Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Trvalý hluk a výkřiky.)

Prosím znovu o klid.

Dále je ke slovu přihlášen p. posl. dr Stern. Dávám mu slovo.

Posl. dr Stern [německy]: Sociálfašista odnímá nejchudším proletářským ženám, matkám dětí střechu nad hlavou a dává je bíti a zavírati. Sociálfašista dnes zde doporučoval opatření k přípravě války a hájil je. A chci zde promluviti ještě o jiné metodě, kde také sociálfašisté, sociálfašistické křídlo buržoasie má rozhodující úlohu, o velmi důležité politické věci velkého politického významu pro pracující třídy. Míním připravovanou a zamýšlenou fusi tří pražských bank. Jde o opatření, které ukazuje úplnou vážnost kapitalistické krise, které ukazuje metody, jimiž sociálfašističtí vůdcové buržoasie chtějí tuto krisi řešiti, které ukazuje, jak vážné jest nebezpečí války a jak horečné jest tempo válečných příprav a které ukazuje, že při těchto přípravách k válce vedoucí úlohu mají sociálfašisté. Anglo-československá banka, Pražská úvěrní banka a Česká komerční banka mají býti spolu stmeleny a tímto spojením má býti vytvořena nová velká banka, nová velkobanka sloužící účelům soustředění výroby, účelům racionalisace, účelům promyšlené intensivnější přípravy k válce a účelům imperialistické expanse. Banka s akciovým kapitálem 235 milionů Kč. Že toto spojení má velký politický význam a že jde o věc, která se týká i pracujících mas, vyplývá již z nervosity, se kterou vláda potlačuje každou zprávu o těchto věcech, když se mají vylíčiti pracujícím lidem.

V našem tisku se ukázala zprávička v době, kdy panstvo ještě nebylo připraveno a proto ještě tuto zprávičku propustilo. Ale sotva se tato zpráva ukázala i v našem tisku, který především jednou osvětlil pozadí těchto věcí, jež se odehrávají před kulisami a za nimi, již zasáhlo státní zastupitelství. Byly vyzvány všechny noviny - opatření, které se činilo jen přímo před válkou a za války, kdy se časopisy vybízely a terorisovaly - a všem novinám bylo zakázáno uveřejňovati zprávy o těchto věcech, které mluví o poškozování obyvatelstva, jinak prý budou tyto noviny bezohledně potlačeny. Skutečně byla v našem ranním listě zabavena zpráva, kterou uveřejnil náš večerník.

Článek, jenž byl otištěn v "Tvorbě", která naprosto není komunistickým bojovným listem, byl zabaven od první až do poslední řádky. Dovolím si později uvésti zde tento článek, abyste viděli, že nemůže zde rozhodovati ani námitka, že byly porušeny čsl. kapitalistické a vykořisťovatelské zákony, nýbrž že jistě rozhodovaly jiné důvody, proč musilo býti potlačeno každé slovo o pravém smyslu těchto opatření, která se připravují.

Při této fusi jde také o to, aby stát zasáhl zcela určitým způsobem, způsobem, jenž jest velice příznačný pro metody, jichž se vůbec chce užívati se zřetelem na krisi, a za tento postup státu jsou ovšem odpovědni sociálfašisté ve vládě. Celá tato otázka byla projednána v ministerské radě, byla tam usnesena a ukazuje se, že sociálfašisté nejen souhlasili, nýbrž že v celé této věci měli velmi významnou úlohu. Chci se zmíniti jen o jednom faktu, jenž dokazuje, že jde o racionalisační opatření, které nehledě k jiným věcem, jež jsou ještě mnohem význačnější, poškozuje pracující. Tyto tři banky mají 87 filiálek, nová velká banka, která se má utvořiti, zruší 27 filiálek. Asi 1000 zaměstnanců bude propuštěno a zůstane bez chleba. Nová velkobanka bude moci styky rozličných bank s průmyslovými podniky, které měly již dříve, uspíšiti soustředění těchto kapitalistických podniků. Především jde o podniky zbrojařského průmyslu, v nichž tyto banky mají rozhodující vliv. Jde o součinnost francouzského zbrojařského průmyslu, francouzské firmy Schneider-Creuzot, jde o opatření, které souvisí s událostmi ve Škodových závodech, jde o to, aby byly urychleny tendence ke sjednocení a spojení zbrojařského průmyslu, jde především o to, aby byla vytvořena velkobanka - a při tom se ukazuje rozhodující úkol sociálfašistů - která by měla býti hospodářským základem pro tak zvané hradní křídlo, jež jest nejnebezpečnějším připravovatelem fašismu v Československu.

Na této nov bance má se účastniti stát asi 40% nového akciového kapitálu. Stát měl dosud 30 milionů akciového kapitálu Anglobanky, musí tedy, když účast má činiti 94 miliony Kč, přikoupiti ještě 64 milionů akciového kapitálu. K tomu potřebuje 86 milionů Kč, jelikož akciový kapitál, jejž musí kupovati, aby se účastnil této banky, má vyšší kurs. Těchto 86 milionů Kč nyní stát nastrká do tohoto nového podniku a při tom bude provedena zcela zvláštní úvěrní operace. Pražská úvěrní banka má asi 50% svého akciového kapitálu ve svém držení ve formě vlastních akcií, kapitál, kterého nelze považovati za skutečnou kapitálovou držbu, nýbrž který jest jen na papíře.Tento kapitál nyní zakoupí stát, t. j. převezme tento zdánlivý akciový kapitál a vydá za něj své miliony, které budou vraženy do tohoto podniku. To se stane z části i proto, aby třetí banka, Česká komerční banka byla zachráněna ze své svízelné situace. Jak těžká jest situace této banky, vyplývá z toho, že za své akcie při výměně dostane mnohem nepatrnější podíl na novém akciovém kapitálu, že vlastně její kapitál jest znehodnocen, což se projevilo i v tom, že kurs akcií této banky mimořádně silně poklesl. Tyto podvodné a lichvářské obchody budou se nyní dělati se státními penězi. Těchto peněz se užije k tomu, aby se této velkobance umožnila koncentrace, racionalisace, propouštění zaměstnanců, zostřené vykořisťování a přípravy k válce. Na to má stát 86 milionů Kč, zatím co nechává nezaměstnané mříti hladem a válečným invalidům ubírá 40 milionů Kč. Ale těchto 86 milionů Kč se poskytne beze všeho, strčí se bezevšeho do tohoto podniku. A za tím stojí hradní křídlo, především sociálfašisté. Abych nemusil o všech těchto věcech uváděti všech podrobností, chci zde přečísti článek, jenž byl zabaven a zde se také ukáže, co se dnes zabavuje, když jde o ochranu finančního kapitálu.

V tomto článku se praví: "Nyní se dějí v čsl. bankovnictví věci, méně před kulisami, většinou za nimi, které mají mimořádný význam pro pracující obyvatelstvo tohoto státu. Vyjednávání o spojení tří pražských prostředních bank, Anglo-československé banky, Pražské úvěrní banky a České komerční banky jsou skoro již ukončena. Anglo-československá banka má pojmouti do sebe a pojme obě ostatní banky a s akciovým kapitálem 235 milionů Kč utvoří se nová velkobanka pod jménem Anglo-česko slovenské úvěrní banky. Jaký rozsah bude míti tento bankovní útvar, jest zřejmo mezi jiným z toho, že tyto tři ústavy budou míti uhrnem 87 filiálek, z nichž některé budou v cizině, a to v Londýně. Bělehradě a Sofii. Ke třem nynějším velkobankám, k Živnobance, s ní spojené České eskomptní bance a Úvěrnímu ústavu a k České bance Union přidruží se tedy čtvrtá rovnocenná velkobanka. Tím béře se vývoj v československém finančním kapitálu toutéž cestou jako v Německu. Anglii a Francii kde tři až pět ohromných bank ovládá celý hospodářský život. V Československu zbudou pak již jen dvě prostřední významné banky, Banka pro obchod a průmysl a Česká průmyslová banka, které však během doby, snad v době ne příliš vzdálené, rovněž zmizí se světa. Tím se jen pokračuje v kursu, jenž byl v československém bankovnictví zahájen od r. 1922. Zatím co dříve bylo úhrnem 39 bank, bude po provedené fusi již jen 21 bank. Počet bank klesne tedy v 8 letech skoro na polovinu. Proč se banky spojují? Spojování velkobank není československou specialitou. Naopak právě v posledním pololetí vidíme v mezinárodním měřítku, že se nápadně zřizují obrovské banky ve všech státech světa. Budiž připomenuto jen spojení Německé banky a Diskontní společnosti v Německu na podzim loňského roku, dále to, že Rakouský úvěrní ústav splynul s Pozemkovým úvěrním ústavem a nikoliv naposledy na to, že ve Spojených státech severoamerických Chase International Bank právě v posledních dnech pohltila dvě ohromné banky. I v Československu již uprostřed loňského roku nastalo velké spojení bank, spojení České banky Union se Všeobecnou českou bankovní jednotou. Všechny tyto fuse bank povstaly na jednotném- základě. Právě v nynějším období zostřených protiv spojuje se buržoasie stále více monopolisticky dohromady, aby mohla lépe vésti jednak zostřený boj proti domácímu pracujícímu obyvatelstvu a jednak zostřený boj ve světovém měřítku o trhy a oblasti pro umístění kapitálu. Všechny tyto fuse bank jsou bojovnými opatřeními finančně kapitalistických mocnosti proti proletariátu a o trhy. A když právě v druhém pololetí r. 1929 a v prvních měsících letošního roku došlo ke zvlášť četným a velkým spojením, jest toho zvláštní příčinou nynější světová hospodářská krise, jejímž zostřeným rozporům světová buržoasie takto čelí. V těchto mezích dlužno pohlížeti i na nastávající sloučení Anglobanky, Pražské úvěrní banky a České komerční banky. Především jest zde úplně zřejmé jedno úsilí: To jest vytvořiti velkobanku, jejímž zvláštním úkolem jest podpora expansivních choutek československého finančního kapitálu. Časopis "Prager Börsencourier" ze dne 20. března praví upřímně, že příští Anglo-československá úvěrní banka má býti zahraniční bankou Československa. Svými styky se západem, s anglickým, francouzským a německým finančním kapitálem má opatřovati úvěry, které mají podporovati vývoz na východ. Příští velkobanka převezme od Pražské úvěrní banky filiálky v Bělehradě a Sofii jako opěrné body pro expansi československého finančního
kapitálu na východ, zatím co především londýnskou filiálkou Anglobanky a styky se skupinou Schneider-Creuzotovou ve Francii se vřadí do mezinárodního finančního kapitálu. Úsilí k zesílení expansivní síly československého imperialismu nebylo však jediným důvodem této bankovní fuse. Již dnes jest jasné, že spojením tří bank má býti provedena mimořádná racionalisace. Z 87 filiálek těchto tří bank má býti podle pražské zprávy časopisu "Frankfurter Zeitung" 27 zrušeno. Počet bankovních úředníků má býti snížen o 1000. Ale dále jest rozhodující nutnost sanovati rozličné průmyslové velkopodniky, které pro krisi nejsou s to, aby třem uvedeným bankám splatily své milionové úvěry. Má zde jíti především o velkou libereckou textilní firmu, která jest dlužna 70 až 80 milionů, a o velkou pražskou kovoprůmyslovou firmu, která jest dlužna asi 20 milionů. Dále spojení těchto tří bank poskytne možnost spojování především v průmyslu porculánovém a sklářském, na němž tyto tři banky jsou silně zúčastněny. Posílení československé expasivní síly, racionalisace, sanace a soustředění průmyslových podniků, to jsou příčiny tohoto spojení bank, samá bojovná opatření, zrozená ze zostřené krise kapitalismu". (Posl. Haiblick [německy]: časopis "Sozialdemokrat" by řekl: Všude, kam jen pohlédneme, socialismus!) To jest mínění sociálních demokratů. Otevřeně se zasazují o spojení bank, to jest jedna část jejich programu, totiž přispěti k ozdravění kapitalismu.

Článek pokračuje: "Stát zasahuje. Poněvadž zde nejde jen o zvláštní jednotlivé zájmy několika kapitalistů, nýbrž o úhrnné zájmy kapitalistické třídy, není naprosto divné, že stát jako mocenská organisace vládnoucí třídy měl význačnou úlohu při utvoření této nové velkobanky. Zahraniční časopisy, tak na příklad "Frankfurter Zeitung" ze dne 15. března psaly úplně otevřeně, že se vyjednávalo s úředními místy, která mají zájem na řešení této otázky. Pražská úvěrní banka dala na př. hospodářskému časopisu "Die Wirtschaft" zprávu (uveřejněnou v č. 12 ze dne 15. března) , že přímý styk nebyl navázán ani s Anglo-československou ani s Komerční bankou, což znamená tolik, že se vůbec nevyjednávalo přímo mezi bankami, nýbrž přímo s ministerstvem financí. Účast státu v tomto jednání o fusi dá se navenek dosti prostě vysvětliti tím, že finanční správa státu dosud disponovala již 25% akcií Anglo-československé banky. Ale to nebyl vlastní důvod, jak jest zřejmo z toho, co následovalo.

Pozoruhodné transakce sociálfašistické vlády. Podrobné zprávy o nastávajícím spojení praví totiž, že stát bude míti 40% akciového kapitálu Anglo-československé úvěrní banky. Při akciovém kapitálu 235 milionů Kč činí to 94 milionů Kč jmenovité hodnoty. Stát měl dosud 25% akciového kapitálu Anglobanky, jenž činil 120 milionů Kč, měl tedy za 30 milionů Kč jmenovité hodnoty akcií Anglobanky. To neznamená nic více a nic méně, než že stát koupí za 64 miliony Kč jmenovité hodnoty akcií nové banky. Není nezajímavé zabývati se zde poněkud podrobnostmi této transakce. Nová banka bude zřízena tak, že akcionáři Pražské úvěrní banky a České komerční banky dostanou za své akcie výměnou akcie Anglobanky. Kapitál nové banky bude činiti 235 milionů Kč a budou na něm zúčastněny: Anglobanka se 120 miliony Kč, Pražská úvěrní banka se 100 miliony Kč a Česká komerční banka s 15 miliony Kč. Akcionáři Pražské úvěrní banky dostanou za každou svou akcii jednu akcii nové banky, kdežto akcionáři České komerční banky dostanou za 75 milionů akciového kapitálu jen za 15 milionů Kč akcií nové banky. Není tedy zcela jasné, odkud stát chce vzíti staré akcie, aby výměnou dostal za 64 miliony Kč akcií nové banky. Hádanka se řeší takto: Pražská úvěrní banka má velkou část svých akcií, a to více než polovinu, tedy více než za 50 milionů Kč, ve vlastním držení. Prakticky to znamená, že skutečný akciový kapitál této banky jest o tuto částku nižší. Tyto akcie koupí stát, aby výměnou dosáhl za ně 4 akcií nové banky. Takto napumpuje stát do nové banky ohromnou částku. Jak velká bude tato částka, dá se dosti určitě zjistiti. Poněvadž se za jednu akcii Pražské úvěrní banky má vyměniti jedna akcie Anglobanky, musí stát převzíti za 64 miliony Kč akcií Pražské úvěrní banky, nebo malou přiměřenou část akcií České komerční banky. Akcie Pražské úvěrní banky, jejichž jmenovitá hodnota činí 400 Kč, znamenají se dnes na burse s 540 Kč, tedy s 35%ním agiem. Aby provedl tuto koupi, musí tedy stát vydati 64 miliony Kč plus o 35%, tedy něco přes 86 milionů Kč. Tedy v době, kdy prý není peněz pro nezaměstnané, sociálfašistická vláda hodí tuto ohromnou částku do tlamy finančnímu kapitálu. K tomu není zapotřebí ani parlamentu a jak oznámily občanské časopisy, byla tato věc již usnesena i v ministerské radě. Zvláštního zájmu získává celá věc touto pozoruhodnou okolností: Nyní jest, jak známo, ministrem financí dr Engliš. Ale než Engliš byl jmenován ministrem financí, byl členem správní rady dvou velmi důležitých akciových společností, a to právě Anglo-československé banky a Škodových závodů, do jejichž správní rady přišel skoro ve stejné době, koncem r. 1929. A Škodovy závody samy jsou zase jedním z hlavních akcionářů Anglobanky a nemůže býti naprosto pochyby, že v souvislosti s přeorientováním Škodových závodů ke Hradu dr Engliš se dostal do správní rady tohoto podniku. Z toho vyplývá tedy zajímavá věc, že dr Engliš jako ministr financí, jenž měl rozhodný vliv na to, že došlo k tomuto soustředění bank, poskytuje 86 milionů Kč ústavu, jehož členem správní rady byl až do svého jmenování a na nějž mají vliv Škodovy závody, v jejichž správní radě rovněž byl. Vůbec jest to velmi zajímavá transakce sociálfašistické vlády."

K tomu bych jen připojil, že se proslýchá a jak se domnívám, nikoliv bez důvodu, že p. ministr financí dr Engliš, až se jednou z jakéhokoliv důvodu skončí jeho slavná vláda, jest vyhlídnut za vedoucí osobnost této nové velkobanky, k jejímuž založení povoluje 86 milionů Kč ze státních peněz na útraty pracujících a nezaměstnaných a to se souhlasem nebo lépe řečeno za rozhodné účasti sociálfašistů. (Výkřiky: To jsou pomluvy, pane doktore!) To se ukáže, jsou-li to pomluvy.

Článek pokračuje: "Z rozhodně nikoliv nezajímavé osobní unie mezi ministerstvem financí, Anglobankou a Škodovými závody v osobě ministra financí dr Karla Engliše lze již usuzovati, že se zde děje něco většího, než se zdá na první pohled. Určití pověsti, které v rozličných hospodářských časopisech byly popřeny, totiž že jde o akci většinové držby Škodových závodů, francouzských zbrojařských průmyslníků Schneider-Creuzota proti Živnostenské bance, uvádějí nás na správnou cestu. Prostý fakt, že se ke konci r. 1927 vyjednávalo o to, aby se generální ředitel Škodových závodů Löwenstein stal generálním ředitelem Anglobanky, právě jako to, že Škodovy závody mají rozhodující podíl na Anglobance, ukazuje, že jsou již zde velmi úzká spojení. Další světlo na toto pozadí vrhá fakt, že pokus Živnostenské banky dosíci spojení Škodových závodů a Českomoravské, Kolben-Daněk akc. spol., na které má rozhodný vliv, ztroskotalo právě chováním Schneider-Creuzota. Živnostenská banka odpověděla na to rozličným způsobem. Kromě bursovních obchodů přešla Českomoravská, Kolben-Daněk akc. spol. na př. k útoku tím, že chce zahájiti samostatnou výrobu letadel. Jest zřejmé, že při této bankovní fusi jde nyní o odvetný úder proti Živnostenské bance, o pokus vytvořiti vlastní banku pro Škodovy závody, které potřebují silné finanční podpory a právě při svém vývozu na dlouhodobý úvěr musejí prováděti velké bankovní obchody. A právě k tomu se zvlášť hodí tato nová banka pro své styky s Balkánem a s Anglií. Ale i vnitropoliticky jest celá transakce vysoce zajímavá. Nejen že dr Engliš uskutečňuje svůj starý úmysl vytvořiti protiváhu proti Živnostenské bance, nýbrž povstane zde státně kapitalistická banka, stojící přímo pod vlivem Hradu a jejím účelem bude především hájiti expansivní zájmy československého finančního kapitálu.

Že to všechno jest v pozadí této transakce, dokazuje mezi jiným i úvodník "Národních Listů" z pátku. Tento časopis, jenž, jak známo, jest úzce spojen s Živnostenskou bankou, uveřejňuje celý úvodník, v němž projevuje své starosti, "nezíská-li cizozemský kapitál nebo nějaké nám nepřátelské vlivy rozhodný vliv (v této bance)." Časopis mluví dokonce zcela otevřeně, že jisté obavy před hegemonií cizího kapitálu a jiných finančních vlivů nejsou zde bezpředmětné, a že tedy jest nutno rozptýliti především tyto pochybnosti. Že takto píše časopis, který všeobecně vyslovuje názory Živnostenské banky, svědčí ještě jednou o tom, co se skrývá za touto novou bankovní fusí. Ostatně budiž mimochodem poznamenáno, že generální ředitel Škodových závodů dr Löwenstein v souvislosti s vyjednáváním o bankovní fusi dlel v cizině.

V souvislosti s touto bankovní krisí má pro československé pracující obyvatelstvo zájem především ještě jedna věc. Starý návrh na spojení zbrojařského průmyslu jest touto fusí silně podporován. Jest známo, že na československou zbrojovku v Brně mají vliv jednak Škodovy závody, jednak stát. Totéž platí o československých továrnách na výbušné látky, které mají v Československu monopol na výrobu výbušných látek. Ale právě na těchto obou podnicích bude míti zájem i nová banka, především styky přes Pražskou úvěrní banku. Tyto oba polostátní, velmi důležité zbrojařské podniky dostanou se tedy touto bankovní fusí do ještě užšího styku se Škodovými závody a se státem. Ostatně bude nová banka míti vliv i na takové závody, které již dnes pracují pro výzbroj, jako Chodoirovy závody v Podmoklech a železárny rotavsko-nejdecké. Železárny rotavsko-nejdecké mají zase velmi úzké styky s Báňskou a hutní akciovou společností, jejímž presidentem jest zase Eug@ene Schneider.

A tak by se dala ukázati celá síť skoro veškerého zbrojařského průmyslu pod vlivem Schneider-Greuzota jemně rozvětvená kolem státu. Tento státně-kapitalistický zbrojařský koncern má nyní dostati svou vlastní banku, která má býti zároveň hospodářským opěrným bodem Hradu proti Živnostenské bance, přes Hodáče vždy méně spolehlivé. To jest, krátce řečeno, vedle úsilí o racionalisaci v bankách a společně s ním a s provedením sanací, vlastní smysl bankovní fuse.

Tato bankovní fuse má rovněž velmi velký význam pro rozbor politické situace. Jest skvělým potvrzením toho, co se tvrdilo na pátém sjezdu strany, že Hrad a sociálfašismus - neboť teprve za sociálfašistické vlády k této fusi došlo - stávají se stále více otevřenými představiteli zbrojařského průmyslu a tím i expansivních a válečných úsilí československého imperialismu.

Tento článek byl od začátku až do konce zabaven. Domnívám se, že tento článek, byť i ve velmi klidné a věcné formě, přece jen jasně dokazuje, oč jde. Tento úmysl jest malou, ale velice důležitou částí celého plánu, jejž nyní buržoasie proti krisi provádí. Krise sama sebou přináší ohromnou bídu pracujícím. Statisíce, ve světovém měřítku dokonce četné miliony pracujících vyhazuje na ulici. Působí, že se pracujícím lidem v závodech snižují mzdy, že se jim odnímá všechno právo, že jsou šíleně terorisováni, že fašismus může vyháněti nejneuvěřitelnější květy. Zhoršuje situaci všech pracovníků a také situace pracujících sedláků byla velmi strašně poškozena a zhoršena. A v této situaci, kde pouze hospodářskými následky krise se postavení pracujících vytváří tak strašně, myslí buržoasie jen na jedno, totiž, aby k záchraně svých zisků přesunula všechny následky krise na pracující, aby podnikala loupežné výpravy proti pracujícím, aby ještě zhoršila situaci pracujících, aby učinila všechny přípravy, aby mohla vésti novou válku, především proti Sovětskému svazu a aby urychleným provedením fuse dělnickou třídu učinila bezmocnou proti těmto věcem. Viděli jsme již, s jakou rychlostí se tento úmysl provádí. V těchto několika dnech bylo částečně usneseno, částečně připraveno mnoho útoků proti pracujícím lidem. Zákon o žitném chlebě, zákon odběrový, návrh nových cel. Máme dostati zvýšení sazeb, máme dostati daň z piva. Nejrafinovanějším způsobem se připravuje gentský systém, tímto novým utvářením gentského systému mají býti odborové organisace postaveny před volbu, buď se vzdáti této žebrácké státní podpory nebo se prostě státi podpůrnými pokladnami vlády. Reformisté ovšem nikdy nechtějí ze svých odborových organisací udělati bojovné organisace, ale rudé odborové organisace mají býti postaveny před volbu buď se vzdáti podpory nebo se státi bojovnou organisací. Neboť ony organisace, které musejí provésti tento systém, mají zužíti své síly, své finanční a organisační síly k tomuto podporování a pak by již naprosto nemohly býti bojovnými organisacemi. Slyšíme již, že kromě těchto cel, na nichž se pánové již nyní dohodli, mají býti zavedena nová cla na dobytek. Viděli jsme, že byla prolomena ochrana nájemníků, byl nám předložen nový zákon o stavebním ruchu, o němž fašisté tvrdí, že jest ohromnou vymožeností, poněvadž se jím prý poskytuje 20 milionů na stavbu malých bytů, zatím co však podle nových údajů jest zřejmé, že se do těchto malých bytů nemohou nastěhovati dělníci, poněvadž jsou příliš drahé, poněvadž jsou nedostupné, a kde se všechny tyto peníze zužijí částečně pro agrárníky, částečně pro stavební spekulanty nebo pro takové lidi, kteří jsou obojím, zatím co vy to líčíte jako vymoženost pro pracující lid.

Tak se vede útok na celé čáře, a podstatnou okolností v tomto útoku jest zde tato bankovní fuse, která má finančnímu kapitálu dáti organisační základnu, aby mohl celý proces soustředění a racionalisace uspíšiti a ve větší míře provésti. Jak se v tomto článku správně praví, jde o vyslovené bojovné opatření proti proletariátu a proto jsou ovšem při tom i sociálfašisté, proto kráčejí v čele. Ale myslím, že všechna tato opatření nepovedou k těm účelům, ke kterým jsou určena.

Nezadrží zhroucení tohoto systému, budou také stupňovati vnitřní těžkosti a rozpory tohoto systému, přispějí také k tomu, že nám bude možno mobilisovati masy nejen k boji o jejich denní požadavky, nejen k boji proti útokům, které na ně podnikají sociálfašisté a fašisté, nejen k boji o zlepšení jejich postavení, pro více chleba a práce, nýbrž i k boji pro svržení tohoto systému, tohoto celého korupčního, krví poskvrněného systému, jenž jest překážkou vývoje lidstva, aby se uvolnila cesta pro nový systém, jenž pracující lid osvobodí. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Ivankovi.

Zpravodaj posl. dr Ivanka: Ctená snemovňa! Keďže predrečníci žiadnych meritórných námietok proti zákonu nemali, nemám ani ja čo na ich reči odpovedať.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru technicko-dopravního, p. posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Slavná sněmovno! Pan kol. Stern objevil v mém referátě, že se zabývá podporou vojenského zbrojení Československé republiky. Pan kol. Stern je muž akademicky vzdělaný s normální chápavostí (Výkřiky.) a nemohu tedy předpokládati, že by nedovedl pochopiti, co jsem řekl. Zároveň jeho bolševické a socialistické přesvědčení ho zavazuje, aby mluvil vždy pravdu. Musím tedy předpokládati, že co řekl, mluvil v plném přesvědčení. Musím tedy s politováním konstatovati, že p. kol. Stern patrně mou vinou nerozuměl správně, oč jde, že jde v prvé části o mezinárodní označeni civilních československých letadel v mezinárodním styku a ve druhé části že jde o zlepšení a unifikaci sociálního pojištění čsl. civilních pilotů. Kdo v této věci dovede najíti nějaké vojenské zbrojení (Výkřiky komunistických poslanců.), jest již tak daleko, že by musel stejně předpokládati, že mezinárodní označení železničních vozů a zlepšení poměrů železničních zaměstnanců směřuje rovněž ke zbrojení, poněvadž v případě potřeby budou voziti rovněž vojáky. Této logice ovšem, myslím, nemůže rozuměti nikdo, kdo má dobrou vůli a chce slyšeti jen to, co skutečně bylo řečeno. Konkrétně ani kol. Stern neřekl jediného slova, které by bylo schopno to, co zde bylo předneseno, změniti, zlepšiti nebo vyložiti jinak, a nemám tudíž, co bych k svému referátu dodal. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova zákona má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Námitek není. (Nebyly.)

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 277).

Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Dubický, zpravodajem výboru zásobovacího je p. posl. Jaroš.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Dubický: Nemám poznámek.

Zpravodaj posl. Jaroš: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o třech resolucích, otištěných ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s těmito resolucemi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jsou přijaty.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: