Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

222 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Czech, inž. Dostálek, dr Meissner, Mlčoch, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 126. schůzi posl. sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 2. června t. r. posl. Petrovickému pro pobyt v cizině; na dnešní schůzi posl. Stenzlovi pro neodkladné zaměstnání, posl. dr Daňkovi pro nemoc v rodině a posl. Brožíkovi pro pobyt v cizině.

Nemocí omluvili se posl. Adámek a posl. Chalupa na dnešní schůzi.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Janček, Zeman.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Špačka za posl. inž. dr Touška; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Danihela za posl. dr Ravasze.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čs. strany nár.-socialistické posl. B. Procházku za posl. Langra; klub poslanců komunistické strany v Československu posl. Štětku za posl. Krosnáře a posl. Čižinskou za posl. Hodinovou.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Zajička za posl. Bobka.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Wintra za posl. Koudelku; do výboru imunitního posl. dr Mareše za posl. Váchu; do výboru vyšetřovacího posl. dr Mareše za posl. Jašu.

Klub poslanců komunistické strany v Československu vyslal do výboru imunitního posl. Štětku za posl. Zápotockého; do výboru rozpočtového posl. Štětku za posl. Jurana; do výboru živnostensko-obchodního posl. Dvořáka za posl. Steinera.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců čsl. živn. obch. strany středostavovské posl. Jiráčka za posl. Náprstka; klub poslanců "Országos Keresztényszocialista, Magyar Nemzeti Párt. Zipser Deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Prauseho za posl. Stenzla.

Předseda: Došla naléhavá interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavá interpelace posl. dr Hassolda a druhů ministrovi veř. prací o domu "Buen Retiro" v Mar. Lázních.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Fedora ministru ver. prác o nesprávném, života nebezpečném pokračovánia štátnych stavebnych úradov na Slovensku, a v pritomnom páde košického štátneho stavebného úradu (č. D 548-III),

posl. Bezděka a druhů ministru veř. prací o vybudování komunikací nového Bítova (č. D 549-III).

Předseda: Sděluji, že byla odvolána naléhavost interpelace, hlášené ve 125. schůzi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Interpelace posl. Gottwalda a soudr. o konfiskaci knihy Julia Fučíka "V zemi, kde zítra již znamená včera".

Předseda: Počátkem schůze bylo rozdáno tištěné usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1216. Usnesení senátu N. S. R. Č. k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 352 a 473) o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech).

Předseda: Počátkem schůze byla rozdána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1215. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 1191) zákona o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1209. Odpovědi:

I. min. nár. obrany, vnitra, financí a průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Čuříka a druhů o těžkých poměrech na Valašsku (tisk 917/VI),

II. min. spravedlnosti, zemědělství a financí na interp. posl. Hrušovského, Polívky, Mikuláše a druhů ve věci pozemkových knih, pozemkového katastru, dědického práva a urbárských poměrů na Slovensku (tisk 822/I),

III. vlády na interp. posl. Gajdy a druhů o přidělování lesů Státním pozemkovým úřadem (tisk 1017/VII),

IV. min. financí na interp. posl. Seidla, Bendy, Tayerle a soudr. o nezákonném postupu při onemocnění členů finanční stráže (tisk 893/X),

V. min. obchodu na interp. posl. Slavíčka, Netolického a druhů ve věci porušování jazykového zákona v patentním úřadě (tisk 973/XI),

VI. min. železnic a min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o odnětí požitků činným a pensionovaným zaměstnancům v Podkarpatské Rusi proto, že jim nebylo přiznáno státní občanství (tisk 769/II),

VII. min. vnitra na interp. posl. dr Kafky a druhů o oběžníku pražského magistrátu ze dne 5. prosince 1930 o užívání cizojazyčných reklam a firemních nápisů (tisk 917/X),

VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hokkyho a druhů o domnělém (či zamýšleném) zrušení sedrie v Berehově (tisk 973/V),

IX. min. financí a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Windirsche, Zierhuta a druhů, že bylo znemožněno vybírati obecní přirážky a nedoplatky na stavbu fary v Lipně-Písku (v soudním okrese touškovském (tisk 247/XXI),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Szüllö a druhů o naléhavém poukázání soudcovského přídavku nezapočítaného do pense soudců a jejich vdov pensionovaných na Slovensku a Podkarpatské Rusi před 1. lednem 1925 (tisk 893/XVI),

XI. vlády na interp. posl. Krebse, inž. Junga a druhů, aby konečně byla zřízena pojišťovna pro osoby samostatně hospodařící (obchodníky a živnostníky) (tisk 938/XVII),

XII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o postupu karlovarských censurních orgánů ("Deutsche Tageszeitung") ze dne 25. února 1931 (tisk 1060/VIII),

XIII. vlády na interp. posl. Krebse a druhů o vlivu Nár. Jednoty Pošumavské při zadávání v určitých státních úřadech (tisk 973/VIII),

XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha a druhů, že úřední místa neslýchaným způsobem zneužívají zákona na ochranu republiky (tisk 1029/IV),

XV. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů o nápisech na staniční budově v Ústí n. L. (tisk 938/XIX),

XVI. min. financí na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zrušení výnosu ministerstva financí ze dne 10. září 1930, č. 4846/29 (tisk 851/II).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1174. Interpelace:

I. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. min. veř. prací o služebních a platových poměrech státních cestmistrů a zhodnocování předchozích služeb vojenských gážistů (rotmistrů) pro zvýšení služného,

II. posl. Seidla, dr Mareše a soudr. min. vnitra o konečné úpravě služebních a platových poměrů bývalých samosprávných zaměstnanců převedených do služeb státních a urychleném vyřizování personálních otázek vůbec,

III. posl. Biňovce a soudr. min. vnitra o výkladu zákona č. 125 z r. 1927, týkajícím se umístění okresních úřadů,

IV. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů vládě o vydání vládního nařízení k §u 68 zákona čís. 89/1920 a k §u 114 zákona čís. 26/1929 o započítání doby, ztrávené v pensijním pojištění při přestupu do veřejné služby,

V. posl. Bergmanna, Zeminové, Tučného a druhů vládě o přijímání čekatelů ke sboru uniformované stráže bezpečnosti,

VI. posl. Bergmanna, Zeminové, Netolického, Vaňka a druhů vládě o přídělech samosprávě z výnosu pivní daně,

VII. posl. Netolického, Slavíčka, Tykala, Vaňka a druhů předsedovi vlády o levném úvěru živnostenském,

VIII. posl. dr Keibla a druhů min. vnitra, že litoměřický okr. úřad zastavil zámečnické práce v okresním chorobinci v Litoměřicích,

IX. posl. Jurana, Barši a soudr. min. soc. péče o bývalém kontroloru Okr. nemocenské pojišťovny v Novém Městě n. M.,

X. posl. Jurana, Barši a soudr. min. soc. péče o novostavbě Okr. nemocenské pojišťovny v Brně,

XI. posl. Jurana, Barši a soudr. min. soc. péče o zadání truhlářských prací na novostavbě okr. nemocenské pojišťovny v Brně a vyplácení zvláštních odměn za tuto práci,

XII. posl. Jurana, Barši a soudr. min. vnitra, že vrch. strážmistr Sobotka z Dolních Kounic nekonal úřední povinnost při záhadné smrti dítěte po očkování.

1205. Interpelace:

I. posl. Špatného, dr Patejdla, Bergmanna, Zeminové, Mikuláše, Polívky a druhů min. zemědělství o živelních škodách v okresu říčanském, jílovském, v okolí Lučence na Slovensku, v okrese Brandýs n. Labem a na Dobříšsku,

II. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. vnútra vo veci notára v Trhovej Hradskej na Slovensku,

III. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. zemedelstva a min. spravedlnosti vo veci Sväzu Rolníckych vzájomných pomocníc,

IV. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. nár. obrany vo veci usmrtenia detí výbuchom granátu u Myslavy,

V. posl. Hrušovského, Polívku a druhov vláde vo veci krveprelatia v Košútech,

VI. posl. Hatiny, Špatného, Zeminové a druhů min. soc. péče o plnění §u 172 zákona ze dne 21. II. 1929, č. 26 Sb. z. a n., a prodloužení lhůty k podávání žádostí a dokladů,

VII. posl. Hrušovského, Polívku a druhov min. financí a min. vnútra vo veci filiálek českých a moravských sporitelieň na Slovensku,

VIII. posl. Majora a soudr. min. školství a nár. osvěty dr Dérerovi o vysokém obnosu, který obdržel od továrny Union-Cement ve Stupavě,

IX. posl. Gottwalda, dr Sterna, Kopeckého a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci knihy Julia Fučíka "V zemi, kde zítra již znamená včera".

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 124. a 125. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 120., 122. a 123. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1206. Návrh posl. Mašaty, Křemena a druhů na rychlé poskytnutí pomoci postiženým katastrofálním krupobitím a průtrží mračen na Vlašimsku a Voticku.

1207. Návrh posl. dr Kalaše, Bistřického, Machníka, Kočandrle a druhů na pomoc postiženým živelní pohromou.

1208. Návrh posl. Pika a soudr. ve věci zřízení uliční spojky z Resslovy ulice do Radobyčické ulice v Plzni, jakož i zřízení podjezdu pod tělesem státní dráhy mezi těmito ulicemi.

1211. Návrh posl. dr Hassolda a druhů na změnu zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n., z r. 1920.

1212. Návrh posl. Seidla, Jurnečkové a soudr. na pomoc postiženým živelní pohromou na Táborsku.

1213. Návrh posl. dr Tisu a druhov na rýchle poskynutie pomoci obyvatelom obce M. Hostie (okres Bánovce n. Bebravou) postihnutým požiarom.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Prešově ze dne 23. května 1931, č. Nt V 23/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 4. června 1931, č. 5014/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Kaliňáka pro zločin podle §u 330, §u 331, č. 2, 3 tr. z. (č. J 359-III),

kraj. soudu v Liberci ze dne 26. května 1931, č. Nt VIII 20/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro trestné činy podle §§ 279, 283 tr. z. (č. J 360-III),

okr. úřadu v Snine ze dne 28. května 1931, č. 845/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Rjevaje pro přestupek nařízení o právu shromažďovacím (č. J 361-III),

kraj. soudu v Olomouci ze dne 28. května 1931, č. Nt XII 30/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Špatného pro přečin podle §u 45 a §u 46, odst. 3 zákona ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n. (č. J 362-III).

Předseda: Odvolána byla žádost imunitní.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Hlav. stát. zastupitelství v Košicích přípisem ze dne 5. června 1931, č. 4957/31, odvolává žádost ze dne 30. dubna 1931, č. 3287/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přestupek podle §u 28, č. 2 zák. čl. XIV z r. 1914 (č. J 336-III, presid. sdělení 119. schůze).

Předseda: Posl. Dvořák ve své řeči ve 125. schůzi sněmovny dne 2. června pronesl výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky tyto z těsnopisecké zprávy.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1106) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 254 a 437) o řízení nesporném (tisk 1137).

Zpravodajem výboru ústavně-právního za omluveného posl. dr Daňka je posl. Richter, zpravodajem výboru rozpočtového je rovněž pan posl. Richter.

Dávám slovo p. posl. Richtrovi, jako zpravodaji za oba výbory.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor posl. sněmovny přijal usnesení senátu o vládním návrhu zákona o řízení nesporném ve znění shodném s usnesením senátu. Důvody, které vedly ústavněprávní výbor k tomuto usnesení, jsou v podstatě tytéž, které vedly k přijetí tohoto zákona senát: především nutnost unifikace předpisů o řízení nesporném pro celou republiku, za druhé nutnost normování zásad řízení nesporného pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde doposud těchto norem upravujících obecně zásadní a základní ustanovení soudního řízení nesporného nebylo. Tím na Podkarpatské Rusi i na Slovensku trpěla administrativa řízení nesporného. Konečně bylo nutno nově normovati ustanovení o řízení nesporném z důvodů, že nové poměry moderní i poznatky teoretické si vyžádaly novou úpravu těchto ustanovení a příležitost unifikace i kodifikace těchto ustanovení pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byla příležitostí, aby byla nově upravena i pro tuto t. zv. historickou polovici republiky.

Osnova v usnesení senátu upravuje právě ty poměry, které se uchylují od zákona sporného, avšak k vůli jednoduchosti užívá obdobně ustanovení řízení sporného, poněvadž řada ustanovení obou řízení je stejná a nevyžaduje tudíž nesporné řízení samostatné úpravy do všech podrobností. Tato úprava se osvědčila v dosavadním zákonodárství i také cizím. Jako nová ustanovení oproti nespornému patentu z roku 1854 lze zvláště vyznačiti, jak už ústavně-právní výbor senátu ve své zprávě uvedl:

1. Všeobecná norma o příslušnosti, povahy subsidiární a legislativní pomůcka pro speciální úpravy příští, aby nebylo třeba upravovati příslušnost zvláště (§ 2);

2. stanovení pojmu účastníka řízení (§ 6);

3. základní ustanovení o nákladech řízení (§ 11);

4. připuštění důvěrníka k jednání (§ 22);

5. ustanovení o řešení otázek prejudicielních, které má učiniti konec dosavadní nejistotě právní v tomto směru (§ 25);

6. některé domněnky právní o následcích nečinnosti účastníků (§ 26);.

7. Vytčení pojmu osob přezvědných (§ 28);

8. ustanovení o náhradě nákladů za dostavení se k soudu jako svědkům (§ 28);

9. připuštění výslechu účastníků jako prostředku průvodního, a to i přísežného výslechu (§ 28);

10. nová úprava řízení opravného, zvláště stanovením důvodů zmatečnosti (§ 41).

Ústavně-právní výbor senátu pozměnil vládní osnovu v celé řadě ustanovení.

Změnil především titul zákona, jímž stručně stanovil obsah celého zákona pozměniv ho na znění: "Zákon . . . o základních ustanoveních soudního řízení nesporného."

Dále provedl změny v §§ 1, 2, 3, 12, 13, 18, 21, 28, 29, 39, 41, 42, 43, 45, 50 (dříve 49), 55 (dříve 54), 55, 58 (dříve 57), a to změny pouze ve stylisaci, změny formální i materiální. Zejména nutno vytknouti, že byl zařazen nový § 49, jednající o obnově řízení.

Se všemi těmito změnami projevil souhlas i ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny a přijal je v témž znění, a to tím spíše, že předloha byla projednávána v ústavně-právním výboru senátu velmi důkladně za přítomnosti experta univ. prof. dr Hory. Osnova tato má určité momenty zjednodušující administrativu, což má jistý význam také s hlediska úspor také ve státní správě. To nutno vytknouti. Je to především zmíněná unifikační vlastnost těchto předloh. Dále pro Slovensko a Podkarpatskou Rus má ještě další význam, a to, že tato osnova zařazuje agendu poručenskou, dotud jen svěřenou ministerstvu spravedlnosti, i legálně do řádné agendy soudní, jak je tomu v zemi České a Moravskoslezské.

V rozpočtu ministerstva spravedlnosti se zákon tento v personálních nákladech neprojeví nijak tíživě, poněvadž veškerý personál poručenských úřadů je rozpočtově zahrnut v kapitole justiční správy. Objevuje se tam ovšem - v stavu nadsystemisovaném a bude nutno pro Slovensko a Podkarpatskou Rus provésti resystemisaci, aby personál poručenských úřadů mohl býti vřazen do stavu systemisovaného. Pokud jde o konceptní úředníky poručenských úřadů, pamatuje na jejich použití u soudů § 57 osnovy. Justiční správa poskytovala soudcům, pověřeným na Slovensku a Podkarpatské Rusi vedením agendy poručenské, remunerace přiměřené zvýšeným úkolům z toho pro ně vyplývajícím. Poněvadž zatím počet personálu soudního nebyl přiměřeně rozmnožen, doporučovalo by se i při těchto změněných právních poměrech zůstati při dosavadním stavu nebo nalézti rovnocennou náhradu z důvodu spravedlnosti.

Přímé zvýšení nákladů věcných se objeví z toho důvodu, že osnova na rozdíl od dosavadního stavu přiznává svědkům a osobám přezvědným v §u 28 nárok na svědečné, jež v některých případech ponese stát. Zatížení z toho vznikající se odhaduje na 200.000 Kč pro celý rok. Pro rok 1931 bude nepatrné, neboť zákon bude účinným jen asi 3 měsíce. Úhrada se najde v dosavadních rozpočtových položkách ev. v možných úsporách, vyplývajících ze soustředění agendy na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Jménem ústavně-právního výboru i jménem rozpočtového výboru posl. sněmovny navrhuji, aby posl. sněmovna tento zákon schválila ve znění, jak byl přijat ústavně-právním výborem a jak byl usnesen senátem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 25 minut. (Námitky nebyly.) -

Námitek není, navržená řečnická lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Novotný a inž. Jung.

Dávám slovo panu posl. Novotnému.

Posl. Novotný: Je jistě příznačné, že v době, kdy všeobecná krise hospodářská nabývá tak ostrých rozměrů, už i ze stran měšťáckých dostáváme přípisy, abychom pomohli zatlačit u jednotlivých úřadů, aby se jim dostalo subvencí, tedy komunističtí "niemandi" už jsou dnes voláni o pomoc. Ale zde na půdě parlamentu dostáváme předlohy zákonů, které nemají s krisí naprosto nic společného: buď vydávání komunistických poslanců anebo bezvýznamné předlohy. Jak je tomu dávno, co chodili řečníci všech stran po schůzích a mohli si huby umluvit o řešení krise, ale dosud nebylo vykonáno k řešení té krise nic.

Dnes máme zase přede žněmi, jenže sotva trochu povyrostlo obilí na polích, už pražští "rolníci" z agrární Centrokooperativy, "zemědělci" z Agrární banky, už novodobí loupežníci z Plodinové bursy, komisionáři, bursiáni, agrární akcionáři pivovarů, lihovarů, cukrovarů cení na ně zuby, roní nad naší bídou své krokodilí slzy a pokrytecky lamentují a řvou: zachraňme úrodu, zajisťme žně!

Nezpívali nám tuto písničku zelení ptáčkové stejnými slovy a stejnou melodií právě před rokem? Kdo by se na to z nás malorolníků nepamatoval? A jak to na konec s námi drobnými zemědělci dohráli? Nedodrželi sliby, nezajistili úrodu a žně? Ano. Dokonale ji zajistili, ale ne pro nás malorolníky, nýbrž pro sebe, pro své kapsy, pro svá agrární družstva, pro akcionáře a banky a obilní šejdíře.

Museli jsme po žních prodávati, se všech stran štváni exekutory, židy a věřiteli, metrák žita za 70 korun, za babku dávati obilí agrárním družstvům, aby tito agrární spekulanti na jaře a přede žněmi prodávali obilí dělnickým a domkářským konsumentům za dvojnásobné i větší ceny s více než 100% zisky. Tenkrát po žních a na podzim agrární tisk a agrární družstva dělala mezi námi náladu: přijde další klesání, jsou ohromné nadbytky obilí v Československu, není žádná poptávka - zachraň se, kdo můžeš, prodávej, kdo co máš! Vydělali páni agrárníci, mlynáři a velkopekaři na nás kapitály, okradeni byli rolníci a doplácejí na ně dnes široké kosumentské vrstvy dělníků v městech. Takhle nám zajistili páni loňskou úrodu a chtějí nám ji zajistiti letos stejně tak. Bez setí sklízejí bohatou žeň.

A stejně, jako nám slibovali před rokem, ještě větší měrou chrlili ze sebe laciné sliby před 1 1/2 rokem. Není tomu tak dávno, abychom na to již zapomněli. Před 1 1/2 rokem rozjížděli se po našich dědinách a hauzírovali po našich vesnicích křiklouni, sekretáři od Gajdovy party přes agrárníky, lidovce až k chudým majitelům psích bud, sociálním demokratům. Rozevřenýma hubama slibovali našemu venkovskému pracujícímu lidu, co jim slina na jazyk přinesla. Slibovali hory, doly, jak se říká, i s těma horákama. Bylo totiž tenkrát před parlamentními volbami. Se vší určitostí prý zprovodí se světa tu nemravnou, jak jí říkali, obratovou daň. Všeobecně musí býti sníženy daně drobným zemědělcům. Zruší daň z domácích zabíjaček, posvítí si na cukerní kartel, aby nesnižoval ceny řepy a nezvyšoval cenu cukru, subvence se pohrnou jen drobným zemědělcům a Klofáč s Fráňou Zeminovou slibovali revisi pozemkové reformy a vrácení nakradených zbytků. My ovšem víme už předem, jak by ta vaše revise dopadla, jak by revidovali agrární zbytkáři a nová soc. demokratická a nár. socialistická zbytkářská šlechta. A sotvaže bylo po volbách, sotvaže zasedli tihle velkohubí, předvolební přátelé lidu na ministerská křesla a své huby ještě hlouběji strčili do tučných vládních koryt, krásné volební kachny odpadly.

Kdo to chodil mezi zemědělský lid? Podívejme se nejdříve, kdo s tímto chodí mezi domkáře a malé a střední rolníky, mezi náš zedřený venkovský lid! Kdo říká, že má spachtované právo na hájení jeho zájmů, kdo říká o sobě, že je jediným mluvčím drobných zemědělců, a kdo zároveň při tom žene vesnický lid do nouze, do záhuby a vede jeho hospodářství od deseti k pěti? Agrární strana říká o sobě, že má monopol na zastupování domkářů a malorolníků. A kdo je tato agrární strana? Jaké je to její "rolnické vedení"? Kdo jezdí se svými rozumy mezi vesnický lid, mezi rozhodnou, zdrcující většinu pracujícího venkovského lidu? Ve vedeni agrární strany není ani jediný domkář, ani jediný vlivný drobný rolník, nýbrž sedí v něm jenom statkáři, velkostatkáři, akcionáři cukrovarů, lihovarů, pivovarů, škrováren, správní radové továren na umělá hnojiva, bankéři, advokáti, inženýři a podobní "půdní mravenci". Drobní rolníci, zdeptaní a ubíjení Udržal-Bechyňovou vládou hladu, exekutorů a četnických karabin, musí si dobře posvítit na toto agrární panstvo.