Předseda (zvoní):
Upozorňuji pana řečníka,
že jeho řečnická lhůta již uplynula.
Posl. Kopecký (pokračuje):
. . . úmluvou, jíž se dva státy pro začátek spojují, aby okruh
tohoto sbližování států dále rozšiřovaly. Vídeňský pakt obsahuje
výzvu k druhým státům, chtějí-li k celnímu paktu, k celnímu spolku
přistoupiti, že Německo a Rakousko nečiní překážek, aby se celní
spolek Německa a Rakouska rozšířil. Curtius a Schober adresují
toto pozvání i Francii a Československu, adresují toto pozvání
i pánům Briandovi a Benešovi . . .
Předseda (zvoní): Volal jsem pana řečníka třikráte k věci. Poněvadž mé výzvy neuposlechl a poněvadž překročil řečnickou lhůtu, odnímám mu podle §u 50 jedn. řádu slovo a žádám ho, aby opustil řečnickou tribunu. (Děje se. - Výkřiky komunistických poslanců.)
Dalším přihlášeným řečníkem je
p. posl. dr Stern. Dávám mu slovo.
Posl. dr Stern (německy): Nejprve chci protestovati, že se zde nedovoluje zaujmouti stanovisko k politické otázce, v této chvíli nejdůležitější. Chci prohlásiti, že jest příznačné pro úpadek tohoto celého systému, že, abychom zde mohli mluviti k politické věci, pro tuto chvíli nejdůležitější, musíme se hlásiti o slovo k imunitkám, že dnes nejen bylo odhlasováno, že se nesmí konati rozprava o výkladu pana dr Beneše ve výboru, že nejen nebyl přijat náš návrh, že Beneš má podati zprávu a že se o tom má mluviti, nýbrž i že všechny body denního pořadu, k nimž bylo by lze mluviti poněkud déle, byly odsunuty a projednávají se jen věci imunitní a že se mimo to sahá k tomu, že se řečníku, který chce zde mluviti k této důležité otázce, odnímá slovo pod záminkou, že nemluví k věci.
Také já si dovolím mluviti zde
k otázce, která má nyní největší politický význam. Nynější mezinárodní
situace, která vznikla překvapujícím oznámením německo-rakouských
celních záměrů, má svou nejhlubší příčinu v těžké světové hospodářské
krisi, která znamená úpadek kapitalistického hospodářského řádu
a zostření všech hospodářských a politických následků této krise
[Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze
dne 26. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z
těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 115. schůzi sněmovny.]
mezi přivrženci a nepřáteli této soustavy. Nejen v každé zemi,
nýbrž i mezinárodně, pokud jde o poměry mezi státy imperialistickými,
mění se hospodářská krise v krisi politickou. V bouři hospodářské
krise kymácí se nejen panství vykořisťovatelů v každé kapitalistické
zemi, nýbrž kolísá i tak zvaná mezinárodní rovnováha [Další
slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. března
1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]
To jest smysl hlubokého nepokoje, který nyní nastal. To jsme
my komunisté předpovídali právě tak, jako bankrot kapitalistické
stabilisace, a to jest nyní tak jasné, že dokonce ani takový optimista
jako pan dr Beneš nemůže toho již více popírati, nanejvýš
může líčiti to ještě poněkud mírněji. Němečtí a rakouští imperialisté
hledají východisko ze zhroucení hospodářství a blížící se revoluce,
snaží se také uklidniti revoluční masy ilusí, jakoby bylo východisko
a jakoby při tom bylo lze zachovati kapitalistický řád, podnikají
krok, aby vyzkoušeli, do jaké míry lze uvésti v pohyb větší imperialistické
síly, aby uvolnili versailleský mír a snaží se konečně také účinněji
uplatňovati své nároky na lepší plat za své zařazení do evropské
fronty proti Sovětskému svazu nebo i Americe. Tento krok uvedl
ihned do pohybu imperialistické poživatele versailleských a ostatních
loupežných smluv.
Předseda (zvoní):
Pane řečníku, žádám
vás, abyste se držel pořadu a mluvil k věci.
Posl. dr Stern (pokračuje): Musím mluviti k věci, o které se domnívám, že jest nutno o ní mluviti.
Situace, která tím vznikla, ukazuje, jak náhle a jak mocně se mohou přiostřiti mezinárodní spory, jak lehce lze vyvolati válku mezi imperialistickými státy. Nynější situace má také již velmi mnoho podobností se situací, jaká vznikne v případě války. Není ještě válečné ovzduší, ale je to předehra války, blýskání na časy, při jehož záři lze velmi mnoho viděti, co jinak jest v temnu.
Pracující masy a masy potlačených národů, ale i masy českého národa, mají nyní příležitost viděti, jak se chová jejich buržoasie, jejich národní a jejich sociálfašističtí vůdcové v takovýchto situacích, a z toho také včas poznati, jak by se chovali, kdyby došlo k válce. Zvlášť důležité a poučné jest to, pokud jde o německé občanské a sociálfašistické strany, poněvadž jde o imperialistický konflikt s německými imperialistickými státy. Tyto strany se ještě pokoušejí své skutečné chování zastříti. Ale dvě věci se již nyní ukazují. Pro buržoasii v této vážné situaci, která bude míti jistě velmi těžké následky a může míti následky nedozírné, jest rozhodující jedině její třídní zájem a ona hájíc tento zájem, jest nejen ochotna bezmezně stupňovati hlad pracujících, ukládati jim neslýchané krvavé oběti, ona jest také ochotna svůj vlastní národ v nejskutečnějším slova smyslu krvavě zraditi. A sociálně demokratičtí vůdci všech národů stojí v této otázce úplně a docela tak jako r. 1914 v táboře vlastní buržoasie. Právě tak, jako se kymácí mezinárodní imperialistická tak zvaná rovnováha, tak to také vrže v hanebné stavbě druhé internacionály, která jest jednotná, zrazujíc proletářský třídní boj, jednotná ve štvanici proti Sovětskému svazu, jednotná, jde-li o to, připravovati válku proti Sovětskému svazu penězi, hladem, sabotáží a organisací hladu, v níž se však ihned vyskytnou největší rozpory, vjedou-li si páni do vlasů. Že to vše není zveličováno, že jest to nepochybná pravda, lze dokázati citáty z měšťáckých a sociálně demokratických časopisů samotných. Časopis "Prager Tagblatt" oznamuje pod titulem "Směrnice sudetských Němců" z vedoucích německých politických vrstev dne 25. března, že tam převládá mínění "že německé strany, nechtějí-li usilovati čistě citově pro jednu či proti druhé koncepci, musily by se postaviti na jedině možné a správné stanovisko, že pro ně mohou býti rozhodující jen úvahy hospodářské. V které koncepci najde německý průmysl a německé zemědělství, zkrátka německé hospodářství vůbec možnosti rozvoje, tam že se bude musiti kloniti. Německé strany musily a měly by se rozhodnouti pro koncepci velké hospodářské expanse, která způsobí rozmnožení národního jmění. Pro posuzování otázky musí býti rozhodující zvláště hospodářské složení Československa a nikoliv ztrnulé trvání na zásadách, které jsou dnes snad již přežilé."
Zřetelněji nelze již mluviti. Pro průmyslové barony, pro bankéře a velkostatkáře jest jedině rozhodující, kde se dají získati větší zisky, a tomu musí ustoupiti všechny zásady. Československo jest sice stát české buržoasie, ale ovšem stát kapitalistický, mocenský nástroj na ochranu celkových zájmů kapitalistů a v boji za tyto zájmy stojí i německá buržoasie na straně tohoto státu, který Němce národně utlačuje, stojí na jeho straně i tehdy, bojuje-li proti německým státům.
A na vlas stejné stanovisko jako
tito loupežní rytíři zaujímá ovšem také německá sociální demokracie,
při čemž si dovoluje starý kapitalistický podvod, líčíc zájmy
buržoasie jako zájmy dělníků. Časopis "Sozialdemokrat"
ze dne 25. března píše:
Předseda (zvoní):
Pane řečníku, napomínám
vás po druhé, abyste se držel pořadu a mluvil k věci.
Posl. dr Stern (pokračuje):
"Bylo by daleko lépe, kdyby se v Československu tato
věc posuzovala výhradně se stanoviska životních zájmů pracujícího
obyvatelstva země." Hospodářské stanovisko, o kterém se zde
mluví, jest ohled na kapitalistické podniky, ohled na možnosti
jejich výdělku, a líčí-li se to jako stanovisko zájmů pracujících,
jest to týž podvod, jako se namlouvá anglickým dělníkům, že potlačení
a drancování Indie přinese prospěch také jim, nebo jako se řeklo
za války dělníkům, že hájili svých vlastních zájmů, když se vzájemně
vraždili. Poněvadž všichni sociální demokrati hájí stanovisko
své buržoasie, jest samozřejmé, že se mezi nimi ukazují stejné
rozpory jako mezi jejich pány. Rakouská sociální demokracie prohlašuje
doslovně: "Rakouská sociální demokracie byla průkopníkem
v boji za připojení. Proto také vítá pokus obou vlád vybudovati
celní jednotu a bude jej bez výhrady podporovati." Česká
sociální demokracie sedí s rakouskou v internacionále, ale pomáhá
české buržoasii a proto prohlašuje pravý opak. S nadpisem "Pozor
na Zollverein" se tam praví: "Nepochybujeme, že takovéto
a mnohé jiné úvahy povedou k ústupu na obou stranách a v celé
rozvířené Evropě. Tak se to dělat nesmí". Na každé stránce
svého časopisu ukazují čeští sociální demokrati, že jsou nesmiřitelní
nepřátelé připojení, za něž bojují sociální demokrati rakouští
a říšsko-němečtí. Právě tak se chovají francouzští socialisté,
a angličtí stojí opět za politikou své buržoasie, která z těchto
rozporů snažila se obratným manevrováním vytlouci největší zisk
pro své imperialistické mocenské postavení. Naši němečtí kapitalisté
a s nimi němečtí sociální demokrati ocitají se při tom v docela
zvláštní situaci. S českými kapitalisty mají společné zájmy a
za nimi stojí úplně proti svým německým a rakouským třídním soudruhům.
Ale mají také zájmové rozpory, a tyto se zostřují právě v takovéto
situaci. Německá buržoasie a její sociálfašističtí agenti stojí
pevně na půdě tohoto kapitalistického a českého státu, ale budou
také ochotni, jestliže se věci změní a bude-li to lépe vyhovovati
jejich třídním zájmům, postaviti se rovněž tak pevně na jinou
kapitalistickou půdu. Musí počítati také s tím, že příliš otevřené
vystupování proti Německu a Rakousku mohlo by je lehce odhaliti
před širokými vrstvami jako národní nepřátele vlastního národa.
Proto se licoměrnicky snaží slovy předstírati určitou sympatii
se snahami Rakouska a Německa po vybudování celní jednoty. "Sozialdemokrat"
jde tak daleko, že prohlašuje, že nikdo nemá práva zakazovati
Rakousku a Německu takovouto smlouvu.
Předseda (zvoní):
Napomínám pana řečníka
po třetí, aby se držel pořadu a mluvil k věci.
Posl. dr Stern (pokračuje):
Veškerý ostatní německý tisk chová se podobně. Abychom odhalili
tento drzý podvod, stačí jedna otázka: Jak mohl Beneš jménem
vlády, ve které jsou přece zastoupeny tyto strany, dáti ve Vídni
a v Berlíně prohlásiti, že se smlouva nesmí uskutečniti? A kdyby
se snad chtělo říkati, že Beneš jednal na vlastní vrub,
proč nebyl pohnán k odpovědnosti? Poslední prohlášení, které učinil
Beneš ve výboru, bylo schváleno vládou a v něm opakuje
Beneš tvrzení, že Rakousko nemá práva tuto smlouvu provésti.
Za tímto prohlášením stojí nejen vládní strany, nýbrž všechny
strany vyjma komunisty, také tak zvaní oposičníci, němečtí nacionálové,
hakenkrajcleři, ti všichni hlasovali pro to, aby se o vládním
prohlášení nezahajovala ihned rozprava. Zde se opakuje ještě licoměrnická
hra, kterou jsme zde již jednou zažili. [Další slova byla usnesením
předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. března 1931 podle §u 9,
lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ale
zde jde o otázky takové důležitosti, že takováto hra může klamati
ještě méně. Časopis "Sozialdemokrat" se dnes vysmívá,
že "Rudé Právo" neumí čísti, poněvadž tvrdí, že němečtí
sociální demokrati jsou proti připojení. To jest výmluva politických
analfabetů. "Rudé Právo" právem zdůraznilo. že právě
vláda, ve které sedí Spina a Czech, hlavně a nejdivočeji
zuří proti celní smlouvě. Pro široké vrstvy jest nepochopitelné,
ale nepochybně pravdivé, a přispěje to k tomu, že se těmto masám
otevrou oči, že všichni ti páni, kteří dělají, jako by byli odpůrci
znásilňování poraženého Německa a Rakouska, němečtí sociální demokrati,
agrárníci, křesťanští sociálové a také radikální oposičníci hakenkrajcleři
a němečtí nacionálové ve chvíli, kdy jde do tuhého, kdy propuká
přímý konflikt, stojí za českou vládou, za českým státem, poněvadž
toho žádá třídní zájem buržoasie. Dnešní hlasování v zahraničním
výboru, kde všichni hlasovali pro to, aby rozprava zahájena nebyla,
poněvadž by to nebylo ku prospěchu státu, jak Beneš prohlásil,
ukazuje to velmi názorně. Všechny německé kapitalistické a sociálně-demokratické
časopisy dožadují se úplně jasně imperialistické hospodářské války
proti Německu a Rakousku, boje, v němž poslední slovo může býti
jen "válka" a zároveň pokus, spojiti se nějak ve společné
frontě, která ovšem musí býti namířena proti Sovětskému svazu.
Zde jest důkaz, černé na bílém. Časopis "Landpost" ze
dne 24. března píše: "Nezbývá nic jiného, než učiniti ona
opatření a ony kroky, jichž vyžaduje nikoliv snad československá
prestižní politika, nýbrž hospodářské poměry a zeměpisná poloha
státu." Časopis "Landpost" jako vládní časopis
mluví docela otevřeně o tom, že jde o to, aby v kapitalistickém
státě byly hájeny kapitalistické zájmy. Ale také "Bohemia",
časopis německých nacionálů a hakenkrajclerů, (Výkřiky.) i
když poněkud zastřeně, říká totéž, dochází-li k závěru: "Že
nová úprava má pro sudetsko-německý průmysl velmi velký význam
a že právě on musí tedy nalézti určitou a jistou orientaci, že
při tom musí býti správně hájeny různé zájmy, netřeba zvláště
dovozovati". Tedy zájmy zdejších kapitalistů musí býti hájeny,
jsou-li ohroženy Německem . . .
Předseda (zvoní):
Volal jsem p. řečníka
třikrát, aby se držel pořadu a mluvil k věci; poněvadž mé výtky
neposlechl a mimo to překročil řečnickou lhůtu, odnímám mu podle
§u 50 jedn. řádu slovo a žádám ho, aby opustil řečnickou tribunu.
(Posl. dr Stern pokračuje v řeči.).
Pan posl. dr Stern zřejmě odpírá nařízením předsedovým, proto vylučuji p. posl. dr Sterna z dnešní schůze. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)
Přerušuji schůzi na 10 minut.
(Schůze přerušena v 6 hod.
8 min večer opět zahájena v 6 hod. 18 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.
Vyloučil jsem p. posl. dr Sterna z dnešní schůze proto, že odporoval mým nařízením.
Podle §u 52, odst. 2 jedn. řádu rozhodne sněmovna bez rozpravy prostým hlasováním na dotaz předsedův, zda schvaluje vyloučení.
Prosím pp. poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s vyloučením posl. dr Sterna na dobu dnešní schůze, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Vyloučení je schváleno.
Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Kopecký. Dávám mu slovo. (Hlasy: Není přítomen!)
Není přítomen. Ztrácí slovo.
Dále ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je tím skončena.
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji
výboru imunitního, p. posl. Janu Tůmovi.
Zpravodaj posl. Jan Tůma:
Vzdávám se slova.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj se vzdává doslovu.
Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jurana.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jurana.
Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě v trest. věci posl. Zajička (tisk 868).
Zpravodajem je pan posl. Jan Tůma.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Soukromý žalobce posl. Wagner, rolník v Lechovicích, zastoupeny dr. K. Jahodou, advokátem v Brně, podal dne 19. listopadu 1929 návrh na zavedení trest. řízení proti posl. Zajičkovi ve Valticích pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný letákem "Deutsches Landvolk, höre die Wahrheit".
Imunitní výbor jednaje o tom došel k přesvědčení, že inkriminované věty uvedeného letáku jsou kritikou činnosti politické posl. Wagnera a že tím mez poslanecké imunity překročena nebyla.
Navrhuje tudíž imunitní výbor
posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Zajička.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Zajička.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Zajička.
Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci posl. Tučného (tisk 869).
Zpravodajem je za nepřítomného p. posl.
Pekárka p. posl. Jan Tůma.
Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! V čísle 7. ze dne 8. ledna 1930 deníku "České Slovo" byl otištěn článek nadepsaný."Jde o žurnalistickou čest" a znamenaný posl. Tučným. V článku tomto posl. Tučný konstatuje že usvědčil časopis "Polední List" ze lživého referování. Akciová společnost "Tempo" jako vydavatelka časopisu "Polední List", a všichni redaktoři tohoto listu žalují posl. Tučného pro přečin proti cti.
Ježto podle sdělení kraj. trest.
soudu v Praze ze dne 21. května 1930 posl. Tučný v přípise
řízeném na redakci "Polední List" a uloženém v originále
ve spisech právního zástupce se zavazuje žádati v případě podání
žaloby, aby byl imunitním výborem vydán. usnesl se imunitní výbor
ve své dne 11. prosince 1930 konané schůzi žádosti kraj. soudu
v Praze vyhověti a posl. Tučného vydati.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Tučného.
Kdo s tímto návrhem pan zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Tučného.
Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. úřadu v Náměstově v trest. věci posl. Grebáče-Orlova (tisk 870).
Zpravodajem je pan posl. Pekárek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Okresní úřad v Náměstově žádá za vydání posl. Grebáče-Orlova pro přestupek zákona shromažďovacího, jehož se prý dopustil konáním veřejné schůze v Lomné bez úředního povolení.
Úřední relace praví, že sporná
schůze měla klidný průběh, pořádek porušen nebyl a protizákonné
výroky proneseny nebyly. Imunitní výbor ve schůzi dne 11. prosince
1930 se usnesl doporučiti posl. sněmovně, aby posl. Grebáč-Orlov
vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Grebáče-Orlova.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Grebáče-Orlova.
Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 876).
Zpravodajem je p. posl. dr Moudrý.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Na schůzi v Něm. Pravně pronesl dr Stern řeč v obvyklé komunistické fraseologii bez konkrétního určení.
Imunitní výbor pojednav o této
žádosti uznal všeobecnost a neškodnost této utkvělé fraseologie
a navrhl proto, aby posl. dr Stern vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Sterna.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Sterna.
Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Novém Jičíně v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 878).
Zpravodajem je posl. dr Moudrý.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Tento případ rovná se případu, který jsme právě odhlasovali. Pan posl. dr Stern na veřejné schůzi v N. Jičíně pronesl řeč, která se opět pohybovala v rámci obvyklých komunistických obratů a frásí.
Poněvadž tyto všeobecné programové
a fraseologické obraty nebyly nijakým konkrétním určením podloženy,
navrhl imunitní výbor, aby posl. dr Stern pro svoje výroky
vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Sterna.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Sterna.
Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání pořadu dnešní schůze.
Posl. dr Stern, Kopecký a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. ř. návrh, aby se do schůze posl. sněmovny dne 26. března t. r. dostavil ministr zahraničí dr Beneš a podal zprávu a vysvětlení o tak zvaném Anschlussu rakousko-německém.
Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Sterna, Kopeckého a soudr., aby ministr zahraničí dr Beneš dostavil se do schůze posl. sněmovny a podal žádanou zprávu a vysvětlení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Posl. Štětka, dr Stern a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. ř. návrh, aby se do schůze posl. sněmovny dne 26. března t. r. dostavil pan ministr soc. péče dr Czech a podal zprávu a vysvětlení k hromadným žádostem a usnesením dělníků na závodních schůzích a na schůzi zmocněnců závodních výborů Škodovky, jaké stanovisko má k snížení věkové hranice při sociálním pojištění pro nárok na důchod starobní z 65 na 55 let.
Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky, dr Sterna a soudr., aby se do schůze posl. sněmovny dostavil ministr soc. péče dr Czech a podal žádanou zprávu a vysvětlení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Pan posl. dr Peters podal dne 17. března t. r. dotaz k předsedovi sněmovny podle §u 70 jedn. řádu.
Navazuje na nedávný případ, kdy některé noviny ze dne 7. března t. r. zabavila tisková censura, ježto reprodukovaly místo z řeči posl. Gajdy, o kterém sněmovní korespondence přinesla zmínku, jež však předsednictvo sněmovny vyloučilo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 110. schůzi dne 6. března.
Pan posl. dr Peters se táže:
1. Jaká ustanovení jednacího řádu ospravedlňují, že předsednictvo censuruje parlamentní řeči v sněmovní korespondenci?
2. Čím se odůvodňuje zabavení uvedené věty ve zprávě parlamentní korespondence ze dne 6. března 1931 a čím se vysvětluje, že opomenuto učiniti o tom oznámení tisku?
3. Jest předsednictvo ochotno nahraditi škodu, která tímto postupem vznikla zabaveným časopisům?
Na to odpovídám:
Již v předchozích odpovědech na dotazy podle §u 70 jednacího řádu, zejména v odpovědech ve schůzi 96. dne 16. prosince 1930 a ve 109. schůzi dne 5. března 1931 upozornil jsem, že § 9, lit. m) jedn. řádu ukládá předsednictvu, aby projevy velezrádné, ohrožující bezpečnost státu nebo hrubě urážející mravnost vylučovalo z návrhů, dotazů, interpelací a těsnopiseckých zpráv. Po té stránce i tentokrát předsednictvo konalo jenom povinnost, uloženou zákonem.
Podle zvyku v jiných parlamentech i v naší sněmovně vydává se pro noviny materiál o jednání sněmoven v obvyklé formě korespondence, jehož časopisy používají pro své zprávy právě tak jako jiných pramenů.
Předsednictvo však neručí za škody, které by mohly časopisům vzniknouti z jejich zpravodajství, neboť nepřísluší mu rozhodovati o tom, co mají nebo nemají psáti.
Aby se však usnadnil styk mezi novinami a sněmovnou a aby se tím usnadnila také odpovědná práce novinářská, učinil jsem - v dohodě s pány zástupci sdružení parlamentních zpravodajů - opětně opatření, o nichž zprávu přinesly takměř všechny listy, to jest, aby pánům zpravodajům novin přístupna byla informace o rozhodnutích předsednictva, učiněných podle §u 9, lit. m) jedn. řádu, prostřednictvím sněmovní korespondence, pokud se týče československé tiskové kanceláře a syndikátu novinářů.
Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. dr Wintrovi pro nutný odjezd, posl. Váchovi, Chobotovi, Husnajovi pro neodkladné zaměstnání.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zdravotnického posl. Hummelhanse za posl. Seidla; do výboru kulturního posl. Jurnečkovou za posl. dr Macka.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru technicko-dopravního posl. Bobka za posl. Kunze.
Klub poslanců komunistické strany
Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Sterna
za posl. Jurana.