Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

218 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Bradáč, dr Czech, inž. Dostálek, dr Matoušek, Mlčoch, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 88. schůzi poslanecké sněmovny.

Ze senátu došlo sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 7. listopadu 1930 k tisku 306 sen., že senát projednal a přijal v 58. a 60. schůzi dne 6. a 7. listopadu 1930 osnovu zákona o nabytí úseku Zadunajské místní dráhy od stanice Bratislava-Nové město ke státní hranici státem a o pachtu úseku Novohradské župní místní dráhy od stanice Lučenec ke státní hranici státem.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 640) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1931 (tisk 780) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 70. schůzi poslanecké sněmovny dne 25. září t. r.

Budeme pokračovati v podrobné rozpravě, a to v její třetí části hospodářské a dopravní, započaté ve včerejší, 87. schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Matzner, Hokky, Steiner, Suroviak, Scharnagl, dr Pružinský, Nitsch, Kuhnová, Hruška; na straně "pro" pp. posl. Böhm, Pozdílek, Leibl, Pekárek, Staněk, dr Zadina, Jelinek, Bečko, Sedláček, Petrovič, Honzl, Zajíc, Pelíšek, Dorič.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Matzner.

Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové! Rok úzkostí pro zemědělství chýlí se ke konci.

Nejtěžší měsíc prosinec se stále přibližuje, poněvadž jest nutno během tohoto měsíce udělati přesnou přehlídku ročních výdajů a příjmů, aby se dala sestaviti na začátku Nového roku uzávěrka o stavu hospodářství. Jako loni, končí opět letos veškeré selské hospodaření německého jazyka těžkými hospodářskými ztrátami. Mohl-li se loni ještě hospodářsky silný zemědělec držeti nad vodou, pak horský rolník nemohl již uzavříti účty bez těžkých ztrát. Letos platí řečené pro veškeré německé zemědělství, poněvadž bylo do beznadějného stavu uvrženo živelními pohromami, nadobyčejně velikým suchem, jež již po několik let ničivě se projevovalo, nadmíru veliké vlhko a škody v lesích, způsobené bouřkami, zasadily hospodářství těžké rány. Neobyčejně veliké znehodnocení všech zemědělských výrobků vede jistěji než smrt k zániku, k úpadku zemědělství. Zadlužení zemědělské nabývá již hrozivých tvarů. Rok 1928 přivodil německému slezskému zemědělství sám 53 miliony nových dluhů u Raiffeisenek, r. 1929 již přes 80 milionů a rok 1930 ukáže předlužení až po uši.

Dámy a pánové! To jsou jen dluhy učiněné u Raiffeisenek, k tomu přistoupí ještě dluhy u městských spořitelen a u jiných záložen a bank, poněvadž velmi mnoho rolníků nechce dát v nepravém studu najevo domácím Raiffeisenkám, že ten či onen, kdo ještě platí za zámožného, jest těžce zadlužen. Jak se vede německému pracovitému, spořivému slezskému rolníku, tak se vede jistě také rolníkům jiných zemí v tomto státě. Ač jest správné, že je světová hospodářská tíseň, přece nesmíme se vymlouvati jen touto tísní, nýbrž to znamená přemýšleti uvnitř státních hranic o tom, jak by se dalo zasáhnouti uklidňující a důkladnou pomocí. Vynikající hospodářský politik s české strany mně včera pravil, že velikou hospodářskou tísní jest vinen trh zlata jednotlivých států. Vem čert státní bohatství zlata, může-li několik tisíc na tato bohatství hřešiti, jak se jim zráčí, když vedle toho jsou ničeny miliony lidí nebo při nejmenším přiváděny na roveň žebrákům. Tu zlaté bohatství států mnoho nepomůže. Doveze-li se ve státě jako jest Československo letos o 6427 vagonů pšenice více, v měsíci srpnu o 8096 vagonů mouky více než loni, tu netřeba se diviti, nelze-li naše obilní druhy odbýti. Tu nepomůže ani devítiměsíční zákon. Zákon o vymílání dal pánům ze Svazu zemědělců opět příležitost, aby uspořádali proti mně všeobecnou štvanici. V jejich listech se praví: "Já prý jsem se tajně ulil při hlasování." Patří ke vznešenému způsobu boje těchto reků, aby mne v očích voličstva snižovali, ačkoliv jest pravdou, že jsem se sice ostře postavil proti nejasnému znění zákona, ale v zásobovacím výboru se vyslovil pro zákon a také proň hlasoval. Zákon s tak krátkou lhůtou nemůže míti pro rolnictvo zdravý účinek. Při smlouvání o zákon vyhráli nejvíc soc. demokraté, poněvadž vytloukli 150 milionů na podporu nezaměstnaných. Přikročí-li se po 9 měsících k prodloužení zákona, započne smlouvání nanovo, při čemž bude rolník opět jen truchlícím pozůstalým. Statečnými vládními umělci jsou již v tomto státě agrárníci, za každým krokem se vidí úspěchy v agrární kanceláři. U rumunské obchodní smlouvy bylo v tajné doložce povoleno jen 42.000 kusů hovězího dobytka a 200.000 kusů vepřů. Od doby německé vládní selské pomoci stoupl dovoz vepřů z Polska v létech 1928 až 1929 čtyřicetinásobně proti letům 1920 a 1921. Pro rolníka jest vpravdě srdce oblažující, vidí-li na železnicích vlaky se 40 vagony naloženými krmenými vepři z Polska, Rumunska, jak jedou kolem jeho chlívků s vepři, kde z vepřových chlívků se dívá německý, venkovský ušlechtilý vepř, míšeňský a anglický krmný vepř smutně na jedoucí čuníky z Polska a Rumunska, poněvadž mají přednost, aby ve výkladech viseli jako pražské šunky a aby je ve sněmovní restauraci s úsměvem požívali jako cizí lahůdku poslanci dovoz podporující. Dovoz hovězího dobytka a dovoz vepřů z ciziny jest největší nesvědomitostí, kterou páchají rolničtí poslanci na svých rolnických voličích, ať již německých či českých.

Má řečnická lhůta jest omezena jen na 14 minut, proto mohu se v této krátké době zabývati jen několika jednotlivými otázkami. Jako jest bída s prodejem obilí a dobytka v tomto státě, tak to také vypadá se zvířecími výrobky, t. j. s mlékem a máslem. Mléko jest jednou z nejvýživnějších, na vitaminy nejbohatších, nejzdravějších a nejstravitelnějších potravin a přece se požívání mléka nevěnuje náležitá pozornost a uznání. Mléčné hospodářství jest podle nynějších cen, jak se platí za 1 l mléka podle vlastních nákladů, velikou ztrátovou položkou v zemědělství. Kdyby vládní poslanci povolili na výzvu, aby lidé pili mléko, několik desítek tisíc Kč, pomohlo by se mnoho zemědělství a okruhu jeho spotřebitelů. Již před rokem jsem žádal, aby vojsku se dávala místo černé kávy bílá nebo mléko, aby se zavedlo pití mléka ve školách, v továrnách, na nádražích, ve vězeních, chudobincích a jako podpora v nezaměstnanosti podávání nejméně litru mléka na osobu. Místo umělých tuků a umělého másla patří do kuchyní přírodní máslo, které jest přece mnohem hodnotnější než všecky ostatní náhražky. Několik haléřů, o které stojí přírodní máslo více, působí ve mnoha tisících rolnických rodin opět úrodně na obchod a živnosti, tak obohacuje se však jen několik výrobců umělého másla, kteří výdělek utrácejí ponejvíce v cizině.

Poněvadž jsem prve užil slova "podpora v nezaměstnanosti", rád bych poukázal ještě, že tyto podpory v nezaměstnanosti jsou těžkým břemenem pro poplatníky. Podpora nezaměstnaných stojí již stát přes půldruhé miliardy korun. Kolik tisíc lidí musí se zaměstnávati mnoho hodin, aby sehnalo částku podpory pro nezaměstnané. Před několika měsíci jsem psal panu ministrovi zemědělství, aby ráčil provésti úřední sčítání, kolik chybí zemědělských děveček a čeledínů v zemědělských závodech. Pravil jsem tehdy, že jich chybí skoro tolik, kolik jest nezaměstnaných. Pan ministr napsal mně tehdy tento dopis: "K Vašemu dopisu o nepostačitelnosti zemědělských pracovních sil dovoluji si oznámiti, že provedení soupisu, kolik chybí mužských a ženských zemědělských dělníků v zemědělských závodech v celém státě, aby se dal získati spolehlivý úsudek, bylo by poměrně nákladné a výsledek nebyl by úměrný vynaložené práci. Přibližný obraz o počtu nedostávajících se zemědělských dělníků byl by možný podle přihlášek o zemědělské dělníky ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, jež docházejí do zprostředkovatelen práce. Ministerstvo zemědělství z tohoto důvodu zařídí, aby přihlášky u zprostředkovatelen práce byly pokud možná všeobecně uveřejňovány, aby se rolníci, zajímající se o to, mohli přihlašovati o zemědělské dělníky, tak aby se získal požadovaný přehled." Jest přece zcela podivuhodné, že se vyhnuli mojí otázce, poněvadž prý jest příliš nákladné se poptati, kolik chybí v zemědělství ženské a mužské čeledi. Mnohem lépe se poslouží národnímu hospodářství a zemědělství, bude-li se dále platiti podpora v nezaměstnanosti, rolník však se ponechá bez pomocných sil. Trpělivý nositel státních břemen se může přec dříti dále a platiti daně za ty, kdož musejí zaháleti. Lituji těchto ubohých lidí, že jsou bez výdělku a bez práce, je-li však ve mnohých, mnohých jiných závodech nedostatek pracovních sil, pak jest něco shnilého ve státě. Podal jsem také návrh, že se v továrnách nesmí užívati mladistvých osob mladších 18 let. Mladí lidé by se v zemědělství uzdravili a zesílili, aby se pak stali v pravdě užitečnými členy lidské společnosti. Pro takové návrhy nemá nikdo porozumění. Ani selští poslanci, neboť jinak by se přece aspoň udělal pokus dáti návrhu tvar zákona. Již loni jsem dal v jedné řeči podnět, aby se nezaměstnanosti čelilo okamžitým vytvořením státních příležitostí ku práci, stavbami silnic, železnic, regulací řek, stavbami údolních přehrad, hrazením bystřin. Ani koruny za nevykonanou práci, kdo z nechuti by nevzal práci mu přidělenou, ztrácí podporu. Práce musí se přidělovati v mezích použitelnosti. Ministerstvo pro opatřování práce by bylo daleko důležitější než ministerstvo zásobování v době, kdy je nadbytek potravy.

Hlavní zlo nezaměstnanosti je, že ženy byly odňaty svému přirozenému povolání a povinnostem a tím vzaly mužům práci a výdělek. Nezaměstnanost zaviňuje také ohromná industrialisace předmětů denní spotřeby, jež byly dříve vyráběny ručně. Na př. velkopodnik Baťův na hromadnou strojní výrobu obuvi. Tisíce rodin ztratilo tím svůj chléb. Počestní mistři řemeslníci nacházeli co nejbohatěji výdělek a práci, živili bezvadně často četné rodiny, paní mistrová pomáhala, třeba jen na hodinku ve vesnici u zemědělců ve žních, při setí a mlácení. Tento stát přece vždy sliboval, že jest nebo že se stane vyšším Švýcarskem, nyní v hospodářské tísni by byla příznivá příležitost zmenšiti vojsko. Hraničí se šílenstvím, jestliže se v době, kdy obchod nejde, kdy odumírá průmysl a zemědělství, kdy poplatní síla dosáhla mrtvého bodu, přes to požaduje placení vyšších daní na další vybudování militarismu. Člen Svazu zemědělců, poslanec, p. místopředseda Zierhut volal na mne jednou ve sněmovně: "Vojsko jest nejlepší podporou v nezaměstnanosti." Pan posl. Zierhut neví asi, kolik tisíc rolnických synků chybí v zemědělských podnicích, poněvadž musí konati vojenskou službu. Pan kol. Zierhut volal tehdy ještě na mne, abych prý podal přec návrhy, které by vyvedly z tísně. Několik podnětů jsem nyní dal, předsedovi vlády bude přec mnohem lehčí, aby vynašel hospodářské návrhy a úsporná opatření, zvláště když jest obklopen silným agrárním blokem. Pomohl jsem si v životě vždy ve svém hospodářství, vedlo-li se hůře, úspornými opatřeními a omezením v domácnosti, abych udržel možnost živobytí. Místo zmocňovacího zákona, obilního monopolu, dovozu hovězího dobytka a vepřů nechť se spotřebuje doma vyrobené obilí, dobytek a zvířecí výrobky, t. j. mléko a máslo za ceny přiměřené výrobním nákladům a potom, ale teprve potom, nechť se odebírají z ciziny scházející chleboviny a jatečný dobytek. Jenom tak má spoluvláda účel pro zemědělství, všecko ostatní jest klam a podvod vůči voličům.

Odzbrojené sousední státy, Maďarsko, Rakousko a Německo, jež musí platiti ohromné válečné dluhy, chrání především zemědělství. Rolníkům se tam daří mnohonásobně lépe, poněvadž dostávají za své výrobky více než my v Československé republice. Dobrý a rychlý odbyt jest universálním prostředkem v zemědělství, v průmyslu, v obchodu a živnostech, jen zdravý trh práce může pomoci v době, kdy mohou přepychově žíti jen darebáci a lumpové, ale počestní, hodní, pracovití poplatníci jsou trestáni za svoji píli stále rostoucími daněmi a jinými státními břemeny; v takových časech jest doháněn nejklidnější a nejtrpělivější státní občan k zoufalství. My němečtí rolníci v tomto státě jsme dosti snášeli a trpěli, nyní jsme u konce své hospodářské síly.

K pozemkové reformě bych měl velmi mnoho poznámek. Chci načíti jen jednu otázku. V úterý, 18. t. m., byla u Pozemkového úřadu ohlášena deputace zemědělské vysoké školy z Děčína-Libverdy. Jako intervenienti byly s sebou všecky německé strany, jen Svaz zemědělců se vyznamenával svojí nepřítomností. (Posl. Böhm [německy]: Který již dříve intervenoval!) Vy jste při tom nebyl! Nemá snad jmenovaný Svaz zájem o zemědělské školství, když jde o to přiložiti skutečně ruku k dílu? Včera mluvil ve školské rozpravě posl. Hodina o poctivé práci německých vládních stran. Poslouchalo se to tak, jakoby němečtí poslanci stojící mimo vládu nekonali poctivou práci.

Na konec si chci dovoliti předložiti rozhodnutí okresního úřadu v Bruntále ve věci dělostřelecké střelby na ostro v okolí Bruntálu o likvidaci přímých škod. Poškozeným zemědělcům byl učiněn tento návrh na jejich požadavky: "Podkladem pro výpočet odškodného bude výměra uzavřených ploch, a to tak, že se bude platiti za 1 ha a den částka 1 Kč za těchto podmínek: a) plných 100% tohoto odškodného se vyplatí jen těm poškozeným, jejichž majetek byl uzavřen od 100 do 90%, b) odškodné 75% podle základu 1 Kč na 1 ha a den se vyplatí těm, jejichž majetek byl uzavřen z 90 až 75%, c) odškodné ve výši 50% podle základu 1 Kč za 1 ha a den se vyplatí těm, jejichž majetek byl uzavřen ze 75 až 50%, d) oněm majitelům pozemků v uzavřeném prostoru, jimž zůstala volná více než polovina pozemků jako pastvina a pro práci, nezamýšlí smíšená komise vyplatiti odškodné, poněvadž tito mohli pásti dobytek na těchto pozemcích a tedy také využíti pracovních sil bez vyrušení." Odškodným vyplaceným podle článků a), b), c) mají býti nahrazeny veškeré škody za znemožnění ranní pastvy, za ztrátu času, nevyužití pracovních sil a potahů v uzavřeném prostoru a komise nezamýšlí škody tohoto druhu (odškodné za potahy, dělníky, vypadání zrní, vzrůst obilí atd.) projednávati jednotlivě.

K výpočtu odškodného došla komise takto: Ranní pastva se u hovězího dobytka nahradí takto: 2 kg sena, 1/2 kg slámy, což činí 1·15 Kč. Podle vykázaného počtu dobytka a celkové výměry poškozených pozemků připadá chov 1 kusu dobytka na 2·5 ha polí. Tedy v předchozím odstavci vypočtená náhrada za znemožnění pastvy činila by přepočítána na 1 ha Kč 0·46 na den, rozdíl 0·54 Kč (komise nabízí odškodné 1 Kč na 1 ha a den) připadá na částečné znehodnocení sklizně a nevyužití pracovních sil a potahů.

Tak zní úřední návrh poškozeným zemědělcům. Tato nabídka jest přímo výsměchem za utrpěné škody v zemědělství v době, kdy jsou hospodářské práce v plném proudu. Na válečné úkony, vojenská břemena a vojenskou daň z krve může se tu zemědělec dříti a plahočiti ve dne v noci, dojde-li však k hospodářskému rušení vojskem v době jeho cvičení a má-li se platiti odškodné v plné výměře škody, tu se smlouvá a skrblí. Tento postup neodpovídá slibům, jež jsem od pana ministra dostal stran odškodného. Nemá-li vojenská správa peníze na odškodné, ať přeloží své dělostřelecké střelnice do krajin pustých a nikoliv do krajin horských, jež beztoho musí těžce zápasiti o svoje bytí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Böhm. Dávám mu slovo.

Posl. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Než se pustím do projednání státního rozpočtu všeobecně a rozpočtu ministerstva zemědělství zvláště, musím nejprve zaujmouti stanovisko k otázce velmi důležité pro sudetskoněmecký lid. Kol. Hodina stěžoval si již podrobně na nešvary při sčítáni lidu. Totéž ohražení musím podati i já, poněvadž byl porušen smysl zákona o sčítání lidu, podle kterého mají býti sčítacími orgány jmenovány jen nestranné osoby. Státní a soukromí představení, zvláště však učitelé českých menšinových škol, nositelé českého útočného ducha, kteří nejsou namnoze mocni německého jazyka, nejsou pro nás Němce nestrannými osobami. Ve stech německých obcí státního území byli jmenováni v místech s 95% německého obyvatelstva jen čeští sčítací komisaři, kteří pro nedostatečnou znalost německého jazyka se nemohou ani dorozuměti s obyvatelstvem, tak na př. v okresech litoměřickém, štětském, lovosickém a dubském mého volebního okresu. V obci Milešově, v okrese lovosickém, s 94% Němců, byl jmenován jen český sčítací komisař; tento nezná slova německy a jest 21letý.

Národní jednoty, jež mají za úkol zbaviti německý lid v uzavřeném území práv, diktovaly okresním úřadům jmenování sčítacích komisařů a kontrolorů; v jednotlivých případech se jim to nepovedlo, poněvadž náčelník okresního úřadu nechtěl provokovati mírumilovné německé obyvatelstvo. Nechť nabude vrchu výzva kol. dr Černého, který v duchu Švehlově, jako prvý řečník ke státnímu rozpočtu, nabádal veřejnost ke smíření a mírumilovné práci, který napomínal k rozumu; většina českého lidu račiž si vzíti k srdci tato slova, za nimiž musí následovati činy.

Na nás to nezáleží, my jsme nabídli ruku k pokojné spolupráci. Blaze působila na duši německého lidu slova kol. dr Černého plná porozumění, béřeme je se zadostiučiněním na vědomí, německý lid má však zapotřebí činu, vrácení ztracené svobody a práv, o jejichž dosažení pracujeme neustále.

Pan ministr financí dr Engliš prohlásil v úvodu své zprávy o loňském státním rozpočtu, že státní hospodářství má o 1 miliardu Kč výdajů více a dal naději na snížení výdajů. Za mimořádných poměrů, v době hospodářské tísně, kdy silně poklesla možnost platiti daně u všech povolání, nutno teď předložiti a projednati státní rozpočet na rok 1931. Ze světové hospodářské tísně a z vnitřních obtížných hospodářských poměrů vyplývá ve státním rozpočtu na rok 1931 stoupnutí výdajů asi o 472 miliony Kč, kterážto částka se zvýší následkem různých průběžných položek, jež činí asi 74 miliony Kč a nejsou v rozpočtu patrny, na 546 milionů Kč. Kdežto v jiných státech se vyhýbají každému zvyšování daní, musili jsme se minulý týden, v době vážné hospodářské tísně, usnésti na nových daních, abychom zjednali rovnováhu ve státním rozpočtu. Poukazuji na prohlášení říšského ministra financí Dietricha dne 4. listopadu ve schůzi říšského sněmu v Berlíně, kde říšská vláda přichází těžce ohroženým zemědělcům na pomoc tím, že přizná-li se méně než 16.000 Kč čistého příjmu, vybírá se jen daň pozemková. Všecky ostatní daně se odepíší, čímž se daňově uleví více než 95% veškerého německého zemědělství. To jest skutečně znatelná pomoc; u nás zůstávají všecky daně a spíše se zvyšují než snižují. Není nic slyšeti o odpisu tísnivých starých nedoplatků, naopak denně provádí se bezohledně v této době nouze exekuce a hypotekární zajišťování daňových nedoplatků. Jak ukázala rozprava o třech daňových osnovách v posledním týdnu, není našemu zemědělství dopřáno ani skromných úlev, jež přinesla daňová reforma. Úprava otázky staropensistů, závazky z haagské úmluvy, rozšíření péče o nezaměstnané, vánoční remunerace státním zaměstnancům vyžádaly si nových výdajů. Zvýšení výdajů státního rozpočtu na r. 1931 bylo by se dalo zabrániti v době všeobecné bídy, kdyby byly doznaly neproduktivní výdaje, na něž jest pamatováno přes příliš vysoko, přiměřeného snížení podle našeho přání. Naděje pana ministra financí, že se státní výdaje zmenší a rozpočtu dá stabilita, se nesplnily. Optimistické posuzování všeobecného hospodářského stavu při projednávání státního rozpočtu pro rok 1930 bylo klamným uzávěrem. Pociťujeme také jako těžkou chybu, že obchodně-politické vztahy k oněm státům, které činí 40% našeho vývozu, nevstoupily do onoho stadia, jež by vzbuzovalo naději na zlepšení československého hospodářského stavu. Bohužel, nutno konstatovati opak, poněvadž v roce 1929 činil československý vývoz do Německa pouze 3932 milionů Kč, t. j. o 643 milionů méně než v roce 1928, proti dovozu Německa, jež jest pod tlakem reparačních platů, za 4986 milionů Kč do Československa. Jest to značný vzrůst dovozu proti minulým letům a jest dán tím, že Německo jest následkem uložených závazků nuceno vyvážeti co možná nejvíce. Projednávání státního rozpočtu ve sněmovním plenu podle dosavadních zkušeností nedovoluje, aby se pro příští rok dosáhlo změny jednotlivých položek; poskytuje však příležitost přednášeti přání a stížnosti a umožňuje věcnou kritiku jednotlivých výdajových číslic proto, aby se pro příště vzal na to ohled. Tohoto ztenčeného práva sněmovny chci také dnes po užíti. Bylo by si velmi přáti, kdyby zůstalo Národnímu shromáždění neztenčené rozpočtové právo v zájmu pověsti našeho parlamentarismu, zvláště vůči úřednictvu jednotlivých ministerstev, naší byrokracii, jež se často staví na odpor samému Národnímu shromáždění. Třebaže nezemědělské vrstvy nevycházely vstříc s porozuměním snahám mé strany a ministerstva zemědělství na zamezení odbytové a cenové tísně v průběhu jednání, trvajícího měsíce, o různých opatřeních, takže stav zemědělství se nedá již označiti slovem tíseň, nýbrž zkáza, přece nesmíme pustiti se zřetele opatření na podporu zemědělství a zvýšení výroby.

Praktické zemědělství zajímá především rozpočet ministerstva zemědělství, poněvadž přece jednotlivé výdajové položky mají sloužiti ku prospěchu zemědělství, zastávati se jeho zájmů, podporovati jeho rozvoj a rozkvět. S těchto hledisk jest vysvětlitelné, že se zabývám jako zástupce, který má hlavně hájiti zemědělské zájmy a jako rolník, rozpočtem ministerstva zemědělství, abych zaujal stanovisko k pracovnímu plánu, jak jest stanoven v jednotlivých odstavcích, a abych přednesl přání a stížnosti německého zemědělství, těch, kteří se plahočí za obzvlášť nepříznivých hospodářských poměrů jako pohraniční rolníci a malorolníci v horách, aby si udrželi holé živobytí. Především chci se obrátiti ke správě ministerstva zemědělství. Tato kapitola má výdajovou položku 13,707.600 Kč, z toho přes 9 milionů Kč na osobní výdaje. Znovu bylo s naší strany vysloveno přání, aby v ministerstvu zemědělství byli konečně také zaměstnáni němečtí úředníci, jako se již dávno mělo provésti umístění německých úředníků u ústřední státní správy ve větším počtu. Jazykově i odborně kvalifikovaných úředníků jest dostatek, a přes to nebyl vzat ohled na naše několikrát vyslovené přání, zvláště nikoliv u ministerstva zemědělství. Opakuji toto přání při projednávání státního rozpočtu pro rok 1931 a projevuji naději, že podle zásady, již vytyčil bývalý ministr zemědělství 9. dubna 1927: že německá národnost nemůže býti překážkou pro převzetí úředníka do ústřední státní správy, budou u ministerstva zemědělství zaměstnáni konečně i němečtí úředníci.

Zemědělské odborné vzdělání jest jednou z nejdůležitějších životních otázek zemědělství, tvoří základ všeho pokroku v budoucnosti. Přes to, že částka k tomu stanovená v rozpočtu doznala proti loňsku ztenčení, nutno přece uznati, že ministerstvo zemědělství věnovalo vyučování vždy velikou pozornost a pečovalo o vzdělání venkovského dorostu. Především třeba se snažiti, aby každému praktickému rolníku, i hospodářsky slabšímu bylo umožněno vzdělání a školení. Význam hospodářských zimních škol se 2 ročníky po 5 měsících nelze nechati bez povšimnutí, poněvadž ony umožňují zemědělským vrstvám při stále menších obětech jednotlivce pokrok, který má tak dalece význam, že, co se kdo v hospodářských zimních školách naučil, může dokazatelně upotřebiti všude v praktickém životě, a vyučování na těchto školách postačí většinou k vedení rolnické usedlosti. Vzbuzuje se zájem pro veřejný zemědělský život a mnoho žáků hospodářských zimních škol nacházíme v našich zemědělských spolcích a odborných organisacích čile činných, svou činností oživují hospodářský, spolkový a organisační život. Na německém území máme takových škol příliš málo a veliká vzdálenost školy často brání zemědělským synkům v docházení. I když jest správnou zásada, že mají býti především vybudovány školy dosavadní, nesmí přece býti úplně brzděno zřizování nových hospodářských škol. Stále více se uplatňuje požadavek, aby v hospodářském vyučování bylo méně teorie a více prakse. Především má přece jíti školství k duhu prakticky činnému zemědělci a podle nálady širokých zemědělských vrstev možno usuzovati, že, vezme-li se ve školách ohled na potřeby praktického zemědělského života, dojista dá se pro školní docházku získati větší počet příslušníků zemědělského stavu. Tomuto požadavku vyhovují zvláště také naše rolnické školy svým dvouročním trváním a rozsáhlým pokusným cvičným hospodářstvím, na nichž se rolnickým synkům dostává dobrého praktického výcviku. Hospodářské porady jednotlivým zemědělcům, podpora pro zřizování vzorných hospodářství z veřejných prostředků, jsou pro budoucnost důležité otázky zemědělského pokroku. Poměry vytvořené pozemkovou reformou a nároky, kladené dnes na malé selské živnosti, ukládají mně povinnost, abych řekl slovo o nižším hospodářském školství, jež přichází k duhu skutečně praktickému hospodáři, také hospodářsky slabým, a abych žádal o vydatnou podporu ministerstva zemědělství, poněvadž touto podporou jest pomoženo národnímu i státnímu hospodářství. Avšak také význam zemědělského středního a vysokého školství pro vytvoření duchovního vedení jest nám všem jasný. V letech 1926, 1927, 1928 a 1929 jsem v rozpravě o státním rozpočtu promluvil podrobně o nutnosti vybavení a výstavby zemědělské vysoké školy v Děčíně-Libverdě. Zvláště jsem poukázal na odstranění obsazovacích nešvarů a nedostatek učeben a úřadoven. Ministerstvo zemědělství zná tyto požadavky a přání velmi podrobně, takže si dojista mohu jejich opakování uspořiti. Jediné německé zemědělské vysoké škole může ministerstvo zemědělství a ministerstvo školství vždy věnovati zvláštní pozornost. Cvičné hospodářství s pokusným polem v Děčíně-Libverdě má výměru 80 ha, kdežto jiné vysoké školy mají k disposici přes 500 ha a proto nutno hlavně v zájmu zemědělského pokusnictví upustiti od v poslední době zamýšleného omezení výměry cvičného hospodářství na vysoké škole v Děčíně-Libverdě.

Dámy a pánové! Shledal-li pan kol. Matzner, který nyní mluvil přede mnou, za potřebné, aby udělil Svazu zemědělců důtku, poněvadž prý neintervenoval při návštěvě za účelem ponechání cvičného hospodářství, pak mohu panu kol. Matznerovi s tohoto místa oznámiti, že jsme po několik dní před tím nepřetržitě intervenovali v této věci u p. presidenta Voženílka v Pozemkovém úřadě, a mohu panu kol. Matznerovi prohlásiti, že se námaze Svazu zemědělců podařilo, aby vysoká škola v Děčíně-Libverdě vůbec dostala z pozemkové reformy cvičné hospodářství. (Posl. Matzner [německy]: Aj, aj, hleďme najednou!) Vážený p. Matznere, u Svazu zemědělců není rozdílu mezi slovy a skutky. Jedni dělají politiku slovy, jiní skutky. (Posl. dr Schollich [německy]: S sebou jste však přece nešli!) Jest velmi politování hodné, jak jednotlivé tak zvané vzdělané vrstvy soudí o školském vzdělání rolnického obyvatelstva. Musíme zde otevřeně vystoupiti proti názoru pana dr Simona ze Zemské komise pro mládež, který sepsal rady pro volbu povolání, vydal je a který o odborném vzdělání rolníka praví: Kdo zdědil malou usedlost, může na ní hospodařiti bez jakéhokoliv školního vzdělání; požadavky kladené na jeho inteligenci jsou nepatrné. Potřebuje ponejvíce tělo prostředně silné, zdravé údy a otužilost proti povětrnosti. Tato směrnice jest potvrzením, že mezi tak zvanou inteligencí jsou ještě lidé, kteří jsou toho mínění, že rolník školy nepotřebuje. Aby obdělával pole a krmil dobytek, postačí dvě silné paže a tuhá vůle k práci. Kdo zastává takový názor, nesmí sám činiti nárok na vzdělání, nerozumí přece ani za mák nejdůležitějšímu odvětví hospodářského života, zemědělství. Rolník a malorolník dneška musí býti právě tak jako každý jiný vzdělaný a choditi do školy, neboť nevyjde již se svojí pouhou tělesnou silou, musí ji, chce-li na hroudě obstáti, sdružovati s duševní zdatností. Skoro se však zdá, jakoby chtěli jistí lidé odpírati zemědělci nejraději znalost kupeckých počtů, aby se nedověděl, jak málo mzdy má za svou práci a jak nepatrný důchod mu vynáší půda za nynějších poměrů. Školní vzdělání jest také nejvyšším statkem venkovského obyvatelstva.