Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Přikročíme k doslovu pp. zpravodajů o všech třech osnovách.

Zpravodaj výboru zahraničního p. posl. Hrušovský vzdal se slova.

Dávám slovo k doslovu o všech třech osnovách zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! V debatě právě provedené nebyly předneseny žádné zvlášť vážné námitky proti obsahu obchodních smluv, které se právě projednávají. Jak jsem již konstatoval ve svém referátu, jsou předmětem jednání dnešní schůze tři obchodní smlouvy. První dvě obchodní smlouvy mají význam pouze prolongační, poněvadž byla jimi prodloužena o 5 až 7 dní platnost dřívější staré smlouvy, mezitím co se sjednávala nová definitivní celně-tarifní obchodní smlouva s Rakouskem. Nová smlouva, a v debatě bylo to také akcentováno, přinesla zhoršení našeho smluvního stavu s Rakouskem, ale přes to má velkou důležitost pro udržení normálních obchodních styků s tímto sousedním státem. Znovu akcentuji, že náš stát má v obchodních stycích s Rakouskem dosti silné aktivum, které dosáhlo v některých letech částky až přes jednu miliardu. Celkový náš vývoz do Rakouska pohyboval se kolem tří miliard, dokonce přesahoval i 3 miliardy. Z toho můžeme dobře posouditi, jak veliký význam má udržení normálních obchodních, spořádaných styků s tímto sousedním státem na podkladě regulerní celně-tarifní obchodní smlouvy.

Na této celně-tarifní obchodní smlouvě má zájem naše zemědělství i náš průmysl. Naše zemědělství vyváží do Rakouska z určitých teritorií našich, zejména z jižních Čech, Moravy a Slovenska různé zemědělské výrobky, zejména ječmen, slad, brambory, oves a řadu jiných zemědělských produktů. Pro tento náš vývoz do Rakouska přináší nová obchodní smlouva podstatné úlevy.

Ještě větší měrou má na obchodní smlouvě s Rakouskem zájem náš průmysl, jehož zájmy jsou v nové obchodní smlouvě dosti vydatně obhájeny a uplatněny. Je pravda, že Rakousko si u některých položek vyhradilo zvýšené sazby ve smyslu ochranářské politiky, ale při tom všem tvrdí, že i náš průmysl při obchodní smlouvě s Rakouskem má dosti zdravou základnu pro rozvoj obchodních styků s tímto státem.

Smlouva samotná nebyla z opatrnosti v dnešní době dělána na delší dobu. Na př. smlouva jugoslávská a rumunská jsou dělány na několik roků. Jugoslávská je - tuším na tři roky. Z opatrnosti před dnešní situací hospodářskou, jaká je v našem státě, sjednala delegace naše podle mého názoru velmi správně obchodní smlouvu toliko na jeden rok s možností výpovědní lhůty ve třech měsících.

Kdyby se nesáhlo k této výpovědi tříměsíční, prodlouží se smlouva automaticky dále na dobu neurčitou, a to znamená, že kdykoliv může naše vláda, stejně tak ovšem i Rakousko, dáti výpověď této smlouvě ve lhůtě tří měsíční.

Chtěl bych ještě akcentovati to, co již také učinil referent výboru zahraničního, že sjednání obchodní smlouvy mělo velikou důležitost s hlediska politického a zejména i zahraničněpolitického, poněvadž jsme tím dokumentovali před cizinou, že i při zhoršení stavu celně-tarifního jsme tuto smlouvu dojednali, abychom pracovali pro hospodářské sblížení a zkonsolidování poměrů ve střední Evropě. To ovšem nesouvisí s představami, které se přenášejí až do forem fantasií, které neodpovídají našemu úsudku národohospodářskému, ale přece jenom podobná smlouva s Rakouskem, jak jsme ji sjednali, znamená veliké plus pro posílení hospodářských styků ve střední Evropě.

Na základě všech těchto argumentů, které jsem jen tak stručně vyzdvihl, opakuji jako referent výboru živnostenského náš návrh, aby slavná sněmovna dala svůj souhlas této obchodní smlouvě. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Provedeme nyní oddělené hlasování samostatně o každé z těchto tří společně projednávaných osnov.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Nyní budeme hlasovati o 1. odstavci pořadu.

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje dohoda o ďalšom predĺžení dodatkovej úmluvy zo dňa 21. červenca 1927 k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou, sjednaná dňa 17. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 20. červenca 1931, č. 119 Sb. z. a n. (tisk 1470).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Vykonáme nyní hlasování o odst. 2 pořadu.

Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje dohoda o predĺžení dodatkovej úmluvy k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 21. červenca 1927, sjednaná dňa 11. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 14. červenca 1931, č. 112 Sb. z. a n. (tisk 1471).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Konečně rozhodneme hlasováním o 3. odstavci pořadu.

Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se schvaluje dodatková úmluva k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 4. kvetna 1921, sjednaná dňa 22. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 27. červenca 1931, č. 126 Sb. z. a n. (tisk 1472).

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jsou vyřízeny prvé tři odstavce pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení (tisk 1513).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. Richter, za výbor branný p. posl. Srba.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Nejsou.

Zpravodaj posl. Srba: Nikoliv.

Předseda: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

5. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Praze VII (tisk 1512).

Zpravodajem jest p. posl. dr Kalaš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kalaš: Nikoliv.

Předseda: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích, otištěných ve zprávě výborové.

O těchto resolucích vyslovil se p. zpravodaj dne 21. ledna t. r. a doporučil jejich přijetí.

Kdo souhlasí s těmito resolucemi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jsou přijaty.

Tím jest vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu a přikročíme k ukončení schůze.

Posl. Kopecký a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze posl. sněmovny dostavil ministr vnitra a podal zprávu a vysvětlení, proč jsou zakazována dělnická shromáždění, svolávaná na den 10. února t. r.

Návrh vyhovuje jedn. řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Kopeckého a soudr., aby pan ministr vnitra dostavil se do dnešní schůze sněmovny a podal žádanou zprávu a vysvětlení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Posl. Liška a posl. dr Ivanka podali mně dne 19., pokud se týče 21. ledna t. r., dva samostatné dotazy podle §u 70 jedn. řádu. Pozastavují jimi, že dosud nedošla odpověď vlády na interpelaci o evidenci státních dodávek, kterou podali spolu s jinými slovenskými poslanci různých sněmovních stran a kterážto interpelace byla jako sněmovní tisk 1379/IX rozeslána poštou dne 16. září 1931. Na konec svých dotazů se táží, jaké opatření hodlám učiniti, aby byly přesně zachovávány předpisy jedn. řádu o odpovídání na interpelace do 2 měsíců.

Především sděluji, že ke stížnostem jmenovaných pp. poslanců vláda zaslala sněmovní kanceláři odpověď, urgovanou tazateli, a tato odpověď byla dnes rozdána jako tisk 1600/V. Mimo to sdělil pan předseda vlády zvláštním přípisem ze dne 25. ledna 1932, č. j. 1191/32 m. r., "že k této interpelaci, která je řízena na celou vládu, bylo nutno slyšeti všechna ministerstva, která pro složitost a obtížnost materie s hlediska organisačního i technického byla postavena před nutnost náležitého studia a zkoumání, a že v důsledku toho bylo třeba delší doby, aby docíleno bylo sblížení v mnohých případech zcela odlišných názorů".

Co do opatření předsedy a předsednictva, aby byla dodržována zákonná dvouměsíční lhůta k odpovídání na interpelace, poukazuji na své dřívější odpovědi k obdobným dotazům a sděluji, že sněmovní kancelář z usnesení předsednictva urguje dospělé odpovědi na interpelace pravidelně a soustavně a že předsednictvo na každou podanou stížnost do nedošlé odpovědi požaduje na vládě vysvětlení a dodržování lhůt, že však zákon o jedn. řádu sice ukládá dotázaným odpovídati na interpelace do 2 měsíců, ale neobsahuje sankcí, když tato zákonná lhůta nebyla dodržena.

K odpovědi na dotaz posl. Krosnáře podle §u 70 jedn. řádu předsedovi soc. politického výboru o projednávání návrhu posl. Zápotockého a soudr., tisk 1423, přihlásil se ke slovu místopředseda výboru soc.-politického p. posl. Dubický. Dávám mu slovo.

Posl. Dubický: P. posl. Krosnář táže se předsedy soc. politického výboru, proč nedal dosud na pořad jednání výboru návrh posl. Zápotockého a soudr. (tisk 1423) na vydání zákona o zavedení všeobecné podpory nezaměstnaných na účet státu a podnikatelů.

K tomu si dovoluji sdělovati, že poslední schůze soc.-politického výboru zamítla návrh, aby návrh tisk 1423 byl dán na pořad jednání příští schůze. Jsem ostatně ochoten předložiti příští schůzi výboru dotaz, zdali má býti návrh posl. Zápotockého a soudr. projednáván v další schůzi. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda: Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. dr Marešovi, Polachovi, Windirschovi pro neodkladné zaměstnání.

Mezi schůzí byly rozdány tištěné odpovědi:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1572. Odpovědi:

I. min. nár. obrany na interp. posl. Seidla a soudr. o náhradě za inspekční služby civilních zaměstnanců vojenské správy (tisk 1394/X),

II. min. soc. péče na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. o bývalém kontroloru okr. nemocenské pojišťovny v N. Městě n. M. (tisk 1174/IX),

III. min. vnitra na interp. posl. dr Patejdla, dr Moudrého, inž. Záhorského a druhů o porušení práva akademické půdy orgány státní bezpečnostní služby (tisk 1447/II),

IV. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Bendy a soudr. o rozšíření systemisovaných míst kancelářských úředníků v obvodu zemských úřadů v Brně a Bratislavě (tisk 1461/XX),

V. předsedy vlády na interp. posl. dr Schollicha a druhů o protiprávním nátlaku na civilní inženýry ve věcech jazykových (tisk 432/XII),

VI. min. veřejných prací na interp. posl. Čuříka a druhů o zabezpečení důchodů pro hornické pojištěnce (tisk 1210/VI),

VII. min. vnitra na interp. posl. Seidla a soudr. o povolení zvláštních odměn kancelářskému personálu za mimořádné výkony (tisk 1407/I),

VIII. min. vnitra na interp. posl. Seidla a soudr. o zavedení jednoduché denní frekvence úřední u okresních úřadů (tisk 1407/IV),

IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. V. Beneše a soudr. o umělém odkladu potvrzení presentace správce školy Aloise Šmahela na místo řídícího učitele v obci Tvarožné (tisk 1045/XIII),

X. min. vnútra na interp. posl. Majora, Kubača, Steinera, Rjevaja a súdr. o ztýranie tajomníka K. S. Č. Karola Schmidtkeho, obyvateľa mesta Bratislavy, policajnými orgánmi v Petržalke (tisk 1405/II),

XI. min. zemědělství a interp. posl. Hokky a druhů ve věci opravy kostela řím.-kat. náboženské obce v Dubovém (tisk 1240/XVII),

XII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Windirsche a druhů, že učitelské nakladatelství v Holešově na Moravě prodává "České dějiny v obrazech" (tisk 1438/IV), na interp. posl. Krebse, Simma a druhů o učebnici "České dějiny v obrazech", vydané českým učitelským nakladatelstvím v Holešově (tisk 1438/V), na interp. posl. dr Luschky a druhů, jak učitelské nakladatelství v Holešově hanobí německý národ (tisk 1438/VI) a na interp. posl. dr Schollicha a druhů o "Českých dějinách v obrazech", vydávaných českým učitelským nakladatelstvím v Holešově (tisk 1438/VII),

XIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Polacha, F. Svobody a soudr. o nehospodářských poměrech a zlořádech na velkostatku v Kuřími u Brna a o nelidském jednání správce tohoto dvora pana prof. Kučery vůči dělnictvu a občanstvu (tisk 1017/X),

XIV. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta a druhů o životní záchraně erárních osadníků v Klaku (okres Nová Baňa) a o lepší sociální starosti o tyto osadníky (tisk 1318/III),

XV. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Suroviaka a druhov o znepokojovaní a urážaní vierovyznania obyvvatelstva obce Nesluša správcom ľudovej školy dr Jánom Havašom (tisk 1379/V),

XVI. min. vnitra na interp. posl. K. Procházky a soudr. o případu dělníka Gustava Essera z Bohosudova (tisk 1394/V),

XVII. min. zemědělství a vnitra na interp. posl. J. Svobody, Krosnáře a soudr. o mzdovém boji ve státních lomech v Požárech (tisk 1405/III),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. Barši, Jurana a soudr. o případu Alberta Barchelise z Břeclavi (tisk 1447/III).

Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 11. února t. r. ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1409), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 1485).

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1408), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě, sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Sb. z. a n. (tisk 1486).

3. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1500), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (tisk 1581).

4. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1573), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n. (tisk 1592).

5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dohoda o ďalšom predľžení dodatkovej úmluvy zo dňa 21. červenca 1927 k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou, sjednaná dňa 17. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 20. červenca 1931, č. 119 Sb. z. a n. (tisk 1470).

6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dohoda o predľžení dodatkovej úmluvy k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 21. červenca 1927, sjednaná dňa 11. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 14. červenca 1931, č. 112 Sb. z. a n. (tisk 1471).

7. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková úmluva k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 4. kvetna 1921, sjednaná dňa 22. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 27. červenca 1931, č. 126 Sb. z. a n. (tisk 1472).

8. Volba terna pro člena a náhradníka volebního soudu.

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. trest. soudu v Brně v trest. věci posl. Barši (tisk 1516).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Hrubého (tisk 1519).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 1520).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně v trest. věci posl. dr Schollicha (tisk 1521).

Posl. Kopecký a soudr. podali námitky, obsahující návrh, aby příští schůze se konala zítra dne 5. února o 9. hod. dopol. s pořadem:

1. Zpráva vlády o zahraniční situaci a o stanovisku vlády k událostem na Dálném východě.

2. Rozprava o zprávě vlády.

K prohlášení a zprávě člena vlády může podle jedn. řádu dojíti, buď že si člen vlády vyžádá slovo podle §u 64 jedn. řádu, nebo že se sněmovna usnese podle §u 46 jedn. řádu, aby se určitý člen vlády dostavil do sněmovny k určitým vysvětlením.

K rozpravě může dojíti, jestliže vládní prohlášení před tím předcházelo a jestliže sněmovna na návrh se na rozpravě usnesla.

Ani jedna z těchto podmínek nenastala a tudíž návrh obsažený v námitkách posl. Kopeckého jest podle jedn. řádu neuskutečnitelný a neprojednatelný.

Jiných námitek není.

Můj návrh jest tedy přijat.

Končím schůzi.