2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 292) o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích (tisk 429).

Zpravodajem je pan posl. dr Winter. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr Winter: Slavný sněme! Válka způsobila zejména v Evropě takový rozvrat hospodářský i politický, že bylo všeobecně uznáváno, že není možno upraviti poměry akcí jednotlivého státu, nýbrž je zapotřebí akcí mezinárodních.

Jak je známo, vytvořily mírové smlouvy zvláštní instituce, které mají tyto mezinárodní akce říditi, zejména Společnost Národů a Mezinárodní úřad práce. Ale vedle těchto institucí vzrostla ještě řada institucí neoficielních, jichž počet čím dále tím více roste. Počet mezinárodních smluv, které byly sjednány po válce, nedá se vůbec porovnávati s počtem mezinárodních smluv předválečných, jichž bylo jen nepatrné množství.

Tyto smlouvy poválečné jsou sjednávány právě pod vlivem institucí oficielních i neoficielních, které byly vytvořeny zvláště po válce. Nové mezinárodní smlouvy zasahují pak více do vnitřních poměrů smluvních států, nežli jsme tomu byli zvyklí před válkou. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Neupravují pouze mezinárodní vztahy mezi státy, nýbrž snaží se upravovati jednotně soukromoprávní poměry v nejrůznějších oborech. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Winter (pokračuje): Bylo často, a také v naší sněmovně se tak stalo, vytýkáno, že je tím mnohdy porušována nebo aspoň dotýkána svrchovanost státu, ale je přece již všeobecné přesvědčení mezinárodní, že nelze mluviti o dotčení svrchovanosti státu tam, kde stát dobrovolně se podrobuje určité mezinárodní úpravě. Vidíme zrovna dnes při jednání, které právě předcházelo, jak je často vnitrostátně těžko proplouti... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Winter (pokračuje):... mezi úskalími různých zájmů v jedné zemi. Tím obtížnější to je, jde-li o mezinárodní úpravu, kde je potřebí proplouti úskalími různých zájmů mezinárodních.

Právě v posledním čísle Měsíčních zpráv Společnosti národů je sdělení, že komise, která byla pověřena Společností národů, aby zkoumala příčiny opoždění ratifikace konvencí, konstatovala, že bylo sjednáno už 39 konvencí, úmluv a protokolů a že z nich 26 vstoupilo v platnost. Komise ve své zprávě udává jistý počet příčin opoždění, z nichž některé jsou rázu technického a jiné konstitučního nebo parlamentárního: komplikace nynějších vládních method, potřeba nového národního zákonodárství pro přijetí jistých konvencí, nesnáze, jež vznikají po podpisu, tedy vesměs věci, které ukazují, jak je obtížno sjednati mezinárodnímu kompromisu všeobecnou platnost. Je docela přirozené, že státní zákonodárství málokdy už napřed shoduje se s kompromisem, který v mezinárodní úmluvě byl sjednán a že obsahuje od státního zákonodárství odchylky, po případě změny.

A tu vznikla otázka, jaký význam má taková mezinárodní úmluva pro vnitrostátní zákonodárství, zejména, zdali působí vyhlášení mezinárodní smlouvy, která byla ratifikována, tak, že mění vnitrostátní zákonodárství, či je-li potřebí, aby zvláštním zákonem byl obsah mezinárodní smlouvy vtělen do vnitrostátního zákonodárství. Prostý člověk má obyčejně za to, že, když stát, representovaný svou hlavou, sjednal nějakou mezinárodní smlouvu, tato smlouva platí. My všichni z počátku jsme se také domnívali, ale záhy se zjistilo, že tato otázka už před válkou byla v theorii velmi sporná.

Tyto spory se přenesly i do naší právní theorie a u nás došlo dokonce k tomu, že otázka tato stala se spornou v praxi, a to tak, že každý z našich nejvyšších tribunálů začal zaujímati jiné stanovisko. Nejvyšší správní soud zaujal stanovisko, že je zapotřebí zvláštního zákona, aby se obsah mezinárodní smlouvy stal součástí vnitrostátního zákonodárství - naproti tomu nejvyšší soud brněnský přiznává mezinárodním smlouvám platnost vnitrostátní. Spor pronikl do veřejnosti, zejména když šlo o otázku práva jazykového, při které mezi nejvyšším správním soudem a nejvyšším soudem brněnským vznikly takovéto rozpory názorů o obsahu mezinárodních smluv, rozpory, na které jsem poukázal v tištěné zprávě ústavně-právního výboru, k níž jenom odkazuji.

Je jasno, že je v zájmu státní autority a v zájmu bezpečnosti právní účelné, aby byla tato otázka upravena jednotným způsobem a abychom se do těchto kolisí zejména nejvyššího správního soudu a nejvyššího soudu nedostávali.

V osnově zákona o nejvyšším správním soudu, která byla vypracována ještě za předešlé vlády a která, doufám, je mrtvě narozeným dítětem, bylo navrhováno, aby byl u nejvyššího správního soudu zřízen zvláštní senát, který by rozhodoval nejen kompetenční konflikty mezi správními úřady a soudy, nýbrž i případy, kdy by nejvyšší správní soud a nejvyšší soud o téže právní otázce rozhodly odchylně. V posledním čísle časopisu "Česká advokacie" zabýval se tímto návrhem první president nejvyššího soudu dr. Popelka, který podle mého názoru naprosto správně drtí tento odstavec nepředloženého vládního návrhu. Mám také za to, že správný je názor, že otázka tato může býti upravena pouze zákonem.

Ústavně-právní výbor, který se touto otázkou zabýval, soudil - jak z debaty vyplývá - že bychom se měli postaviti na stanovisko, které zaujímá nejvyšší soud, totiž že mezinárodní smlouva, jakmile byla publikována ve "Sbírce zákonů a nařízení", nabývá vnitrostátní působnosti. Ale zástupcové vlády v ústavně-právním výboru nebyli s to definitivně se o věci vyjádřiti a vyžádali si novou lhůtu ke studiu této otázky, slibujíce, že v podzimním zasedání posl. sněmovny budou moci ústavně-právnímu výboru podati zprávu o výsledku svého studia.

Ústavně-právní výbor měl za to, že nemá činiti rozhodnutí přes hlavy zástupců vlády, už proto ne, že se jednou, r. 1921, ústavně právní výbor touto otázkou zabýval a dospěl k jinému názoru, než k jakému by dospěl ústavně-právní výbor ve svém nynějším složení, jak to bylo z debaty zřejmé. Když následkem toho nebylo možno, aby otázka tato byla zásadně rozhodnuta, bylo třeba, aby byl vyřízen alespoň onen úzký výsek materie, kterou vláda vládním návrhem tisk 292 posl. sněmovně předložila, aby totiž součástí vnitrostátního zákonodárství stala se odchylka od našeho právního řádu, po případě změny jeho, které jsou obsaženy v mezinárodních smlouvách, týkajících se úpravy pohraničních poměrů.

Právě před několika nedělemi jsme schválili některé takové smlouvy se svými sousedy, ve kterých byla dotčena řada soukromoprávních otázek, jež byly těmi smlouvami vyřízeny. Aby tyto smlouvy nevisely ve vzduchu, aby nebylo třeba zvláštním zákonem vtěliti jejich obsah znovu do vnitrostátního zákonodárství, považoval ústavně-právní výbor za účelné nečekati až na definitivní vyřešení zásadní otázky, nýbrž učiniti pro tento výsek všeobecné rozhodnutí, týkající se těch smluv, které jsme schválili, jakož i oněch, které po případě v budoucnosti schváleny budou.

Když Národní shromáždění takový všeobecný zákon vydává, vzdává se do jisté míry práva, které mu podle dosavadní praxe přísluší, že už totiž napřed přiznává moc vnitrostátního zákona odchylkám podle právního řádu, jež by jinak podle nynější prakse bylo mohlo schvalovati teprve ve zvláštním usnesení. Protože se Národní shromáždění vzdává určitého práva, bylo nutno, abychom toto všeobecné ustanovení vládního návrhu omezili pouze na takové smlouvy mezinárodní a Národním shromážděním prošlé, se kterými Národní shromáždění projevilo souhlas.

Nechci vykládati v nynější, poněkud "pozdní" hodině rozdíl mezi různými druhy mezinárodních smluv, které podle naší ústavy se mohou vyskytovati. Fakt je, že Národní shromáždění podle znění, jak jsme upravili nyní vládní osnovu, musí se každou jednotlivou smlouvou zabývati, následkem toho se již zabývá také obsahem jejím, pokud se odchyluje od nynějšího právního řádu, takže, když smlouvu schvaluje, implicite také schvaluje tyto odchylky od právního řádu a nepozbývá tím nijak svého ústavního práva.

Jest zde ještě otázka, zdali touto osnovou, jak jsme ji formulovali v ústavně-právním výboru, nedojde k omezení práva presidenta republiky. Máme za to, že tomu tak ne ní, poněvadž president republiky může dále, i když tento návrh ústavně-právního výboru bude uzákoněn, schvalovati tak, jak mu to ústava dovoluje, i bez souhlasu Národního shromáždění, některé mezinárodní smlouvy. Ovšem, kdyby takovéto smlouvy obsahovaly odchylky od našeho právního řádu a kdyby nedal president schváliti takové smlouvy Národním shromážděním, musely by odchylky od právního řádu, obsažené v takových smlouvách Národnímu shromáždění nepředložených, býti pojaty do zvláštního zákona, jímž by se teprve staly součástí vnitrostátního zákonodárství, takže ani práva parlamentu, ani práva presidentova nejsou formulací, na jaké se ústavněprávní výbor usnesl a kterou sněmovně doporučuje, nikterak dotčeny.

Následkem toho mám zato, že ústavněprávní výbor může doporučiti poslanecké sněmovně, aby se na vládním návrhu, tak, jak byl ústavně-právním výborem schválen, také usnesla.

Dovoluji si pouze připomenouti ještě dříve, než bude přečten pozměňovací návrh, že byl předložen návrh na změnu prvé věty §u 1, který však obsahuje pouze lepší stylisaci, než jak je obsažena ve vládním návrhu, respektive v usnesení ústavně-právního výboru a že tato stylisace byla sjednána se zástupci vlády, takže návrh posl. dr Markoviče, dr. Černého a druhů doporučuji také ke schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pozměňovací návrh posl. dr Markoviče, dr Černého, dr Patejdla, dr Daňka, dr Kafky, Hackenberga, Ostrého, dr inž. Touška a druhů:

První věta §u 1 znějž:

"Úchylky od právního řádu československého, jakož i doplňky a změny jeho, obsažené v mezinárodních smlouvách o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, s nimiž Národní shromáždění projevilo souhlas, nabývají moci zákona vyhlášením těchto smluv ve Sbírce zákonů a nařízení."

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj se již vyslovil o podaném návrhu, přistoupíme tedy ke hlasování.

Zákon má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož k §u 1 podán byl pozměňovací návrh, míním dát hlasovati o §u 1 nejprve podle návrhu posl. dr Markoviče, dr Černého, dr Patejdla, dr Daňka, dr Kafky, Hackenberga, Ostrého, dr inž. Touška a druhů; nebude-li přijat, budeme o §u 1 a pak o zbytku zákona, to jest o §§ 2 a 3, o nadpise a úvodní formuli zákona hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Přistoupíme tudíž ke hlasování.

Prosím pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě návrhu posl. dr Markoviče, dr Černého, dr Patejdla, dr Daňka, dr Kafky, Hackenberga, Ostrého, dr inž. Touška a druhů, kterou doporučuje pan zpravodaj, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 je přijat v úpravě návrhu jmenovaných pánů poslanců.

Kdo nyní souhlasí s §§ 2 a 3, jakož i s nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Paragrafy tyto, nadpis a úvodní formule zákona byly schváleny podle zprávy výborové.

Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení návrhu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest odst. 2 pořadu.

K věcné poznámce se přihlásil p. posl. Hrušovský. Dávám mu slovo.

Posl. Hrušovský: Z príležitosti desiateho výročia podpísania mierovej smluvy trianonskej, ktorou pripojenie sa nemaďarských častí bývalých Uhier k národným štátom následníckym bolo mezinárodne aj úradne poverenými zástupcami Maďarska uznané za účasti a za vedenia oficielných kruhov, konaly sa v Maďarsku manifestácie proti teritoriálnym ustanoveniam mierovej smluvy a tak i proti štátnemu sväzku Slovenska s Československom, rumunských uzemí s Rumunskom a juhoslovanských území s Juhoslaviou.

Menom slovenských poslancov strany republikánskej, strany sociálne-demokratickej, československej strany ľudovej, strany národne demokratickej, strany stredostavovsko-živnostenskej a strany národne socialistickej zdôrazňujem, že manifestácie a prejavy v Maďarsku sú obyvateľstvom, ktoré v našom parlamente zastupujeme, sledované s krajným odporom, lebo toto obyvateľstvo je odhodlané rozhodne brániť sa akýmkoľvek pokusom (Výborně!) vyrvať Slovensko z tela našej republiky a uviesť zpät slovenský ľud do nenávideného rabstva predošlého. Manifestácie v Maďarsku pokladáme za také, ktoré na žiadon pád nemôžu prispieť myšlienke mieru a smierenia sa národov v strednej Europe.

Pokladáme za svoju povinnosť upozorniť svetové verejné mienenie na nebezpečie, ktoré vyviera z revizionistickej propagandy maďarských pánov pre mier a bezpečnosť Europy. (Tak jest!)

Chceme žiť v miere so všetkými súsedmi našimi, ale tento mier nemožno vykúpiť popustením čo i kúska územia republiky. (Výborně!) Upozorňujeme dôrazne, že revizia ustanovení mierovej smluvy trianonskej znamená vášnivý a nesmieriteľný odpor, znamená ťažké ohrozenie mieru. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu, a nebude-li námitek, projednáme ještě záležitosti imunitní. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 4 pořadu, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci poslance Štětky (tisk 377).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Štětky.

Imunitní výbor pojednal o této záležitosti a uváživ všechny průvodní okolnosti navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlas s trest. stíháním posl. Štětky pro shora uvedené přečiny.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Štětky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Štětky.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Hlinky (tisk 378).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Žalovaný poslanec uveřejnil v časopise "Slovák" v čís. 130, 132, 150 z r. 1922 články, jimiž se cítí na své cti dotčen Oldřich Mančal, profesor v Prievidzi.

Imunitní výbor zabývaje se věcí zjistil, že ve dvou případech jde jednak o doslovné uveřejnění interpelace podané ve sněmovně, jednak o citování slovních výňatků z interpelace, v jednom pak případě, že jde o uveřejnění obsahu článku, a to v č. 130, jenž se stal teprve později obsahem interpelace.

V důsledku tohoto zjištění uznal, že posl. Hlinka nepřekročil mezí poslanecké imunity v žádném případě, z důvodu, že uveřejnil buď doslovně interpelaci nebo doslovné výňatky z ní, v případě pak předchozího uveřejnění, že šlo o důležité zájmy veřejné správy a žalovaný poslanec vykonával právem svůj poslanecký mandát, jak se projevilo v odpovědi na podanou interpelaci. Navrhuje tudíž imunitní výbor posl. sněmovně, aby v žádném případě posl. Hlinka k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hlinky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hlinky.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Suroviaka (tisk 457).

Zpravodajem jest p. posl. Pekárek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žaluje na pana posl. Suroviaka, že svým zákrokem znemožnil konání schůze přípravného výboru slovenských autonomistů. V tom shledává státní zastupitelstvo přestupek útisku podle §u 4 zákona č. 309/1921.

Imunitní výbor jednal ve schůzi dne 21. května o této žádosti hlav. stát. zastupitelství a došel k názoru, že jest zájem sněmovny na vykonávání funkce panem posl. Suroviakem větší nežli veřejný zájem přípravného výboru slovenských autonomistů na konání této schůze, a proto imunitní výbor odmítl vydati pana posl. Suroviaka k trest. stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Suroviaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Suroviaka.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Prve než přikročím k ukončení schůze, rozhodneme hlasováním podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích označených za naléhavé, které rozdány byly ve včerejší, 58. schůzi posl. sněmovny dne 5. června 1930.

Jsou to tisky:

333. Súrna interpelácia posl. Siváka a druhov ministrovi spravedlnosti o neoprávnenom pokračovanie cenzúry.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podpísaní poslanci upozorňujú pána ministra na toto neoprávnené pokračovanie cenzúry a opytujú sa, či je pán minister ochotný zamedziť, aby sa podobné prípady neopakovaly? A to tým viacej, keďže takéto prechmaty cenzúry protivia sa i duchu ústavy Československej republiky, ktorej § 113 zabezpečuje výslovne slobodu tlače.

Předseda (zvoní): Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila hned.

Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla již rozdána v tisku 492.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Rozprava je zamítnuta.

338. Súrna interpelácia posl. Šaláta a druhov ministru soc. pečlivosti o životnej záchrane nezamestnaného robotníctva koburgovských železiarní v Novej Maši, v Hámroch Mannesmanna na parnej píle na Červenej Skale.

339. Súrna interpelácia posl. Šaláta a druhov ministru ver. prác o uzdravenie neblahých pomerov, panujúcich v štátnych železiarňach v Podbrezovej, Hronci a na Chvatimechu.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 338:

Úctive sa pýtam pána ministra soc. pečlivosti, či má vedomie o tejto neslýchanej biede nášho horehronského ľudu, zavinenej záborom koburgovských statkov a či ju značnou podporou mieni čím skôr umierniť?

Tisk 339:

Tažeme sa:

či mieni p. minister verejných prác urobiť nápravu v štátnych podnikoch na Podbrezovej v Hronci a Chvatimechu?

či sa postará, aby kancelária kartelu prideľovala týmto št. podnikom dostatočných a výhodných objednávok?

či tieto št. podniky nemajú mať prednosť na vybavenie št. dodávok, potrebných aspoň na Slovensku (koľajnice, mosty, stavebné potreby atď.)?

či mieni zrušiť monopol firmy Petczelt?

či chce zabezpečiť trvalú výživu pre horehronský chudobný slovenský ľud tým, že sa všechmožne postará o zdravý prôvoz v štátnych podnikoch na Podbrezovej, Chvatimechu a v Hronci?

Předseda (zvoní): Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Odpovědi na tyto naléhavé interpelace byly již rozdány jako tisky 474 a 498.

Nebude-li námitek, dám o těchto dvou naléhavých interpelacích hlasovati najednou, ježto obě jednají o poměrech v slovenských železárnách. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí, aby těmto za naléhavé označeným interpelacím přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

Nikdo. Rozprava přiznána nebyla.

359. Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi školství a nár. osvěty a ministrovi nár. obrany o obsazení místa školníka na jihlavské německé chlapecké škole obecné a občanské.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podepsaní táží se tedy ministra školství a nár. osvěty, je-li ochoten dáti tento případ vyšetřiti a požádati, aby školník Schütz mohl zůstati na svém místě, neboť přece není slušné, aby místo školníka na německé škole bylo obsazeno českým legionářem?

Předseda (zvoní): Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 500.

Podatelé navrhují, aby se rozprava zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

361. Naléhavá interpelace posl. Gajdy a soudr. ministru zahraničních věcí o urychlení návratu čs. stát. příslušníků, býv. zajatců ze sovětského Ruska.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Podepsaní se táží:

1. Jest p. ministr zahraničí ochoten podniknouti ihned veškery nutné kroky u vlády sovětského Ruska, aby všichni čs. státní příslušníci Československé republiky, býv. zajatci, mohli se navrátiti do své vlasti?

2. Jest p. ministr zahraničí odhodlán - nevyhoví-li Sovětská vláda - použíti jiných ostřejších prostředků a vyvoditi náležité důsledky, aby vláda sovětského Ruska byla donucena vyhověti této žádosti?

3. Jaká opatření hodlá učiniti p. ministr zahraničí pro zlepšení situace našich stát. příslušníků v sovětském Rusku do té doby, nežli se budou moci navrátiti do svého samostatného státu?

4. Proč p. ministr zahraničí již dříve ničeho nepodnikl k záchraně a i k ochraně těchto našich stát. příslušníků?

5. Proč p. ministr zahraničí prohlásil, že v sovětském Rusku není již Čechoslováků, když pravý opak jest pravdou?

6. Jak hodlá p. ministr zahraničí se postarati o provedení této naléhavé interpelace?

7. Jest p. ministr zahraničí ochoten sděliti podepsaným, kdy a jakým způsobem zahájí akci k vysvobození čs. státních příslušníků, býv. zajatců, z bolševického pekla?