Předseda: Počátkem schůze byl rozdán tištěný Zápis o 71. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 68. až 71. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

667. Návrh posl. V. Beneše, Jurnečkové, Jaši, Husnaje a soudr. na včasné provedení ošacovací a vyživovací akce školou povinných dětí z rodin nezaměstnaného a potřebného dělnictva v budoucím zimním období.

669. Návrh posl. Teplanského, dr Štefánka, Blažka, Vančo, Petroviče a druhov na znemožnenie špekulativného dovozu pšenice a múky maďarskej a iného pôvodu do Československej republiky.

670. Návrh posl. Teplanského, dr Štefánka, Blažka, Petroviča a druhov na znemožnenie a prevedenie majetkových zmien v katastru v kraji myjavskom, kde zmeny majetkov r. 1913 v katastrálnych hárkoch nie sú preveden

671. Návrh posl. Teplanského, dr Štefánka, Blažka, Petroviče a druhů na zmiernenie hospodárskej krízi.

672. Návrh posl. Macouna, Kleina a soudr. na změnu VI. hlavy živn. řádu §96 d a § 96 e (zákon ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z.).

681. Návrh posl. Onderču, dr Fritza a druhov na udelenie podpory pohorelcom obce Hriadky.

684. Návrh posl. Windirsche a druhů na vydání zákona o ochraně zemědělských pozemků proti škodlivým vlivům sousedních lesů.

685. Návrh posl. Windirsche a druhů na brzké vydání zákona, jímž se mění nebo doplňují platná ustanovení na úpravě automobilové dopravy.

687. Návrh posl. Zápotockého, Kopeck soudr. na odvolání nařízení o t. zv. sevčasnění práce v pekárnách.

691. Návrh posl. Klimenta, Śliwky, Haiblicka a druhů na vydání zákona o způsobu vyplácení a účtování mezd a platů v hornických podnicích.

692. Návrh posl. Knotka, Šamalíka, dr Mičury a druhů na vydání zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách.

706. Návrh posl. Gläsela, Viereckla, dr Peterse a druhů, aby lázeňské město Jáchymov bylo zařazeno do skupiny míst B činovného.

707. Návrh posl. Köhlera a druhů na vydání zákona, jímž se mění nebo doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. ledna 1910, č. 19 ř. z., o pracovní době a zavírání krámů v živnostech obchodních a v živnostech jim příbuzných.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Topolčanech ze dne 15. září 1930, č. Nt 603/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. září 1930, č. 8807/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kubače pro přečin podle §u 1, §u 3, odst. 2, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 273-III),

kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 9. října 1930, č. Nt VI 91/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 1 zákona ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n. (č. J 274-III),

okr. soudu v Chustu ze dne 9. října 1930, č. Nt 37/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 13. října 1930, č. 8277/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečiny podle §u 301 tr. zák. a podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 275- III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 15. října 1930, č. Nt XIX 15/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného pro přečin proti cti (č. J 276-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 629), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, podepsaná na Štrbském Plese dne 27. června 1930, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. července 1930, č. 114 Sb. z. a n. (tisk 700).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního jest p. posl. inž. dr Toušek, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. dr Hnídek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno!

Jako zpravodaj živnostensko-obchodního výboru posl. sněmovny konstatuji, že smlouva podaná posl. sněmovně k ústavnímu projednání vstoupila v účinnost dne 1. září, takže projednání je více rázu formálního. Můžeme s povděkem konstatovati, že následkem toho nenastalo zdržení v její účinnosti. Smlouva tato má pro nás větší význam než kterákoli jiná, poněvadž jest jedním ze základních pilířů naší hospodářské politiky ve střední Evropě.

Po stránce formální chci vítati iniciativu zpravodaje zahraničního výboru, který proti dosavadní zvyklosti připojil do důvodové zprávy podrobný propočet rozdílů celních sazeb podle stavu dřívějšího oproti dnešnímu, věc to, která může vzbuditi nejen větší zájem v kruzích poslaneckých při projednávání ve výboru i ve sněmovně, nýbrž i ve veřejnosti, která dosud velmi často stojí bez zájmu při jednáních tohoto druhu.

Není třeba zdůrazňovati význam obchodních smluv pro nás. Je třeba uzavříti zbývající obchodní smlouvy co nejrychleji, ovšem ne s každým a ne za všech podmínek.

Pokud se týče věci samé, mohu jen říci, že obchodní smlouva s Rumunskem, jak již pan min. předseda ve svém nedávném projevu konstatoval, jest jedním z nejdůležitějších hospodářských činů poslední doby a jest jistě jedním z opatření, která mohou naši situaci pro budoucnost podstatně zlepšiti. K důvodové zprávě, která obsahuje všechny detaily a důvody číselně shrnuté i podrobný výklad, nemám co bych podotkl, snad až na to, že vývoz náš podle čísel, která mám k disposici, až do konce července letošního roku činil 359 milionů Kč oproti dovozu v částce 315 milionů Kč. Tedy jest aktivita i v naší těžké letošní situaci prokázána.

Doporučuji slavné sněmovně, aby na základě usnesení svého živnostensko-obchodního výboru přijala schvalovací usnesení ve znění navrženém vládou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. dr Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno.! Uzavření každé obchodní smlouvy je v hospodářském smyslu určitě pokrokem. Je to včlenění do hospodářského života evropského a vůbec do hospodářského života světového. V našem státě jest uzavírání obchodních smluv neobyčejně obtížné, a to pro povahu našeho státu, poněvadž náš stát jest jednak průmyslový a jednak zemědělský. Proto také má smlouva s Rumunskem neobyčejný význam, poněvadž zde uzavíráme smlouvu se státem agrárním a kromě toho se státem politicky spřáteleným, takže bude míti vliv i na další politiku našeho státu. Jest uzavřena jako dosud všechny smlouvy na základě nejvyšších výhod, poněvadž otázka preferenčních cel, která byla ventilována jednak na konferenci agrárních států ve Varšavě, jednak ve Společnosti národů v Ženevě, dosud není skončena, takže tato smlouva musila býti uzavřena na základě nejvyšších výhod.

Co se týče obsahu této smlouvy, poukázal pan kol. dr inž. Toušek na její význam a já rovněž poukazuji na důvodovou zprávu k vládnímu návrhu. Mimo to dovoluji si ještě poukázati na to, co jsem otiskl v důvodové zprávě zahraničního výboru, totiž srovnání dosavadních cel s cly platnými podle obchodní smlouvy.

Důležito je, že v této smlouvě jsou již obsažena ustanovení o agrárních clech, která byla námi přijata na jaře letošního roku; ta tedy jsou vtělena již do této smlouvy.

Ovšem na druhé straně zase je důležito, co slevilo Rumunsko na clech nám. Jak již podotkl kol. Toušek, jsme aktivní vůči Rumunsku a proto jsou důležité slevy, které nám poskytlo Rumunsko na průmyslové výrobky. Jsou to zejména obuv, tkaniny, porcelán, železné výrobky atd.; nebudu vyjmenovávati všechny položky a dovoluji si jen poukazovati na svou důvodovou zprávu zahraničního výboru.

Jako příloha k této smlouvě je také přiložena veterinární dohoda, která je pro naši produkci živočišnou neobyčejně důležitá, poněvadž zamezuje zavlečení nákaz živočišných do našeho státu.

Z těchto důvodů dovoluji si jménem zahraničního výboru doporučovati slavné sněmovně přijetí obchodní dohody naší s Rumunskem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášení řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 40 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Simm, Horpynka, Juran, Kliment, Dvořák, Śliwka a Rjevaj; na straně "pro" pp. posl. Windirsch a Stejskal.

Dávám slovo prvému řečníku na straně "proti", panu posl. Simmovi.

Posl. Simm (německy): Dámy a pánové! Zpráva živnostenského a zahraničního výboru tisk 700 k vládnímu návrhu 629, jímž se předkládá k usnesení Národnímu shromáždění obchodní smlouva s Rumunskem, nutí nás, abychom dnešní hospodářský stav podrobili v této sněmovně nové úvaze. Domníváme se, že tímto postupem neodchýlíme se příliš z rámce denního pořadu, neboť hospodářské poměry, jak se v tomto státě tu a tam ukazují... (Posl. Krebs [německy]: Vždyť nejsme ostrov blažených!) - stát není ostrovem blažených neboť tyto hospodářské poměry nikoliv na posledním místě byly zaviněny státní obchodní a hospodářskou politikou, jak se to ukazuje také na rumunské smlouvě. V této sněmovně smím jistě bez odporu hospodářskou depresi nazvati následkem státní obchodní a hospodářské politiky; dnes se již stává katastrofou. Po konjunkturním napětí v posledních letech vidíme hospodářskou depresi, přes niž konečně - aspoň nyní - ani státní odpovědní činitelé nemohou přejíti úplně bez povšimnutí. Tuto hospodářskou depresi - promluvím ještě o výrocích pana ministra financí, pana ministra pro věci zahraniční a pana ministra sociální péče - státní správa skutečně poznala teprve nyní. Již před léty jsme důrazně poukazovali na tehdy stoupající hospodářské potíže. Když jsme se takto roku 1927, při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1926, dovolávali hospodářských poměrů ve státě a poukazovali na vývoj, jakým se tyto poměry musí později bráti, viděli jsme zde leckde potřásání hlavou. Již tenkráte, ještě v době konjunkturního napětí, měli jsme odvahu předpověděti tuto krisi, kterou jsme předvídali.

Připomínám zde při tomto konstatování svou hospodářskou řeč ze dne 3. prosince 1927. Tenkráte jsme věděli, že konjunktura, která spěla ke konci, jest mimořádná a nemůže býti trvalá. Pro tento názor a toto mínění byli jsme vyzbrojeni střízlivým posuzováním hospodářských a politických poměrů světových. Tato naše včas přednesená mínění o vývoji v Československu - řekl bych, bohužel - se potvrdila: Když roku 1927 a o několik měsíců později dosáhla konjunktura svého vrcholu, octli jsme se v letech 1928, 1929 a 1930 v hospodářské depresi, která dnes - zmínil jsem se o tom již na počátku - jest konstatována dokonce i pány z vlády. Pan ministr financí dr Engliš zaujal ovšem po prvé tímto způsobem své stanovisko k hospodářské krisi ve svém výkladu dne 25. září. Také on jest nyní toho mínění, že hospodářské poměry ve státě, tak jak se dnes ukazují, neskončí ze dneška na zítřek, nýbrž že potrvají po celý rok 1931. I pan ministr pro věci zahraniční, dr Beneš, který také asi poněkud zmoudřel přes svůj stále projevovaný optimismus, musil při svém posledním stanovisku, které zaujal v rozpočtovém výboru, od tohoto neobyčejného optimismu poněkud upustiti. Máme konečně ještě třetího ve spolku pánů, kteří nesou státní odpovědnost, který se vyslovil k poměrům, pan ministr sociální péče dr Czech, na sjezdu sociálně-demokratické strany v Teplicích. Co říká pan ministr dr Czech, jest jen potvrzením všeho toho, na co jsme včas poukazovali před třemi a čtyřmi léty jako na následek jistých nepřístojností vytvořeného evropského pořádku. Domníváme se, že to, co v této sněmovně bylo předneseno a co jsme slyšeli, jaké pochmurné věci nás očekávají ve vývoji v dalších měsících, jest snad jen nejmenší míra toho, co se skutečně stane. Když jsme v letech 1926 a 1927 včas upozorňovali na věci, klíč k tomuto poznání nebyl snad tajný; upozornil jsem, že jsme byli jen poněkud střízlivými posuzovateli evropské politické a hospodářské situace a že jsme proto nemohli dojíti k naprosto žádnému jinému závěru než, že poměry nepřirozeného konjunkturního napětí, které působí jen dočasně, musí býti takovéto. Toto hospodářské kolísání a krise, v něž jsme byli vehnáni, katastrofální hospodářská deprese, v níž jsme se dnes octli, není nic jiného než následek způsobu likvidace války, takové likvidace, která musila takovýto stav zroditi. (Posl. Krebs [německy]: Balkanisace našich poměrů!) Správně, kol. Krebsi! Budu míti ještě příležitost také o tom promluviti. Dlužno uznati, že jsou národní hospodáři, kteří tento vývoj, jak se dnes v Evropě jeví, také včas poznali, i když tito národní hospodáři nebyli právě v úředním obvodu československé obchodní a hospodářské politiky. Uvádím jen anglického národního hospodáře Kaynesa a jeho dílo: "Hospodářské následky mírové smlouvy", které vyšlo dlouho před tím, než se dostavila tato katastrofa a v němž jest tato katastrofa předpovídána jako nutný následek mírové smlouvy. Hospodářské kolísání a velké katastrofy ve vedení hospodářství, které jsme spatřili, jsou tedy následek způsobu likvidace války. Ráz této likvidace jeví se v mírových smlouvách versaillské, st. germainské, trianonské, s@evreské atd. Tážeme se, zda vůbec smíme tyto smlouvy nazývati smlouvami mírovými. Naše odpověď zní: Nikoliv. Tyto mírové smlouvy nebyly tím, čím býti měly, nebyly smlouvami, které by mohly připraviti nový pořádek pro Evropu po válce, byly pokračováním rány proti Německu, dalším vedením války jinými prostředky. Nebyly pokusem o vytvoření nových vztahů mezi evropskými státy jako mezi celky národohospodářskými, aby takto razily cestu obnově života, snesitelné všem národům a všem národ ním hospodářstvím, očištěny konečně všemi těmi sty a tisíci zjevy a událostmi, které při nesla válka. To, s čím se shledáváme v mírových smlouvách versaillské, st. germainské, trianonské a s@evreské, jest pokračováním války, i když s poněkud jinými válečnými pro středky než krvavými. Proto nemusí býti tyto prostředky méně hrozné a jejich následky menší. Dnes o nich převládá poznání, že v těchto smlouvách jest tragický omyl pro všechny, nejen pro poražené, nýbrž i pro ty, kdo vytvořili tyto smlouvy jako základ života Evropy a očekávali, že jejich interpretace při nese jim nekonečný prospěch, dnes i ti, kdo tyto smlouvy zdělávali v tomto úmyslu, jsou si vědomi svého tragického omylu. Není možno, aby pro větší těleso, jako jest evropské území, byl vybudován nový řád, jestliže se v tomto velkém území nechce dopřáti tohoto řádu jedné z nejzávažnějších složek, ba naopak, chce se jí trvale vnutiti nepořádek. Smlouvy, o nichž mluvím, jsou vybudovány na klamných názorech. Vycházely z mínění, že se má dostati pro spěchu určitým částem, nehledě ke škodě, která by se tím způsobila jiné určité části. Nynější politika a hospodářství Německa byly těmito smlouvami stejně krutě postiženy jako samotnou válkou. Německo jest však se svou politikou a hospodářstvím tak závažnou součástí evropské politiky a hospodářství, že poškození jeho politiky a hospodářství v duchu mírových smluv, musilo míti pro celou Evropu ohromné následky. Dnes se to vidí již všude za hranicemi Německa. Německo jako hospodářské těleso bylo rozvráceno a rozkouskováno, byly mu odňaty nejdůležitější součásti jeho celkového hospodářství - uvádím jen Alsasko-Lotrinsko, Saarskou pánev, Horní Slezsko, Gdansko atd. - s úmyslem, aby bylo hospodářsky v područí. Takto se nemohlo Německo ani po skončení války vrátiti k pravidelnému způsobu života, nemohlo se uzdraviti, musilo onemocněti. Jeho politika však - a to není nic nepřirozeného - musila ovšem na tyto záměry reagovati. To jsme viděli v posledních týdnech. S Rakouskem-Uherskem nestalo se nic jiného. Velké, jednotné hospodářské a celní území bylo rozkouskováno a na jeho těle vybudovány tři samostatné státy, nástupnické státy, Československo, Rakousko a Maďarsko mezi a ostatní území byla z tohoto tělesa připojena k jiným státům, k Polsku, Rumunsku a Jugoslavii. Posuzujeme-li dané poměry - v těchto územích leží také Československo - tento vývoj rozvrácení a roztříštění byl by se dal v nejpříznivějším případě, pokud jde o stránku hospodářskou, ještě zeslabiti, kdyby se byl stal pokus zůstati pohromadě aspoň po stránce hospodářské a kdyby se bylo území přes jeho politickou roztříštěnost spojilo velkou hospodářskou koncepcí. Této věci poskytovala určité možnosti také mírová smlouva versaillská ve článku 222. Skýtala možnost rekonstrukce větší hospodářské jednotky Rakousko-Uherska. Tvůrci míru v Paříži asi věděli, že politické roztříštění Rakousko-Uherska bylo by pro národy tohoto bývalého státu a i dále, provázeno takovými následky, jako decentralisace po stránce hospodářské. Avšak, i provedení tohoto opatření, diktovaného opatrností, bylo zmařeno. To mělo za následek jak již na mne před několika minutami volal posl. Krebs - hospodářské zbalkanisování celé střední Evropy, Německa a území bývalého Rakousko-Uherska.

K těmto příčinám dnešní hospodářské deprese druží se ovšem množství jiných příčin, o nichž jsme se rovněž již častokráte zmínili. Není pak divu, že se ukazuje chaos, který dnes vidíme všude ve všech krajích státního území, jako že dosáhl takové výše, že lze do jisté míry svou předvídati nakonec katastrofu státního hospodářství. Základem zdravého hospodaření jest poctivé úsilí všech částí celku vzájemně si uchu sloužiti. Dnes můžeme velký komplex evropských států pokládati za celek. Ve smyslu této these lze v tomto celku vybudovati snesitelné hospodářské poměry jen tehdy, jestliže se všechny složky tohoto celku spojí v poctivém úmyslu vzájemně si sloužiti. Chce-li se interpretovati obchodní a hospodářská politika, shodující se s touto thesí, pak jest to správné. Československá obchodní a hospodářská politika ovšem od prvopočátku opomněla duševně se organisovati v tomto smyslu. Naopak, československá obchodní a hospodářská politika, a to zvláště na počátku existence tohoto státu, dopustila se tolika chyb proti tomuto jedině možnému duchu, že dnes jest náprava neobyčejně těžká.

Jednáme-li zde dnes o obchodní smlouvě s Rumunskem, litujeme tím více, že nám dosud schází obchodní smlouva s Německem, která jest pro nás po stránce hospodářské nekonečně důležitější a podstatnější a že se asi s naší strany, pokud jde o obchodní a hospodářskou politiku, nepracuje s náležitou iniciativou, aby se vyrovnal tento nedostatek obchodního a hospodářsky politického řízení. Řekl jsem již, že příčiny hospodářské deprese, těchto zmatených poměrů, tkví nikoliv na posledním místě v oněch řádech politického a hospodářského rázu, který zavedly mírové smlouvy versaillská a dílčí smlouvy této mírové smlouvy. Tyto dílčí smlouvy, které měly navázati na to, co bylo před válkou, aby se po porušení tohoto řádu válkou pokračovalo, tyto mírové smlouvy vykonaly právě opak. Musíme si rozvážiti, jak to bylo před válkou. V ohromném územním celku byly otřesy života hranicemi a celními sazbami sníženy na nejmenší míru, činitelé po koje a pořádku, bezpečnosti a rovnoměrnosti hledali cestu ke skutečně imposantnímu a přece velmi jemně rozčleněnému mechanismu dopravy, uhlí, zahraničního obchodu atd. atd. Všechno to na sobě záviselo, vzájemné si zajišťovalo život, podpíralo se, poněvadž se vidělo, že opominutí této činnosti znamenalo by nejen zánik jednotlivce, nýbrž musilo by znamenati zánik všech.

Dejte se poučiti statistikou o obchodních stycích, která mluví výmluvnou řečí. Statistika vzájemné hospodářské závislosti Německa a jeho sousedů jest neobyčejně přesvědčující a uvádím statistiku jen proto, abych dal obchodní a hospodářské politice podnět k iniciativě, aby napravila vadu, že není uzavřena obchodní smlouva s Německem. Jest to požadavek, který můžeme uplatňovati se zvláštní přísnosti, máme-li dáti dnes souhlas k usnesení této smlouvy. Německo bylo před válkou nejlepším zákazníkem Ruska, Norvéžska, Holandska, Belgie a Švýcarska, Italie a Rakousko-Uherska. Bylo druhým nejlepším zákazníkem Anglie, Švédska, Dánska a třetím nejlepším zákazníkem Francie. Bylo nejvýznačnějším pramenem dovozu pro Rusko, Norsko, Švédsko, Belgii, Holandsko, Švýcarsko, Italii, Rakousko, Rumunsko a Bulharsko, druhým nejlepším zdrojem dovozu pro Anglii, Belgii a Francii. Anglie na příklad vyvážela do Německa více než do jiných zemí mimo Indii a kupovala od Německa více než z jiné země, vyjma Spojené Státy. Nebylo evropské země, vyjma západních, jejichž obchod s Německem by nečinil více než čtvrtinu celkového obchodu. A u Ruska, Rakouska a Holandska byl tento poměr ještě větší. Německo zásobovalo tyto země nejen svým obchodem, nýbrž dodávalo také některým z nich část svého kapitálu, organisace atd. Vznášíme tedy oprávněně k této vysoké sněmovně a k odpovědné státní správě požadavek, aby vyvodily důsledky uznávajíce cennou stránku předválečného řádu, čímž by se také Německu, jako závažné o složce evropské politiky a hospodářství dostalo opět jiné vážnosti, než jaké se mělo dostati pro věčné časy tomuto státu a jeho národu mírovými smlouvami versaillskými.

Při projednávání zprávy živnostenského a zahraničního výboru bylo tedy naší povinností upozorniti na tyto věci.

Velectění, když jsme se však při projednávání zprávy o obchodní smlouvě s Rumunskem zmínili o hospodářské a obchodní politice, nemůžeme dnes jinak, než upozorniti ještě také na jinou stránku vývoje v tomto státě, která se tu a tam projevila přímo ostudně, zvláště v posledních dnech. Jako následek hospodářské deprese ukázala se u činitelů v hospodářském životě, ať již jde o samostatné nebo nesamostatné, nemožnost splniti závazky vyplývající ze zdanění vůči státu. (Posl. Krebs [německy]: Lidé se prostě hospodářsky hroutí pod tíhou daní!) Sta a tisíce lidí hroutí se jako následek hospodářské deprese a daňově-technických opatření státu, zahájených úplně v rozporu s uklidněním, jak zcela správně poznamenal kol. Krebs. Sta a tisíce existencí, které se zdánlivě dnes ještě drží, udržuje se a jen navenek. (Souhlas.) Doporučil bych některým pánům, řídícím stát, aby se jednou pření svědčili o poměrech, aby odstavili kulisy, které dnes ještě sta a tisíce hospodářských existencí z jakéhokoliv důvodu drží před sebou, a tu spatřili by skutečnou tvář státu přímo hrozivou. (Posl. Krebs [německy]: Stát sám jest zdráv, ale hospodářství se hroutí! To je správný obraz!) Pan ministr financí dr Engliš doprovázeje letošní státní rozpočet, a to ve svém výkladu ze dne 25. září 1930, vyložil, že sice vláda státu plně uznává tyto poměry hospodářské deprese a následky, které mají pro tisíce existencí a že vycházejíc z tohoto poznání sestavila státní rozpočet pro rok a 1931. Velectění, my však ve státním rozpočtu pro 1931 nikde nevidíme, že by se k těmto poměrům přihlíželo (Souhlas.), neboť jinak by se nebylo mohlo státi, aby při nutném plnění sociálních, humaních a ostatních, jako kulturních, úkolů, o nichž ministr financí mluvil, tento státní rozpočet pro rok 1931 vykazoval vyšší výdaje než rozpočet pro rok 1930. (Posl. Krebs [německy]: A to se ani o tom nemluví, že rozpočet na vojsko bude překročen o 30 milionů!) Ve státním rozpočtu jsou výdaje rozpočteny částkou 9.8 miliard Kč proti 9.2 miliardám roku loňského. A věc jest taková, jak uvádí kol. Krebs, že tyto výdaje, až přijde závěrečný účet za rok 1931, budou větší než snad v rozpočtu. Požadavky ministerstva národní obrany byl dosud každý rozpočet rozvrácen, ačkoliv by vskutku mohlo míti dosti se svými 1400 milionů řádných přídělů a 315 miliony mimořádných přídělů z fondu na výzbroj atd., aby mohlo splniti vojenské úkoly. Ale uchýlil jsem se poněkud. Posuzuje katastrofální hospodářské poměry, jak se všude venku jeví, chtěl jsem vyjádřiti, že státní rozpočet s výší svých výdajů není správnou od povědí, že nepřihlíží ke zhroucení tisíců a tisíců existencí, nýbrž domnívá se, že může dále po stupovati v obvyklé soustavě hospodářského a finančního vedení. Podle mého mínění jest na prosto nemožné, abychom roku 1931 skutečně dosáhli takových příjmů, jak je pan ministr financí zařazuje do rozpočtu. Jest naprosto ne možné, aby se to mohlo státi, jest to nemožné i oněmi surovými způsoby, jichž tu a tam dnes finanční správa používá. Předešlého týdne po dal jsem vládě interpelaci, jak se postupuje ve věci daní v libereckém okrese. V Bedřichově, obvodu liberecké berní správy, organisovala finanční správa hotové loupežné tažení proti poplatníkům, komise s úkoly, které jsou ve spořádaném státě nepochopitelné, chovala se v tomto místě tak, že se to nedá již před stihnouti. Vnikla do domů, vloupala se do skříní, truhel, stolů, vybrala skřínky a každou peněžní hodnotu, kterou tam našla, zabavila. Železné pokladny byly otevřeny a vypáčeny, nebyli-li dotčení držitelé ochotni dobrovolně otevříti, a peníze byly zabaveny, i když byly určeny ke koupi surovin, aby bylo lze podnik udržeti i nadále v chodu. (Výkřiky!) Docházejí nás zprávy, že se tu a tam již opakovalo, co jsem v tomto jednotlivém případě přednesl vládě předešlého týdne. Jakých opatření dovoluje si nyní finanční správa vůči existencím hospodářsky vyssátým hospodářskou krisí, jest nejnemožnější, co by si odpovědná státní správa směla dovoliti. Podle našeho mínění jest poplatník velmi cennou součástkou státu a jeho obyvatelstva. (Posl. Krebs [německy]: Beneš by nemohl zde seděti a dělati svou politiku, kdyby neměl poplatníků!) Zcela správně a podle našeho mínění jest třeba, aby poplatník byl zachován i pro budoucnost. Při takovémto vedení státu musí určitě dojíti k tomu, - že sta a tisíce hospodářských existencí, které - kdyby se mohly zotaviti, byly by opět v lepších dobách pro stát zdrojem příjmů, musí zajíti a nebudou již nikdy pro stát zdrojem příjmů. (Posl. dr Hassold [německy]: V českých krajích se chovají mírněji než v německých!) - Pan kol. Hassold zcela správně poznamenal, že v české části země nic nevědí o těchto hanebných událostech, které se odehrávají venku v německé části státu. Neboť jinak by to byly pravděpodobně české časopisy dávno již rozkřičely. Dnes mi vyprávěl kol. Krebs o tom, co se děje v obvodu ústecké berní správy. Úplně týž surový postup. K pokladnám jsou dosazováni kurátoři (Německé výkřiky. Vnucení správcové!), jsou dosazováni vnucení správcové drobných hospodářských existencí. Jednomu ústeckému holiči posadili k denní pokladně vnuceného správce, který spravuje všechny příjmy tohoto malého obchodu a nechává majetníka obchodu majetníkem jen podle jména. Věci se tedy mají tak, že se obáváme, že k následkům hospodářské deprese, vzniklé z právě vylíčených příčin, přidruží se ještě katastrofa, která bude růsti nedohledně dále. Jsme-li si vědomi odpovědnosti, nemůžeme jinak, než jen v poslední hodině, před zničením tisíců a tisíců existencí, pokusiti se, kdy ještě máme možnost, zachrániti, co se zachrániti dá. V státním rozpočtu pro rok 1931 bylo lze přihlížeti k hospodářské depresi. Poukazuji k tichým reservám, které nashromáždil ministr financí v dobrých dobách, které mu poskytli také poplatníci a o nichž bylo možno se domnívati, že se jich má použíti nyní, aby poplatníci byli poněkud chráněni přes hospodářskou depresí. Jaké hospodářské poměry máme ve státě, o tom svědčí 30 odpovědí, které jsem dostal na dotazník ze 30 obcí jabloneckého politického okresu. Jest to katastrofální, v jakém hospodářském stavu jest dnes tento vynikající průmyslový okres. Kdybych předložil těchto 30 dopisů jednotlivých obecních zastupitelstev této sněmovně, nebylo by zde jistě jediného člověka, který by neuznal, že jest nejvýš na čase, aby se obrátilo a aby byla učiněna opatření, aby se nepomýšlelo na nové daňové plány, jako zvyšování daně výdělkové, sazeb na drahách, daně z piva atd. Jest naši povinností, abychom zde dnes na tyto věci upozornili. Dnes jsme tlumočníky tisíců a tisíců hospodářských existencí tohoto státu, desetitisíců a statisíců pracujících lidí, kteří jsou zatíženi k neslýchaným způsobem hospodářstvím tohoto o státu. Jest naší povinností, abychom v poslední hodině, jak prohlašuji, ještě před zhroucením u tisíců a tisíců lidí, které je jinak očekává, vyzvali státní odpovědné činitele, aby obrátili a aby finanční vedení státu upravili jinak, než dosud. Jest možno, že tento obrat se provede účinně. Stát musí dospěti k spořivému hospodářství u všech oněch částí rozpočtu, o nichž lze se domnívati (Posl. Krebs [německy]: Že se k tomu hodí!), ano, že jsou to způsobilé položky pro spoření. Již dříve jsem mluvil o výdajích na vojsko. Mohli jsme se domnívati, že stát, maje na mysli hospodářské poměry, sníží výdaje v roce 1931. My však máme úplně stejně vysoké částky a o ostatních výdajích, které nejsou súčtovány, poněvadž jsou nějakým způsobem zastřeny, vůbec se ani nezmiňuji. Tedy spořivé hospodářství ve všech oborech státní správy, které jsou pro to vhodným z předmětem. Rozumnou finanční politiku, která má na mysli ochranu poplatníka, jeho opatrování místo zničení. V tomto smyslu dožadujeme se odpisů daní, slev, o něž bylo zažádáno, poshovění, placení ve splátkách a nemusilo by býti zvláště třeba, abychom zde o to prosili, bezúročné poshovění daní v této době hospodářské nouze. Jest neslýchané, že v rozpočtu a pro rok 1931 zařadil pan ministr financí ještě 120 milionů Kč úroků z prodlení a exekučních poplatků, očekávaje příjmy, které mají státu připadnouti z nouze. Této ostudě musí býti učiněna přítrž a my si zde již dnes dovolujeme oprávněně prositi vládní strany, aby v tomto smyslu, majíce na mysli ochranu hospodářských existencí, ve svých stranách a ve správě státu, jíž se účastní, zjednaly nápravu. Jest samozřejmé, že žádáme, aby se pokračovalo z v sociálním a hospodářském programu vlády. To není v rozporu s požadavky, jež přednáším, to není v rozporu s naším názorem o státním rozpočtu. Zdůrazňuji, že žádáme, aby se pokračovalo v tomto sociálním a hospodářském programu, poněvadž k provedení tohoto programu peníze máme.

Moje strana, německá národně-socialistická strana dělnická, vyzvala v dobrých dobách správu státu, aby učinila opatření pro případ v krise v hospodářství, kterou jsme očekávali. Dnes, kdy již prožíváme katastrofu, kterou jsme prorokovali, a nyní, kdy sama státní správa dospěla k doznání této katastrofy, domníváme se, že odpovědní činitelé tito budou konečně ochotni k akcím. My to od nich nejen očekáváme, my to od nich žádáme a jestliže tato naše přání a požadavky nebudou splněny, ustaneme u set a tisíců zničených existencí venku ukazovati na pravé vinníky. Pak se již naskytne možnost, abychom vyvodili důsledky. My však budeme se říditi nejvyšší odpovědností a jen vůči této nouzi a bídě trýzněných lidí tohoto státu uznali jsme za nutné znovu promluviti v tomto smyslu, jak jsem promluvil o hospodaření tohoto státu a daňové politice. (Potlesk.)