Úterý 3. června 1930

Uvedu ještě několik případů, které se budou moci prováděti i podle navrhované změny §u 82 živn. řádu.

V tomto vládním návrhu se praví, že pomocný pracovník může býti bez výpovědi ihned propuštěn, na př. když - jak se praví v odst. a) vládního návrhu -, uzavíraje pracovní smlouvu, oklamal majitele živnosti, předloživ nepravé nebo zfalšované průkazy pracovní nebo vysvědčení aneb jej v omyl uvedl o jiném dosavadním pracovním poměru, jímž pomocný pracovník současně jest vázán."

Je nutno poukázati na dnešní metody, na dnešní poměry, které jsou ve všech odvětvích průmyslu, je nutno poukázati na to, co se pro vádí. Dělníci, kteří se brání proti dnešní racionalisaci, kteří se brání proti nucené práci přes čas, jsou vyhazováni. Přesto, že je vyhozen tento dělník bezdůvodně, kde zákon o 8hodinové době pracovní mu dává právo, aby se bránil, není s to, aby se do práce dostal, neboť dnešní kapitalistická společnost, dnešní zaměstnavatelé vedou t. zv. černé knihy, do kterých každý takový dělník, který se brání dnešní racionalisaci, dnešnímu útisku, je zanášen. To znamená, že není s to, aby se dostal do práce.

Uvedu případ z obvodu Brna, kde dělník, který zabraňoval nepovolené práci přes čas, byl propuštěn a nebyl s to dostati zaměstnání, a přesto, že čtyřikrát zaměstnání dostal, byl vždycky bezdůvodně propuštěn. Proto není možno, abychom s tím souhlasili. Jedná-li se takto se strany zaměstnavatelů, je dělník nucen sáhnouti, nemá-li se státi zlodějem, nemá-li se státi zločincem, k nejkrajnějšímu prostředku, t. j. k falšování průkazu.

Tyto poměry nás zcela jistě opravňují, abychom dokumentovali bezcitnost a vyděračství dnešní kapitalistické společnosti, která právě touto cestou zákona dohání dělníka k takovým činům. Zde se potvrzují naše slova, že dnešní společnost svým postupem učí a žene dělníky k páchání podvodu, zločinu a krádeže. A proto je potřebí, jestliže je možno - a já říkám s tohoto místa, že je možno - aby se tento zákon, který je nedostačitelný, opravil tak, aby nebyla dělnická třída nadále takovým způsobem šikanována a vykořisťována.

Podle odst. b) může býti pomocný pracovník propuštěn bez výpovědi, "když shledán byl neschopným k ujednané práci, mimo případ nemoci a úrazu". Je zcela jisté, že za dnešních poměrů se brání dělnictvo proti racionalisaci stávkami. Proč se brání? Poněvadž nestačí tempu, nestačí přání zaměstnavatelů, co má vykonati. A právě proto dochází ke stávkám, právě proto také dochází k propouštění dělníků, že jsou neschopni. Jsou neschopni proto, poněvadž se od dělníka vyžaduje obrovský kus práce, který není s to zdolati.

V odst. d) se praví, že může býti dělník propuštěn bez výpovědi, "když se dopustí krádeže, zpronevěry nebo jiného trestného skutku." Jaká pak by zde měla býti obava, že by dělník v továrně kradl? Vždyť máme u všech továren postavenou stráž, která je sprostá, že nevynechá jedno místo na těle, aby nesáhla, zdali dělník nevynáší odtud nějaký hadr. A jestliže se dopustí krádeže ten, kdo nepracuje, ten, kdo marně shání své zaměstnání, ten, který je doháněn k této krádeži z hladu a bídy v dnešní společnosti, i na toho se vztahuje tento odstavec, takže i když bude převzat do zaměstnání a přes to, že se zjistí, že se chce napravit, bude propuštěn, poněvadž není hoden důvěry zaměstnavatele. To znamená, že dělník, který se dopustí ve svém životě sebe menší krádeže z hladu, je nucen k tomu, aby kradl ustavičně, poněvadž v důsledku tohoto zákona takový dělník nebude s to se v zaměstnání udržet.

Ale nejen tito lidé, nýbrž i ti, kteří chtějí správně obhajovat dělníky, kteří chtějí potírat útoky zaměstnavatelů na mzdy, potírat provádění racionalisace atd., zcela jistě nebudou požívati důvěry svých zaměstnavatelů, kterým takto je dána možnost takové dělníky propustiti.

V odstavci f) stojí: "Když práce neoprávněně zanechal, nebo trvale svých povinností zanedbává." Zde máme případy v továrnách tohoto rázu: Důvěrník, který je dělnictvem pověřen, aby dozíral na výplatní listiny a zákonná ustanovení o ochraně dělníků atd., je povinen, aby procházel továrnou. To znamená, že zaměstnavatelé pak řeknou, že důvěrník zanedbává své povinnosti, že zanedbává svou práci, což bude opravňovat zaměstnavatele, aby se zbavil nepohodlného dělníka, který se skutečně cestou zákona domáhá, aby se dělnictvu udrželo to, co mu zde zákon dává. Tomuto důvěrníku bude hroziti se strany zaměstnavatele vyhazov.

Odst. f) dále zní: "aneb ostatní pomocné pracovníky nebo domácí lidi snaží se svésti k neposlušnosti." Co to znamená? Jestliže důvěrník řekne: Ty máš méně placeno, ty nejsi povinen pracovat přes čas, poněvadž to není povoleno zákonem, znamená to, že svádí dělníka k neposlušnosti zaměstnavatele, který si práci přes čas přeje. Zaměstnavatel má možnost, danou mu zákonem, zbaviti se dělníka, který upozorní na to, že není povolena práce přes čas, že zaměstnavatel neplní správně svou smlouvu.

Zcela jistě nemůžeme souhlasiti s tímto zákonem jako zástupci dělnictva, kteří jsme prožívali persekuci, kteří jsme prožili tento § 82 živn. řádu v továrnách, třeba že je změněn, a prohlašuji, že můžeme s ním souhlasiti na tolik, jestliže tyto odstavce, které jsem uvedl, budou z tohoto zákona odstraněny. (Potlesk komunistických poslanců.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP