané částkou 35,762.727.50 Kč, jež vznikly podle ustanovení zákona č. 74/1930 přiznáním státního příspěvku k podpoře pro nezaměstnané na delší dobu a ve zvýšené výměře. Pokud jde o toto překročení, je tedy odůvodněno zákonem, který byl usnesen Národním shromážděním.