Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

148 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Czech, dr Viškovský; za ministerstvo soc. péče vrch. odb. rada dr Šmidák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda Roudnický zahájil schůzi v 6 hod. 17 min. večer.

uvedené ve 155. schůzi, platí též pro 156. schůzi.

Dovolenou na tento týden obdržel posl. Kurťak pro úmrtí v rodině.

Omluvil se dodatečně nemocí na dobu od 27. listopadu do 3. prosince 1931 posl. Kurťak.

přikázán tištěný návrh, rozdaný ve 155. schůzi sněmovny:

1505. Návrh posl. Hodinové, Höhnela, Vallo, Töröka a soudr. na novou úpravu ochrany nájemníků.

Přikázáno:

Výborům soc.-politickému a živnostensko-obchodnímu:

1506. Usnesení senátu N. S. R. Č. k vládnímu návrhu zákona o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině.

Výborům zemědělskému a zásobovacímu:

1522. Vládní návrh zákona, jímž se prohlašují dočasně neúčinnými ustanovení zákona o výrobě chleba.

Výboru rozpočtovému:

1523. Vládní návrh zákona, jímž se mění daň ze zapalovadel.

Místopředseda Roudnický konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu byla jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto osnovách uložena lhůta 24 hodin.

Přikázáno výborům zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu:

1500. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, čís. 178 Sb. z. a n.

1525. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n.

Místopředseda Roudnický sdělil, že podle § 46, odst. 2 jedn. řádu podali návrhy:

a) posl. Tyll a soudr., aby se do dnešní schůze posl. sněmovny dostavil ministr vnitra dr Slávik a podal zprávu a vysvětlení o zákazu táboru lidu v Hradci Králové dne 16. prosince t. r. a o jeho odvolání,

b) posl. Štětka a soudr., aby se do dnešní anebo nejbližší schůze posl. sněmovny dostavil ministr financí a podal zprávu a vysvětlení o zamýšleném plánu na další snížení platů státních zaměstnanců.

Při jednotlivém hlasování byly oba tyto návrhy zamítnuty.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Nebude-li námitek, projednali bychom nejprve odst. 2 pořadu schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání druhého odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 1457) o vládním návrhu zákona (tisk senátu 619 a 628), jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1508) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Otázka ochrany zemědělské výroby proti živelním pohromám není pro nás zásadně vyřešena a nabývá zvýšeného významu v době dnešní hospodářské krise. Při pasivitě zemědělské výroby, kdy jsou v zemědělském podnikání všechny finanční reservy ztráveny, kdy podniky jsou nesnesitelně zadluženy, musí každá neočekávaná ztráta a tudíž i živelní škoda míti za následek ohromení zemědělských podniků. I zde je velký rozdíl mezi výrobou zemědělskou a průmyslovou. Kdežto průmysl a obchod je z největší části ušetřen ztrát a živelních pohrom, je zemědělství následkem povahy své výroby při dnešní ztrátové produkci každou živelní pohromou krajně ohrožováno. Je třeba se jen vmysliti do duše zemědělce, když je zbaven výsledků své celoroční namáhavé práce a kdy stojí bez každé pomoci vystaven neblahým důsledkům katastrofy. Letos činí odhadnuté škody v zemědělství z titulu živelních pohrom v Čechách 160 mil., v zemi Moravskoslezské 110 mil., na Slovensku 70 mil. a v zemi Podkarpatoruské 40 mil. Kč. Tyto úžasné škody způsobené v zemědělství jsou hřeby do rakve mnoha tisíc zejména chudých existencí. Řešení otázky ochrany zemědělství proti živelním pohromám, která ve spojitosti s dnešní krisí zemědělskou představuje jedno z nejdůležitějších ochranných opatření, je v naší moci a třeba se tudíž, nemá-li nám budoucnost vytýkati těžké opomenutí, obírati neprodleně tímto důležitým problémem.

Myslím, že právě dnes, kdy projednáváme předlohu zákona o státní pomoci při živelních škodách, je na místě, abychom si uvědomili pravou situaci a rozvinuli otázku ochrany proti živelním pohromám v její podstatě.

Nepřihlížejíc ke krupobitnímu pojištění, byla dosud zemědělství poskytována pomoc ve dvojí formě: jednak ve formě přímých podpor jednotlivcům, jednak ve formě státních úrokových příspěvků k nouzovým zápůjčkám.

První forma je representována hlavně t. zv. živelními fondy, spravovanými zemědělskými radami. Fondy tyto jsou ročně dotovány příspěvky asi ve výši 26 mil. Kč ve všech našich zemích. Není zajisté potřebí zdůrazňovat, že prostředky tyto ani zdaleka nestačí na vytčené úkoly.

Druhá forma úrokových 3%ních příspěvků k nouzovým zápůjčkám použita byla už dvakráte, a to na živelní škody r. 1927 s úhrnnou zápůjčkovou hodnotou 20 mil. Kč a roku 1929 s úhrnnou zápůjčkovou hodnotou 200 mil. Kč.

Po třetí má býti použita na letošní živelní škody úhrnná zápůjčková hodnota 100 mil. Kč; zápůjčková hodnota těchto podpor obnáší tudíž ve třech letech celkem 320 mil. Kč. Cifra tato znamená však současně i nové dluhové zatížení zemědělství, při čemž nutno uvážiti, že celkové zadlužení z důvodů živelních pohrom mnohokráte tyto cifry ještě přesahuje. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Třeba přiznati, že letošní pomoc v živelních škodách nese pečeť nejen nutné úspornosti ve státním hospodaření, nýbrž i pečeť hospodářské krise, která vynucuje zmírnění výdajů ve všech odvětvích.

Zákon ze dne 14. července 1931 mohl přirozeně bráti zřetel na rozsah živelních škod, jak se jevily koncem června a počátkem července t. r. Stanovil maximum zápůjčkové hodnoty pouze cifrou 65 mil. Kč, ačkoli tato cifra již tehdy byla nízká vzhledem na rozsah škod a na důsledky pro hospodářský život zemědělců.

Zákon tento poskytuje pomoc zemědělcům dvojím způsobem: ve formě 3%ních úrokových příspěvků k nouzovým zápůjčkám, a převzetím státní záruky za splacení dluhu úvěrním ústavům v případech ohrožení existence poškozených a jejich nezpůsobilosti k opatření úvěru. Při tom však není vyloučena kumulace obou těchto forem pomoci.

Po vydání zákona objevila se však následkem pozdějších těžkých škod, zejména sucha a velkých požárů, absolutní nedostatečnost intensity tohoto zákona. Bylo to zejména krupobití, sucho v pozdním létě a na podzim pak deště, které těžce poškodily sklizeň, zejména ve vyšších polohách.

Proto navrhuje projednávaná předloha zákona zvýšení zápůjčkové hodnoty z 65 na 100 mil. Kč, zvýšení státní záruky za zápůjčky postižených vůči úvěrním ústavům z 5 na 22 mil. Kč a posléze zvýšení státní garancie za placení peněz, které opatří si peněžní ústavy na provádění akcí z 25 mil. na 50 mil. Jelikož otázka opatření levných úvěrových prostředků bude narážeti na potíže v nynější obtížené situaci finanční, navrhuje se rozšíření okruhu zdrojů, z nichž možno za státní garancie čerpati levné úvěrové prostředky na okruh "veřejnoprávních peněžních ústavů", "veřejných fondů", "spořitelen" a "pojišťovacích ústavů", bez rozdílu povahy pojištění. Nemůže býti pochyby o tom, že rozsah pomoci nebude ani po přijetí nového návrhu vzhledem na výši škod dostačovati. Třeba tu vzíti zejména v úvahu, že na podkladě tohoto zákona byla financována nutná seťová akce a pomoc pro znovuvystavění vyhořelého Vážce na Slovensku, čímž bude značná část státní garancie spotřebována.

Než třeba zkoumati, zda cesta, kterou jsme nastoupili, je nejlepším prostředkem k nápravě škod způsobených živelními pohromami a to tím více, že otázka ochrany zemědělské výroby vyskytá se každoročně. Chci poněkud kriticky osvětliti dosavadní formu pomoci. Forma úrokových příspěvků znamená v podstatě, že poškozený je povinen, chce-li býti účasten státní podpory, uzavříti zápůjčku, což v neposlední míře znamená zadlužení. Je třeba položiti si otázku, zda je postup tento nejvýhodnějším. Není pochyby, že někdy poškozený by vystačil s nižší zápůjčkou, někdy snad i dokonce bez ní, ale snaha po dosažení nejvyššího úrokového příspěvku od státu nutí často k uzavření zápůjčky větší a v tom tkví nebezpečí nového zadlužování.

Dále třeba poukázati, že při dosavadním systému veškerá úhrada zatěžuje výhradně poškozeného a jeho podnik, ježto je povinen jednak splatiti celou zápůjčkovou hodnotu, jednak nésti sám zbytek škody. Pomoc taková je arci málo účinnou, zejména v době, kde všechny reservy i kapitál podniku byly zemědělskou krisí ztráveny.

Kromě toho třeba uvážiti, že pomoc vyjádřená v pevném úrokovém příspěvku může býti, jak ukazují právě dnešní úrokové poměry, snadno nebo zcela paralysována zvýšením úrokových sazeb, při čemž intensita pomoci se pochopitelně zeslabuje. Nemůže tedy býti pochyby o tom, že účinná pomoc v živelních škodách musí spočívati na principu svépomoci souručenství osob, ohrožených stejnými risiky škod. V dnešním systému chybí tento efekt svépomoci, který by skýtal základnu pro přesné vymezení práv a povinností a stanovil též pevný právní nárok poškozeného na náhradu utrpěné škody. Je proto nejdůležitějším, aby náhrada živelních škod byla postavena na přesnou právní basi. Tomuto principu vyhovuje nejlépe systém veřejného pojištění, který tíživá risika snímá s beder jednotlivců a přenáší je na celek pojistného souručenství. Má-li ovšem pojištění přinésti žádoucí účin, musí buditi svými podmínkami, hlavně pak svojí laciností věcný zájem interesovaných zemědělců. Toho lze docíliti postavením organisace pojištění na veřejnohospodářskou basi.

Na těchto zásadách spočívají návrhy vypracované ministerstvem zemědělství za vedení sekč. šéfa dr Koláře. Vznáším jménem zemědělského výboru snažnou prosbu k slavné sněmovně, aby návrh zákona na zveřejnění živelního pojištění byl co nejdříve projednán.

Zemědělský výbor ve schůzi konané dne 10. prosince projednal usnesení senátu o vládním návrhu, jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931, a spojil debatu o něm ještě s řešením dalších akutních otázek, které nutno rychle vyříditi v zájmu trpícího zemědělství, které ve všech odvětvích prožívá krisi důsledků nedozírných. Je to zejména záležitost, která se týká zákazu dovozu cizího dobytka do naší republiky, je to otázka levného dlouhodobého úvěru pro zadlužené zemědělce a je to konečně opatření, aby daňový systém svojí příkrostí nezatěžoval beztak krutě dotčenou existenci těch lidí, kteří při nejlepší vůli svým občanským povinnostem nemohou učiniti zadost. Z toho důvodu také zemědělský výbor přijal příslušné resoluce, kterými se vládě ukládá, aby se zřetelem na těžkou situaci našeho zemědělství učinilo se urychlené opatření, aby žádosti zemědělců za odklad placení daní a jiných veřejných dávek byly vyřízeny s urychlením a příznivě a ve všech případech řádně odůvodněny. V takových případech budiž upuštěno od provádění berních exekucí.

Slavná sněmovno! V zastoupení zemědělského výboru prosím, aby usnesení senátu o vládním návrhu, jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách, dostalo se ústavního schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Veliké živelní pohromy, jež postihly již v prvých měsících letošního roku mnohé kraje naší republiky, zničily úrodu zemědělských plodin v takové míře, že postižení zemědělci ocitli se v situaci, jež ohrožuje jejich existenci a možnost dalšího provozu hospodářství.

Poněvadž fondy, zřízené při zemědělských radách zákony ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., a z 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., daleko nestačí poskytnouti aspoň skrovné podpory všem postiženým a pomoci potřebujícím, bylo nutno umožniti jim další hospodaření alespoň levným úvěrem. Proto usnesen a schválen byl zákon ze dne 16. července 1931, č. 122 Sb. z. a n., podle něhož stát přispěl poškozeným tím způsobem, že převzal závazek platiti po dobu až 15 let 3% úroků ze zápůjček, jež by jim poskytly peněžní ústavy k tomu zmocněné. Úhrn zápůjček omezen do výše 65,000.000 Kč. Mimo to převzal stát záruku do výše 5,000.000 Kč za zápůjčky, poskytnuté postiženým peněžními ústavy, a za 25,000.000 Kč za splacení peněz, jež si peněžní ústavy opatří k poskytování těchto zápůjček.

Během léta a podzimu tohoto roku přišly nové veliké živelní pohromy, jež namnoze úplně zničily sklizeň obilí a brambor, jakož i požárem budovy mnoha obcí.

Tyto pohromy máme ve všech zemích Československé republiky. Jsou to zvlášť okresy Ledečský, Krňovský, Staroboleslavský, Uhersko-skalický, Česko-krumlovský, Novobáňský, Hranický, Vsacký, Novoměstský, Hornoplanský, Jihomoravský, Mělnický, Tachovský a jiné, abych nemusil všechny vypočítávati, čili jižní Čechy, Českomoravská vysočina, jižní Morava, Slovensko a Podkarpatská Rus byly nejvíce tím poškozeny.

Výše těchto škod byla zde již panem referentem zemědělského výboru naznačena a odtud také vyšla řada nových iniciativních návrhů, aby na tyto pohromy byla poskytnuta pomoc. Je těch návrhů řada. Vláda chce tomu vyhověti tím, že podala návrh zákona o zvýšení státní pomoci při živelních pohromách r. 1931 senátu tisk 628, jehož usnesení projednal zemědělský výbor posl. sněmovny a také výbor rozpočtový dne 11. prosince.

Výše půjček, z nichž stát hradí 3% úroku, má býti zvýšena ze 65 mil. na 100 mil. Záruka státu ze zápůjčky postiženým má býti zvýšena z 5 mil. na 22 mil. Záruka státu za splacení peněz, poskytnutých peněžním ústavům k povolování půjček, zvýšena bude z 25 mil. na 50 mil. Dále se rozšiřuje počet ústavů, u nichž si peněžní ústavy mohou opatřiti peněžní prostředky.

Rozpočtový výbor jednal, jak jsem již naznačil, o této předloze a bylo tam zvláště zdůrazněno p. posl. slovenské ľudové strany dr Pružinským memorandum centrálního družstva slovenského. Na to odpověděl p. referent ministerstva a já v dodatečné zprávě jsem zdůraznil, aby ministerstvo zemědělství, jakož i ministerstvo financí, pokud je to možno v rozsahu tohoto zákona, co nejvíce prostředků poskytlo Slovensku, poněvadž je tam nedostatek ústavů a pojišťoven; proto je zákon rozšířen, že tyto zápůjčky mohou býti dány pojišťovnami, spořitelnami a veřejnými fondy, kteréžto poslední jsou na Slovensku a které mohou také hojně Slovensku pomoci.

Na úhradu, kterou se zabýval rozpočtový výbor, jakož i na náklad, jejž si vyžádá provedení zákona, je pamatováno už v rozpočtu na r. 1932, aspoň u zákona č. 122/1931 Sb. z. a n., podle ustanovení finančního zákona čl. XI a XII a bude také příště o to postaráno.

V zemědělském výboru ujal se také slova k tomuto usnesení senátu čili tedy k zákonu o státní pomoci při živelních pohromách p. ministr zemědělství Bradáč, který zdůraznil, že nedovolí, aby tohoto dobrodiní, které má pomoci nejpotřebnějším, bylo zneužito a aby těžili z toho nesvědomití lidé. S díkem přijímám toto prohlášení p. ministra zemědělství Bradáče a jistě také se stejným díkem přijímáme, že bude jednou učiněn podle jeho prohlášení v zemědělských radách pořádek, že bude nový volební řád vypracován, aby tam byla zavedena opravdová demokracie a opravdový demokratický řád.

Jak jsem již řekl, osnovou touto je vyřízena řada iniciativních návrhů pánů poslanců, ale zůstal nevyřízen návrh posl. Šamalíka a druhů, tisk 452, na vydání zákona o zajištění proti škodám, přivoděným živelními pohromami. Návrh tento zdůrazňuje, že dnešní stav nouzových akcí je neudržitelný a nemožný. Proto je nutno na základě zkušeností nabytých z praxe při provádění nouzových opatření zjednodušiti nouzové akce a zabezpečiti z nich jednotnou nouzovou pomoc všem majitelům pozemků, postiženým živelními pohromami.

Toho docíliti lze spojením obou fondů, náhradového a podpůrného, v jeden zemský živelní fond, spravovaný zatím zemskými úřady za dozoru zemské nouzové živelní komise, volené zemským zastupitelstvem podle poměrného zastoupení.

Ze zemského živelního fondu vyplácela by se nouzová podpora v případě všech živelních pohrom na plodinách polních, zahradních, vinicích a ovocných stromech, podle úředních odhadů, které podléhaly by veřejné kontrole poškozených. Škody nutno odhadovati nestrannou místní komisí nouzovou, jmenovanou na návrh obecní rady okresním výborem.

Výpočet škody nutno prováděti podle výsledků odhadů sklizně a sice na podkladě 50 až 60násobku katastrálního výnosu poškozených parcel, případně podle průměrně stanovených výnosů podle produkčních oblastí. Z celkového obnosu odhadu sklizně odčítají se úředně uznaná procenta poškozené sklizně, čímž docílí se výše odhadu škody jednotlivých parcel a celku. Z úředně uznané škody obdrží poškozený 50% peněžité náhrady z živelního fondu, při čemž odpadá náhrada daní a přirážek. Každý majitel sklizně měl by právo dopojistiti se dobrovolně u kterékoliv pojišťovny.

Živelní fond byl by opatřován těmito finančními prostředky:

1. dosavadním státním příspěvkem, jenž obnáší 30% ze zvláštní přirážky, která se vybírá s pozemkovou daní na základě §u 105 zákona ze dne 15. června 1927 o přímých daních,

2. 25% přirážkou k pozemkové dani, kterou by platili všichni majitelé půdy,

3. státním ročním příspěvkem 25 milionů Kč, jenž by se rozdělil jednotlivým zemím.

Tyto prostředky by úplně stačily, aby i v případě nejrozsáhlejších katastrofálních škod mohly býti výše uvedené podpory všem poškozeným proplaceny. Vyúčtování nouzového fondu předkládalo by se zemským úřadem každoročně zemskému zastupitelstvu ke schválení.

Přebytky fondu převáděly by se v jednotlivých zemích na příští hospodářský rok; deficity uhražovaly by se z minulých přeplatků, z fondu 50 mil. Kč, zřízeného zákonem ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n., a případně mimořádnou přirážkou k pozemkové dani.

Nad správou nouzového fondu byl by státní dozor.

Již bylo uvedeno, že o zveřejnění pojištění stará se ministerstvo, které vypracovalo návrh na státní živelní pojištění. O obé zde jde a bylo by záhodno, aby tak, jak slíbil pan ministr naprostou nestrannost při rozdělování všech státních pomocí, i při živelních pohromách se jednou udělal konec takovým nouzovým podporám a vypracoval se opravdový zákon, který by vyhovoval všude a ve všem našim zemědělcům, zvláště malým a středním.

K věci byl podán pozměňovací návrh posl. Kubače, Novotného a soudr., kteří žádají, aby všem drobným zemědělcům, domkářům, malým živnostníkům a všem drobným poškozeným občanům při živelních pohromách a v případech postižení jinými škodami, pokud příjem poškozených nepřesahuje ročně 30 tisíc Kč, byla poskytnuta státem peněžitá náhrada za všechny utrpěné škody. Dále navrhují, aby všem poškozeným, uvedeným v §u 1, byly odepsány všechny daně a dávky za rok, v němž byli pohromami či škodami postiženi. Po dobu uvedenou v §u 2 nesmí býti proti poškozeným vedeny žádné daňové exekuce. Úhrada výloh, spojených s provedením tohoto zákona, kryje se z výnosu silně vzestupné daně z příjmů osob, jak jednotlivců, tak kapitalistických společností, jichž roční příjem přesahuje 1/2 mil. Kč. K podrobnému provedení bude vydán vládou zvláštní zákon.

To zasahuje příliš do zákona a myslím, že se tyto věci nemohou řešiti při této osnově. Zatím se vyhovuje všem požadavkům pp. posl. Kubače, Novotného a soudr. resolucemi, které jsou obsaženy v usnesení senátu, jakož i usnesení zemědělského a rozpočtového výboru. Také p. posl. Štětka pro tyto resoluce v rozpočtovém výboru s ostatními hlasoval a přijal za své. Požadavkům těchto pozměňovacích návrhů bylo tím způsobem pro letošek vyhověno; příště ovšem může býti při řešení celé otázky vzat zřetel i na tyto požadavky.

Dovoluji si tedy jménem rozpočtového výboru podle usnesení z 11. prosince 1931 navrhnouti posl. sněmovně, aby zákon o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931 byl přijat tak, jak jj přijal výbor zemědělský a jak se na něm usnesl senát se všemi resolucemi. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická byla 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" posl. Kubač; na straně "pro" pp. posl. Leibl, dr Suchý, Knotek, Windirsch a Solfronk.

Dávám slovo prvému řečníku na straně "proti", p. posl. Kubačovi.

Posl. Kubač: Pred tým, než by som prišiel k samému zákonu, chcem tuná objasniť situáciu, v ktorej sa nachádza robotníctvo na Královéhradecku Prichádza tam k novému dráždeniu robotníkov, k novej provokácii so strany fabrikantov, vlády aj ministrov.

Na Královéhradecku má byť zastavené 11 závodov a všetci robotníci z týchto závodov majú byť vyhádzaní na dlažbu, na pospas biede a hladu. Aby tomuto mohly zamedziť, závodné výbory všetkých týchto závodov sa usniesly protestovať proti odbúravaniu týchto závodov proti nemocenským pokladniam pre zvýšenie poplatkov, a práve preto, že robotníctvo týchto závodov žiadalo o povolenie táboru ľudu bol tento zakázaný (Výkřiky.), aby sa toto robotníctvo nemohlo dovedať o tom, čo zamýšľa tento kapitalistický riad, any sa nemohlo dohodnúť, akým postupom by mohlo odpor klásť proti vyhadzovaniu zo závodov Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 157. schůzi posl. sněmovny.] pán minister Slávik bude zasa chceť prevaliť všetku [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy,] na robotníctvo vtedy, keď sa robotníctvo bude chceť brániť. Preto v tejto otázke bol podaný návrh, aby sa do dnešnej schôdze posl. snemovne dostavil minister vnútra dr Slávik a podal zprávu a vysvetlenie o zákaze táboru ľudu, hláseného závodnými výbory v Hradci Králové na 16. prosinca 1931 o 11. hod. dopol., a aby podal zprávu o tom, jestli je ochotný učiniť všetky kroky, aby tento zákaz bol okamžite odvolaný. Dnes po dojdení týchto zpráv intervenoval odpoľudnia u ministerstva vnútra tajomník nášho klubu. Minister ani jeho zástupca neboli prítomní a preto sa spojil s referentom pre policajné veci dr Matějkom. Ten sa informoval u zemského úradu v Prahe a odpovedel - asi v 5 hod. odpoľudnia - že vraj okresný úrad oný tábor ľudu zakázal z dôvodov verejného kľudu a poriadku a že vraj on, referent ministerstva vnútra dr Matějka neni ochotný pôsobiť k odvolaniu zákazu. Zpráva, že okresný hejtman bol dnes v Prahe u ministerstva vnútra, sa vraj nezakladá na pravde.

A preto žiadame, aby sa bezodkladne do snemovne dostavil minister vnútra. Snemovňa táto a všetci zástupci zo socialistických strán hlasovali proti tomuto návrhu a všetka bieda a hlad, ktoré budú vyprovokované fabrikantami a vámi, sa jedenkráť na vás vymstí. Idete na pomoc fabrikantom vtedy, keď robotníci chcú zachrániť skývu chleba sebe a svojim rodinám a preto varujeme všetkých vás, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Práve v súvislosti všetkých týchto opatrení, keď sa má jednať o prácu a chlieb, prichádza sa so zákonom, ktorý na základe prehlásenia terajšej vlády má pomôcť malým a stredným roľníkom, ktorí boli postižení živelnými pohromami. Tento návrh zákona je hotovým žonglérstvom. Jednáte s roka na rok o tomto zákone. Každým rokom voláte do púšti hladujúcich roľníkov: My vám pomôžeme, len čakajte! Oni čakali a dočkali sa zklamania. Vaše sľuby by už vyvážily viac, ako celý majetok malých a stredných roľníkov. Malí a strední roľníci v tomto kapitalistickom štáte sú už u konca. Tá vaša sľúbená pomoc postiženým pomohla im z blata do kaluže. Miesto tej vašej sľúbenej pomoci posielate na nich exekutorov a četníkov, aby z nich vymačkali posledný zbytok dobytka a majetku, ba i poslednú skývu chleba, a veľkostatkárom a zbytkárom odpúšťate milionové dane, Keď už malý a stredný roľník nemá, čo by do úst dal, vtedy, keď už exekutor predáva posledný kus dobytka, keď roľník stojí [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] opustený, keď roľníci začínajú rozmýšľať o tom, prečo a začo majú umierať hladom, a organizujú sa [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] vtedy, keď zo spokojného baránka sa stáva nespokojný lev a stavia sa na odpor a chystá sa zjesť svojho nepriateľa, vtedy prichádzate [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 14. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a chcete mu hodiť ohrýzanú kosť, aby sa utíšil. Tak smysel tohoto zákona má byť opiom, s ktorým mu chcete ukojiť hlad, že mu chcete pomôcť.