Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

206 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda Stivín zahájil schůzi ve 4 hod. 10 min. odpol.

ze 163. schůze platí též pro 164. schůzi.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Windirsche za posl. Böllmanna; klub poslanců "Országos keresztény-szociálista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és deutsche Gewerbepartei" posl. Nitsche za posl. dr Holotu.

Dotazy posl. Sladkého:

ministru vnitra o urychlení likvidace polskotěšínské spořitelny (č. D 717-III),

ministru financí o dalším ponechání expositury archivu katastrálních map v Opavě (č. D 718-III).

Odpověď ministra veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. Sladkého o udělení subvence na dobudování sociálně zdravotních institucí na Valašsku (č. D 501-III).

výboru rozpočtovému:

1574. Vládní návrh zákona, kterým se ministr financí zmocňuj e k úvěrním operacím až do výše 1.000,000.000 Kč.

Místopředseda Stivín konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta do 22. t. m. do 12. hod. polední.

zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu:

1542. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, čís. 193 Sb. z. a n.

1561. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.

1573. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, čís. 6 Sb. z. a n.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a branného o usnesení senátu (tisk 1459) k vládnímu návrhu zákona (tisk senátu 458 a 607) o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení (tisk 1513).

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. Richter, zpravodajem výboru branného je p. posl. Srba.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor ústavně-právní - p. posl. Richterovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Článek IV zákona ze dne 19. prosince 1918, čís. 89 Sb. z. a n., ustanovuje, že pokud jde o sesazení z úřadu, prozatímní zproštění služby a přeložení na odpočinek, platí pro důstojníky justiční jako soudce táž ustanovení jako pro soudce civilní. § 99 úst. listiny obsahuje ustanovení, že soudcové z povolání mohou býti dáni do výslužby na základě pravoplatného nálezu také, když dosáhnou stáří zákonem stanoveného. Podrobnosti má ustanoviti zvláštní zákon.

Předložená osnova zákona splňuje program výše uvedeného článku IV a provádí také výše uvedené ustanovení ústavní listiny.

Pro soudce vojenské platí podle §u 1 předložené osnovy především povinnost odchodu do pense při dosažení 65. roku věku [§ 1, lit. a)]. Dále musí býti vojenský soudce přeložen do výslužby tehdy, není-li pro tělesnou nebo duševní vadu schopen plniti své úřední a služební povinnosti a nebo je-li tato způsobilost tak podstatně snížena, že by tím trpěl zájem služby [§ 1, lit. b)].

K §u 1, lit. b) nutno poznamenati, že původní osnova vládní pro případ způsobilosti podstatně snížené měla ještě další podmínku a to dosažení 60 let. V tomto bodě byla vládní osnova usnesením senátu změněna a podmínka 60-ti let vypuštěna. Senát vycházel z logického názoru, že podstatné snížení způsobilosti ohrožující vážně zájem služby musí býti důvodem k přeložení do výslužby bez ohledu na věk žadatelův a zejména když zvláštní služba vojenského soudce v mimořádných případech klade na něj zvýšené požadavky bez ohledu na jeho věk. Tím ovšem byla vypuštěna jedna podmínka nuceného přeložení vojenského soudce na odpočinek, ale proti námitce, že tím by snad mohla býti zhoršena soudcovská neodvislost a trvalost ustanovení ve smyslu ústavy, možno plným právem uvésti, že o přeložení do výslužby rozhoduje vždy kárný senát Nejvyššího soudu, tedy kolegium ve svém rozhodování nezávislé.

Pokud jde o řízení v případě dosažení 65 let, kárný senát Nejvyššího soudu omezuje se na zjištění věku a skutečnosti, že žádost za pensionování podána nebyla. Nález jeho je konečný (§ 2). Jde-li však o případy §u 1, písm. b), potom je řízení, ovšem nepožádá-li soudce na výzvu ministerstva národní obrany do 30 dnů za přeložení do výslužby nebo podal-li žádost s výhradami, upraveno tak, aby důvod k přeložení byl bezpečně zjištěn. Nařízeno jest obligatorně vyšetřování, které provádí vojenský soudce, nepatřící mezi členy nebo náhradníky kárného senátu. Senát sám může vyslechnouti i vojenského soudce a stejně svědky a znalce (§ 3). Vojenskému prokurátoru v tomto případě přísluší právo písemného vyjádření (§ 5).

§ 4 ustanovuje, kdo je příslušný suspendovati vojenského soudce, proti kterému se vede řízení trestní. Je to kárný senát Nejvyššího soudu, a v případech neodkladných přímý resp. každý vyšší představený obviněného s povinností okamžitého oznámení kárnému senátu Nejvyššího soudu vojenského. I v tomto případě přísluší generálnímu vojenskému prokurátoru právo, aby se o věci písemně vyjádřil (§ 5).

§ 6 interpretuje pojem vojenského soudce.

Součinnost kárného senátu Nejvyššího soudu i v případech přeložení vojenského soudce do výslužby z důvodů dosaženého věku je založena v §u 99 úst. listiny.

Současně s předlohou zákona týkající se soudců vojenských byl předložen senátu dosud neprojednaný návrh zákona o soudcích civilních, v němž jsou také uvedeny podmínky přeložení do výslužby. Nutno konstatovati, že do jisté míry tímto zákonem se už prejudikuje úpravě dotyčných poměrů u soudců civilních, i neboť není ústavního rozdílu mezi soudci civilními a vojenskými. Ústavně-právní výbor navrhuje, aby osnova zákona s nadpisem a uvozovací formulí byla z poslaneckou sněmovnou schválena ve znění a usneseném senátem. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji za výbor branný panu posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Slavná sněmovno! Branný výbor posl. sněmovny Národního m Shromáždění jednaje ve své schůzi dne 10. prosince 1931 o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení, usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby schválila tento zákon ve znění usneseném senátem NSRČ. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořad této schůze.

Vykonáme hlasování o návrzích podaných podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu.

Posl. Štětka, Török, dr Stern, Kubač, Śliwka a soudr. podali podle § 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze posl. sněmovny dostavil ministr vnitra dr Slávik a podal zprávu o zákrocích policie a četnictva na Podkarpatsku a zda jest ochoten persekuci zastaviti.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr., aby p. ministr vnitra dr Slávik dostavil se do dnešní schůze poslanecké sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Posl. Štětka, Török, dr Stern, Kubač, Śliwka a soudr. navrhují, aby se do dnešní schůze dostavili 1. ministr soc. péče dr Czech, 2. ministr zásobování Bechyně, aby podali zprávu o bídě a hladu na Podkarpatské Rusi a vysvětlení, co hodlají učiniti k okamžité odpomoci, zejména přidělením životních potřeb a stravovacích lístků.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a bude tudíž o něm rozhodnuto prostým hlasováním bez rozpravy.

Kdo tedy souhlasí s těmito návrhy posl. Štětky a soudr., aby se do dnešní schůze dostavili ministři soc. péče dr Czech a zásobování Bechyně podat žádané zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty. (Výkřiky posl. Štětky.)

Sděluji, že půl hodiny po dnešní schůzi plenární koná schůzi výbor rozpočtový.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 22. ledna 1932 o půl 2. hod. odpol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1574), kterým se ministr financí zmocňuje k úvěrním operacím až do výše 1 miliardy Kč (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle § 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se ministr financí zmocňuje k úvěrním operacím až do výše 1 miliardy Kč.

3. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1456) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 564 a 584) o zcizení některých státních nemovitostí v Praze-VII (tisk 1512).

4. Zpráva výboru ústavně-právního a branného o usnesení senátu (tisk 1459) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 458 a 607) o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení (tisk 1513).

Pan posl. Štětka podal návrhy k pořadu.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Štětky:

Navrhuji, aby na pořad schůze posl. sněmovny dne 22. ledna 1932 byly dány tyto body:

1. Rozprava o hladu a bídě na Podkarpatsku a o prostředcích k okamžité pomoci tamějšímu trpícímu obyvatelstvu.

2. Rozprava o nezaměstnanosti a o cestě k zavedení všeobecné podpory v nezaměstnání na účet státu a podnikatelů.

Místopředseda Stivín (zvoní): Podle jednacího řádu souvisí vždy rozprava s nějakým určitým předmětem sněmovního jednání.

V tomto případu není takového předmětu jednání sněmovního, k němuž by se rozprava upínala, a je tudíž návrh posl. Štětky a soudr. neprojednatelný.

Poněvadž jiného návrhu není, končím schůzi. (Výkřiky posl. Štětky.)