Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Pan posl. Juran nezabýval se ve své řeči meritem předložené vládní osnovy. Jen v úvodu své řeči uvedl, že tato osnova je důkazem krachu státních financí, když vláda zde žádá zvýšení soudních poplatků, které má vynésti nepatrnou částku 15 mil. Kč, z nichž 10 mil. jde na remunerace soudcovské a pouze asi 4 miliony zůstanou státní pokladně.

Pan posl. Juran je nucen viděti všechno v republice Československé černě a proto také vidí černě finanční stav naší republiky. Pochybuji, že tato osnova je důkazem krachu státních financí, poněvadž před žádným krachem státních financí nestojíme. (Výkřiky posl. Jurana.)

Pan posl. Juran uvedl také, že prý se používá této osnovy pro zvýšení remunerací soudcovských, a citoval zde, že při platovém zákoně bylo vyžadováno nákladu 700 mil., při čemž se prý na soudce zapomnělo. Pan posl. Juran se mýlí. Kdyby si přečetl zákon č. 103, viděl by, že je tam také celá partie o poměrech čsl. soudců.

Ale je zajímavé, co zde prohlásil, p. posl. Juran, že tato otázka jeho stranu vůbec nezajímá. To je prohlášení velmi zajímavé, poněvadž jsme měli příležitost při projednávání zákonů státně zaměstnaneckých čísti v "Rudém Právu" palcovými písmeny, jak se páni z komunistické strany starají o blaho státních zaměstnanců v Československé republice. Dnes už komunistickou stranu tyto poměry nezajímají, a jest aspoň mezi námi jasno.

Nebudu reagovati na ostatní jeho vývody, které se nedotýkaly předložené vládní osnovy, nýbrž chtěl bych jen panu posl. Juranovi říci, že neznáme a nemáme žádných Meissnerovských soudů v Československé republice, nýbrž známe a máme jen soudy Československé republiky, které jsou povinny rozsuzovati podle zákona. (Potlesk.)

Doporučuji, aby pozměňovací návrh posl. dr Staňka, Tomáška, Šamalíka, Hackenberga, Zeminové, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů byl schválen a jinak, aby byla osnova schválena ve znění vládního návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Nebude-li námitek, odložím hlasování o tomto odstavci, jakož i projednávání odstavce 2 a přistoupíme k jednání o odstavci 3 a následujících. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati nyní odstavec 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Stříbrného (tisk 1345).

Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Krajský trestný súd v Prahe na návrh štátneho zastupiteľstva v Prahe žiada, aby posl. snemovňa dala súhlas k stíhaniu posl. Stříbrného pre v tlači 1345 naznačené zločiny preto, že menovaný poslanec podľa dosavádneho vyšetrovania je dôvodne podozrelý:

1. že ako minister železníc úmyselne na škodu štátu alebo iných osôb zneužil moci sebe sverenej tým, že vo veciach:

a) dodávok uhlia pre ČSD v rokoch 1923 až 1925,

b) dodávok tak zv. núdzového uhlia pre ČSD v r. 1923,

c) kúpy nákladných vagonov pre ČSD z Nemecka v r. 1920 tak si počínal, že skutočne vzišla škoda a rôznym osobám neprípustný prospech;

2. že v trestnej veci krajského súdu trestného v Prahe, čj. Tl VII 1252/27, proti redaktorovi Jozefovi Dýmovi a v trestnej veci tohože súdu, čj. Tk XXIV 3244/31, proti Františkovi Sichrovskému krivo svedčil.

Súd vo svojej žiadosti výslovne sa odvoláva na podrobné vylíčenie skutkového stavu veci, ktoré je uvedené v pripojenom výťahu zo spisov vyšetrovacieho výboru poslaneckej snemovne Národného shromaždenia, usneseného vo schôdzi dňa 6. marca 1931. Je tedy patrné, že žiadosť súdu úzko súvisí so zprávou menovaného výboru tisk 1278 a s usnesením posl. snemovne, ktoré učinila na základe tejto zprávy vo svojej schôdzi dňa 26. júna 1931.

Vo zpráve vyšetrovacieho výboru, ktorú posl. snemovňa vzala na vedomie, sa doslovne povedá, že "vyšetrovací výbor má za to, že prijatím jeho návrhov slavnou posl. snemovňou bude zaistené, že vyšetrovanie bude ďalej vedené príslušnými úradnými orgány, že nad tým bude snemovňa bdieť, aby bolo vyšetrené všetko, zistení vinníci po zásluhe potrestaní". Vo zpráve sa tiež zdôrazňuje, že "nejde o to, aby snemovňa vyslovila rozsudok nad previnilým, to náleží riadnym súdom". Práve preto prijala posl. snemovňa tiež usnesenie "postúpiť spisy vyšetrovacieho výboru vláde, aby zariadila ďalšie potrebné kroky".

Z uvedeného plynie, že žiadosť krajského trestného súdu v Prahe, o ktorej je reč, je jedno z opatrení príslušných úradných orgánov, ku ktorým dalo podnet citované usnesenie posl. snemovne, rešp. zpráva jej vyšetrovacieho výboru.

Preto posl. snemovňa nemôže ináč, než vyhovieť žiadosti krajského trestného súdu v Prahe a vysloviť súhlas s trestným stíhaním posl. Stříbrného pre uvedené zločiny.

Imunitný výbor navrhuje posl. snemovni, aby s trestným stíhaním posl. Stříbrného vyslovila súhlas.

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Stříbrný, na straně "pro" p. posl. Štětka.

Dávám slovo p. posl. Stříbrnému.

Posl. Stříbrný: Slavná sněmovno! Appelovati na tuto sněmovnu a navrhovati jakékoli změny k přednesené zprávě zpravodajově považuji při dnešní většinové mašinerii za zbytečné. Chci se přesně říditi podle usnesené lhůty pro řečnickou dobu a proto se omezím jen na prosté konstatování několika fakt, aniž bych se oddával jakékoli klamné ilusi, že něco z návrhu předneseného p. zpravodajem dr Markovičem bude pozměněno.

Slavná sněmovna má mě vydati pro domnělé tři zločiny: Zneužití úřední moci - § 101, podvod - § 197 a § 199, kterými jsem se provinil domnělým křivým svědectvím v případě Sichrovského a v případě Dýmy. Ani jeden ze svědků vyslýchaných bez mé přítomnosti, bez jakékoli kontroly a pod hodně suggestivním působením pana posl. Koudelky, ani jeden ze svědků, vedených posl. Stránským, neodvážil se tvrditi, že bych s ním byl jednal nebo jediné slovo promluvil ohledně nějaké provise za uhlí dodávané čsl. státním drahám. Ani jeden svědek netvrdil, že udělení zadávky jsem činil závislým na poskytnutí provise ve prospěch osob nebo strany, a hlavní svědci přiznali, že jsem vždy tlačil a působil na snižování všech cen uhlí, dodávaného čsl. státním drahám, právě tak jako dodavatelé prohlašovali ve svých svědeckých výpovědích, že stát v ničem nebyl poškozen.

Návrh státního zastupitelství může se opírati pouze a jediné o úsudek pověstného přísežného znalce p. Vohryzka, že se tak dělo určitě ke škodě čsl. státních drah. Ten úsudek znalce, konkurenta, dodavatele, o jehož činnosti při státních dodávkách podařilo se mně zjistiti sensační fakta, která sdělím při hlavním přelíčení, je pro mne velmi poučný. Prozatím stačí již fakt, že i pan posl. Koudelka jako zpravodaj uznal za vhodné vypustiti ze své původní zprávy celý elaborát jeho odborného úsudku a že předseda vyšetřujícího výboru pan dr Štefánek tohoto přísežného, nestranného znalce požádal, aby opustil plenární schůzi vyšetřujícího výboru.

A druhého zločinu měl jsem se dopustiti křivým svědectvím v případě Frant. Sichrovského. Nechci předbíhati soudnímu řízení, ale mám za povinnost, abych k informaci objektivní veřejnosti československé sdělil přece jenom několik slov. Byl jsem vyslýchán jako svědek v době, kdy už konal své šetření tak zv. vyšetřovací výbor posl. sněmovny. Bylo mi tehdy předem známo, že sepsaného protokolu má býti proti mně použito eventuelně ke stíhání pro křivé svědectví. Proto jsem byl také vyslýchán. Věděl jsem to. Oznámil jsem to také vyšetřujícímu soudci dr Vodseďálkovi a řekl jsem mu výslovně, že bych se tomu mohl jediným obratem vyhnouti, kdybych prohlásil, že, pokud se mohu pamatovati po tolika letech, myslím, že Sichrovského neznám a že nikdy jsem s ním nemluvil. Úmyslně nevolil jsem těchto slov a prohlásil jsem s celou rozhodností, že Fr. Sichrovského neznám, že jsem s ním nikdy v životě nejednal, tím méně o nějaké provisi, a opakuji to dnes znovu s určitostí vylučující jakoukoli pochybnost.

Třetího zločinu měl jsem se dopustiti v procesu proti redaktoru Dýmovi domněle křivým svědectvím u kraj. soudu svou výpovědí ze dne 4. ledna 1930. V protokolu, který u soudu není veden podle stenografického záznamu, nýbrž pouze podle diktátu předsedy senátu, závadnou shledána věta, pro kterou jsem stíhán, která doslovně zní: "Hodináře Sichrovského neznám osobně a také dodnes jsem s ním nikdy nemluvil". Zpravodaj vyšetřovacího výboru pan posl. Koudelka ve své zprávě tvrdil, že jsem svým svědectvím vydatně přispěl k odsouzení redaktora Dýmy a že má výpověď u soudu ukazuje se slovo od slova nepravdivou. Znovu opakuji, co jsem řekl, že jsem nikdy v životě se Sichrovským nemluvil. Ale tento fakt nebyl vůbec pro celý proces s redaktorem Dýmou nijak rozhodujícím. Tam měl dokazovati pan redaktor Dýma, že Sichrovský byl můj důvěrný přítel, jak on tvrdil v článku, za který převzal odpovědnost, že se dělil se mnou o milionovou provisi.

Redaktor Dýma byl odsouzen v I. instanci, podal zmateční stížnost k nejvyššímu soudu, která byla vyřízena dne 4. ledna 1930 a ve všech směrech zamítnuta. V důvodech rozsudku čtu doslovně. Zmateční stížnost je charakterisována slovy - doslovně cituji -: "nezasluhuje, by se jí bylo blíže obíráno kromě zjištění, že je zhola bezdůvodná." Na druhém místě jsou slova, že tato zmateční stížnost je svévolná. Tak soudí příslušné soudy a ne váš vyšetřovací výbor a pan Koudelka. A teď posuzujte z toho, co z celé věci udělal najednou pan posl. Koudelka a na přání pana ministra dr Meissnera pan státní zástupce.

A teď mi budiž dovoleno, abych po tom, co jsem pokládal za povinnost říci k informaci veřejnosti, řekl několik slov k politické stránce této věci. Tak tedy vypadají tyto 3 zločiny, pro něž některé stran si ulehčují své hlasování tvrzením, že jsem sám žádal o své vydání. Škoda, že ještě neřekly, že jsem také žádal, abych byl okamžitě zatčen. V tomto případě jde zřejmě o pokus odstranění politického odpůrce z této sněmovny. Tento pokus byl sledován důsledně od prvního počátku a byl nám také ohlášen.

Podle zákona má přijíti celý případ před soud porotní. Nevěřím, že tam vůbec přijde, tam si státní zastupitelství s tímto případem a se všemi těmi domnělými třemi zločiny troufat nebude. Je mně sice známo, že páni ministři se toho také báli a uvažovali o možnosti vynětí §u 101, který beze sporu přináleží do kompetence porot, zvláštním zákonem z kompetence porot a přikázání jeho tříčlennému senátu. Báli se však, že by to příliš křičelo. Divím se, najednou tolik strachu, vždyť by to nebylo po prvé. Pan ministerský předseda Udržal má v této věci už svou praksi. Když se mu nezdál původní kárný soud nad generálem Gajdou dosti řízným a spolehlivým, změnil jej zvláštním zákonem, skoro výlučně pro tento případ, a dal případ projednávati před nově zřízeným kárným výborem na základě nového zákona.

V novinách objevila se zpráva, že po dnešní plenární schůzi mám býti okamžitě zatčen.

Zpráva opírala se o povídavost jednoho poslance, který často z té vládní kuchyně svým žvatláním předčasně všelicos prozradil. Ale tato zpráva byla mně potvrzena také událostmi, o kterých jsem se dověděl ze schůze politických ministrů. Pan dr Meissner vysloužil si už ostruhy v pronásledování Národní ligy. Z vrozené opatrnosti však nechtěl osobně převzíti odpovědnost za mé zatčení a žádal o kolektivní odpovědnost vlády. Jednalo se proto o tom ve schůzi politických ministrů a pan min. předseda byl pro zatčení - jak pak by ne, ten vždycky sloužil - a sliboval si od toho zatčení značný dojem na soudy. Jaká to povznesenost a sebevědomost, nehledě k úplně nemožnému způsobu vyjadřování se min. předsedy oproti neodvislosti soudcovské. Většina pánů ministrů se však přece bála tak neslýchaným způsobem zasahovati do justice a vyslovila se proti podobnému usnášení.

Byl bych nespravedlivý, kdybych hlavní zásluhu o pronásledování našeho oposičního hnutí připisoval panu min. předsedovi. Ta patří a zůstane zachována soc. demokratu dr Meissnerovi. Na jeho éru bude vlastní strana jednou hodně dopláceti. Nikdy se u nás tolik nekonfiskovalo jako za soc. demokratického ministra. Žádný ministr neodvážil se zasahovati do justice tou měrou, jako dr Meissner. Kolusní vazby nařizovány jsou shora a návrhy vyšetřujících soudců na propuštění vyšetřovanců jsou na pokyn shůry zamítány. Soudcové jsou bezmocni. K čemu se nepropůjčí státní zastupitelství, obstará politické oddělení státní policie a vždy ochotná advokátní kancelář dr Václava Boučka, zástupce rodiny Masarykovy.

Po léta vede se boj na zničení našeho tisku. A když to nešlo jinak, přes rok vede se již vyšetřování pod záminkou domnělých insertních podvodů. Sotvaže to vyšetřující soudce zpracuje, vracejí se mu spisy k doplnění znovu a znovu, skoro na 1000 firem inserujících v našich listech předvolává se k soudu k výslechu, jen aby se jim naznačilo, eventuelně aby se zastrašily a upustily od další inserce, resp. aby se jim obchodní spojení s těmito podniky znechutilo.

Poměry v naší justici stávají se kritické. Občanstvo ztrácí víru v právní řád v tomto státě a my musíme se ještě obdivovati té statečnosti našich soudců, kteří dosud nepodlehli. Mé vydání je pokračování k ohlášené ofensivě proti naší oposici. Napřed jste zbavili protizákonně mandátu revolučního pracovníka dr Karla Perglera, nyní necháte novinami vláčeti jméno bývalého československého ministra, jako podvodníka a křivopřísežníka (Posl. Štětka: A usvědčeného zloděje!) - vy mně neimponujete! (Výkřiky posl. Štětky a Jurana.) - a pokusíte se zbaviti ho mandátu. Na třetího, posl. generála Gajdu je prý již připraven zatykač. Zavírat, pokud máte moc ještě v rukou, můžete, ale čím více používáte násilí, tím rychlejší bude váš pád. A vy, pánové, kteří tomu všemu přisluhujete, budete se jednou styděti za tuto asistenci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Bylo by zbytečné, abych se ptal vašeho širokého svědomí, proč nezřizujete vyšetřující výbor proti sen. Klofáčovi, proč nezřizujete vyšetřující výbor proti ministru dr Frankemu, proti ministru Bechyněmu, proti politickým vládním stranám, které dodnes žijí ze státních dodávek a z uhelných provisí a obchodů. Vy v té věci nic neučiníte, vy se nakonec zase všichni smíříte. (Výkřiky posl. Jurana.)

Slavná sněmovno, řekl jsem v úvodu a opakuji: Před porotu mne nepoženete, protože před soudem porotním mohl bych rozvinouti celý obraz financování většiny politických stran, tomu se musíte brániti za každou cenu, a proto k porotě vůbec nedojde - já vám to pravím docela otevřeně. Vám - a tím končím - pro volební agitaci nakonec zbude odhlasované nepříznivé mínění o mé počestnosti a mně - pohrdání vámi. (Výkřiky: Fuj!)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních jest potřebí konati dnes ještě jednu schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 7 minut, t. j. ve 12 hod. v poledne s

1. Nevyřízené odstavce pořadu 139. schůze.

2. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1242) zákona o podpoře zahraničního obchodu.

3. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o podpoře zahraničního obchodu.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.