Ne, pan Beneš sice říká: "Budeme platiti tolik a tolik." Kdo je to ten "my"? Je to dělnická třída, jsou to domkáři a malorolníci, je to pracující lid Československa, Jugoslavie a Rumunska, který zaplatí ohromné miliony maďarským velkostatkářům a rakouským arciknížatům, dřívějším držitelům nakradené půdy. Pan Beneš má nejméně práva říkati: "My budeme platiti". Má nejméně práva mluviti jménem beztoho již tak zbídačeného proletariátu, zbídačeného pracujícího lidu tímto kapitalistickým systémem, jehož je také pan dr Beneš představitelem. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Pařížské jednání Československa s Maďarskem zapadá do rámce Youngova plánu, jehož smysl je, ulomiti hroty imperialistických rozporů, které jsou mezi imperialistickými státy v Evropě, za tím účelem, aby byla utvořena rychle, dříve než bude pozdě, jednotná fronta imperialistických lupičů proti Sovětskému svazu. A za tímto účelem bylo nutno odstraniti diference mezi t. zv. vítěznými a poraženými státy. Bylo nutno postaviti poražené imperialistické lupiče na roveň imperialistických lupičů vítězných. Byly nutny ústupky Německu, byly nutny ústupky Maďarsku a Rakousku, aby tyto státy mohly býti zataženy do jednotné kontrarevoluční fronty proti prvnímu státu dělníků a rolníků, proti Sovětskému svazu.

Bylo nutno vyřešiti rozpor Československa, Rumunska, Jugoslavie s Maďarskem v otázce pozemkové reformy. Tyto rozpory byly zastaralé a nebezpečné, nebezpečné proto, že mohly vyvolati válečné konflikty mezi imperialisty v Evropě předčasně, dříve než bude zničen Sovětský svaz jako bašta světové revoluce. Byly zastaralé proto, že otázka pozemkové reformy, otázka zabrané půdy není hlavním cílem imperialistických zájmů, nýbrž hlavním cílem imperialistických zájmů jest, aby byla uvolněna cesta imperialistických států, zejména kapitálově silných, k nové imperialistické expansi, k získání nových trhů, nových profitů, nových odbytišť. Proto bylo nutno odstraniti všechny podřadné překážky této politiky.

A československý imperialismus jest jedním z těch faktorů, který této volné cesty potřebuje. V "Lidových novinách" ze dne 24. května přiznává pan Procházka ve článku s nadtitulkem "Nejistý svět" také toto: "Nestačí nyní ještě ani Youngův plán i s reparační bankou, abychom si mohli oddychnouti, naopak právě teprve dnes se ocitáme na širém moři s rozevřenými plachtami, teď jdeme teprve nejistému osudu vstříc. Pojem poražených nepřátel náleží definitivně minulosti. Volná hra politických sil rozvine se nyní plnou silou". To je úplné přiznání redaktora imperialistického měšťáckého časopisu, který odhaluje část toho, co pan Beneš ve svém exposé zakrývá heslem utvoření Panevropy. A o další odhalení, o odhalení druhé stránky Youngova plánu, se postaráme zase my komunisté a říkáme: Nehledě k tomu, že toto "sjednocení Evropy" stojí a bude státi, dokud bude existovati kapitalistický systém, úplně ve vzduchu, ale sleduje ve svém smyslu cíl zničiti baštu světové revoluce, Sovětský svaz, jehož existence smrtelně ohrožuje tento prohnilý kapitalistický systém a také ten cíl utvoření jednoty mezi kapitalisty v Evropě proti imperialistické expansi amerického kapitálu. Lidově řečeno, smysl celého jednání v Haagu a v Paříži, smysl celého Youngova plánu o sjednocení Evropy vyhlíží názorně takto: Dočasné spojení mezinárodních imperialistických lupičů v Evropě za účelem dobytí nové kořisti, Sovětského svazu, dříve nežli se tito poperou sami mezi sebou, a také v obraně těchto imperialistických lupičů Evropy před strašlivě silným lupičem, americkým imperialismem.

Takhle vyhlíží "sjednocení Evropy", tak vyhlíží t. zv. mírová politika sociálfašisty ministra zahraničí Beneše jako jednoho z exponentů mezinárodního imperialismu. Ale zapomínáte, páni imperialisté, na jednu věc: že ku provedení těchto plánů budete potřebovati proletariátu a drobného pracujícího lidu. Budete od proletariátu chtíti, aby v zájmu vašich zisků přinášel ještě větší oběti, nežli při. naší, budete chtíti, aby proletariát a zvláště dělnická mládež se zbraní v ruce, s nasazením vlastních životů vraždila v zájmu vašich zisků své bratry, spoludělníky, budete chtíti od ozbrojeného proletariátu v uniformách kapitalistických armád, aby zničil jediný stát dělníků a rolníků, Sovětský svaz, kde blahobyt dělníků a rolníků se neustále zvyšuje. Budete chtíti na proletariátu, aby v zájmu krásných očí Benešů, Macdonaldů, Hindenburků a Tardieuů a v zájmu vlasti provedl na sobě sebevraždu.

To však se vám nepodaří a nesmí podařiti, o to se postará předvoj proletariátu, komunistická internacionála a její sekce, která ukáže vykořisťovaným masám, mezinárodnímu proletariátu jasnou cestu, cestu vítězství dělnické třídy, cestu ruské revoluce, cestu zničení tohoto kapitalistického systému. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávu. Viz str. 78 této těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Mládež, to je budoucnost našeho státu a proto musíme se o ni starati. Tak řvou představitelé tohoto státu, tak píši všechny měšťácké a sociálfašistické časopisy, tak mluví Masaryk, tak mluvil min. předseda Udržal, tak mluví ministr soc. péče dr Czech, tak mluví sociál-fašista Meissner, Špatný a Beneš, tak žvaní všichni ostatní zástupci finančního kapitálu. Stejná písnička, stejný švindl se zde provádí. Skutečnost je však jiná. Kolečka kapitalistického stroje však skřípou, zapadají špatně do sebe, rachotí to v něm jako ve starých hodinách. My chceme chleba, práci a moc! - ozývá se v tomto stroji stále silněji a silněji. Světová krise, nezaměstnanost, bída a hlad, imperialistické války, smrtelná krise kapitalismu, stávky v celém světě, revoluční povstání koloniálních otroků v Indii, Číně a jinde. Sovětský svaz, který je vyřazen z kapitalistického hospodářství, zaznamenává v souvislosti s 5tiletým plánem ohromné úspěchy na poli budování socialismu, kde blahobyt proletariátu a rolníků neustále se zvyšuje a tak pobuřuje proletariát v kapitalistických státech, který pod tíhou kapitalistické racionalisace má neustále větší bídu a hlad. Pouhé přirovnání s poměry v Sovětském svazu ponouká tento proletariát v kapitalistických státech k následování příkladu ruského proletariátu. To jsou ty smrtelné poruchy kapitalistického stroje. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9. lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a léčí tuto krisi. Jak? Na účet zostřeného vykořisťování pracujícího lidu. Tvoří se milionové armády nezaměstnaných a polozaměstnaných. Místo chleba žalář, četnický bajonet, pendrek a olovo. Při tom se žvaní o demokracii, humanismu, o křesťanském solidarismu, mravní výchově, zkrátka jedním slovem hotový blázinec.

A největší tíhu této zločinné společnosti nese na svých bedrech dělnická mládež. Stačí se podívati, jak žije dělnická mládež v továrnách, abychom si udělali úsudek, kam spěje tento režim. Poměry v závodech jsou strašlivé a zvláště jsou vybičovány na dělnické mládeži. Vezměme si poměry v textilních továrnách, kde mládež je nejvíce zatažena do výroby. Co vidíme? V továrně Kubinského v Praze mzdy mladých dělníků a dělnic pohybují se při úmorné akordní práci kolem 60, 70 až 100 Kč týdně. Popohaněčský a špiclovský systém zuří zde v největší míře. Závod si přímo vydržuje policejní špicly, kteří nedělají nic jiného, nežli čuchají, jak dělníci se chovají a kdo z nich vydává závodní časopis mládeže "Pavučina", který je mezi dělnictvem velmi oblíben. Stalo se, že na základě toho za pomoci sociálfašistických denunciantů bylo vyhozeno z práce 10 mladých dělníků, kterým však nemohlo býti nic dokázáno. Ředitel této továrny Klein dělá sám policajta a odvedl na policejní komisařství mladého dělníka, který kolportoval před závodem legální časopis "Mladou gardu". Mnohá děvčata stala se v této raubírně obětí některých sviňáckých mistrů, jimž musí obětovati svá těla, nechtějí-li přijíti o zaměstnání. Dělníci a dělnická mládež této mordovny se již probouzí. Běda těm upírům a špiclům, až se dělnictvo postaví do boje.

Podobné a ještě horší poměry jsou v textilních fabrikách na Frýdecku. V těchto mordovnách vydělá dělnice 50, 60 až 70 Kč týdně při šíleném racionalisačním tempu. Ba stávají se případy, že dělnice dostane 50 Kč zálohy a příští týden musí ještě dopláceti 2 Kč na nemocenské pojištění. A ještě se pomýšlí na to, že se mzdy musí snížiti o 20% a že se přidá ještě jeden stav dělnicím, které na tkalcovských stavech pracují. Dělnice, které se chtějí dostati na lepší práci, musí svým mistrům nositi vajíčka, máslo, nebo býti po vůli těmto bestiím v lidské podobě. Teror v těchto závodech je takový, že v dějinách dělnického hnutí na Frýdecku nemá příkladu. Závodní výbory, ve kterých jsou sociálfašisté, udržují se protizákonně již po 5 let bez vypsání voleb. A tito sociálfašističtí členové protizákonně udržovaných závodních výborů jsou denuncianty a špicly a úplně ruku v ruce pracují ve vzájemné shodě se zaměstnavatelem. Ale i tam se již probouzí dělnictvo a připravuje se k masovému odporu, aby po vzoru dělníků v Karlově Huti udělalo pánům tanec, až jim z toho bude horko.

V textilní továrně Klingerově v Bratislavě vydělávají mladí dělníci 50 až 60 Kč týdně, ale také jen 30 až 40 Kč almužny, které se říká mzda, jež nestačí ani na nejnutnější ošacení. Ale zaměstnavatel tam pořádá taneční zábavy, přímo v závodě, aby snad tito otroci zapomněli na svou bídu. Do těchto zábav posílá ředitel svoji ženu, oblečenou do nuzných šatů, a když pak dělnice žádají zvýšení mezd, odpoví jim ředitel: "Vždyť vám není tak zle; moje paní, jak jste viděli, chodí oblečena hůře než vy." Dělnice nemají za svou dřinu v této raubírně ani nárok choditi poněkud slušně oblečeny. Popohaněčský systém v textilkách v Bratislavě je vybičován na nejvyšší míru. Tak v továrně na niti v Bratislavě je mistr Varda, známý dělnictvu svým brutálním vystupováním. Dělnice ze strachu, aby nepřišly o zaměstnání, sbírají odpadky od strojů a dávají je do bandiček od kávy a tak se vydávají v nebezpečí, že kradou, čímž jim hrozí znova vyhazov z práce.

V kovodělných závodech není o nic lépe. Tam učňové a mladí dělníci musí konati nejhorší práci při žebrácké almužně. Akordní systém, pokuty, pohlavky od mistrů a parťáků jsou na denním pořádku. Bylo by možno uvésti zde celé stovky příkladů. Mladí dělníci, zejména ve Škodovce a ve Vítkovicích, jsou používáni jako levná pracovní síla, která konkuruje dospělým dělníkům při stejném, ba mnohdy větším výkonu, ovšem při malé, žebrácké mzdě. Mladí dělníci jsou v těchto závodech podrobeni zvláštním psychotechnickým zkouškám za tím účelem, aby na nejodpovědnější místa byli dáni dělníci mladí za levnou mzdu při zvýšeném výkonu místo dospělých dělníků. Karabáč kapitalistické racionalisace v kovodělných závodech zvláště na mladém dělnictvu řádí v největší míře. Břemena 50 až 60 kg, nakládaná na 15tileté chlapce, jako v továrně na emailované zboží v Bratislavě, jsou denním zjevem. Nejsilnější racionalisační tempo je zvláště ve zbrojovkách, ve Škodovce, u Janešků, v Brněnské Zbrojovce.

O hornické mládeži, o těch táčnících, vozačích a povrchových dělnících není třeba mnoho mluviti. Doporučuji, aby ti napapaní darmošlapové se šli jednou podívati do dolů, jaká je tam práce. Doporučuji jim, aby alespoň jednu směnu si šli odpracovati, kterou musí mladý 15tiletý dělník za 16 Kč denně udělati. A ručím vám za to, že tito páni sociálfašisté a fašisté... (Hlasy: Vždyť zde nejsou!) Poněvadž mají špinavé svědomí a nemohou snésti, mluví-li dělník - komunistický poslanec.

Ručím za to, že kdyby tito páni šli dělati jednu směnu do těch šachet, že by musili 14 dní léčiti a narovnávati své údy v Karlových Varech. Ovšem je nemožné to od těchto pánů žádati, poněvadž oni by ani strachy do dolů nesfárali. Tak na př. v Ostravsko-karvínském revíru se pracuje průměrně 3 směny v týdnu, za které musí horník udělati tolik, ba ještě více, než r. 1922 za celý týden při mzdě, která je o 2/3 menší než r. 1922. Podobné poměry jsou i v ostatním průmyslu, o zemědělství, kde děti ještě školou povinné musí pracovati 12, 14 hodin denně za pár krejcarů, ani nemluvím.

A co v malodílnách, v těch učňovských mordovnách, kde na učni spočívá veškerá výroba, kde 8mihodinová doba pracovní je cárem papíru, kde musí učňové a mladí dělníci dříti za almužnu 12, 14 hodin denně! Dostanou tolik mzdy, že by se ani pes nenažral. Všechna zákonná ustanovení o pracovní době a o hygieně jsou pro kočku. A že by úřady trestaly tyto zločiny zaměstnavatelů? Kdepak! Korupce, zlato, to je modla, to je zákon.

Chcete dáti dělnické mládeži živnostenské inspektoráty mládeže? A já vám řeknu, co si o nich myslím. To budou orgány, které budou dohlížeti na to, jak ještě rafinovanějším způsobem má býti vyšroubována výkonnost pracovní síly mladistvého dělnictva. To jsou instituce kapitalistické, se kterými chcete prováděti demagogii, že se o tu mládež staráte. Mladí dělníci vám kašlou na takové inspektoráty mládeže. Proti těmto kapitalistickým orgánům stavíme požadavek volených důvěrníků mládeže jako revolučních orgánů třídního boje mladého proletariátu.

K utrpení v továrnách a dílnách přidružuje se nezaměstnanost, tento bolavý problém smrtelné krise kapitalismu, která se neustále zvětšuje. Kapitalistická výroba pro zisky jednotlivců - toť příčina nezaměstnanosti! Přes 1/4 milionu nezaměstnaných s rodinami, na 1 milion hladovějících - to je dnešní bilance nezaměstnanosti! Z toho možno dobře počítati na 1/2 mil. mladých dělníků a dělnických dětí, které jsou připraveny tímto režimem o poslední skývu chleba, mají hlad a jsou vydány na pospas tuberkulose.

Dáváte dělnické třídě místo řádné podpory v nezaměstnanosti na účet buržoasie a jejích států gentský systém. Gentský systém jest jen pro odborově organisované. Ptám se vás, páni fašisté a sociálfašisté, kteří jste pro tento ďábelský zákon hlasovali: Kolik je mladých dělníků, kteří mají nárok na almužnu podle genstkého systému? Ani 5%. Pro vás dělnická mládež nemusí jísti, musí prostě umříti hlady. A tomu říkáte, že se staráte o mládež? Vy pijavice, žijící z krve a bídy proletariátu [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.].

Ale abych nezapomněl, přece něco dostává pracující mládež od buržoasní vlády, - předvojenskou výchovu, v níž otázka výchovy, otázka mravní je stavěna do popředí. Od 6 let má se dítě učiti této mravnosti, zabíjeti svoje spolukamarády, spoludělníky pro zájmy a zisky několika nažraných kapitalistů. Předvojenská výchova má býti od 6 let povinna. Tomuto účelu mají býti dány k disposici školy měšťácké a sociálfašistické, sportovní organisace, Sokol, Orel, Střelecké spolky, DTJ a turnérské spolky, také politické organisace zrádné socialistické internacionály mládeže a samozřejmě, že ku pomoci se hlásí i sociálfašistická organisace mládeže nár. socialistické se svým bývalým zásadním antimilitaristickým programem a hlásí se otevřeně k militarismu na obranu vlasti, t. j. na obranu zájmů buržoasie. Podle sociálfašistického vedení Svazu národně sociální mládeže prý dnes militarismus jest jiný, nežli byl za Rakouska. "Dnes slouží obraně našeho státu a proto my nár. sociální mládež musíme býti militaristy." Dobrá, mladí pánové z Melantrichu a z Hybernské ulice, nechte si svůj stát, služte mu do roztrhání těla, ale pro nás komunisty je váš stát státem kapitalistickým, jako bylo staré Rakousko, je třídním nástrojem té třídy, která má hospodářskou moc v rukou, té třídy, která má banky, továrny, která má zkrátka všechny výrobní prostředky, a to je buržoasie, která používá tohoto státu, vojáků, četníků, policie a soudů k potlačení vykořisťované třídy, třídy proletářské. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Roudnický zvoní.) A vy tomuto státu sloužíte, protože sloužíte buržoasii, a jste proto také militaristy, ale my, komunistická mládež, postaráme se, abychom z vašich řad vyrvali všechny poctivé mladé dělníky a pracující mládež a vás poslali ke všem čertům i s vašimi paďoury ze sociálfašistických partají.

Proletariát za vedení komunistické strany a komunistického svazu mládeže [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy] i vás, vy mladí a němí kritikové z Melantricha a Hybernské ulice. Srostli jste úplně s buržoasií, nastoupili jste cestu krvavých Macdonaldů, Zergiebelů a Pilsudčíků. Jste fašisty okrášlení sociální demagogií. Pod rouškou demagogie o snížení presenční služby z 18 měsíců na 14 měsíců zákon o předvojenské výchově, která znamená zmilitarisování veškeré pracující mládeže od jejího nejútlejšího věku, schválíte. Ale klamete se, pánové, zástupci finančního kapitálu, že z pracující mládeže vychováte spolehlivé obránce svých kapitalistických řádů. Šeredně se klamete, že dnešní vaše armáda stane se spolehlivým nástrojem vašich lupičských, imperialistických snah, namířených hlavně proti prvnímu státu dělníků a rolníků, Sovětskému svazu. Vaše "mravní" předvojenská výchova dostává se do rozporů se skutečnostmi. Váš rozpadající se kapitalistický pořádek, který chcete na účet ještě většího zbídačení pracující třídy a hlavně pracující mládeže udržeti, vychová tuto mládež jinak. Chcete míti armádu - dobrá, máte ji. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9. lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Tvoříte ve své armádě revoluční hnutí. Malinký příklad stačí, abych na něm dokázal opačné účinky vašich snah o vybudování spolehlivé armády. Ve Vítkovických železárnách vyhazujete na základě zvláštní vyhlášky mladé dělníky z práce, kteří mají za 4 měsíce nastoupiti presenční vojenskou službu. Mladí odvedenci jsou, prosím, tímto režimem 4 měsíce před nastoupením aktivní vojenské služby vydáni na pospas hladu a bídy, aby za 4 měsíce, kdy vojenskou službu nastoupí, z vděčnosti se zbraní v ruce a s nasazením života sloužili tomuto režimu do roztrhání těla. Jiný fakt. V Ostravsko-Karvinském uhelném revíru nejsou mladí horníci, vojáci, kteří si odbyli 18měsíční vojenskou službu, bráni zpět do práce, jako vděk za to, že po celých 18 měsíců sloužili této buržoasii a aby na zavolání bránili tentýž režim, který je připravil o chleba a existenci, se zbraní v ruce.

A poměry v armádě samé? Šikanování, brutální násilí představených vůči vojákům je na denním pořádku. Řada sebevražd vojáků je dokladem toho, jaký ideální život mají vojáci v této armádě. Zbavili jste tyto vojáky všech politických práv, zbavili jste je volebního práva, nedovolujete jim, aby četli dělnické časopisy a knihy (Výkřiky komunistických poslanců.), zakazujete jim účast v dělnických domech, děláte kufrvisity [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Fašisace v armádě postupuje jako v závodech. To je vaše politika, to je vaše mravní výchova. Ale i za Rakouska tak bylo, a přece to ruplo. Zvýšená pozornost délesloužícím poddůstojníkům a rotmistrům vám nepomůže z této brindy. Na buržoasní zfašisované synky, na ty ulejváky, kteří mají strýčky ve vašich řadách, se spolehnouti také nemůžete. Korupce v armádě tak jako za Rakouska bují největší měrou, a to, co bylo odkryto Dvořákovou odvodovou aférou, kde jsou namočeni také někteří ministři a poslanci fašistických a sociálfašistických stran, jest jenom malinký cípek té ohromné korupce, která bují nejen v armádě, nýbrž všude, v úřadech, ve fabrikách, prostě všude. (Výkřiky komunistických poslanců.) Celý tento systém spočívá na korupci a násilí. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám p. řečníka k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Hrubý (pokračuje): [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k pořádku.

Posl. Hrubý (pokračuje): Tato politika zlomila vaz carismu a ruské buržoasii a vykope hrob i československé buržoasii. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Jsme si vědomi, že buržoasie větří nebezpečí, které spočívá v pracující mládeži. Buržoasie také zostřuje boj na všech frontách o uchvácení mládeže ve svůj vliv. Zfašisování mládeže - toť program buržoasie a sociál-fašistů. Tam, kde to nejde po dobrém, láme se odpor terorem, ale ovšem marně. Olovem, žaláři a pendreky toho nedocílíte, a abyste toho žádným způsobem nedocílili, o to se postará komunistický svaz mládeže a komunistická strana přes všechen fašistický teror, počínaje vládou a konče posledním policajtem. Co děláte s dělnickou mládeží, která se hrdě hlásí pod prapory revolučního hnutí, je přímo skandál, na který proletariát brzo odpoví: [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Uvedu zde jen některé příklady persekuce, která řádí proti dělnické mládeži. Podal jsem již interpelaci o bílém teroru na Slovensku, jak o tom mluvil také posl. soudr. Major, kde každý mladý dělník, který jest jen podezřelý z komunismu, jest policií zavřen do zvláštní místnosti a tam surově zbit a ztýrán. Celé desítky mladých dělníků byly takto v Bratislavě ztýrány. V poslední době mladý dělník Scáros byl zatčen proto, že mluvil na demonstraci 1. května, a bratislavskou policií byl tak zbit obušky a holemi, že má přímo zkalpovanou kůži na zádech. Ostatní dělníci, kteří byli 1. máje zatčeni a ztýráni v Bratislavě, byli již propuštěni na svobodu, ale Scáros je dále držen ve vazbě, protože jeho rány se ještě od 1. května nezahojily. Za to nese odpovědnost v prvé řadě policejní ředitelství v Bratislavě. (Výkřiky komunistických poslanců.) Podal jsem interpelaci o tomto řádění bratislavské policie, ale myslíte, že byli hlavní vinníci potrestáni? Naopak, vedoucí policejního politického oddělení, bývalý funkcionář nár. sociální mládeže dr Šimek, který nese plnou odpovědnost za zločiny bratislavské policie, má býti povýšen a přeložen do Prahy, aby zde uplatňoval metody brutálního policejního teroru, které tak osvědčeným způsobem prováděl v Bratislavě.

Ovšem ani pražská policie není pozadu se svým počínáním vůči zatčeným dělníkům. Nedávný případ ztýrání slabomyslného mladého dělníka Josefa Haly je dosti výmluvným dokladem o [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] počínání pražské policie vůči dělníkům podezřelým z komunismu. Já sám jsem již několikráte zkusil, co je pražská policie, která komunistické poslance vodí v řetězech, která komunistické poslance bije obušky a [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] je týrá. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] To vše se provádí na vyšší rozkaz, na rozkaz této sociálfašistické vlády, ve které je ministrem spravedlnosti sociálfašista dr Meissner, který vězní celé desítky mladých dělníků jen proto, že jsou komunisty. Ani u dětí teror a persekuce nezastavuje. Četníci chodí přímo do škol vyšetřovati děti, které jsou v podezření ze členství Svazu mladých průkopníků, jako se stalo v sobotu 17. května a další dny v Berouně, kde dělnické děti byly vyslýchány četníky přímo ve školách, kde bylo 10letým a 9letým chlapcům vyhrožováno žalářem, nepřiznají-li se. Byly vyslýchány proto, že konaly peněžní sbírku na mezinárodní sjezd dělnických dětí v Halle, který se má konati v červenci t. r. a také se konati bude. Dělnické děti na policejní teror odpoví ještě větší přípravou na tento sjezd a postarají se, aby účast dělnických dětí z Československa byla co největší.

Aby zločinům tohoto režimu byla dána koruna, byl uskutečněn Radotín, kde četníci na vyšší rozkaz stříleli do bezbranných dětí a děvčat. Zatčení a zjištění účastníci radotínských událostí byli ve středu 20. t. m. souzeni za zločiny, které napáchali četníci a jejich představení. Místo aby na lavici obžalovaných byla postavena tato krvavá vláda, na jejíž rozkaz bylo stříleno do bezbranných dětí, jsou postaveni před soud nevinné oběti radotínského krveprolití a odsouzeni na několik měsíců do žaláře. Ale váš teror není silnou stránkou vaší politiky. Máte strach z revolučního hnutí mládeže. Ze strachu dělá vaše zbabělá policie a četnictvo takové skopičiny, že je to až k smíchu.

Co se odehrálo minulý týden v Písnici u Prahy, svědčí, že strach má velké oči. Asi 60 mladých dělníků si udělalo vycházku do přírody. V tamějším lomu trhali dělníci kámen dynamitem a měšťácké časopisy se rozepsaly, že komunisté v Písnici konaly manévry a stříleli mašinkvéry. Hned nato bylo zmobilisováno četnictvo, obsadilo domy v Písnici, kde bydlí komunisté, a učinilo domovní prohlídky. Ve slamnících, v obálkách na dopisy hledali mašinkvéry, revolvery a snad tak= hledali nějaký sovětský aeroplán, který tam mohl býti ukryt. Našli tolik, že jim odporučujeme, aby si po druhé na to vzali rukavice. Jednoho mladého dělníka Hasmanna ještě dodnes drží ve vazbě, u kterého byla nalezena a zabavena - slyšte, ó hrůza - přihláška do komunistického svazu mládeže. A aby se této události nasadila koruna, bylo vyhlášeno v Písnicích na půl roku stanné právo. Tento fašistický teror je však marný. Dělnická mládež, dělnické děti a celá dělnická třída dají vám pádnou odpověď a již také daly.

Radotínské krveprolití a celá politika hladu a brutálního násilí pomohla k tomu, že komunistický svaz mládeže zdvojnásobil v poslední době počet svých členů a skupiny protifašistických gard mládeže na obranu dělnických demonstrací proti stávkokazům a závodním špiclům rostou jako houby po dešti. Veškeré mladé dělnictvo velikého kovodělného závodu Karlovy Huti u Frýdku vstoupilo hromadně do komunistického svazu mládeže. Vliv komsomolu v masách pracující mládeže roste den ze dne. Mladí dělníci utíkají ze sociálfašistických organisací a přecházejí na stranu revoluční fronty. Ohromná účast mládeže na májových demonstracích, pořádaných komunistickou stranou, je dokladem k tomu, že pracující mládež nedá se ještě více vykořisťovati a přechází hromadně na stranu revoluční fronty, neustále jasněji a jasněji vidí, že jedině ostrý třídní boj na podkladě jednotné fronty zdola pod vedením komunistické strany Československa a komunistického svazu mládeže, boj pod heslem "Chléb hladovějícím, práci nezaměstnaným a všechnu moc dělnické třídě" může odraziti útok buržoasie a sociálfašistů na proletariát a přejíti k protiútoku.

Rudé letnice mládeže a dospělého dělnictva dne 6., 7. a 8. července 1930 budou ve znamení bojovného nástupu veškerého proletariátu proti politice hladu, fašismu a imperialistické války, za chléb, práci a moc dělnické třídě, proti gentskému systému, za plnou podporu v nezaměstnání na účet kapitalistů a jejich států! Proti propouštění dělníků z továren, proti kapitalistické racionalisaci, za šestihodinnou dobu pracovní pro mládež, za čtyřnedělní placenou dovolenou, za radikální zvýšení mezd pro mládež, proti třídnímu míru, proti fašistům a sociálfašistům, proti kapitalistickým inspektorátům mládeže, za volbu revolučních důvěrníků mládeže v továrnách a dílnách! Proti předvojenské výchově a militarisaci, za zkrácení presenční vojenské služby na 6 měsíců, proti šikanování vojáků a za politická práva vojáků! Za ztrojnásobnění žoldu vojáků, proti fašistickému a policejnímu teroru, proti zákazu dělnických demonstrací, za volnou ulici dělnické třídě, proti persekuci revoluční mládeže, za okamžité propuštění revolučních dělníků ze žalářů a zavření bankovních zlodějů a imperialistických lupičů, proti kontrarevolučním rejdům generála Millera a ruské emigrace, podporovaným socialistickou vládou! Proti Youngovu plánu za škrtnutí všech dluhů a reparací, proti přípravám Československa na imperialistickou válku proti Sovětskému svazu! Za zrušení tajných válečných smluv Československa s Francií, Anglií, Německem a se státy Malé dohody, namířených hlavně proti Sovětskému svazu. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)