Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

148 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Czech, dr Viškovský; za ministerstvo soc. péče vrch. odb. rada dr Šmidák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 18 min. odpol.

dal předseda na dnešní a zítřejší schůzi posl. Vetterové-Bečvářové pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. dr Mičura a dodatečně na schůze dne 1. až 3. t. m. posl. dr Mederlý.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Katz, Szentiványi.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Brodeckého za posl. Seidla; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Hudce za posl. Ježka a posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Pohla za posl. Schäfera; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kuhnovou za posl. Babela a posl. Hodinovou za posl. Kopeckého; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" dne 9. prosince 1931 posl. Gläsela za posl. Hellera, dne 11. prosince 1931 posl. Hellera za posl. Gläsela; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Zajička; klub poslanců "Deutsche nat. soc. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Köhlera.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Teplanského za posl. Chloupka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. inž. dr Touška, klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Polyáka za posl. dr Pružinského.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Knirsche za posl. Krebse, klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Dvořáka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Kopeckého.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deusche Gewerbepartei" posl. dr Jabloniczkyho za posl. dr Szüllö.

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. Špačka.

Předseda senátu NSRČ. sdělil:

přípisy ze dne 28. listopadu 1931, že senát projednal ve 122. schůzi dne 28. listopadu 1931 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu a přijal osnovy:

zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 643 sen.),

zákona o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě (tisk 644 sen.), ve znění usneseném posl. sněmovnou;

přípisem ze dne 4. prosince 1931, že senát projednal ve 123. schůzi dne 4. prosince 1931 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu a přijal osnovu zákona o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině (k tisku 650 sen.).

Naléhavá interpelace posl. Štětky, Kopeckého a soudr. vládě o postupu četníků v Hořicích.

Dotazy:

posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty o náležitém zvýšení státní subvence Národnímu divadlu Moravskoslezskému v Mor. Ostravě (č. D 676-III),

posl. Goldsteina ministru financí o nezákonném a antisemitickém postupu fin. kom. Scheinera a vrch. rady Směji u berní správy v Olomouci (č. D 686-III).

Odpovědi:

min. zemědělství na dotazy:

posl. Kurťaka o propuštění ze služby urbariálních hajných Michala Roška z obce Majdanu a Aladára Čepeny z obce Repinného v okrese volovském (č. D 518-III),

posl. Hokkyho vo veci erárnej porod. asistentky Ilony Roszejovskej, rod. Daubnerovej (č. D 614-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. Kurťaka o přestupku Vasila Petreckého a Petra Petreckého spáchaného proti Matěji Plešinci v obci Horynčovu v okrese chustském na Podkarpatské Rusi (č. D 628-III);

min. soc. péče na dotazy posl. Kurťaka:

o invalidním důchodu Michala Jurečka z obce Sekernice v okrese chustském (č. D 625-III),

o přiznání válečné podpory Cecilii Kozičkové z obce Ruské Pole v okrese ťačovském na Podkarpatské Rusi, jejíž muž zemřel jako válečný invalida nemocí, kterou utrpěl za války (č. D 636-III);

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Jaši o nezákonném postupu okr. školního výboru a okr. školního inspektora v Uh. Brodě, že nesvolávají plenární schůze okresního školního výboru a vydávají ustanovovací dekrety bez plenárního schválení školního výboru (č. D 604-III);

vlády na dotaz posl. Kurťaka, že rumunští pohraniční strážníci zabavili peníze Mikuláši Galajovi z Chustu (č. D 575-III);

ministra vnitra na dotaz posl. Čuříka o přeložení okr. úřadu z Mor. Třebové do Jevíčka (č. D 647-III).

počátkem schůze:

1500. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n.

1522. Vládní návrh zákona, jímž se prohlašují dočasně neúčinnými ustanovení zákona o výrobě chleba.

1523. Vládní návrh zákona, jímž se mění daň ze zapalovadel.

1525. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n.

1506. Usnesení senátu NSRČ. k vládnímu návrhu zákona (tisk sněm. 640 a 650) o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině.

1504. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk sněm. 1489) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 626), kterým se prodlužuje účinnost a mění některá zákonná ustanovení v oboru trestního soudnictví.

1508. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 1457) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 619 a 628), jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931.

1509. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 1458) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 618 a 627), kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče.

1510. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 1418) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 32 a 467), kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.

1511. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 1455), k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 493 a 568), kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace.

1512. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 1456) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 564 a 584) o zcizení některých státních nemovitostí v Praze-VII.

1513. Zpráva výborů ústavně-právního a branného o usnesení senátu (tisk sněm. 1459) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 458 a 607) o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení.

1452. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o vyplacení odměn učitelům za práce při sčítání lidu (tisk 1305/V),

II. min. financí na interp. posl. Geyera a druhů o odmítnutí daňových odpisů (tisk 1097/IV),

III. min. zemědělství a financí na interp. posl. dr Hanreicha, Matznera a druhů o opatřeních na zmírnění zemědělské krise (tis. 686/III),

IV. min. vnitra na interp. posl. Dietla a soudr. o pomoci obětem požáru v Perneku (tisk 1318/XII),

V. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Horpynky a druhů o nynějších služebních poměrech diplomovaných ošetřovatelek v pražské všeobecné nemocnici (tisk 1318/XIII),

VI. min. veř. prací na interp. posl. Hokky a druhů o 10% podíle na zisku státních dělníků ve Slatin. Dolech (tisk. 1268/XI),

VII. min. zemědělství na interp. posl. Hokky a druhů o vydávání benzinu za výhodnou cenu majitelům mlátiček na dobu mlácení (tisk 1210/VIII),

VIII. předsedy vlády na interp. posl. inž. Nečase, Koudelky, Bečko a soudr. o živelních katastrofách v našich lesích a o nutnosti bezodkladného zásahu státu (tisk 917/XVI),

IX. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Dobránskyho a druhů ve věci bývalých uherských poštovních zaměstnanců v Prešově (tisk 1405/VI),

X. min. soc. péče na interp. posl. dr Ivanky, dr Staňka, Petra a druhů o nemocenském pojištění soukr. úředníků na Slovensku (tisk 138/VI),

XI. min. vnitra na interp. posl. Biňovce a soudr. o výkladu zákona o organisaci politické správy co do umístění okr. úřadů (tisk 1174/III),

XII. min. vnitra, veř. prací, soc. péče a zemědělství na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů o poměrech obyvatelstva doliny Bocianské na Slovensku (tisk 1268/VII),

XIII. min. nár. obrany na interp. posl. Vallo a soudr. o zabití dětí na vojenském cvičišti u Košic (tisk 1268/V),

XIV. vlády na interp. posl. Jaši a soudr. o stálých průtazích Státního pozemkového úřadu při jednání o koupi stavebních míst pro družstvo "Svépomoc" v Nezdenicích, okres Uher. Brod na Moravě (tisk 1379/VI),

XV. min. zahraničních věcí na interp. posl. Hokky a druhů o pověstech roztrušovaných o ratifikaci mezinárodní dohody o výplatě vkladů u býv. uherské poštovní spořitelny se strany Polska (tisk 938/VII),

XVI. min. vnitra a zahraničních věcí na interp. posl. Szentiványi a druhů o podněcování nálady proti Maďarsku v kruzích slovenských pomocí úřední asistence (tisk 1045/VII),

XVII. min. financí na interp. posl. Gläsela a druhů o bezohledném vymáhání daní vildštejnským berním úřadem (tisk 1029/I),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hokky a druhů o zřízení místa rumunského tlumočníka u okresního soudu v Ťačově a u krajského soudu v Chustu pro rumunské obyvatelstvo v Československu (tisk 1035/IV),

XIX. vlády na interp. posl. Simma a druhů o přidělování služebních bytů ředitelům odborných škol (tisk 1240/X),

XX. min. financí na interp. posl. Greifa, Scharnagla a druhů o nezákonném působení národních bojovných spolků na obsazování míst v tabákových továrnách (tisk 1240/IX),

XXI. min. financí na interp. posl. Schuberta a druhů o sestavení výkazu o zadlužení obcí (tisk 1029/VIII).

1483. Interpelace:

I. posl. Tylla a soudr. min. soc. péče o chystaném zavření cukrovarů v Libněvsi,

II. posl. Štětky a soudr. min. nár. obrany o sebevraždě vojína J. Viktory od strojního praporu v Praze,

III. posl. Dvořáka a soudr. min. nár. obrany, že se nevyplácí žold vojínům I. roty 35. pěš. pl. v Plzni,

IV. posl. Klimenta, Śliwky a soudr. min. soc. péče a min. vnitra o zastavení textilní továrny firmy Neumann ve Frýdku a o řádění četnického velitele Pokorného z Frýdku,

V. posl. Prokeše, Brožíka, Chalupníka, Bečko a soudr. min. železnic o zadání dodávky uhlí pro československé dráhy pro rok 1932,

VI. posl. V. Beneše a soudr. min. školství a nár. osvěty o povážlivém jednání okr. školního výboru v Sušici ve věci zástupců školy v místní školní radě v Čepicích,

VII. posl. Danihela, dr Polyáka, dr Pružinského a druhov min. zemedelstva o osivovej akcii na Slovensku,

VIII. posl. Seidla, Chalupy a soudr. min. pošt a telegrafů o povyšování poštovních úředníků na volná systemisovaná místa,

IX. posl. Sladkého a druhů min. financí o nevhodném a neúsporném umístění státních finančních úřadů v Opavě,

X. posl. dr Daňka, Šamalíka, Bezděka a druhů min. školství a nár. osvěty o učitelce Marii Knopkové, t. č. učitelce v Pozořicích, okr. Výškov,

XI. posl. dr Daňka, Nejezchleba-Marchy, Ostrého, Richtra, F. Svobody, inž. dr Touška a druhů předsedovi vlády o stanovisku ministerstva školství a úmyslech vlády ve věci vysoké školy zemědělské v Brně,

XII. posl. V. Beneše, F. Svobody, Jaši a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci periodického listu "Rovnost" číslo 46 z 11. listopadu 1931,

XIII. posl. Zápotockého a soudr. min. soc. péče o odepření refundování státních příspěvků k podporám v nezaměstnání,

XIV. posl. Gottwalda a soudr. min. zahraničí a vnitra o odsouzení dělníka Jos. Hrabce pro špionáž v Polsku,

XV. posl. Hokkyho a druhov min. školstva a nár. osvety o srážaní penzijných príspevkov z platu učiteľov a učiteliek cirkevných rádov v Podkarpatskej Rusi, rešp. o odopieraní ich penzií,

XVI. posl. Hokkyho, Dobránskyho a druh v celej vláde o vážnych zneužitiach, ku ktorým došlo pri voľnom odpredaji a rozparcelovaní 1000 kat. jutrového lesného statku Mayláthovského v Perbeníku povolenom štát. pozemkovým úradom,

XVII. posl. Hokkyho, Dobránskyho a druhov min. školstva a nár. osvety o bezzákonných násilnostiach páchaných Michalom Kucharíkom, škôldozorcom v Čope, a o rýchlom preložení Štefana Jákoba, učiteľa v Klečenove,

XVIII. posl. dr Szüllő a druhov min. predsedovi o obžalobách z korupcie, vedených v poslednej dobe vládnymi stranami proti sebe navzájem, ktoré privodily nezbytne úplné zkorumpovanie verejného života československého.

1507. Interpelace:

I. posl. Čižinské a soudr. min. vnitra o - - četníků proti dělnictvu v Doudlebech n. Orl.,

II. posl. Čižinské, Hodinové a soudr. min. vnitra o četnických - - - proti dělníkům v Praze,

III. posl. Štětky a soudr. min. soc. péče o zastavení cukrovaru Neštěmicích,

IV. posl. Štětky a soudr. min. vnitra o odpírání cestovních pasů,

V. posl. Husnaje a soudr. předsedovi vlády a min. zemědělství o pronajmutí voroplavby rumunskému podnikateli v obvodu ředitelství Státních lesů a statků v Rachově,

VI. posl. Neumeistera, Polacha, Nového a soudr. min. národní obrany o přijímání kancel. pomocníků do služeb MNO a přemístění válečných poškozenců - státních zaměstnanců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi do historických zemí.

Těsnopisecké zprávy o 145. a 146. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 147. až 153. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle§u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané tištěné návrhy:

1488. Návrh posl. Vallo, Babela, Steinera, J. Svobody, Töröka a súdr. na zariadenie robotníkov a robotničiek štátnych železiareň, hutí a baní v Československej republike do zákona č. 103/26.

1491. Návrh posl. dr Wintra, dr Markoviče, Chobota, dr Goldsteina a soudr. o nabývání a pozbývání československého státního občanství.

1492. Návrh posl. dr Staňka, dr Černého, Mašaty, Berana, Teplanského, Ščereckého a druhů na vydání zákona o úlevách pro zemědělce při plnění daňových pohledávek.

1493. Návrh posl. Špatného, Zeminové, Tučného a druhů na zkrácení presenční služby vojenské.

1494. Návrh posl. Hummelhanse, Srby, Stivína, dr Wintra, Heegera, Pohla a soudr. o nekonání vojenských cvičení.

1495. Návrh posl. Hummelhanse, Srby, Stivína, Pika, dr Wintra, Pohla, Heegera a soudr. na zkrácení presenční služby vojenské.

1 496. Návrh posl. Barši, Hadka, Töröka a soudr. na vydání zákona ke zmírnění následků krise, postihující maloživnostníky a drobné obchodníky.

1497. Návrh posl. Husnaje, Bečko, inž. Nečase a soudr. na poskytnutí okamžité pomoci obcím v údolí řeky Tisy, Teresvy, Terebly a Riky.

1498. Návrh posl. Husnaje, Bečku, Bendy a soudr. na provedení opravných prací povodní zničených silnic v údolí řeky Tisy.

1501. Návrh posl. Petrovického, Bezděka a druhů na podporu soukromého stavebního ruchu.

1502. Návrh posl. Pekárka, Lišky a druhů na vydání nouzového zákona o podpoře soukromého stavebního ruchu.

1503. Návrh posl. Jos. Tůmy, B. Procházky a druhů na vydání zákona, kterým se částečně mění a doplňuje zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 1458) o vládním návrhu zákona (tisk senátu 618 a 627), kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1509) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl. Langr, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Fr. Svoboda.

Dávám slovo prvnímu zpravodajovi, p. posl. Langrovi.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Dosavadními zákony o podporách stavebního ruchu bylo docíleno pronikavých úspěchů na poli sociální politiky našeho státu. Není však správné tvrzení, že další podporování stavebního ruchu státem je bezpředmětné. Je pravda, že bylo postaveno se státním příspěvkem a státní zárukou mnoho domů činžovních i rodinných, ať již obcemi nebo prospěšnými stavebními družstvy, ale potřeba zejména malých a nejmenších bytů je dosud taková, že plně odůvodňuje předlohu zákona senátem usnesenou a námi právě projednávanou, aby státem podporovány byly i nadále stavby pro chudé, nemajetné vrstvy našeho obyvatelstva.

Dosavadními zákony o stavebním ruchu bylo postaveno za podpory státu obcemi i stavebními družstvy velké množství činžovních i rodinných domů. Nejlépe se zračí vykonaná práce na poli bytové politiky těmito několika číselnými doložkami: Záruka poskytnutá dosavadními našimi zákony všeobecně, tedy podle zákonů z let 1919 až 1930, týkala se 35.899 domů s 99.251 byty a 250.993 obytnými místnostmi. Státem uznaný náklad na tyto stavby činí 7.013,800.000 Kč. Z toho stát zaručil 4.145,543.000 Kč. Příspěvky na 25 let poskytl stát ze stavebního nákladu v částce 561,667.000 Kč. Příspěvky jednou pro vždy činí 12,752.000 Kč.

Vedle těchto částek poskytnutých na základě dosavadních zákonů o stavebním ruchu, poskytl stát mnohamilionové daňové odpisy průmyslníkům. Bohužel, nejsou po ruce statistická data, aby bylo možno přesně zjistiti částku, která byla poskytnuta pro tyto účely našim průmyslníkům. Zákonem ze dne 26. listopadu 1930 a zákonem ze dne 10. dubna 1930 poskytována byla jednak záruka státu do 50%, jednak poskytovány byly obcím, družstvům i jednotlivcům stavební příspěvky až do 2% na stavbu domů s nejmenšími byty do obytné rozlohy 40 m².

Pokud se týče záruky, byla poskytnuta na základě těchto zákonů družstvům na nájemné domy za 262,925.000 Kč, na rodinné domky 6,245.000 Kč, obcím na nájemné domy 104,393.000 Kč a na rodinné domky 147 mil. Kč.

Státní příspěvek byl poskytnut družstvům na nájemné domy v částce 6,464.241 Kč a na stavbu rodinných domků částkou 75.879 Kč, obcím na stavbu nájemních domů 4,203.697 Kč a na stavbu domků rodinných 6,975.000 Kč, úhrnem bylo poskytnuto z titulu tohoto zákona 10,720.038 Kč. Vedle těchto přímo poskytnutých podpor ve formě stavebního příspěvku a stavební záruky je příslibem vázáno podpor na záruky za 145,887.000 Kč a na roční příspěvky 2 1/2%ní 5,252.000 Kč. To znamená, že částka, která byla loňskými zákony ministerstvu soc. péče povolena k podpoře stavebního ruchu, byla téměř úplně vyčerpána až na nepatrný zbytek, který, jak jsem se již zmínil, je vázán přísliby příslušného resortu těm, kteří o podporu, resp. státní záruku žádali.

Je tedy pochopitelno, že přichází vláda před posl. sněmovnu s návrhem, kterým žádá zvýšení částek, které byly zákony z roku 1930 pro tyto účely stanoveny, a to, žádá zvýšení částky na záruky ze 650 mil. na 1.100,000.000 a zvýšení částky 20 mil., určené na příspěvky obcím a stavebním družstvům pro stavbu domů s nejmenšími byty, o dalších 10 mil., tedy na 30 mil. ročně. Vyskytly se hlasy, že těchto podpor státem nebylo snad v této době již zapotřebí. Není však správným toto tvrzení, jelikož zkušenosti nás přesvědčují o něčem zcela jiném, že máme sice jakž takž vyřešenu do určité míry otázku spotřeby bytů větších a bytů tak zv. malých, podle bytových zákonů, totiž bytů, jichž obytná plocha nečiní více než 80 čtver. metrů, ale je nám také známo, že těchto bytů není naprostý dostatek. A není-li snad v této době po takovýchto bytech dostatečná poptávka, je to jedině proto, že výše nájemného v novostavbách, kde jsou takovéto byty s obytnou plochou 80 čtver. metrů, je tak vysoká, že je nepřístupna širokým vrstvám lidovým, nejen tedy chudým a nezámožným, nýbrž i tak zv. vrstvám středním. Daleko horší je to ovšem, pokud se týče spotřeby bytů nejmenších pro chudé a nemajetné vrstvy našeho občanstva. Po této stránce se domnívám, že je třeba, aby stát konal ještě i nadále plně svou povinnost. Je pravda, že mnoho obcí vykonalo po této stránce velice mnoho, že velkými částkami podporovaly řešení této velice naléhavé otázky sociální, ale přes všechno snažení a oběti našich obcí, přes všechno dobré snažení našich stavebních družstev nepodařilo se dosud vyřešiti otázku bytové krise do i té míry, aby již další podpora státní byla bezpředmětna. Při této příležitosti musím zdůrazniti, že zejména jsou to družstva stavební s obecnou prospěšností, která se snaží státu pomáhati všemožně, aby již konečně zlikvidována byla otázka bytová a nastaly normální poměry. Je pravda, že mnoho družstev vykonalo na tomto poli dílo veliké, neocenitelné. Nebylo by však dobře, kdybychom přezírali, že tak jako všude i zde setkáváme se se zjevy, které nás, kteří jsme přáteli stavebního podnikání družstevního, nemohou nikterak nadchnouti a že nesmíme před nimi zavírati oči. Plně souhlasím s rigorosním postupem resortu ministerstva soc. péče, které zejména v poslední době velmi přísně zkoumá nutnost povolování nového družstva stavebního s obecnou prospěšností. Schvalujeme plně, že ministerstvo soc. péče pozoruje velmi bedlivě činnost činovníků takovýchto družstev a že dbá na to, aby velikých částek státem pro řešení bytové krise věnovaných nebylo zneužíváno, nýbrž aby všech obětí, které zde stát nebydlícím poskytuje, bylo použito jedině a výhradně ve prospěch nebydlících, ve prospěch těch, kteří nevyhnutelně bytu potřebují. I na tomto poli družstevní činnosti lze prokázati veliké činy. Skutečnost nás učí, že zejména tam, kde družstva byla odborně a poctivě vedena, dosaženo bylo velmi pozoruhodných úspěchů, zejména po té stránce, že nájemné v novostavbách, byť i stavěných bez přímé státní podpory pouze na státní garancii, zaznamenáno bylo daleko nižší nežli nájemné v novostavbách, které stavěny byly za týchž podpor státu soukromými podnikateli. Již tato skutečnost jistě dává za pravdu těm, kdož hájí existenci a pronikavou podporu takovýchto stavebních družstev. Řešení bytového problému bude u nás vyžadovati ještě mnoho úsilí, mnoho práce a mnoho obětí. Domnívám se, kdyby všechny vrstvy našeho obyvatelstva snažily se následovati stát v jeho konání a spolupracovaly o řešení bytové krise, že bychom se byli ve svém snažení dostali již o mnoho dále. Veškeré jistě blahodárné snažení odpovědných činitelů ve státě, ať již je to stát sám, obce, okresy nebo různé korporace, brzdí nepochopení určitých vrstev našeho národa. Jsou to zejména některé druhy podnikatelů, kteří nepřípustným udržováním vysokých cen stavebních hmot zdržují do značné míry stavební rozvoj a nutí stát, aby podporoval velikými náklady stavební ruch, aby krise bytová byla aspoň poněkud řešena. Považuji zejména za nemožné, neudržitelné a naprosto odsouzeníhodné zjevy, které vidíme při obstarávání stavebních pozemků. Jsou lidé, kteří, aniž by se byli co nejméně o to zasloužili, přistupují k nemírnému, ničím neodůvodněnému zhodnocení svého majetku. Často stává se to tím, že obec velkými náklady pořizuje komunikace, vodovody, osvětlení a jiné potřeby v určitých částích předměstí, čímž samo o sobě už se pracuje k nadměrnému hodnocení stavebních pozemků v tomto prostoru se nacházejících. A majitelé, aniž by se sami o zhodnocení jich přičinili, domnívají se býti v právu, když žádají od interesentů ceny naprosto nepřiměřené. Není žádnou vzácností, že cena stavebních pozemků dostoupila ne na 10 ani 20násobek, ale stonásobek ceny předválečné a bezprostředně poválečné. V některých nákladech stavebních činí položka stavební parcely 10, 15 až 20% celého stavebního nákladu. To jest jedna z příčin, které brzdí rozvoj stavebního ruchu cestou přirozenou, normální, bez jakékoliv veřejné podpory.

Dále jsou to vysoké ceny stavebních hmot. Ceny veškerých stavebních hmot neodpovídají zdaleka poměrům, mzdám dělnictva ani jiným drahotním poměrům u nás.

Dalším neméně důležitým faktorem ve zdražování stavebních nákladů jest úroková míra. Každé zvýšení úrokové míry o 1/2% znamená zvyšování stavebních nákladů a tím podstatné zvýšení nájemného. Půlprocentní zvýšení úrokové míry znamená 8%ní zdražení nájemného. Tito činitelé jsou tedy podle mého přesvědčení hlavními překážkami přirozeného rozvoje

stavebního ruchu a bylo by jistě spravedlivo, aby všichni lidé dobré vůle starali se o to, aby v budoucnu nepěkné řádění různých kartelů stavebními hmotami, majitelů stavebních pozemků a těch, kteří pracují v našem peněžnictví, tedy finančních ústavů, bylo znemožněno a aby tím nebyl brzděn stavební ruch, kterým jedině by se dala vyřešiti kompletně otázka bytová po všech stránkách. Přirozeným rozvojem stavebního ruchu měli bychom na ráz vyřešen problém ochrany nájemníků, zákona o bytové péči, omezení stěhovacího práva, zkrátka všecka mimořádná opatření, která spadají do tohoto oboru.

Do té doby, dokud se nepodaří podstatně snížiti stavební náklady a tím snížiti podstatně nájemné v novostavbách, nemůžeme se nijak stavěti proti určitým přechodným, mimořádným opatřením, která znamenají ochranu sociálně slabého, která znamenají ochraňovati toho, jehož mzdové a hospodářské poměry vůbec nedovolují, aby platil nájemné, které se nyní obvykle, zejména v novostavbách, požaduje.

Uvážíme-li tedy všecky tyto okolnosti a těžkosti s obstaráváním bytů zejména pro chudé a nemajetné vrstvy, nemůžeme odepříti souhlasu osnově zákona, kterou právě projednáváme, a jsem přesvědčen, že i slavná posl. sněmovna tak jako soc. politický výbor uzná všecky tyto důvody a že neodepře předloze zákona, jak byla senátem přijata, ústavního schválení. (Potlesk.)