Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

170 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 134. schůzi poslanecké sněmovny.

Omluvy a dovolené, uvedené v dnešní prvé schůzi, platí též pro tuto schůzi.

Dovolené dal jsem dále na dnešní schůzi pp. posl. Brožíkovi a Bečkovi pro odjezd do ciziny; pp. posl. Chalupníkovi, Váchovi, dr Markovičovi, Husnajovi, Remešovi a Fr. Svobodovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se p. posl. Kučera.

Lékařské vysvědčení předložil p. posl. Jaša.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Stejskala za posl. dr Patejdla.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Dubického za posl. Pozdílka, klub poslanců "Deutsche christlich-soz. Volkspartei" posl. Scharnagla za posl. Zajička, klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte u. der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Windirsche.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Zemana za posl. Marka; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Štětku za posl. dr Sterna.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. dr Sterna.

Předseda: Přikazuji výborům zemědělskému a rozpočtovému:

1306. Vládní návrh zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931,

Navrhuji, aby byla jmenovaným výborům k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta 24 hodin.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 1202), kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 1243).

Rozprava byla skončena a návrhy přečteny v dnešní prvé schůzi.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního p. posl. Richterovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Pokud páni řečníci, kteří se přihlásili ke slovu, mluvili také skutečně k předmětu dnešního programu, k této osnově, zdůrazňovali zejména nutnost, aby veškeré poměry, souvisící s provozem motorových vozidel, byly konečně upraveny zákonem. V tomto smyslu vychází osnova vstříc a apeluje na rychlé uzákonění těchto poměrů. Vyjádřila to v §u 6, že zkrátila lhůtu k účinnosti zákona o jeden rok, takže místo 31. prosince 1933 končí účinnost tohoto zákona 31. prosince 1932. Mimo tento apel na vládu, aby urychlila uzákonění všech poměrů souvisících s provozem automobilovým, vyjádřili jsme také v resoluci, doporučené poslanecké sněmovně, apel, aby vláda co nejdříve předložila k ústavnímu projednání návrh definitivního zákona.

Mám ještě poznámky k odst. 1 §u 4 této osnovy zákona, kde se uvádí, že okresní úřady mohou zmocniti orgány veřejné moci, aby pro přestupky předpisů ukládaly na místě peněžité pokuty, které nesmějí přesahovati částku 50 Kč.

Z tohoto ustanovení zákona vychází, že vlastně orgány policejní, které zmocňují orgány výkonné k ukládání pokut, budou také zmocněny, aby stanovily pevnými částkami výši pokut pro jednotlivé případy. Z toho vychází nebezpečí, že orgány zmocňující mohou různým způsobem trestati přestupky tohoto zákona, následkem čehož může vzniknouti nejednotná prakse, nejednotné trestání jedněch a týchž přestupků. Je sice pravda, že zákon sám dává možnost zmocňujícím orgánům částky tyto stanoviti, ale doporučovalo by se, aby v tomto směru bylo vydáno jednotné nařízení, jednotná norma, která by všechny tyto přestupky subsumovala pod jednu a tutéž sazbu pokutovou.

Myslím, že neodporuje znění zákona, jestliže to vláda udělá buďto vládním nařízením, jak to bylo vyjádřeno v důvodové zprávě ústavněprávního výboru, nebo jinou všeobecnou normou. Je to nutno doporučiti z důvodů, které jsem uvedl.

Doporučuji, aby vládní osnova byla přijata ve znění navrženém ústavně-právním výborem.

Dotknu se ještě některých návrhů, které předložili páni se strany komunistické, posl. Babel a soudr. Nemohu doporučiti tyto pozměňovací a doplňovací návrhy k přijetí.

Pokud se týče návrhu k odst. 1 §u 3, uvádím, že to nové znění je poněkud úzké, poněvadž neobsahuje proti vládní osnově ani zmocnění, aby se upravily poměry a trestány byly přestupky ve smyslu mezinárodní dohody, kterou dnešním zákonem provádíme. Dále je potřebí, aby upraveny byly namnoze poměry bezpečnostní a poměry, týkající se dopravy a pořádku na veřejných cestách. Znění navrhované posl. Babelem to neobsahuje.

P. posl. Babelem a soudr. navrhovaný odst. 2 obsahuje zmocnění vlády k vydání určitých nařízení, která jsou obsažena v §u 3.

Pokud se týče navrhované změny §u 4, nemohu souhlasiti s odst. 1 proto, poněvadž obsahuje změny dosavadního zákona trestního a konečně není přijatelný ani materielně, neboť není možno trestati pouze přestupky, bylo-li tím způsobeno nebezpečí života nebo poškození na těle, nýbrž je nutno trestati tímto zákonem i přestupky, jimiž bylo způsobeno poškození na zdraví, jak zní náš trestní zákon. (Posl. Štětka: Je to návrh šoférů, který jste schválili!) To ještě neznamená, že tento návrh musí býti správný, poněvadž vedle šoférů mají na tomto ustanovení zákonném zájem také chodci a občanstvo a je nutno postupovati takovým způsobem, aby byly chráněny zájmy jedněch i druhých. Nebezpečí zdraví znamená v mnohých případech i nebezpečí života a bylo by velice nesprávné, kdybychom nechtěli trestati soudně i takové přestupky, jimiž sice nebylo způsobeno nebezpečí života, ale bylo poškozeno zdraví.

Pokud se týče ostatních ustanovení, jsou rázu sociálního a není námitek proti tomu, aby byly přijaty a aby byly vzaty v úvahu při konečném vyřešení celé materie, kterou tento nový zákon má upraviti. Zatím systematicky do tohoto provisorního, malého zákona se nehodí a těžko k nim zaujmouti stanovisko.

Jak jsem řekl, k těmto pozměňovacím návrhům zaujímám jménem ústavně-právního výboru stanovisko zamítavé. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru technicko-dopravního, panu posl. Staškovi.

Zpravodaj posl. Stašek: Slavná sněmovno! V rozpravě promluvilo několik řečníků, z nichž však ne všichni obírali se meritem vládního návrhu. Zvláště páni komunističtí řečníci místo automobilového zákona probírali otázky, které s automobilem neměly nic společného. Těch několik málo pánů řečníků, kteří se obírali obsahem předloženého zákona, celkem vyslovilo se pro definitivní automobilní zákon. Také technicko-dopravní výbor, jehož mám čest býti zpravodajem, vyslovil se pro tento požadavek a proto usnesl se na změně návrhu, jenž v původní osnově měl ustanovení, aby platnost zákona trvala do 31. prosince 1933. Technicko-dopravní výbor přidal se k usnesení ústavně-právního výboru, aby platnost zákona končila dnem 31. prosince 1932, a v tom smyslu přijal také příslušnou resoluci.

Již ve své referentské zprávě jsem vyložil, proč tohoto ustanovení je svrchovaně třeba. Zvláště proto, že moderní rozvoj automobilismu, třeba se u nás nerovná rozvoji jeho v jiných státech, je přece jen takový, že vyžaduje nového zákona o jízdě motorovými vozy, poněvadž naše dosavadní předpisy v této záležitosti spočívají na starých ustanoveních úmluvy z r. 1909. Zvláště je naléhavě třeba odstraniti dosavadní předpisy o maximální rychlosti jízdy motorovými vozidly, jež nevyhovují praktické potřebě, spočívajíce na nařízení z r. 1910. Dále je naléhavě nutno, aby dosavadní označování motorových vozidel, jež spočívá dosud na bývalých rakouských a uherských předpisech, bylo konečně přizpůsobeno novým mocenským poměrům. A konečně bude třeba, aby vláda vzala zřetel i na jiné naléhavé potřeby, jichž uskutečnění žádají interesenti, zvláště z řad automobilových zaměstnanců. Zdůrazňuji zvláště tuto potřebu, jež byla pojata i do referentské zprávy technicko-dopravního výboru, vzhledem k tomu, že komunistický řečník vytýkal, že na požadavky zaměstnanců, zvláště šoférů nebylo dbáno. K tomu cíli také technicko-dopravní výbor jako východisko z nouze přijal § 3 osnovy, kterým si má vláda zajistit možnost již v mezidobí, než vejde v účinnost připravovaný všeobecný zákon o jízdě motorovými vozidly, měniti a doplňovati dosavadní nařízení, zvláště pokud toho vyžaduje ochrana bezpečnosti a udržení pořádku při dopravě na veřejných cestách.

Pan posl. Babel podal návrh, který v některých částech jak stylisticky, tak obsahově je velmi nejasný a nepropracovaný, v některých částech týká se jiného předmětu, než který je obsahem zákona, t. j. obor dopravně-policejní a technický a nikoliv obor sociálně-politický. Proto doporučuji zamítnutí onoho návrhu.

Slavná sněmovno, navrhuji, aby osnova zákona tak, jak se na něm usnesl technicko-dopravní výbor, byla přijata. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Podány byly pozměňovací návrhy a míním tedy dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve budeme hlasovati o celé osnově v úpravě návrhů posl. Babela a soudr.; bude-li tato úprava zamítnuta, budeme hlasovati o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhů posl. Babela a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném pp. zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím osnova tato přijata jest v prvém čtení ve znění zprávy výborové.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání 2. odstavce pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Hadka (tisk 1196).

Zpravodajem jest za omluveného posl. dr Moudrého p. posl. Marek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Okres. soud v Olomouci žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Hadka pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Posl. Hadek obvinil na veřejné schůzi v Hlubočkách, konané dne 23. listopadu 1930, Antonína Hampla, poslance, a Josefa Bělinu, tajemníka Svazu kovodělníků, že po skončené stávce u fy Tanvaldská strojírna v Tanvaldě vyjednávali, a to neoficielně v nějakém pražském hotelu s ředitelem Tanvaldské strojírny a že tam sjednali pro dělnictvo nepříznivé podmínky.

Imunitní výbor dospěl k názoru, že oběma žalujícím veřejným pracovníkům má býti poskytnuta možnost, aby hájili svou čest a proto navrhuje, aby posl. Hadek byl k trest. stíhání vydán.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hadka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Hadka.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Kurťaka (tisk 1227).

Zpravodajem jest p. posl. Marek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti.

Posl. Kurťak konal dne 4. prosince 1930 schůzi v Novém Barovu (okr. Tiačevo) a podle tvrzení svědků soukr. žalobce posl. Zajíce a zprávy podané okr. úřadem v Tiačevě, dopustil se přečinu urážky na cti, neboť posl. Zajíce obvinil, že "je lump a zloděj".

Se zřetelem k povaze trestních činů, jakož i ke zřejmé nutnosti, aby posl. Zajíc měl příležitost svou čest hájiti, navrhuje imunitní výbor slavné posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Kurťaka (tisk 1228).

Zpravodajem jest p. posl. Marek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti.

Dne 4. prosince 1930 konal posl. Kurťak veřejnou schůzi v Buštině. Na této schůzi vyjádřil se podle tvrzení žalobce, že posl. Zajíc je "český klevetník a zloděj".

Se zřetelem na povahu činu a na opakování těchto výroků na více schůzích navrhuje imunitní výhor posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Kurťaka (tisk 1229).

Zpravodajem jest p. posl. Marek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Marek: Slavná sněmovno! Dne 4. prosince 1930 na veřejné schůzi v Unihově, okr. Tiačevo, nazval posl. Kurťak posl. Zajíce "bitangem, českým klevetníkem a zlodějem".

Se zřetelem k případům v tiscích 1227 a 1228 navrhuje imunitní výbor, aby soukromému žalobci dána byla možnost hájiti svou čest a aby posl. sněmovna dala souhlas k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kurťaka.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Uh. Hradišti v trest. veci posl. Jos. Svobodu (tisk 1232).

Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa! Dňa 11. decembra 1929 rečnil posl. J. Svoboda na verejnom ľudovom shromaždení v Hodoníne, kde povzbudzoval svojich poslucháčov, aby v intenciach komunistickej strany aj v skutočnosti pokračovali. Pre tieto ho žiada štát. zastupiteľstvo vydať k trest. stíhaniu.

Imunitný výbor však preskúmajúc záležitosť navrhuje posl. snemovne nezrušiť imunitu posl. Jos. Svobody a nevydať ho k trest. stíhaniu, lebo vyšudanými inkriminovanými výrazmi nenarušil svojej imunity.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jos. Svobody.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. J. Svobody.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. K. Procházky (tisk 1233).

Zpravodajem jest p. posl. Pekárek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Imunitní výbor pojednal o žádosti kraj. trest. soudu v Praze ve své schůzi dne 11. června 1931 a navrhl, nedati souhlas k trest. stíhání posl. K. Procházky.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. K. Procházky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. K. Procházky.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 3. července 1931 v 10 hod. dopol. s

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1306) zákona o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931 (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o státní pomoci při živelních pohromách v r. 1931.

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 1243).

4. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk sněm. 1216) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 352 a 473) o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech) (tisk 1279).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Chrudimi v trest. věci posl. Gajdy (tisk 1170).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Pardubicích v trest. věci posl. Gajdy (tisk 1171).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Přelouči v trest. věci posl. Gajdy (tisk 1172).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Gottwalda (tisk 1256).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Moravské Ostravě v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 1257).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.