Předseda: Počátkem schůze byl rozdán:

635. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1929 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána publikace Mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", rok 1930, roč. XI, č. 7 až 9.

Dne 18. července 1930 byly poštou rozeslány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

562. Návrh posl. Hatiny, Lance a druhů na zařazení Motyčína, Hnidous, Dubí, Libušína do skupiny míst B činovného, a Vrapic u Kladna do skupiny C činovného.

563. Návrh posl. Teplanského, dr Štefánka, Petroviče, Blažka, Vančo, Zajíce a druhov ohľadom odstránenia zákazu vývozu ošípaných do historických zemí.

564. Návrh posl. Seidla, Husnaje a soudr. na zařazení veškerých obcí na Podkarpatské Rusi do nejblíže vyšší skupiny míst činovného.

565. Návrh posl. Siváka a druhov na vynesenie zákona, ktorým sriaďuje sa slovenská vysoká škola technická.

566. Návrh posl. Vaňka a druhů na poskytnutí podpory pohořelým v obci Opatově.

567. Návrh posl. dr Staňka, Marka a druhů na poskytnutí okamžité peněžité a zákonité pomoci postiženým požárem v Opatově u Třebíče na Moravě.

568. Návrh posl. Šaláta a druhov na udelenie podpory pohorelcom obce Dolné Plachtince.

569. Návrh posl. Jurana, Klimenta a soudr. na poskytnutí okamžité výpomoci pohořelým v Opatově na Moravě ve výši 1,000.000 Kč.

570. Návrh posl. Seidla, Staňka a soudr. na úpravu služebních a hmotných poměrů dílovedoucích čsl. tabákové režie a vyřazení jich z kategorie zřízenecké.

571. Návrh posl. Polívku, Hrušovského a druhov na poskytnutie pomoci obetiam katastrofálneho požiaru v Dolných Plachtinciach u Modrého Kameňa.

572. Návrh posl. Jaši a soudr. na poskytnutí rychlé a vydatné podpory obyvatelům města Bzence na Moravě, kteří utrpěli těžké škody průtrží mračen, krupobitím a vichřicí.

619. Návrh posl. dr Peterse, Platzera, Dietla a druhů, aby město Nové Hrady bylo zařazeno do skupiny C činovného.

Předseda (zvoní): Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

622. Návrh posl. Suroviaka a druhov na udelenie okamžitej podpory pohorelcom obce Povinna (okres Kysucké Nové Mesto).

624. Návrh posl. Stenzla a druhů, jímž se mačkářství skla, živnost lampářská, přádnictví a vinutí skla prohlašují za živnosti řemeslné.

625. Návrh posl. inž. Nečase, Stivína a soudruhů na zařazení města Mělníka n. L. do skupiny míst B činovného.

626. Návrh posl. Koudelky, inž. Nečase, Brodeckého a soudr, aby město Kolín zařazeno bylo do vyšší třídy místních přídavků.

634. Návrh posl. Gottwalda, dr Sterna a soudruhů, kterým se konstatuje, že president Masaryk neměl práva podepsati mezinárodní smlouvu haagskou bez souhlasu a schválení poslanecké sněmovny a proto její ratifikace je neplatná.

646. Návrh posl. Seidla, Staňka, Tayerle a soudr. na přiznání 35leté služební doby dílovedoucím čsl. tabákové režie.

Předseda (zvoní): Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Nitře ze dne 17. května 1930, č. Nt VII 23/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 23. června 1930, č. 5832/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Szüllö pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 229-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 20. června 1930, č. Tl VII 385/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Krumpe pro přečin proti bezpečnosti cti (č. J 230-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 20. června 1930, č. Tl VII 386/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Krumpe pro přečin proti bezpečnosti cti (č. J 231-III),.

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 26. června 1930, č. Nt XIII 13/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 232-III),

kraj. soudu v Komárně ze dne 23. května 1930, č. Nt 257/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 25. června 1930, č. 5925/30, na souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro zločin podle §u 15, č. 3, přečiny podle §u 14, č. 5 a §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (č. J 233-III),

kraj. soudu v Komárně ze dne 4. června 1930, č. Nt 262/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 25. června 1930, č. 5924/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 234-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 26. července 1930, č. Nt XIV 21/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupek podle §§ 491, 496 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř. z. z r. 1863 a přečiny podle §u 14, č. 5 a §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 235-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 28. června 1930, č. Nt XVIII 46/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Karla Procházky pro zločin podle §u 81 tr. z. (č. J 236-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 31. května 1930, č. Nt 31/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. června 1930, č. 5968/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 237-III),

kraj. soudu v Olomouci ze dne 11. července 1930, č. Nt X 57/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Kuhnové pro zločiny podle §u 15, č. 3 a §u 16, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 238-III),

kraj. soudu v Chebu ze dne 2. července 1930, č. Nt 381/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka pro zločiny podle §§ů 8 a 83 tr. z. a přestupky podle §u 1 zákona č. 309/21 Sb. z. a n. a §u 312 tr. z. (č. J 239-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 8. července 1930, č. Nt XIII 112/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Babela pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 240-III),

okr. soudu v Kralupech n. Vlt. ze dne 23. července 1930, č. Nt 72/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Karla Procházky pro přestupek podle §u 14 zákona o právu shromažďovacím (č. J 242-III),

okr. soudu v Jablunkově ze dne 29. července 1930, č. Nt 145/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupek shromažďovacího zákona (č. J 243-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 26. července 1930, č. Nt XIV 20/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přečin výzvy k trest. činům podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (§u 98 tr. z. event. §§ 1 a 2 zákona o útisku (č. J 244-III),

kraj. soudu v Liberci ze dne 25. července 1930, č. Nt VI 77/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hadka pro trestné činy podle §§ 81, 312, 5, 152, 153 tr. z. (č. J 245-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 31. července 1930, č. Nt XIX 10/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Zápotockého pro přečin proti bezpečnosti cti event. přestupek podle §u 6 zákona č. 124/1924 Sb. z. a n. (č. J 246-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 1. srpna 1930, č. Nt XIII 128/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 18, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 247-III),

kraj. soudu v Liberci ze dne 25. července 1930, č. Nt IX 80/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro zločin podle §u 81 tr. z. (č. J 248-III),

kraj. soudu v Jihlavě ze dne 29. července 1930, č. Nt X 64/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 249-III),

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 31. července 1930, č. Nt XI 94/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro zločiny podle §§ 87, 81 tr. z., event. přečin podle §u 279 tr. z. a přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 250-III),

okr. soudu v Mor. Ostravě ze dne 4. srpna 1930, č. Nt VIII 59/30, z souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupek urážky na cti podle §u 488 tr. z. (č. J 251-III),

okr. soudu v Českém Dubě ze dne 6. srpna 1930, č. Nt 41/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 491 tr. z. (č. J 252-III),

kraj. soudu v Novém Jičíně ze dne 3. srpna 1930, č. Nt IX 74/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna pro přečin podle §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 253-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 31. července 1930, č. Nt XIV 39/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 8. srpna 1930, č. 7246/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Rjevaje pro zločin podle §u 15, č. 3, přečiny podle §u 14, č. 1, 5, §u 15, č. 2, §u 18, č. 1, 3 zákona na ochranu republiky, §u 1, §u 3, odst. II, č. 1, 2, §u 8, č. 3 zák. čl. XLI/1914, §u 24, č. 3 a přestupek podle §u 29, č. 1 zák. čl. XIV/1914 a posl. Majora pro zločin podle §u 65 tr. z., §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a přečiny podle §u 65 tr. z., §u 14, č. 1, 5, §u 15, č. 2 a §u 18, č. 1, 3 zákona na ochranu republiky (č. J 254-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 6. srpna 1930, č. Nt 40/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 9. srpna 1930, č. 7278/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Majora pro zločin podle §u 69, č. 1 tr. z., §u 4, odst. I, §u 6, odst. I zák. čl. XL/1914, přečin podle §u 69, č. 1 tr. z., §§ 301, 302 tr. z. a přestupek nařízení býv. ministerstva vnitra ze dne 30. září 1913, č. 7430/13 B. M. (č. J 255-III),

okr. soudu ve Fryštátě ze dne 12. srpna 1930, č. Nt IX 53/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupky podle §§ 488, 491 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 256-III),

okr. soudu v Nymburce ze dne 21. srpna 1930, č. T 787/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla pro přestupek urážky na cti podle §u 488 tr. z. (č. J 257-III),

kraj. soudu v Liberci ze dne 26. srpna 1930, č. Nt IX 84/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela a dr Sterna pro zločin podle §u 83 tr. z. (č. J 258-III).

kraj. soudu v Nitře ze dne 14. srpna 1930, č. Nt VII 27/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 28. srpna 1930, č. 7724/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 259-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 20. srpna 1930, č. Nt X 7/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 14 a 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 260-III),

expositury okr. úřadu ve Vyšném Svidniku ze dne 16. července 1930, č. 294/1930, za souhlas s trest. stíháním posl. Kaliňáka pro trestné činy podle zákona na ochranu republiky (č. J 261-III).

Předseda (zvoní): Odvolána byla žádost imunitní.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Kraj. trest. soud v Praze přípisem ze dne 13. srpna 1930, č. Nt XIX 6/30, odvolal žádost ze dne 6. března 1930 za souhlas s trest. stíháním posl. dr Perglera pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 178-III, pres. sdělení 28. schůze).

Předseda (zvoní): Přikázal jsem došlá vládní nařízení:

Výboru rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Vládní nařízení ze dne 20. června 1930, kterým se provádí zákon ze dne 20. prosince 1929, č. 180 Sb. z. a n., jímž se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, předložené přípisem předsedy vlády ze dne 26. června 1930, č. j. 10.067/30 m. r.

Předseda: Výborům rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Vládní nařízení ze dne 20. srpna 1930, kterým se částečně mění seznam přepychových předmětů, vydaný vládním nařízením ze dne 27. března 1930, č. 32 Sb. z. a n., předložené přípisem předsedy vlády ze dne 4. září 1930, č. j. 12.186/30 m. r.

Předseda: Výborům zásobovacímu, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Vládní nařízení ze dne 30. srpna 1930, kterým se pověřuje "Společnost pro zpeněžení lihu, společnost s r. o. v Praze" dalším hospodařením lihem pod státní závěrou, předložené přípisem předsedy vlády ze dne 5. září 1930, č. j. 12.236/30 m. r.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 550) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 233 a 236), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 644) - (na základě §u 35 jedn. řádu).

Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. Neumeister, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. Neumeisterovi.

Zpravodaj posl. Neumeister: Slavná sněmovno! Konečně po 8 letech přichází vláda k intensivnějšímu projednání a zlepšení postavení válečných poškozenců, hlavně pak těžkých invalidů v našem státě. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předložená vládní osnova přináší 100 % zlepšení našim stoprocentním invalidům a invalidům klasifikovaným více než 85 %. Dosud základna důchodu těchto 85%ních invalidů válečných činila 2.400 Kč, k tomu 50% drahotní přídavek 1.200 Kč. Měl tudíž 85 %ní invalida nárok na 3.600 Kč ročně. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Návrhem zákona zlepšuje se postavení a důchody těchto invalidů v tom směru, že základna důchodu zvyšuje se na 4.800 Kč ročně plus 50 %ní drahotní přídavek (Výkřiky komunistických poslanců.), dohromady 7.200 Kč ročně, čili 85%ní invalida bude míti nárok na 600 Kč měsíčně. Bezmocní invalidé, kteří potřebují pomoci druhé osoby, budou moci dosíci zvýšení o 1.800 Kč ročně.

Slepcům podle tohoto návrhu zákona přísluší zvláštní slepecký příplatek. Je to po prvé, kdy se přichází se zvláštním slepeckým příplatkem - a oprávněně. Naši slepci nemohou býti výdělečně činnými, nemají možnosti, aby byli také pojištěni. V důsledcích toho vyžaduje jejich léčení vždycky nákladů, které z vlastní kapsy musejí krýti.

Osnova dále přináší zlepšení potud, že administrativně bude lze zmíněné výhody rychleji vyříditi.

Zvýšením základního důchodu invalidního zvyšuje se také příslušný příplatek na děti, resp. na manželku o 100 %. V jednotlivých případech zvyšuje se pak hranice příjmová vylučující z nároku na důchod válečného poškozence. Zvýšení tímto zákonem dané bude se týkati téměř 4.000 těžkých válečných invalidů.

Osnova také přináší, byť i nepatrné, zlepšení našim vdovám, a sice potud, že vdovy starší 55 roků mohou dosíci příplatku ve výši 360 Kč ročně. (Výkřiky komunistických poslanců.) Je třeba otevřeně přiznati, že toto zvýšení je naprosto nedostatečné, a bude proto třeba touto otázkou se znovu zabývati, aby postavení našich vdov stárnoucích a k výdělku neschopných bylo podstatně zlepšeno. Zlepšení toto, pokud je přináší zákon, bude se týkati téměř 14.000 vdov. Zákon samotný také umožňuje podati mimořádnou přihlášku o důchod pro sirotky a polosirotky ve všech těch případech, kdy sirotci nebo jejich zákonní zástupci nepodali včas přihlášku o důchod. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Zákon řeší také otázku přeplatkovou. Přeplatky jsou opravdu bolavou věcí. Přeplatky vznikaly tím, že prostě úřady vyměřující důchody neměly možnosti náležitým způsobem vyšetřiti příjmy, hlavně pak proto, že berní správy pozdě oznamovaly příjmy jednotlivců a stanovily je ve výši libovolné, mnohdy neodpovídající skutečnému příjmu. Zákon řeší otázku přeplatkovou v tom směru, že všecky přeplatky, vzniklé před třemi lety, mají býti odepsány, pokud ovšem takový důchod byl brán v dobré víře, že invalidovi patřil. Zde vznikaly často nepříjemnosti, když byly totiž přeplatky vymáhány i exekučně a když postupovalo se v tom směru proti invalidům velmi tvrdě. Lze jen vítati, že zákon konečně i tuto otázku vyřeší.

Řekl bych, že tímto zákonem aspoň z části splácí se veliký dluh našim nejtěžším invalidům. Říkám otevřeně, že se nikdo nesmí domnívati, že by tímto zákonem byl definitivně vyřešen problém válečných poškozenců. (Výkřiky komunistických poslanců.) Problém tento bude třeba řešiti znovu, bude třeba řešiti jej s několika stran. (Výkřiky komunistických poslanců.) Je tu otázka prodloužení lhůt k přihláškám všem ostatním válečným poškozencům, kteří včas se o důchod nepřihlásili. Jsou to staří rodiče, jsou to v jednotlivých případech také invalidé. Lze litovati, že už touto osnovou zákona nevyřešily se přihlášky našich nejtěžších invalidů. Šlo by o počet velmi nepatrný. Mám na př. v evidenci 6 válečných slepců, kteří také podali opožděně přihlášku o důchod. Myslím, že náklad na vyřešení této otázky by byl tak nepatrný, že by v rovnováze státního rozpočtu nepadal vůbec v úvahu, a je si jen přáti, aby i tato otázka v nejbližší době byla vyřešena.

Je tu třeba také upraviti důchod ostatním těžkým invalidům. Z výhody z tohoto zákona plynoucí budou totiž vyloučeni invalidé beznozí, bezrucí a těžce tuberkulosní, kteří jsou klasifikováni méně než 85 %, a tu je třeba říci, že i tato otázka musí býti v dohledné době vyřešena a upravena.

Vdovské důchody našich vdov činí 75 až 112 Kč měsíčně, novelou upraveny budou činiti 145 Kč měsíčně pro vdovy starší 55ti roků. To je ovšem důchod nedostatečný k životu, nedostatečný k bydlení. I tu bude třeba náležité nápravy. Také naši sirotci, kteří požívají pouze 50 Kč měsíčního důchodu, nemohou býti vyživováni, vyučeni a vyškoleni z tohoto nepatrného důchodu a tu bude třeba také jejich postavení zlepšiti a jejich důchody zvýšiti.

Také naši staří rodiče, kteří musí býti klasifikováni 75% výdělečné neschopnosti, chtějí-li docíliti základního důchodu 50 Kč, požívají důchodu naprosto nedostatečného. I tam bude třeba úpravy, hlavně pak v těch případech, kde padli 2 až 3 synové.

Hranice příjmová vylučující z nároku na důchod válečného poškozence je nespravedlivá. Máme 4 hranice příjmové: pro činnost hospodářsky samostatnou a nesamostatnou, pro státní zaměstnance a pro trafikanty. Je třeba, aby hranice příjmová byla podstatně zvýšena a aby byla také zjednotněna.

Je třeba také chrániti a umožniti práci našim válečným poškozencům. Téměř ve všech státech, které se zúčastnily světové války, byly vydány zákony o povinném zaměstnání válečných poškozenců. U nás se to nestalo a já reklamuji i tuto povinnost státu vůči obětem světové války.

Stěžuji si, že také naše vdovy musí choditi k prohlídkám. (Výkřiky komunistických poslanců.) Považuji to za nespravedlivé a je třeba upraviti zákon, pokud se týče důchodu našich vdov potud, že výše důchodu stanovena bude podle stáří.

Mimořádná péče o válečné poškozence, která má umožniti vrácení jich zpět společnosti lidské, z níž byli světovou válkou vytrženi, neodpovídá potřebám. Byla dotována v rozpočtech až do r. 1924 částkou 9 mil. Kč. Částka tato odpovídala tehdejší potřebě, nyní však je zařaděna v rozpočtu pouze částka 3,325.000 Kč, tedy nedostatečná. Bude třeba položku na provádění mimořádné péče zvýšiti, aby tak byly umožněny existence válečným poškozencům. Zdůrazňuji, že z položky 3,325.000 Kč vracejí váleční poškozenci zpět státu 2,600.000 Kč každého roku.

Jest třeba také zmírniti tvrdost zákona při přiznávání důchodů vdovám po zemřelých invalidech, a to §§ 13 a 14.

Velmi často mluví se o odbourání důchodu t. zv. lehkým invalidům. Chci upozorniti, že nemáme lehkých invalidů, neboť většina jich prošla revisními prohlídkami více než jedenáctkrát, takže ti, u nichž to bylo možno, byli také z nároku na důchod vyloučeni.

Stěžuji si otevřeně, že praxe prohlídková je dosti tvrdá, a dožadujeme se, aby prohlídky byly krajně spravedlivé. Mnohdy klasifikují se tuberkulosní invalidé 20 až 25% výdělečné neschopnosti, mnohdy jsou klasifikováni pouze na zhoršení choroby předválečné. Tam, kde se volá za tohoto stavu věcí po odbourání důchodu našim invalidům, lze říci, že se volá z neznalosti této veliké materie nebo z bezohlednosti.

Chtěl bych při této příležitosti zdůrazniti ještě několik otázek. V dobách popřevratových hledány byly cesty, jimiž umožněna bude válečným poškozencům existence. Byly to trafiky, vojenské kantiny, biografy, nádražní restaurace, zaměstnání u státu, pozemková reforma. Kdyby všechny tyto náměty byly splněny, měli bychom daleko více zabezpečených válečných poškozenců. (Výkřiky komunistických poslanců.) Já zde s otevřeností bolševickou přiznávám nedostatky, které máme v naší soc. péči, ale vy s bolševickou zatvrzelostí mlčíte o tom, jak vypadá soc. péče v Rusku! Já vám to ještě spočítám, jak to vypadá v Rusku, ciferně, budete překvapeni. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ke splnění stanoveného programu na zabezpečení válečných poškozenců ovšem bylo by třeba více dobré vůle. Trafikami zabezpečeno bylo v našem státě asi 22.000 válečných poškozenců. Trafik máme 44.000. Lze litovati, že také ostatní trafiky nedostaly se do rukou válečných poškozenců přesto, že je zde příslušné nařízení z 1. srpna 1919, schválené ministerskou radou 30. srpna 1919, podle něhož mají býti všechny trafiky těm, kdož od nich nejsou existenčně odvislými, odebrány a zadány válečným poškozencům. Já to tu otevřeně přiznávám s bolševickou otevřeností... (Výkřiky komunistických poslanců.) a vy zase s bolševickou zatvrzelostí mlčíte o poměrech invalidů v Rusku. To je ten rozdíl. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ještě dnes jsou trafiky v rukou bohatých držitelů a já apeluji na ministerstvo financí (Tak jest!), aby se urychleně přičinilo, aby všechny trafiky se dostaly do rukou válečných poškozenců. (Tak jest!)

Chtěl bych se zmíniti ještě o jedné otázce, která se dnes také dotýká existenčních zájmů válečných poškozenců-trafikantů, ale nejen jich, nýbrž i našeho občanstva. Je to otázka lepených a nelepených cigaret. Říkám otevřeně, jestliže naše tabáková režie hodlala vydati určitý druh cigaret, jimž říká lepené, že měla přece jen o tom s konsumenty pojednati. Dnes jsme svědky, že jsou velmi citelně poškozováni naši trafikanté váleční poškozenci a že se před jejich trafikami odehrávají přímo scény. Je opravdu třeba, aby naše tabáková režie, váží-li si trochu konsumenta, postupovala jiným způsobem již proto, že příjem z tabákové režie činí 1.200 mil. Kč. Již z tohoto důvodu jest třeba, aby také konsument byl v tomto případě respektován.

Velmi trpce si tu stěžuji i na jinou věc. V dobách popřevratových se podařilo 150 válečných poškozenců zabezpečiti pomocí vojenských kantin. Vojenská správa zřídila "zátiší", invalidé pozbyli existence a v "zátiších" prodává se totéž, co se dříve prodávalo v kantinách. Tento postup nebyl správný a dolehl dosti tvrdě na válečné poškozence.

V dobách popřevratových byly názory, že lze venkovské válečné poškozence zabezpečiti na půdě, a také do zákona č. 81 ze dne 30. ledna 1920 bylo dáno ustanovení, že legionáři a váleční poškozenci mají přednostní právo na příděl půdy. Lze opravdu jen litovati, že tento zákon nebyl proveden do důsledků, poněvadž jinak bychom měli zabezpečen mnohem větší počet válečných poškozenců venkovských.

U našeho státu je zaměstnáno více než 6.000 válečných poškozenců. Je to procento mizivé, nepatrné. Ale ani tito váleční poškozenci u státu zaměstnaní nemají definitivně zabezpečeny své existence, a jest si jen přáti, aby bylo také slyšeno přání a volání válečných poškozenců - státních zaměstnanců, aby u nich došlo k propočítání let a tím k zabezpečení jejich existencí.

Při této příležitosti upozorňuji i na zvláštní způsob postupu u našich legionářů-invalidů. V dobách popřevratových bylo v patrnosti ministerstva nár. obrany téměř 10.000 válečných invalidů-legionářů, dnes je jich pouze 1.200; ostatní byli dáni do patrnosti ministerstva soc. péče, ale procenta jim byla snížena. U ministerstva soc. péče i přesto, že praxe prohlídková je hodně tvrdá, jsou jim procenta zvyšována nejméně na 20%. Ministerstvo nár. obrany nemá odvolacích komisí, což považuji za nespravedlivé, a bylo by si přáti, aby u ministerstva národní obrany byla zřízena odvolací komise, aby naši invalidé-gážisté a invalidé-legionáři měli možnost se odvolati, aby také jejich odvolání bylo přezkoumáno, a bylo-li jim ukřivděno, aby při příslušné prohlídce dosáhli také svého práva.

Je třeba zvláště také upozorniti, že naši invalidé-gážisté, kteří jsou v patrnosti ministerstva nár. obrany, pokud jsou amputováni, nedostávají orthopedických pomůcek na účet státu, nýbrž musí si je platiti ze svých tak zvaných příplatků za zranění. Tedy i u nich se jeví potřeba zlepšení a já se jménem těchto invalidů-gážistů také tohoto zlepšení dovolávám.

Pokud jsem mluvil o návrhu zákona, přiznal jsem docela otevřeně všechno to, co je k dobru našim těžkým invalidům, i to, kde jsou vady a nedostatky. (Výkřiky komunistických poslanců.) Dožaduji se, aby i na ostatní válečné poškozence bylo pamatováno. Považuji právě projednávaný návrh zákona za první etapu v projednávání celého tohoto problému péče o válečné poškozence v našem státě.

Po projednání tohoto návrhu zákona bude třeba, aby došlo i ke splnění ostatních požadavků válečných poškozenců, hlavně našich těžkých invalidů, vdov a sirotků.

Přijetím tohoto zákona, pokud se týká invalidů od 85 % výdělečné neschopnosti, přiblížíme se i k ostatním státům. Naše péče o válečné poškozence, o válečné invalidy, klasifikované více než 85%, přibližuje se péči států ostatních, jako Francie, Německa, Rakouska atd. V některých případech jsou u těchto států důchody invalidů ještě vyšší, uvážíme-li však poměry drahotní v těchto státech, můžeme přece jen říci, že jsme se přiblížili v péči o naše invalidy k těmto státům.

Znovu podtrhuji, že je třeba celý ten problém řešiti a že bude třeba v dohledné době zlepšiti postavení i ostatním válečným poškozencům. Třebas zákon snad nemá všechno to, co by bylo potřebí - ovšem pro tuto dobu nebylo možno více vykonati - navrhuji, aby zákon, jak byl schválen senátem a soc.-politickým výborem a výborem rozpočtovým, byl přijat. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)