Předseda: Žádám pana zpravodaje, aby se vyslovil o přečtených resolučních návrzích.

Zpravodaj posl. dr Kalaš: Vyslovuji se proti těmto resolučním návrhům a prosím, aby byly zamítnuty.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resolučními návrhy posl. Schuberta a druhů o náhradě obcím za práce v přenesené působnosti a při stavbě silnic, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je menšina. Resoluční návrhy jsou zamítnuty.

Kdo souhlasí s dalšími resolučními návrhy posl. Schuberta a druhů o přídělech a subvencích, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tyto resoluční návrhy jsou zamítnuty.

Kdo souhlasí s resolučními návrhy posl. Schuberta a druhů o dalších úpravách tohoto předmětu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tyto resoluční návrhy jsou zamítnuty.

Přikročíme k další osnově:

Ad 5b). Druhé čtení osnovy zákona o dani z piva (tisk 782).

Zpravodajem jest p. posl. Bečák.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Bečák: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Přistoupíme k další osnově:

Ad 5c). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 783).

Zpravodajem jest p. posl. dr Patejdl.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Ne.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čteni prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Rozhodneme ještě o návrhu resolučním.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. Schuberta a druhů:

Vláda nechť podá návrh zákona, podle něhož by obecně prospěšné lidové peněžní ústavy, spořitelny, Raiffeisenky atd. byly osvobozeny podle §u 73 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76, od zvláštní daně výdělkové.

Předseda: Žádám p. zpravodaje, aby se o návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Vyslovuji se proti tomuto návrhu z důvodů, které jsem uvedl již ve své zprávě.

Předseda: Budeme hlasovati o resolučním návrhu.

Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem posl. Schuberta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.

Přistoupíme k další osnově:

Ad 5d). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (tisk 789).

Zpravodajem jest p. posl. dr Nosek.

Jsou nějaké návrhy oprav neb změn textových?

Zpravodaj posl. dr Nosek: Doplňků ani oprav není.

Předseda: Není jich.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o užívání městských objektů bývalé obce Těšína, podepsanou v Olomouci dne 21. prosince 1929, a se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 662).

Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. dr Patejdl, zpravodajem výboru technicko-dopravního p. posl. Srba.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Není jich.

Zpravodaj posl. Srba: Nejsou.

Předseda: Není jich.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolučním návrhu posl. Śliwky a soudr.

Žádám o jeho přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. Śliwky a soudr.:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila posl. sněmovně návrh zákona o československo-polské smlouvě, vypracované na těchto zásadách:

a) přiznáni československé státní příslušnosti a československého státního občanství všem polským občanům z proletářských řad, kteří o ně zažádají.

b) výměna všech peněžních vkladů do 50.000 Kč v poměru 1 Kr: 1 Kč, uložených nynějšími československými státními občany před r. 1920 u peněžních ústavů, které po rozdělení Slezska ocitly se na polské straně,

c) zrušení visové povinnosti nejen pro pohraniční styk, ale pro všechny občany obou států.

Předseda (zvoní): Žádám pány zpravodaje, aby se o přečteném návrhu vyslovili.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Vyslovuji se proti tomuto návrhu, a to proto, že mezinárodní smlouva, kterou pánové navrhují, nemůže býti uzavřena v době tak krátké a její obsah nemůže záviseti jen od dobré vůle jedné strany. (Souhlas.)

Zpravodaj posl. Srba: Připojuji se ke stanovisku zpravodaje výboru ústavně-právního.

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové navrhují zamítnutí této resoluce.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Śliwky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tento resoluční návrh se zamítá.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje doplňkový protokol ze dne 4. srpna 1930 k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 1. března 1924, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 20. srpna 1930, č. 116 Sb. z. a n. (tisk 664).

Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Najman, výboru živnostensko-obchodního p. posl. dr Zadina.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Najman: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Nejsou.

Předseda: Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přikročíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okres. súdu vo Frýštáte v trest. veci posl. Śliwku (tisk 577).

Zpravodajem je za omluveného posl. dr Ravasze předseda imunitního výboru p. posl. Ježek.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Pan posl. Śliwka zařečnil si dne 2. srpna 1928 na veřejné schůzi v Karvinné. V řeči použil některých nevhodných a silných výrazů proti panující kapitalistické třídě a pod. Pro použité výrazy žádá státní zástupce, aby byl p. posl. Śliwka vydán k trest. stihání a aby byla zrušena jeho imunita.

Imunitní výbor pojednal o tomto návrhu a usnesl se nevydati p. posl. Śliwku k trest. stíhání. Prosím, aby slavná sněmovna tento návrh imunitního výboru schválila.

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil řečník, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla 15 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Ke slovu je přihlášen p. posl. Dvořák. Dávám mu slovo.

Posl. Dvořák: Ctěná sněmovno! Používám této příležitosti, abych po dlouhé době ukázal opět na čsl. censurní praksi. Abych ušetřil p. zpravodaje imunitního výboru odpovědi, říkám, že je to článek v řetězu násilných opatření proti dělnické třídě v tomto státě. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Již minulý týden jsem ukázal na řadu případů censurní prakse v Československu, jak na to poukazuje i náš návrh, který byl včera v této sněmovně rozdán. Dnes mám opět příležitost ukázati, jak daleko čsl. censurní prakse sahá. Pánové z lavic vládních poslanců velmi často se ironicky usmívají, jestliže podrobujeme analysi dnešní hospodářskou krisi, jestliže ukazujeme na záchvěvy světového kapitalismu, jestliže logicky jako socialisté vyvozujeme důsledky a ukazujeme, že vyřešení hospodářské krise jest možno jedině v rámci světové revoluce.

Velmi známý spisovatel St. K. Najman napsal úvahu. Hledí zde očima spisovatele sociologicky na rozbor komplexů otázek, ale z tohoto jeho posouzení byla řada věcí čsl. censurní praksí zabavena. Spisovatel Najman píše: Ale třída ovládaná a vykořisťovaná, jakmile je schopna mysliti a jednati jako třída, dostává se nutně do oposice k mocenskému aparátu, ke státu třídy vládnoucí a vykořisťující, a vytvářejíc si novou ideologii, svoji ideologii třídní připravuje si i plán svého státu, svého mocenského aparátu pro dobu, až porazí a svrhne svého třídního protivníka. Proletariát je poslední třída a jeho stát, sovětský stát, potrvá a musí potrvati tak dlouho, dokud přemožené třídy vykořisťující nebudou úplně vyhlazeny se všemi svými pomocníky a socialisace neprovede beztřídní organisaci společnosti. A v této nejistotě, v těchto křečích kapitalismu je jediná jistota, aspoň pro nás komunisty, že imperialistická válka světová musí býti a bude rychle proměněna ve světovou revoluci sociální. Veškerá kontrarevoluční žurnalistika snaží se již nyní usilovně připraviti ideologicky národ na to, aby Československo a český národ zaujal k válce a ve válce posici, kterou mu nadiktují mocnosti, především ovšem francouzský kapitál, který stojí za naším válečným průmyslem a zahraničním ministerstvem. Nevíme ovšem, jak se to buržoasii podaří. Kdybych byl však vlastencem nebo humanistickým filosofem, který miluje svůj národ a věří v budoucnost této buržoasní republiky, nemluvil bych mnoho o železe a jen s největšími obavami očekával bych válečné dobrodružství, do něhož bude Československo zataženo imperialistickými žraloky a internacionálou zbrojařského průmyslu. Rozhodně bych nespoléhal na decentní umění p. ministra Beneše.

Naši spojenci, t. j. političtí a diplomatičtí exponenti kapitalistických žraloků budou jednou zatraceně proklínáni u nás - a ovšem nejen u nás - novými zástupy mrzáků, žebráků, vdov a sirotků. Nechtěl bych táhnouti s nimi za jeden provaz. Nová hromadná válka převalí se tentokráte jistě ohnivým tankem zhouby i po československých zemích.

K přeměně imperialistické války ve válku třídní třeba nejen zdatné strany komunistické, nýbrž i hojných mravních sil u těch, kteří prohlédnou dodatečně průběhem bojů, kteří povstání třídní strany rozšíří na povstání třídy a odboj několika duchů promění v odboj nového světa.

Nečiním závěrů, nechci býti ani prorokem, ani vůdcem. Je-li někdo srozuměn s mými názory, nechť podle nich jedná. Především nechť nevěří nic a nedává nic na kontrarevoluci kterékoliv barvy, byť se tvářila sebe pokrokověji.

Pánové velmi často ironisují zde analysu, kterou jsem zde uvedl a které podrobujeme ať projednávané zákony nebo celý kapitalistický systém. Smějí se a říkají o tom, že mluvíte o neškodné revoluci. Tento případ dosvědčuje, že činy vaše mluví o něčem jiném, že celý společenský kapitalistický zpuchřelý systém jest v obavách, aby se zde nedostalo na venek nic, co by mohlo ohroziti jeho chorobný shnilý život. (Potlesk komunistických poslanců.).

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Jelikož právě pronesený projev neměl žádné souvislosti s projednávanou imunitní záležitostí, nebudu se jím nijak zabývati a prosím slavnou sněmovnu, aby schválila návrh imunitního výboru.

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Śliwky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Śliwky.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě v trest. věci posl. Knirsche (tisk 581).

Zpravodajem je p. posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Imunitní výbor pojednal o záležitosti posl. Knirsche, při níž jde o přečin podle §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Jde o případ z r. 1927, kdy posl. Knirsch přistoupil ke spolku "Volksbund der Deutschen aus dem früheren Österreich-Ungarn" v Drážďanech a zúčastnil se dne 19. července 1927 v Humboldtově boudě na Schelchtebergu u Ebersbachu v Sasku manifestačního projevu pro sudetské Němce a podle zprávy časopisu "Sudetendeutschland" hovořil běžnými frázemi o sebeurčení Němců a jich útisku v republice Československé.

Jelikož jeho výroky jsou odvozeny ze zprávy z časopisu "Sudetendeutschland", navrhl imunitní výbor, který o této věci jednal, aby posl. sněmovna nedala souhlas k trest. stíhání posl. Knirsche pro uvedený přečin.

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Knirsche.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Knirsche.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Steinera (tisk 582).

Zpravodajem jest p. posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Imunitní výbor pojednal o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky. Posl. Steiner na veřejné schůzi 1. září 1929 v Komárně prohlásil, že demonstrují proti nynějšímu kapitalistickému řádu, za proletářskou diktaturu a zachraňují sovětskou unii. Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Steinera, neboť frázemi těmi nemůže býti bezpečnost Československé republiky dotčena.

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Steinera.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Steinera.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Karlových Varech v trest. věci posl. Kuhnové (tisk 585).

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Okresní soud v Karlových Varech žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Kuhnové pro přestupky podle §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím, §u 15, čís. 4 zák. na ochranu republiky a §u 491 tr. z. a čl. V zákona čís. 8 ř. z. z r. 1863.

Imunitní výbor projednav výše uvedené delikty zažalované poslankyně dospěl přesvědčení, že uvedenými výroky nebyla překročena mez poslanecké imunity, a navrhuje posl. sněmovně, aby nesvolila k trest. stíhání posl. Kuhnové pro uvedené trestní činy.

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kuhnové.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kuhnové.

Tím vyřízen 11. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Gajdy (tisk 595).

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Krajský trest. soud v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro zločiny podle §§ 197, 200 a 183 trest. zákona.

Imunitní výbor projednal trestné případy posl. Gajdy, v nichž, kdyby měly býti pravdivy, shledal porušení poslanecké imunity, a navrhuje posl. sněmovně, aby svolila k trest. stíhání posl. Gajdy pro uvedené trestné činy.

Místopředseda Špatný: K této věci jest přihlášen řečník, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla stanovena 15 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen p. posl. Gajda. Uděluji mu slovo.

Posl. Gajda: Vážená sněmovno! Dnešní moje imunitní záležitost je podobného druhu jako p. kol. posl. Stříbrného. Jde o žádost kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním mne pro zločiny podle §§ 197, 200 a 183 trest. zákona.

Upozorňuji slavnou sněmovnu, že jsem se nepřihlásil ke slovu, abych se hájil zde před vámi, nýbrž konstatuji, že jsem již před půl rokem písemně požádal předsednictvo sněmovny o své vydání soudu. Moje písemná žádost je u aktu, který má pan referent. Moje dnešní řeč se týká stížnosti, kterou zde přednáším před poslaneckou sněmovnou, do způsobu boje proti politicky nepohodlným lidem, jak jej zavedli někteří mocní političtí činitelé, kteří zneužívají mravní zchátralosti některých individuí, jako je na př. dr Bouček. Ten je rovněž původcem tohoto trestního oznámení. Do merita této věci, této imunitky se pouštěti nebudu, to je věcí soudu, ale musím poukázati slavné sněmovně na pozadí, kdo tak činí a jakým způsobem se tyto věci provádějí.

Především konstatuji, že dr Bouček učinil již řadu trestních oznámení na mne, jednou trestní oznámení u ministerstva nár. obrany v záležitosti t. zv. špionáže, po druhé, že jsem chtěl zavražditi pana redaktora Rulíka a pana presidenta republiky. Takovou ničemnost si vymyslil, já jsem byl pro to vyšetřován. A poněvadž věc nebyla ničím absolutně podložena, bylo vyšetřování proti mně zastaveno. Přes to však měl soud v této záležitosti zbytečnou práci a já sám jsem ztratil mnoho času.

Dr Bouček nastrčil ve všech těch případech řadu křivých svědků, kteří byli honorováni, aby křivě vypovídali, a také řada svědků vypovídala křivě, což mohu v některých případech před jakýmkoli forem prokázati. Mimo jiné dr Bouček vydržoval a platil agenty-provokatéry, kteří vydávali různé tiskoviny, jako je "Národní Pravda" atd., kde byli nejnemožnějším způsobem napadeni nejenom já, kol. Stříbrný a dr Pergler, nýbrž také řada politiků a funkcionářů státních z občanských stran. Mimo jiné tito lidé činili různá udání a provokace a nejhorší je, že dnes po mnoha žalobách, které jsem na odpovědné redaktory podal, vypovídají u soudu jednotlivci, že tato akce byla placena státními úřady přes dr Boučka, že některé obnosy byly dány přímo a že k tomuto účelu byl používán, což je velmi trapné, jako agent-provokater úředník státní tiskové kanceláře z presidia ministerské rady pan Hennich. Je to způsob nečestný a nedůstojný politického boje, který se u nás zavádí a který nemá vůbec v celém světě příkladu. V žádném jiném státě by tyto věci nebyly možné a nebyly by bývaly možné ani za starého Rakouska, na které tolikráte nadáváme. Ale bude-li tento způsob boje, msty a zneužívání úřadů a působení na soudy pokračovat u nás takto, budeme brzy brečeti po tom starém pořádku, který byl za Rakouska. Je to hanba a myslím, že ta hanba by musila padnouti i na celou poslaneckou sněmovnu, (Místopředseda Špatný zvoní.) jestli vy, páni poslanci, byste s tímto postupem souhlasili a dávali k tomu sankci. Na vás je, abyste učinili přítrž tomuto nečestnému jednání. Vždyť totéž se může státi každému z vás, ať jste z té či oné politické strany, jakmile byste se jednou stali neposlušnými anebo nepohodlnými některým mocným osobnostem. Víme dobře, že zákony zde jsou, aby byly respektovány, víme dobře, že porušení zákonů má býti trestáno, proti tomu nelze nic namítati, ale musím co nejrozhodněji protestovati, aby zákonů, práv a spravedlnosti bylo zneužíváno pomocí mocenského postavení jednotlivců a některých skupin k špinavému boji politickému, k osobní nevraživosti a k osobnímu prospěchu.

Žádám uctivě předsednictvo této sněmovny, aby podniklo vhodné kroky, snad pojednalo případně ve sněmovně o této stížnosti a zaujalo k ní určité stanovisko a také v zájmu cti a prestiže celé posl. sněmovny a také v zájmu celého státu a národa, aby zakročilo a zjednalo nápravu.

Žádám o své vydání.

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Konstatuji, že pan posl. Gajda žádal skutečně za své vydání. Pokud se týká věcí, které zde pan poslanec přednášel, budou právě, jestli je uvede u trestního řízení, předmětem tohoto trestního řízení, a je věcí soudu, aby posoudil přesnost, s jakou zde pan poslanec o nich mluvil.

Poslanecká sněmovna a já jako referent nemám důvodu, abych se zabýval těmito věcmi poněvadž nelze je vyšetřiti, a proto navrhuji posl. sněmovně, aby schválila návrh imunitního výboru.

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Gajdy.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Gajdy.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Prve než přikročím k ukončení schůze rozhodneme hlasováním podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích označených za naléhavé, které rozdány byly ve včerejší 82. schůzi posl. sněm. dne 20. listopadu 1930.

Jsou to tisky: