Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.
Zapisovatelé: Chalupník, Pik.
207 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, inž. Dostálek, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl, dr Viškovský.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška,
dr Záděra.
Místopředseda Roudnický (zvoní): Zahajuji 148. schůzi poslanecké sněmovny.
Posl. Pavel Török dostavil se do dnešní schůze.
Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se jmenovaný přihlásil, a slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.
Žádám o přečtení slibovací formule
a p. posl. Töröka žádám, aby přistoupil ke mně vykonat
slib. (Poslanci povstávají.)
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
"Slibuji, že budu věren Československé
republice a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati
podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Tlumočník Lazar (čte):
"Fogadom, hogy hű leszek
a Csehszlovák köztársasághoz és hogy a törvényeket megtartani
és mandátumomat legjobb tudomásom és lelkiismeretem szerint gyakorolni
fogom."
Posl. Török (podávaje
místopředsedovi Roudnickému ruku): Fogadom. (Poslanci usedají.)
Místopředseda Roudnický: Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 24. a 25. listopadu posl. Janalíkovi, na dnešní schůzi posl. dr Hajnovi a Petrovickému - pro neodkladné zaměstnání; do konce tohoto týdne posl. Böllmannovi a Halkemu z téhož důvodu.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Navrátil.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Lišku za posl. Pekárka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 25. listopadu 1931 posl. Hackenberga za posl. Kremsera, na další posl. Kremsera a Grünznera za posl. Hackenberga a Dietla; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Bachera za posl. dr Roscheho a posl. Platzera za posl. Böllmanna; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Simma; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. Horpynku za posl. dr Keibla; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. dr Szüllö za posl. dr Jabloniczkyho; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Babela za posl. Jos. Svobodu.
Do výboru soc.-politického vyslal: klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Bečko za posl. Brodeckého; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits u. Wirtschaftsgemeinschaft"posl. Hodinu za posl. Hellera; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. Hudce; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera za posl. Schäfera; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Köhlera za posl. Simma; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Babela za posl. Jos. Svobodu a posl. Kopeckého za posl. Čižinskou.
Do výboru technicko-dopravního
vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl.
Skopala-Procházku za posl. Marka.
Místopředseda Roudnický:
Došly naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Štětky a soudr. ministru zahraničních věcí o japonsko-čínské válce a o válečném ohrožování Sovětského Svazu imperialistickými státy,
posl. Tylla, Babela a soudr. ministru železnic o neslýchaném politickém teroru vůči dílenskému zaměstnanci čsl. drah v Praze na Masarykově nádraží, Frant. Zíkovi,
posl. Štětky a soudr. vládě o
chystaném odbourání vánočního příspěvku státním zaměstnancům.
Místopředseda Roudnický: Počátkem
schůze byly rozdány tištěné zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
1473. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1465) zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem.
1474 a k tisku 1474. Zpráva výborů
soc. politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1466) zákona
o úsporných opatřeních platových ve veřejné zprávě.
Místopředseda Roudnický: Počátkem
schůze byly rozdány tištěné návrhy a zároveň přikázány výboru
iniciativnímu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
1468. Návrh posl. dr Stránského, inž. Záhorského a druhů na doplnění zákona shromažďovacího ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.
1469. Návrh posl. Tayerle, Macouna
a soudruhů na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze
dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n., o poplatcích, taxách a kolcích
(hrací karty).
Místopředseda Roudnický: Výboru
imunitnímu přikázal jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
Žádost kraj. soudu v Chebu ze
dne 11. listopadu 1931, č. Nt VIII 102/31, za souhlas s trest.
stíháním posl. Neumeistra pro přečin podle § § 487, 488,
491 tr. z. (č. J 415-III).
Místopředseda Roudnický: Posl. dr Schollich ve své řeči ve včerejší, 147. schůzi posl. sněmovny a posl. Gottwald ve své řeči a věcné poznámce v téže schůzi pronesli výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.
Předsednictvo se usneslo podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ty ze zprávy těsnopisecké.
Přistoupíme k projednávání prvého
odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1465) zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 1473).
Podle usnesení předsednictva,
jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání
o osnově této, jakož i o osnově, kteráž jest na pořadu jako další,
2. odstavec pořadu, to jest:
2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1466) zákona o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě (tisk 1474 a k tisku 1474).
Důvodem pro navrhované sloučení jest, že obě osnovy obsahují opatření v krisi.
Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)
Není jich.
Projednávání bude tedy dle návrhu sloučeno.
Zpravodajem k odst. 1 jest za
výbor rozpočtový p. posl. Chalupa. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Finanční správa jest si dobře vědoma risika, které přinese každé nové zatížení daňové při dnešním všeobecném poklesu důchodu. Taková zatížení mohou jen dnešní těžkou situaci zhoršiti a povedou dále k zatajování příjmů, které doposud byly přiznávány k zdanění daní důchodovou. Jest naprosto jisto, že nesprávné uložení daně důchodové bude ještě nyní zvětšeno ulož ním přirážky, poněvadž tato přirážka bude počítána z falešného základu. Je jisto, že ten, kdo nesprávně přiznával, bude i nadále chráněn.
Jestliže i přes tyto skutečně věcné námitky přichází vláda přece s návrhem na zvýšení daně důchodové a tantiemové s omezenou časovou přirážkou na rok 1930 a 1931, jest hledati důvod především v naléhavé potřebě, jež spočívá na straně jedné v poklesu státních příjmů a na druhé straně v neklesajících státních výdajích.
Předloha k zákonu o přechodní přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem jest jenom slabou náhradou a úbytky státních důchodů tak, jak se nám jeví ve správním roce 1931, nebo jak se již projevily při uzávěrce státní v r. 1930 a jak jsou očekávány pro r. 1932, nemohou býti hrazeny. V důvodové zprávě není vyčíslen ani přibližně výnos této přirážky, ale podle novinářských zpráv má tato přirážka vynésti asi 170 mil. a u daně z tantiem asi 12 mil.
Abychom si srovnali, jaká je to asi úhrada proti úbytkům ve státním rozpočtu, uvádím: Daň důchodová sama vykazuje očekávaný pokles v rozpočtu na rok 1932 proti očekávanému výnosu r. 1931 o 135 mil. Kč a daň tantiemová o 1 mil. Kč, celkem tedy 136 mil. Kč.
Žel, tento úbytek ve státních důchodech nejeví se jenom u těchto dvou daní. Již úhrnný očekávatelný pokles daní přímých činí na r. 1932 146,300.000 Kč proti r. 1931, ale celkový pokles státních důchodů u ministerstva financí činí pro r. 1932 543.5 mil. Kč. Není tedy odhad, že navrhovaná přirážka jest jenom slabou náhradou, upřílišněný, třeba pokles důchodu jest vyvažován snížením výdajů na druhé straně. Přirážka jeví se nám zde jako nouzová potřeba státu a přechodného rázu, neboť jest myšlena pro léta 1930 a 1931 k dani důchodové, k dani z tantiem pro léta 1931 a 1932.
Nám ovšem nemůže býti lhostejno, jakým způsobem zvýšená potřeba státu má býti uhrazena. Náš daňový systém ukazuje okatě nepoměr mezi daněmi přímými a spotřebními.
Daně spotřební několikanásobně přesahují daně přímé a spotřební daně svým účinkem působí v obráceném poměru k důchodu z práce. Čím menší důchod, tím tíživěji daň spotřební doléhá. Proto myslím, že bychom velmi těžko nalezli úhradu, a to ještě naprosto nedostatečnou, v dani spotřební, která by onu nespravedlivost, která v daňovém zatížení dnes jest, jen ještě zvýšila. Jest jen jediná schůdná cesta, totiž zatížiti zbytný důchod, který jest nad slušnou životní potřebu, a v tom směru může nám posloužiti jedině daň důchodová a daň z tantiem. Zavedení přirážky k dani důchodové není v našem daňovém zákonodárství nějakou novotou. Máme již v tom směru precedenční případ v zákoně čís. 336 z r. 1921 ve válečné přirážce k bývalé dani příjmové jest však třeba vyzvednouti podstatné rozdíly mezi tehdejší válečnou přirážkou a nynější přirážkou k dani důchodové a tantiémové. Válečná přirážka k dani příjmové postihovala všechnu daň příjmovou, a to již od nejnižšího důchodu, tedy od 6.000 Kč ročně počínaje. Přirážka dále byla velmi citelná, počínala u nejnižšího důchodu 20 % a dosahovala v příjmech přes 20 mil. Kč až 600%. Projednávaný návrh zákona se příznivě liší právě v obou těchto vytknutých směrech. Předpisuje přirážky k dosti vysokému minimu od 30.000 Kč ročního důchodu. Při tom dbá se některých výhodných ustanovení zákona č. 76 z r. 1927, v hlavě I., zejména v §§ 20 a 21, kde se poskytují značné úlevy mnohočlenným rodinám a zvláště těžce postiženým poplatníkům. Mohu při této příležitosti ukázati dále, že výměra přirážky jest značně nižší - počíná od 6 % a končí 30 %. Nicméně musíme se pozastaviti nad tím, že přirážka, která je nyní zaváděna, do jisté míry je ukládána méně spravedlivě, nežli byla ukládána přirážka r. 1921. Především nutno se pozastaviti nad ustrnutím přirážky 30 % při důchodech nad 100.000 Kč; další důchody podléhají jen právě této přirážce. Další stinnou stránkou navrhované přirážky jest její zpětná platnost pro léta 1930 a 1931. Jest pravda, že daň důchodová, která se ukládá o rok později, nebude činiti obtíží při ukládání přirážky v předpisu nar. 1931, vždyť teprve tento předpis na daň důchodovou proveden bude r. 1932. Pro r. 1930 není však této výhody. Daň jest již podstatně uložena a máme jistě oprávněné obavy, že zde tato okolnost povede také k opožděnému placení. Proti tomu je třeba uvésti, že zvýšení státního důchodu jest nezbytně potřebí, protože, jak jest známo z uzávěrky státních účtů, končil správní rok 1930 velmi citelným schodkem. Konečně u poplatníků, kteří dbají ustanovení zákona a platí daň důchodovou na základě předpisu z roku předcházejícího, nebude činiti toto opatření zvláštních obtíží. Hůře to bude u důchodů, při nichž daň je srážena a kde se objeví jako nové, nečekané a citelné břemeno. To do jisté míry jest respektováno v ustanovení §u 5, kde se zavádějí dva termíny pro splatnost, a to pro daň důchodovou vyměřenou přímo je splatnost do 30 dnů a pro daň důchodovou, která se platí srážkou, poněvadž tam jest to důchod ze služebních příjmů, jsou zavedeny termíny dva ve 30 dnech se splatností vždycky poloviny přirážky.
Dovoluji si zde upozorniti na těžké postižení jednoho druhu důchodců-zaměstnanců, totiž těch, za které platí daň důchodovou zaměstnavatel. Zákon z r. 1927 pamatoval na tyto případy ve čl. XVI., lit. b) zákona č. 76 z r. 1927 a odkládal účinnost §u 17 cit. zákona až do 1. ledna 1932. Od 1. ledna 1932 přestává býti placená daň důchodová za zaměstnance odpočítatelnou srážkou, ač skutečně platba této daně zaměstnavatelem je v podstatě částí služného zaměstnancova. Pro výměru daně důchodové zůstane zajisté úplně lhostejno, odečte-li se režijní náklad zaměstnavatele ze základu daňového jako služné, v němž je ta daň již započtena, anebo jestliže se odečte jako služné a zvlášť placená daň důchodová. Pro zaměstnance zejména v dnešních poměrech není ovšem věc tak jednoduchá. Dnes není doba, aby zaměstnanci si mohli skutečně novou kolektivní smlouvou vymoci, aby placená dosavadní daň byla také zahrnuta do služného a aby služné bylo o to zvýšeno. A tak nastal by patrně 1. ledna 1932 neblahý zjev, že by skutečně tento druh zaměstnanců měl svoje požitky o placenou daň důchodovou sníženy.
Dovolil jsem si na tuto okolnost upozorniti již v rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor přišel k týmž výsledkům jako referent této osnovy, a přijal resoluci, ve které se žádá vláda, aby s urychlením předložila předlohu zákonnou, která by prodloužila účinnost čl. XVI, lit. b) zákona č. 76 z r. 1927.
Prosím mnoho, aby slavná sněmovna také se k této resoluci přiklonila a přijala ji, aby vláda byla zavázána dotyčnou předlohu zákona předložiti.
Zatížení, jaké tímto fiskálním opatřením, přirážkou k dani důchodové vznikne, je vyznačeno v tisku 1465 v poznámkách k §u 2 a potvrzuje jenom to, co jsem již dříve uvedl, že zatížení touto přirážkou je daleko mírnější nežli bylo r. 1921.
V tomto směru je nutno ceniti značnou ochranu, jež je poskytována důchodcům menším až do 30.000 Kč ročního důchodu. Tímto opatřením jsou chráněni nejenom všichni dělníci a státní zaměstnanci, jímž se daň důchodová sráží, až do požitku 23.556 Kč důchodu, nýbrž jsou zde chráněni i důchodci vyšší, až do 30.000 Kč. Původně bylo počítáno se zatížením jiným. Mělo se zdaňovati již od 25.000 Kč výše. Kdyby tento návrh byl prošel, zachytilo by se 230.656 poplatníků s celkovým důchodem 12.049,752.000 Kč. V předloze, která je nyní projednávána, zvyšuje se přirážky prosté minimum na 30.000 Kč a přirozeně zachycuje se menší počet poplatníků, jen asi 157.503. Důchod, který zde bude postižen, činí asi 10.046,026.000 Kč. Z tohoto důchodu je předepsáno na dani důchodové 703.9 mil. Kč. Můžeme říci, že tímto opatřením bude postižena asi jenom jedna sedmina poplatníků daně důchodové při celkovém počtu 1,002.641 všech poplatníků daně důchodové.
Nově jest přirážkou postihována daň z tantiem, která proti dřívějším zákonným ustanovením byla r. 1927 v zákoně č. 76, § 183 snížena na 10 %, a proto tato daň tantiemová velmi snadno snese zvýšení. Jest nutno konstatovati, že tato přirážka v návrhu projednávaném jest poněkud spravedlivěji uložena, a sice proto, poněvadž staré ustanovení §u 183 ustrnulo na pouhým proporcionelním zdanění. Přirážky, které jsou počítány z tantiem, mohou do jisté míry vykázati nyní progressi třeba nepatrnou a tím toto zdanění jeví se nám spravedlivější.
Opatření toto bylo nutné a jeví se nám tím oprávněnějším, že by bez této progresse cítila se určitá nespravedlnost při srovnání přirážky k dani důchodové, která je vyměřována progressivně a k níž bude vyměřována také přirážka.
Přecházím zde možnou námitku, že nakonec tantiemy mají se ocitnouti v základu pro vyměření daně důchodové. Je všeobecně známo, že tantiemy jsou důchod, který je méně pracný, ba namnoze bezpracný, a proto tento důchod může býti daleko spíše postižen. O tom nám přec svědčí fakt, že v československém veřejném životě máme celou řadu prebendářů, kteří kumulují na sebe 30 i více takových požitků. Je na snadě, že kdyby to byla namáhavá a odpovědná práce, jediný člověk by nemohl těchto 30 funkcí skutečně zastati. A proto je nutno, aby tento méně pracný důchod náležitým způsobem byl postižen.
Myslím, že této - mírně řečeno - nepřístojnosti v československém životě mohli bychom udělat velmi lehce konec, kdybychom tantiemy zdanili ještě přísněji, kdybychom na ně dali stupňovanou přirážku daňovou, a to takovým způsobem, aby po určitém počtu tantiem, jež pobírá jedna osoba - řekněme po sedmi tantiemách - následující důchod již úplně propadal ve prospěch státní pokladny. Tím bychom do jisté míry pomáhali rozrážet ono nesnesitelné pomyšlení, že celý hospodářský život v Československé republice je ovládán několika vlivnými rodinami. Za daných okolností je ovšem nutno smířiti se s ustanovením §u 7, které k vyslovené intenci aspoň poněkud přihlíží.
Z uvedených důvodů přijal rozpočtový
výbor vládní předlohu (tisk 1465) v doslovném znění, a přijal
také resoluci, která je připojena k důvodové zprávě. Prosím, aby
slavná sněmovna této předloze dala také ústavní schválení a zároveň
aby přijala také navrženou resoluci. (Souhlas.)
Místopředseda Roudnický (zvoní): Zpravodaji k odst. 2 jsou: za výbor soc.-politický pan posl. Vančo, za výbor rozpočtový pan posl. Bečák.
Dávám slovo prvému zpravodaji,
p. posl. Vančovi.
Zpravodaj posl. Vančo: Slávna snemovňa! Soc.-politický výbor vo svojej včerajšej schôdzi prejednal vládnu osnovu o úsporných opatreniach platových vo verejnej správe a uznal dôvody pre srážky z platov najvyšších funkcionárov a pre obmedzenie vianočného príspevku, ktoré uvádza vládna osnova.
Soc.-politický výbor však uvážil, že úplné odňatie vianočného príspevku pre sociálne slabších bolo by pre ne veľmi bolestné a preto hľadal možnosť, aby aspoň trošku túto restrikciu zmiernil. V prvom rade sa mu jednalo o štátnych zamestnancov nižšej kategorie, ktorí, i keď nie sú ženatí a nemajú deti, vzhľadom na svoj malý plat veľmi by cítili odňatie celého tohoto vianočného príspevku. A preto pozmenil soc.-politický výbor vládnu osnovu v tom smere, že všetci zamestnanci do služného 12.600 Kč bez ohľadu na ich rodinný stav majú dostať 30 % vianočného príspevku, sú-li ženatí a bezdetní, 40 % vianočného príspevku, všetci až do výšky služného 19.800 Kč. Do služného 39.000 Kč ponecháva sa ustanovenie osnovy nezmenené.
Obdržia teda vianočný príspevok len štátní zamestnanci, ktorí dostávajú výchovné alebo príspevok na svoje dieťa a síce v polovičnej výške vianočného príspevku. Žijeme dobu ťažkú, dobu biedy a strádania a len preto saháme k tomuto nemilému kroku, lebo nesmieme dovoliť, aby základy nášho štátu boly narušené. (Posl. Čuřík: Proto berete chudákům vánoční příspěvek! Bankéřů se však bojíte!) Úradníctvo naše pochopí nás, lebo vidí, ako všetky vrstvy strádajú... (Posl. Čuřík: Nepochopí vás vůbec!) - vás nie - ako strádajú v dnešnej ťažkej dobe. Roľník nemá a robotník tiež nemá. Bude treba, aby práve úradníctvo hľadelo i na tieto a pomohlo štátu, čo len možno.
Soc.-politický výbor doporučuje
posl. snemovni, aby osnovu zákona schválila v pripojenom znení.
(Výkřiky posl. Čuříka.)
Místopředseda Roudnický (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, jímž
je p. posl. Bečák.
Zpravodaj posl. Bečák: Slavná poslanecká sněmovno! Rovnováha státního rozpočtu vyžaduje energických, a já bych řekl, také nepopulárních zákroků a opatření. Již rozpočet na r. 1932, který právě je projednáván slavnou sněmovnou, byl zešněrován téměř na míru nejmenší a vidíme, že zmenšení státního rozpočtu proti roku minulému činí téměř 519 mil. Kč. Vzpomínám na debatu v rozpočtovém výboru, kde bylo také několikráte zdůrazněno, že rozpočet sám je maximálním rámcem státního hospodářství a že vláda a veškeří veřejní činitelé, kteří jsou za vedení tohoto státu odpovědni, musejí nalézti odvahu, aby v těžké době, kdyby se jen poněkud poznalo, že rovnováha státního hospodaření dostává se do kolise, sáhli ještě k dalším opatřením tak, abychom sami vlastní pílí a snahou dovedli překonati těžké doby, které právě prožíváme.
Již v hospodaření tohoto roku 1931 snažila se vláda svými opatřeními snížiti výdaje státního rozpočtu, a stalo se tak do částky téměř 185 mil. Kč. Bohužel, ani to ještě nestačí, je třeba sáhnouti k dalším úsporám pro r. 1931 a 1932. Proto přichází vláda s návrhem tisk 1466 o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě, aby z části již r. 1931 a r. 1932 mimořádnými opatřeními snažila se podchytiti rovnováhu našeho státního hospodářství.
Se strany nejvyšších státních činitelů vyšel popud ke snížení platů tak, jak jest uvedeno v §§ 2, 3 a 4 osnovy. (Výkřiky komunistických poslanců.) Leč není třeba a není možno zastaviti se jen u tohoto opatření. Největší položku výdajovou ve státním rozpočtu tvoří platy státních zaměstnanců. Je tudíž na snadě, když se šetřilo na věcných nákladech do meze téměř nejkrajnější, že vláda v době hospodářské a finanční tísně nemůže se vyhnouti úsporným opatřením také v oboru osobních nákladů, t. j. platů státně zaměstnaneckých, ačkoliv platová stupnice státních zaměstnanců čsl. nedosahuje nebo aspoň nepřesahuje v celku platovou výši zaměstnanců států jiných.
Tento počin vládní jest ovšem usnadňován poněkud tím, že cenové napětí v poslední době přece jen poněkud polevilo. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Zásah takový navrhuje vláda, pokud jde o srážky z platů, jen tam, kde bude poměrně nejméně citelný, totiž u zaměstnanců s nejvyššími platy. Jsou to většinou zaměstnanci I. a II. platové stupnice. Aby však nenastala disparita mezi platy aktivních zaměstnanců na straně jedné a smluvních a pensionovaných zaměstnanců na straně druhé, je nutno provésti srážky úměrně tak, jak vládní osnova navrhuje. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Aby bylo však dosaženo příslušného efektu, je třeba, aby všechny kategorie státních zaměstnanců v těžké době pokud možno úměrně přispěly k úlevě pro stát, a proto přikročuje se také pro r. 1931 ke zrušení resp. omezení vánočního příspěvku, jenž zaveden byl teprv loňského roku za poměrů tehdy ještě daleko příznivějších, a to jako mimořádný příjem mimo platovou stupnici.
Ustanovení osnovy, která se má státi zákonem, rozšiřuje se ovšem i na úředníky a zaměstnance veřejnoprávních korporací a veřejných ústavů, jichž platové poměry jsou analogicky upraveny s platy úředníků státních.
Slavná sněmovno, doba, kterou prožíváme, je zlá, a každá veliká a těžká doba vyžaduje také velikých a těžkých obětí. Já jsem vždy zastával stanovisko, aby ten, kdo je povolán k jistému úřadu, za svou práci dostal úměrně tolik, aby mohl hospodářsky žít a s plnou radostí a vervou konati a plniti svoje povinnosti. Leč hospodářská krise, která dnes zasáhla občany našeho státu, jest krisí světovou a ukládá tak mnohým vrstvám velmi těžké oběti. Nebudu se pouštěti do podrobností, ale řekl bych jedno, že jsou také vrstvy v tomto státě, jejichž odměna za práci neklesla o 5, o 10 %, ale o 50, 60 až 70 %. Tyto vrstvy si uvědomily, že v těžké době je třeba přinésti státu příslušné oběti, a já doufám, že u našeho státního úřednictva najdeme také tolik porozumění pro toto opatření, které je mimořádné pouze na r. 1931, event. na r. 1932. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Nemohu nic jiného učiniti než
připojiti se jako referent rozpočtového výboru k zásadám usneseným
ve výboru soc.-politickém a prosím slavnou sněmovnu, aby návrh
zákona přijala tak, jak se na něm soc.-politický a rozpočtový
výbor usnesly. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)
Místopředseda Roudnický (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická byla 40 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta je schválena.
Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Šalát, Simm, Štětka, Horpynka, dr Bacher, Čuřík, Babel, Zápotocký, Höhnel a Dvořák; na straně "pro" pp. posl. Krumpe, Slavíček, Polívka.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému
řečníku na straně "proti", jímž je p. posl. Šalát.
Posl. Šalát: Slávna snemovňa! Vláda vzhľadom na neutešený stav štátnych financií urýchleno podáva návrh zákona o priechodnej prirážke k dani dôchodkovej a k dani z tantiém. Tak ako srážky z platov a zmeny vo vyplácaní t. zv. 13. platu, i tento vládny návrh je len efektovaním onej výpovedi pána min. predsedu Udržala, v ktorej naznačil, že mimoriadne pomery nútia vraj vládu siahnuť k mimoriadnym opatreniam.
V dobe všeobecného poklesu cien, úpadku podnikania, zoslábnutia schopnosti a možnosti platiť dane je zaiste nečasové a nepopulárné povyšovať dane a zavádzať nové dane. No, keďže pod tlakom mimoriadnych pomerov vláda podáva terajší návrh, dovoľujem si k tomuto vládnemu návrhu vyjadriť svoje poznámky, a to hlavne so stanoviska slovenského.