Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

215 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bradáč, dr Czech, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 28. schůzi poslanecké sněmovny, prvou schůzi druhého zasedání třetího volebního období.

Sděluji, že podle přípisů vlády ze dne 5. března 1930, č. jedn. 1315 a 1316/1096 S m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 5. března 1930 prohlásil zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené a rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému jarnímu zasedání do Prahy na den 11. března 1930.

Dnešního dne zaslal jsem předsedovi poslanecké sněmovny republiky Francouzské telegram vyjadřující naši účast na bolesti nad velkými obětmi, které si vyžádala katastrofální povodeň v jižní Francii.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Doričovi, dr Reiszovi a Pechmanovi - pro neodkladné záležitosti, posl. Stenzlovi, Ščereckému - z rodinných důvodů, posl. Pozdílkovi - pro úmrtí v rodině; na tento týden posl. dr Jabloniczkému pro neodkladné záležitosti.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Špaček, Blatná.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru branného vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Hampla za posl. Jaroše.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. dr Peterse.

Předseda: Ze senátu došla sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Předseda senátu sdělil:

že senát NSRČ schválil ve 14. a 16. schůzi dne 19. a 21. února 1930:

dohodu mezi republikou Československou a Dánskem, sjednanou výměnou not ze dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18. dubna 1925, na Gronsko (tisk 88 sen.),

dohodu o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednanou výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 89 sen.);

že senát přijal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu:

v 16. schůzi dne 21. února 1930 osnovu zákona, kterým se prodlužuje opatření Stálého výboru o zatímním vedení státního hospodářství (tisk 113 sen.) - (přípisy ze dne 21. února 1930),

v 18. schůzi dne 26. února 1930 osnovu zákona o zásluhách T. G. Masaryka (tisk 120 sen.) - (přípis ze dne 26. února 1930),

obě osnovy ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. dr Schollicha ministru financí o zadání hlavního tabákového skladu v Odrech (č. D 130-III),

posl. dr Keibla ministru železnic ve věci exekuce pana dr Karla Loosa, advokáta v Děčíně, proti p. Heřmanu Proftovi, železničnímu zaměstnanci ve výslužbě v Děčíně (č. D 131-III),

posl. Simma a druhů ministru školství a nár. osvěty o organisaci pomocných škol (č. D 127-III),

posl. Koška a druhů ministru školství a nár. osvěty o zřízení odborného školství českého v sev. Čechách, zejména v kraji mosteckém (č. D 140-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Odpovědi:

min. železnic na dotaz posl. inž. Junga, že jazykové zkoušky byly určeny na vánoční svátky (č. D 61-III),

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Koška a druhů o odkládání stavby nutné školní budovy pro státní menšinovou školu v N. Sedle u Lokte (č. D 52-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

39. Naliehavá interpelácia posl. Polívku, Hrušovského a druhov vláde o hroziacej katastrófe nezamestnanosti v Gemeri (Muránskej, Štítnickej a Šajavskej doliny).

123. Naliehavá interpelácia posl. Danihela a druhov vláde o zvýšenie počtu systemizovaných miest zemedelsko-technickej služby na Slovensku.

142. Naléhavá interpelace posl. Köhlera a druhů ministrovi soc. péče o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

147. Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov vláde o poškodzovanie štátu traťmajstrom Adolfom Jankom v Obyšovciach a o nesprávnom vyšetrovanie niektorými úradníkmi riaditeľstva št. železníc v Košiciach s tým v súvislosti.

173. Súrna interpelácia posl. Hlinku a druhov vláde o spočítanie ľudu v r. 1930.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

204. Interpelace:

I. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o zřízení německé menšinové školy v Uherčicích,

II. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty, aby bylo konečně vydáno prováděcí nařízení k platovému zákonu č. 104/26 Sb. z. a n.,

III. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty a min. železnic o právu potvrzovati žádosti o udělení snížených zpátečních jízdenek pro německé studenty,

IV. posl. dr Schollicha a druhů min. obchodu o propůjčení koncese na živnost hostinskou a výčepnickou v Jakubčovicích české menšině,

V. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o počtu žáků české občanské menšinové školy v Melči,

VI. posl. dr Schollicha, Horpynky a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení čís. 3 časopisu "Der Kyffhäuser" z května 1929,

VII. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o užívání jazyků u moravsko-ostravského okresního soudu,

VIII. posl. inž. Kalliny a druhů vládě, že stále ještě nebylo vydáno prováděcí nařízení k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s čsl. pojistníky a československé pojišťovny s pojistníky rakouskými,

IX. posl. inž. Kalliny a druhů vládě o těžkém poškození, jemuž jsou vydáni zdejší pojistníci státními změnami nastalými po převratu, poněvadž s četnými státy nebyly sjednány úmluvy o nárocích ze smluv, o pojištění na život a důchod,

X. posl. inž. Kalliny a druhů vládě o naléhavě nutné výstavbě úřední budovy ve Falknově nad Ohří,

XI. posl. dr Hanreicha a druhů min. školství a nár. osvěty o českých menšinových měšťanských školách v Chornici a Slatině,

XII. posl. Simma a druhů min. železnic o naléhavých dopravních požadavcích města Jablonce n. Nisou,

XIII. posl. Scharnagla a druhů min. školství a nár. osvěty o zřízení české menšinové školy a české opatrovny v obci Staré Huti, v okrese domažlickém,

XIV. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. min. veř. prací o přídělu, příp. umožnění nákupu motorových vozidel pro státní cestmistry a stanovení paušálu na udržování těchto,

XV. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. min. vnitra o zřízení okresního úřadu v Železném Brodě,

XVI. posl. Seidla, inž. Nečase a soudr. min. veř. prací o vyplácení diet (stravného) státním cestmistrům,

XVII. posl. Seidla a soudr. min. vnitra o zařazení obce Košťan, okres Teplice-Šanov, do vyšší skupiny činovného,

XVIII. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády o používání písmen "č" a "v" za "tsch" a "w" v němčině,

XIX. posl. dr Schollicha a druhů min. vnitra o umísťování českých nápisů na hostincích,

XX. posl. dr Patejdla, dr Moudrého a druhů předsedovi vlády o právním stavu lázeňských objektů v Mariánských Lázních, spadajících pod platnost zákonů o pozemkové reformě,

XXI. posl. dr Keibla a druhů min. sociální péče o pomoci nezaměstnaným v průmyslu umělých květin a listů,

XXII. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty, aby byla co nejdříve vydána vládní nařízení k platovému zákonu 103/1926,

XXIII. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o změně složení okresních a zemských školních úřadů,

XXIV. posl. inž. Kalliny a druhů vládě o kolkovním poplatku za ověření podpisu strany soudem nebo (veřejným) notářem,

XXV. posl. inž. Junga a druhů vládě o předhůzce z úplatnosti vyšších státních úředníků.

209. Interpelace:

I. posl. inž. Junga, Geyera a druhů vládě o změně kvalifikačních předpisů státních zaměstnanců, státních dělníků, zaměstnanců státních závodů a podniků, zvláště po stránce jazykové,

II. posl. inž. Kalliny a druhů min. financí o neudržitelných poměrech u celního úřadu v Karlových Varech,

III. posl. Neumeistra, Jurnečkové, Polacha a druhů min. zemědělství a vnitra o poskytnutí naprosto nepatrné podpory postiženým živelní pohromou v městě Divišově a okolí,

IV. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o ministerském výnosu o nahlížení do spisů,

V. posl. dr Schollicha a druhů min. financí o prodeji závodů "Primalit" v Olomouci,

VI. posl. dr Schollicha, Matznera a druhů min. národní obrany, že pytlačící voják zastřelil v Gräfenbergu lázeňského hosta,

VII. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o docházce absolventů vyšších průmyslových škol na vysoké školy,

VIII. posl. inž. Junga a druhů min. vnitra, že se pronásledují lidé nosící stejný úbor, zvláště hnědé košile,

IX. posl. Kaspera a druhů min. soc. péče, aby pro nýrský okres na Šumavě byla opět zřízena vlastní nemocenská pojišťovna,

X. posl. Stříbrného, dr Perglera, Gajdy a druhů min. zahraničních záležitostí o odsouzení a věznění železničáře Pechy v Maďarsku,

XI. posl. Hrušovského, Mikuláša a druhov min. predsedovi, min. zemedelstva a min. spravedlnosti o prevádzania lesnej reformy na východnom Slovensku,

XII. posl. Seidla, Brodeckého, Tayerle a soudruhů vládě republiky Československé o předložení zákonné osnovy o "Jubilejním fondu" pro státní zaměstnance,

XIII. posl. Seidla, Tayerle a soudruhů min. vnitra o vyplácení mimořádných odměn kancelářským zaměstnancům, pověřených zapisováním při schůzích okresních výborů a okresních zastupitelstev,

XIV. posl. Seidla, inž. Nečase a soudruhů min. veř. prací o systemisaci služebních míst kancelářského personálu ústředního inspektorátu pro službu cejchovní v Praze,

XV. posl. dr Daňka, Adámka, Sedláčka a druhů min. financí o zamýšleném zrušení berních úřadů v místech, kde není berní správa,

XVI. posl. Štětky a soudruhů vládě o persekučním přemístění železničního zřízence Jana Belaye,

XVII. posl. Al. Beneše a druhů předsedovi vlády o zřizování státních tiskáren,

XVIII. posl. Neumeistra, Jaši, Hummelhanse a soudr. min. nár. obrany o exekučním zabavení legionářských doplatků choromyslného invalidy legionáře Fr. Polesného z Prahy VII,

XIX. posl. Richtera, Langra, Sladkého, dr Stránského a druhů min. školství a nár. osvěty o umístění měšťanských škol v Březové na Moravě a o stavbě školní budovy,

XX. posl. Neumeistra, Polacha, Fr. Svobody a soudr. min. vnitra o zamítnutí žádosti o licenci biografickou místní skupině Družiny čsl. válečných poškozenců v Brněnských Ivanovicích,

XXI. posl. Zeminové, Pechmanové-Klosové, Šmejcové a druhů vládě pro soustavné porušování rovnoprávnosti žen, Ústavním zákonem slavnostně zaručené,

XXII. posl. Hokkyho a druhov min. zahraničia o uvolnení urbariálného lesa obcí Černý Ardov a Tekovo.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 23. a 24. schůzi poslanecké sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

195. Návrh posl. Zajička, Scharnagla, dr Petersilky a druhů na zmírnění agrární krise.

216. Návrh posl. Köhlera, Kaspera a druhů na zákonnou úpravu kolektivních pracovních a služebních smluv a na zřízení dohodčích úřadů.

236. Návrh posl. Slavíčka, Netolického a druhů na reorganisaci živnostenských a obchodních komor.

237. Návrh posl. Šamalíka, Adámka, dr Mičury a druhů na vydání zákona, jímž se upravuje výkon práva rybářského na tekoucích vodách v republice Československé.

239. Návrh posl. Pechmanové, Zeminové, Šmejcové, Richtra a druhů o ochraně osob oprávněných požadovati výživu a o právních poměrech dětí nemanželských.

241. Návrh posl. Petra, Sedláčka, Bezděka, Koška a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

245. Návrh posl. Hrubého, Štětky a soudr. na udělení podpor v nezaměstnanosti vojínům propuštěným z činné vojenské služby v březnu 1930 a v dobách propouštění dalších.

246. Návrh posl. Štětky, Hrubého a soudr. na okamžitou a úplnou amnestii pro všechny delikty, vzniklé z proletářského třídního boje nebo národnostních osvobozovacích zápasů.

250. Návrh posl. Gottwalda, dr Sterna a soudr. na vydání zákona o uznání Sovětských Socialistických Republik de jure.

251. Návrh posl. Gottwalda, dr Sterna a soudr. na vydání zákona o přerušení diplomatických styků s Vatikánem.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 1. března 1930, č. Nt XXIV 4/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého pro zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §u 283 tr. z. a §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 175-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 1. března 1930, č. Nt XXIV 56/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro zločin podle §§ 197, 199a) tr. z. (č. J 176-III),

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 28. února 1930, č. Nt V 26/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky a posl. Jurana pro přestupek podle §§ 11, 14 a 32 zákona o právu shromažďovacím a podle §u 8 tr. z. (č. J 177-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 6. března 1930, č. Nt XIX 6/30, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Perglera pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 178-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 150), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republíkou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 10 Sb. z. a n. (tisk 233).

Zpravodaji jsou: za výbor živnostenskoobchodní p. posl. Zadina, za výbor zahraniční p. posl. dr Hnídek.

Oba páni zpravodajové svoje zprávy již přednesli v 26. schůzi dne 5. března t. r.

K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 20 minutami.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest přijata.

Ke slovu jsou přihlášeni řečníci na straně "proti" pp. posl. Šalát a Höhnel.

Dávám slovo p. posl. Šalátovi.

Posl. Šalát: Slávna snemovňa! Keď sú na programe smluvy, ktoré uzatvárať sa majú s inými štáty, je to tedy zahraničný styk, dovoľte mi, aby pri tej príležitosti môhol som pozdvihnúť svojho protestného slova proti výčinom ruských boľševíkov, (Výkřiky komunistických poslanců.) ktorých dopúšťajú sa proti náboženskému citu 300 milionov katolíckeho a iného kresťanského ľudu. (Výkřiky.)

Slávna snemovňa! Neslýchané výčiny boľševíckej vlády na bratrskom ruskom národe čo deň väčšmi roztrpčujú každého humanisticky smýšľajúceho človeka a tobôž Slaviana. Ľúto nám je toho veľkého bratského národa ruského, (Výkřiky komunistických poslanců.) najmohútnejšieho syna veľkej rodiny slávskych národov, že stal sa biednym, pokusným králikom boľševíckych, krvelačných fantastov, chcejúcich stoj čo stoj uskutočniť svoje nemožné predpoklady, teorie o komunizme, o vykorenení náboženského ducha, o vyhubení individualizmu súkromného práva, o uskutočnení svetovej revolúcie atď. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Smrtelne chorobný stav Ruska najviac musí bolieť nás, verných synov matky Slávy. Dúfali sme kedysi, že z Ruska prijde naša sloboda, naše národné a hospodárske osvieženie. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): Nestalo sa tak alebo len v malej miere. Miesto hospodárskeho osvieženia, miesto zdravo burácajúceho vánku, rýdzeho a činorodého slavianizmu, dnes šíri sa z Ruska hrozný duševný a sociálny mor boľševizmu, ktorému sťaby detskou hračkou stáva sa hromadne vraždiť ľudí, šíriť anarchiu, vyvolávať vzbury, stávky, revolúcie a vychovávať z ľudí cynické beštie, súce na hocičo. (Potlesk slovenských ľudových poslanců. - Výkřiky komunistických poslanců.) Proti takej diktatúre boľševíkov protestujeme na pôde parlamentu a pred celým vzdelaným svetom. Protestujeme ako spoluslavianský bratia Rusov, ako ich súcítiaci spolublížni, (Výkřiky posl. Śliwky.) ako ich súsedia, obavájuci sa duševného moru a sociálneho požiaru v Rusii zúriaceho, ale hlavne protestujeme ako boľševizmom krajne dourážaní kresťania, ktorým nemôže a nesmie byť ľahostajné, že to, čo je nám sväté, nedotknuteľné, totiž viera v Boha a jeho kult, to samé bezbožní boľševíci chceli by posmechom, terorom a brutálnym násilím vykynožiť najprv doma v Rusku, potom po celom svete. (Posl. Śliwka [polsky]: Ano, nejdříve v Rusku a potom po celém světě!) Áno, my to vieme. Urážky proti všade prítomnému a všade rovnakému Bohu musia rovnako bolieť a páliť každého veriaceho v Boha (Výborně!) a každý opravdový, nielen matrikovaný, ale aj veriaci a nábožensky činný kresťan koná len svoju náboženskú povinosť, keď všemožne stavia sa na odpor urážateľom Boha, na odpor boľševíkom. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Slávna snemovňa! Vyhovorka, že nemáme sa čo starať o vnútorné záležitosti boľševíckeho Ruska, vôbec neobstojí. (Tak je! Potlesk.) Predsa nemôžeme bezo slova hľadieť na to, ako z veľkého Ruska násilím tvorí sa akési nebezpečné osie hniezdo svetových revolucionárov, akési velikánske parenište bacilov najhroznejších duševných a sociálnych chorôb, ktoré skryte i verejne šíria sa po celom svete. Nemôže nám byť ľahostajná obava, či plamene vo veľkej Rusii zúriaceho spoločenského požiaru, totiž boľševizmu, nezachvátia i nás, ich súsedov. (Tak je! - Hlasy: Už nás zachvátil!) Hneď na to poukážem. Tu som vám (ukazuje komunistickým poslancům brožury) napísal dve brožúry o tom, čo ste vytvárali na Slovensku. (Výkřiky komunistických poslanců.) Moskovští boľševíci sa vychlúbajú, že sú stúpencami tretej internacionály a ako takí po celom svete majú svoje buňky, organizácie, strany, ktoré slepo poslúchajú rozkazy moskevských boľševíkov (Výkřiky posl. Śliwky.), usilujúc sa všade šliapať, znevažovať božie i svetské zákony a robiť neboľševíckym štátom čo najviac nepríjemností. Však som vám trikrát riekol: Od vás som mal zomrieť, nebojím sa od vás, lebo vy ste hlúpi. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): Pre toto ich rozvratné zasahovanie do vnútorného života iných štátov právom možno ich prirovnávať k nebezpečným morským lúpežníkom, (Posl. Gottwald: Pirátom!) áno, pirátom - dobre ste si poviedali - ktorí ustavične šliapajúc zákony a práva iných, naprosto nemajú morálneho podkladu hovoriť o svojom práve, o šetrnosti, o ohľadoch v oči ním. (Tak je! - Potlesk slovenských ľudových poslanců.) Vyplýva to z morálneho zákona o oprávnenosti sebaobrany nespravodlivo napadnutého v oči útočníkovi. (Hlasy: Co řekl metropolita Sergěj?) Toho Rusi opľuvali a nedovolili mu v kostole konať bohoslužbu.

Nám v oči ruským boľševíkom nateraz ide len o to: dať im čo najdôraznejšie najavo, že ich považujeme za nebezpečných rušiteľov svetového pokoja, za odvážlivých šliapateľov prirodzených práv ľudských, za trýzniteľov statisícov nevinných, za hrozných krvižíznivcov, za otravovateľov ľudských duší, za nebezpečných súsedov, za bohorúhavých novodobých pohanov, s ktorými nič spoločného nechceme ani nemôžeme mať. (Výborně! - Potlesk poslanců slovenské strany l'udové.) Miliony ubohých ruských mužíkov milujeme slaviansky bratskou láskou, ale ich trýznitelmi, krvavými boľševíkmi opovrhujeme, lebo obnovili kruté časy chvástavého Nerona, šliapajúc slobodu smýšľania, slov a a svedomia občanov, vypovedali divoký boj proti Bohu, jeho služobníkov vraždia ... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): ... jeho chrámy zatvárajú, rúcajú, nivočia posvätné obrazy a sochy, rušia cirkevné sviatky a hanobný posmech robia z námestka Kristovho za to, že svätý Otec otvorene zazlieval bezbožné výčiny moskovských rudých vladárov.

Niet na svete tej hany, posmechu a vyhrážok, ktorých by rudí moskovskí tovariši neváľali dnes na pápeža preto, že im povedal pravdu do očí, že ich napomenul. Za dobro odplácajú sa mu teraz čiernym nevďakom.

Pred pár rokmi, slávna snemovňa, keď následkom veľkej suchoty a poľno-hospodárskeho štrajku mužíkov, odporujúcich komunizmu, nastal v Rusku veľký hlad, tak že vyše dvoch mil. ľudí ním zahynulo, vtedy pápež otcovskou láskou bol sa zaujal hynúceho Ruska. Na jeho rozkaz po katolíckych chrámoch celého sveta sbieraly sa milodary pre hladujúcich Rusov. Horlivosť pápežova pohla aj štátné vrchnosti k činom hojného milosrdenstva v oči hladujúcemu Rusku. Vtedy ruskí rudí páni vládari neodmietli pomocnej ruky pápežovej a iných štátov, ba i verejne boli sa poďakovali, že pápež a cudzie mocnosti tak blahodárne zasiahli do zúfalých vnútorných pomerov Ruska.