2. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jednacího řádu projednána byla osnova státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210).

Rozpočet na rok 1930 probrán byl v mnoha schůzích výborových i plenárních. Jednání zkrácené podle §u 55 jedn. řádu navrhuje se toliko pro druhé čtení podle odst. 10 zmíněného paragrafu, aby se zkrátila 24hodinná lhůta, stanovená §em 54, tak aby rozpočet mohl se dostati dříve do senátu a tím zevrubněji býti projednán jeho výbory a plenem.

Kdo tedy souhlasí s návrhem na zkrácené projednání státního rozpočtu a finančního zákona na rok 1930 podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zkrácené řízení jest přiznáno.

Přikročíme tedy ihned ke druhému čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210).

Zpravodajem výboru rozpočtového jest p. posl. dr Hnídek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hnídek: V příloze k finančnímu zákonu ve státním rozpočtu na str. 37 ve zprávě výboru rozpočtového (tisk 210) jsou tiskové chyby v nadpisu 5. a 6. sloupce. V nadpisu 5. sloupce místo 1931 má správně státi 1930 a v nadpisu 6. sloupce místo 1930 má správně státi 1929.

Dále je řada tiskových chyb, týkajících se čárek a teček, jejichž opravy jsem vyznačil ve výtisku zprávy výborové, který odevzdávám sněmovní kanceláři.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém s opravami, které přednesl pan zpravodaj, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, s opravami navrženými zpravodajem.

Nyní rozhodneme podle prve schváleného pořadu hlasování o návrzích resolučních.

Žádám pana zpravodaje, aby se o těchto návrzích vyslovil.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Navrhuji, aby všechny resoluční návrhy byly odkázány rozpočtovému výboru k projednání. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem páně zpravodajovým, aby podané návrhy resoluční přikázány byly výboru rozpočtovému, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím se sněmovna usnesla resoluční návrhy přikázati výboru rozpočtovému.

Nyní budeme hlasovati o prohlášení pana ministra financí, které učinil v 8. schůzi posl. sněmovny dne 8. ledna 1930, předkládaje k projednání státní rozpočet.

Návrh na odklad hlasování podán nebyl.

Dám tedy hlasovati podle §u 65 jedn. řádu.

Kdo souhlasí, aby prohlášení pana ministra financí z 8. schůze posl. sněmovny bylo schváleno, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna schválila toto prohlášení pana ministra financí.

Tím vyřízeny jsou prvé dva odstavce pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk sněm. 228) o vládním návrhu zákona (tisk. sen. 109 a 112) o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky československé T. G. Masaryka (tisk 232).

Zpravodajem jest p. posl. dr Patejdl. Dávám mu slovo. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Vážená sněmovno! Stojíme těsně před důležitým okamžikem, který bude míti velký význam pro náš vnitropolitický život. 7. březen r. 1930 bude radostným a slavným dnem pro československé obyvatelstvo. Toho dne dovrší první president republiky 80. rok svého života.

O významu prvního presidenta republiky promluvil zde přede mnou kol. dr Mičura při zákonu o zásluhách presidentových o stát. Mohu se připojiti k jeho vývodům, které bych doplnil několika poznámkami.

Rozhodnutí prof. Masaryka pro revoluci proti Rakousku bylo pro něho filosoficky zdůvodněným mravním příkazem, vyplývalo z jím hlásané filosofie humanitní, ke které se vrací stále a stále. Tato filosofie humanitní liší se velice pronikavě od filosofie hlásané Tolstým, neprotiviti se zlému; je to filosofie, která odsuzuje útok jednotlivce proti jednotlivci, každý útok a každou útočnou válku národa proti národu. Ale je to filosofie, která jasně mluví o tom - a oprávněně - že je naprosto spravedlivé (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.), aby se bránil, kdo byl napaden. Prof. Masaryk opětovně a opětovně zdůrazňoval, jestliže napadne jeden člověk druhého a usiluje o jeho život, jde-li o život v tomto zápase, že je spravedlivější, aby padl útočník než ten, kdo byl napaden.

Celé této filosofie bylo použito v našem revolučním odboji. Prof. Masaryk vystupuje na veřejnost s vyhlášením války Rakousku právě z toho důvodu, že Rakousko nejenom po staletí náš národ utiskovalo, nýbrž jej také za války pronásledovalo. Jeho odboj proti Rakousku byl mravním příkazem. A je zajímavo, že prof. Masaryk vystoupil s revolučním prohlášením v době, kdy na ruské frontě mělo Rusko neúspěch, kdy byl neúspěch také na západní frontě. Pro něho otázka úspěchu na frontě byla vedlejší, pro něho byla rozhodnou otázka, kde je právo a spravedlnost. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

A sledujete-li celý ten revoluční vývoj (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.), vidíte jasně, že v něm bylo použito jen prostředků správných, že v něm nebylo použito ani jediné nepravdy, že prostě Masaryk zorganisoval veškerou revoluční práci za tím účelem, aby dokázal, že pravda vítězí nad lží.

Význam prof. Masaryka v našem osvobozovacím boji tkví ještě v tom, že z otázky československé za doby světové války udělal otázku mezinárodní a že náš boj za svobodu neměl jen úzce vymezený cíl - samostatnost československého národa, nýbrž že zároveň všichni, kteří zápasili, bojovali a pracovali, dopomáhali k celkovému cíli války, jímž byla reorganisace Evropy, odstranění absolutismu a nahrazení Evropy staré Evropou novou, demokratickou. (Výborně! - Potlesk.)

Význam prof. Masaryka není tím ovšem daleko vyčerpán. Kapitola o jeho práci osvobozenské stačila by ovšem sama o sobě, aby mu zjednala vděčnost národa pro věčné časy. Nicméně kapitola práce Masarykovy není uzavřena a nebyla uzavřena tím, že vymohl národu svobodu. Prof. Masaryk stal se presidentem republiky a po 12 let řídí tento stát, a třeba říci, že význačně přispěl ke konsolidaci našeho státního života. Byl všem odpovědným politikům a státníkům nejednou rádcem, nýbrž také oddaným přítelem. Já s tohoto místa vzpomínám zejména jeho spolupráce a jeho přátelství k zasloužilému státníku dr Ant. Švehlovi. (Hlučný potlesk.)

7. březen bude radostným dnem pro obyvatelstvo Československé republiky, bude radostným proto, že 7. března dožívá se první president republiky 80. věku v plné svěžesti svých sil fysických i duševních (Potlesk. - Výkřiky poslanců strany komunistické.), odhodlán pracovati dále a dále na významném místě, na které byl postaven.

Je pochopitelno, že si president Masaryk získal nejenom u svého národa, nýbrž u obyvatelstva této republiky oblibu a lásku a svědčí o tom také změna mnoha stran národnostních, které za dobu 10 let od prvního jubilea upravily svůj poměr k presidentu Masarykovi ve smyslu kladném.

President Masaryk patří sice nám, patří našemu národu a našemu obyvatelstvu, ale jeho úkol není tím vyčerpán; je třeba říci, že president Masaryk patří celému vzdělanému světu. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Jeho filosofická díla čte dnes celý vzdělaný svět. Jako profesor před válkou ve svém velkém díle "Rusko a Evropa" první poukázal prof. Masaryk na duchovní proudění v národu ruském, první ukázal na krisi Ruska, jevící se zejména v degeneraci carství a jeho byrokracie, první předpověděl osud Ruska, který pak toto Rusko právě potkal krátce před ukončením světové války. A po svém návratu a po ukončení revoluce podal nám ve svém světoznámém dnes díle "Světová revoluce" nejenom svoje životní kredo filosofické a politické, nýbrž také je v něm stručně shrnut historický materiál, významný pro náš boj za svobodu, a nejenom pro náš boj za svobodu, nýbrž i důležitý materiál historický ze světové války vůbec.

President Masaryk těší se nejenom úctě a obdivu všech význačných representantů států evropských, nýbrž i mimoevropských, o něm se vyjádřili způsobem nejvýše pochvalným a lichotivým spisovatelé a publicisté světových jmen. Třeba vzpomenouti známého přítele také čsl. národa Seton Watsona-Scota Viatora, který prohlásil, že státníci angličtí měli by se učiti od Masaryka. Třeba vzpomenouti anglického profesora Saroléy, který prohlásil, že Masaryka je třeba postaviti výše nežli Wilsona a Greye. Světoznámý spisovatel Wells prohlásil Masaryka za největšího muže střední Evropy. Podobným způsobem se o něm vyjádřil i anglický publicista Steed, spisovatel Ludwig, Coudenhove a jiní a jiní.

Tím, myslím, prokázal jsem naprosto důvodně, že význam presidenta Masaryka je dnes světový, že my můžeme míti jenom radost, že muž tohoto rozhledu, těchto schopností a této lásky k národu řídí náš stát. (Hlučný potlesk.)

Všecky tyto důvody byly jistě směrodatné pro vládu Československé republiky, která podala vládní návrh zákona o věnování sumy 20 mil. Kč presidentu Masarykovi k jeho volné disposici. Tento návrh byl podán senátu Národního shromáždění, byl jím projednán v 16. schůzi a s malými stylistickými změnami byl tento návrh odkázán posl. sněmovně.

Návrh sám skládá se ze 4 paragrafů. V §u 1 rozhoduje se o věnování 20 mil. Kč z přebytků státního rozpočtu k volné disposici presidenta republiky a zároveň se stanoví, že tato věnování i použití jich se strany presidenta republiky jsou osvobozena od kolků, poplatků a daní všeho druhu.

§ 2 dává podnět a iniciativu k věnováním za účelem rozmnožení tohoto fondu. Vláda republiky Československé, chtíc umožniti také druhým, aby tento fond rozmnožili, stanovila v §u 2, že veškerá věnování osob soukromých a korporací veřejných i jiných, která byla provedena za účelem rozmnožení tohoto fondu, jsou rovněž osvobozena od poplatků, kolků a veškerých daní.

Myslím, že mohu jménem rozpočtového výboru při této příležitosti apelovati na veškeré peněžní ústavy, pojišťovny, veřejné korporace i soukromé, průmyslové závody, jednotlivce všeho druhu, aby tohoto ušlechtilého podnětu vládního následovaly a věnováním rozmnožily fond určený pro presidenta republiky mírou co největší.

§ 3 upravuje pak věnování jiného druhu. Každé věnování motivované uctěním jubilea presidentova osvobozuje se stejně podle §u 3 od kolků a poplatků.

To je souhrnný obsah tohoto stručného zákona. Rozpočtový výbor projednávaje tento zákon uvítal s radostí podnět vlády, s radostí kvitoval rozhodnutí senátu a doporučuje tuto osnovu.

Vzhledem k tomu dovoluji si, vážená poslanecká sněmovno, učiniti tento návrh:

Slavná sněmovno! Račiž se usnésti na tom, že k uznání zásluh presidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka přijímá se vládní návrh ve smyslu usnesení senátu beze změny. (Bouřlivý potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci přihlášeni jsou řečníci. Zahájíme proto debatu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická stanovena byla 20 minutami. (Námitky nebyly.)

Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Krosnař a Babel.

Uděluji slovo prvému řečníku, jímž je p. posl. Krosnař.

Posl. Krosnař: Dříve než přednesu náměty k dnešnímu zákonu, přál bych si promluviti několik slov o události, která se stala včera a která těsně souvisí - takový aspoň je náš dojem - s tímto zákonem.

Včera večer konala se v Praze VII veřejná schůze, která byla rozpuštěna a při níž byl jeden dělník, který řečnil, zatčen. Policejní komisař vrhl se na něho a s tribuny ho odvedl. Posl. Kopecký, který tam byl přítomen, zadržel ho a pravil k němu, aby ho nechal obléknouti, poněvadž ho táhl ven tak, jak byl. (Výkřiky a smích čsl. lidových poslanců.) Na vás máme času!

Posl. Kopecký byl zatčen přes to, že se legitimoval. Byl odveden na policejní komisařství. Komisař, který ho dal předvésti, prohlásil: Každý vandrák by mohl říci, že je poslancem. (Veselost.) Přes to, že se legitimoval, byl odveden na komisařství, zjištěn a pak propuštěn. Ale vzhledem k tomu, že šel intervenovati za zatčeného dělníka, byl na rozkaz policejního presidia zadržen, dopraven na policejní ředitelství, kde až do dneška byl přechováván. (Veselost.)

Odtamtud byl dopraven na Pankrác. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tady je důkaz, že právě proto, že posl. Kopecký při posledním zákonu mluvil proti presidentu Masarykovi, byl obviněn, toto obvinění bylo proti němu zkonstruováno a on byl zatčen. (Výkřiky.) Se žádným z vás, holoubkové, nebude se takto zacházeti, tak se zachází jen s poslancem, který hájí zájmy pracujícího lidu. Vy ovšem žijete jiný život než my. (Veselost.) Žijete život buržoasní, poněvadž neznáte dělníky. Vy mezi dělníky nejdete, poněvadž by vám řekli, jak na vás nahlížejí. (Výkřiky.)

Zákon o daru 20 mil. Kč presidentu republiky k jeho jubileu je provokativním výsměchem bídě pracujícího lidu a nezaměstnaných. Mohu vám říci, že tímto 20milionovým presentem je pobouřen každý bez rozdílu a nejvíce jsou roztrpčeni nezaměstnaní dělníci. Sám ministr soc. péče dr Czech přiznává, že je v Československu 180.000 nezaměstnaných dělníků. Tento rozpočet není správný, je větší. (Výkřiky.) S jejich rodinami, které hladoví, dosahuje tento počet daleko většího stupně. Měli byste se jíti podívati, kolikrát nezaměstnaní dělníci jedí, měli byste se podívati do jejich bytů, jak mrznou, a mluvili byste jinak.

Dáváte do rozpočtu 23 miliony na nezaměstnané dělníky. (Výkřiky.) Rozpočet jste odhlasovali a pozměňovací návrhy, které jsme podali, jste zamítli. Až přijdete mezi nezaměstnané dělníky, budete křičeti, že vy jste to byli, kteří jste při nich byli. Pak pozná dělnictvo vaše skutky. Tuto podporu většinou berou organisovaní lidé a těch je 30%. A jak se zachází s organisovanými lidmi, mohu dalším dokumentem posloužiti. Rudé odbory žádaly od ministerstva soc. péče poskytnutí zálohy na vyplácení státního příspěvku k podporám v nezaměstnanosti. Svoje žádosti doložily výkazy o částkách vyplacených na podporách v nezaměstnanosti přijatých pro fond nezaměstnaných. Všechny svazy mohou dokázati, že vyplatily na nezaměstnanost dvojnásobnou částku než pro fond nezaměstnaných z příspěvků přijaly. To znamená, že rudé odbory věnovaly pro péči o nezaměstnané více než bylo v jejich vlastním programu. Ale jinak jedná ministerstvo soc. péče a vláda sama. Ministerstvo soc. péče odpovědělo na žádosti rudých svazů o poskytnutí zálohy a tím umožnění výplaty státního příspěvku odmítavě.

Není žádným tajemstvím, že již po léta byly jednotlivým odborovým organisacím ministerstvem poskytovány zálohy na výplatu státního příspěvku. V dobách větší krise došly si skoro vždy reformistické organisace do ministerstva a dostaly i statisíce zálohy na výplatu. Nyní však, když přichází rudé odbory, je poskytnutí takovéto zálohy odmítáno. Ministerstvo sice neříká, že odmítá poskytnutí takovéto zálohy zásadně, ale klade podmínku, o které samo ví, že je nesplnitelná. Žádá na rudých odborech, kterým byl gentský systém povolen před třemi nedělemi, aby nejprve podaly vyúčtování vyplaceného státního příspěvku, že pak by bylo ochotno dále jednati o poskytnutí zálohy. V praksi to znamená, že ministerstvo soc. péče žádá od rudých odborů, aby po dobu 3 až 4 měsíců vyplácely státní příspěvek ze svých vlastních příspěvků a teprve po třech až čtyřech měsících vyplácení bude ministerstvo jednati o tom, jsou-li toho hodny, aby jim záloha byla poskytnuta. Výplata státního příspěvku vyžaduje v rudých odborech za nynějšího stavu nezaměstnanosti měsíčně nejméně 280.000 Kč. Poněvadž pak vyúčtování je možné nejdříve po uplynutí 13 neděl, to je po uplynutí doby, po kterou má nezaměstnaný dělník nárok na podporu, znamená to, že rudé odbory mají býti nuceny vyplatiti za 3 měsíce na účet státu přes 3/4 mil. Kč a pak teprve smí předstoupiti před pány a žádati o poskytnutí určité zálohy. Úmysl, který jest otcem této myšlenky, jest jasný. Rudé odbory mají býti zbaveny všech svých finančních prostředků, aby je nemohly věnovati účelům bojovným a tak nemohly ohrožovati racionalisační plány čsl. kapitalistů. Stát totiž měří svou péči o nezaměstnané na různé lokte. Jedněm poskytuje zálohu a tím umožňuje, aby členstvo státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti mohlo dostati, kdežto druhým toho odpírá a tím jim odpírá i státní příspěvek k podporám. Jest z toho současně vidno, že pro sociálfašisticko-měšťáckou vládu není gentský systém, jak neustále dělnictvu chtějí namluviti, prostředkem ke zmírnění bídy a nouze nezaměstnaných, nýbrž jak jsme my vždy tvrdili, prostředkem třídní politiky, prostředkem korupce určitých vrstev dělnictva a dělnických organisací určitých směrů. Tak vypadá podpora pro ty, kteří jsou organisováni. A což potom ti, kteří nejsou organisováni, což potom těch 60% dělníků, kteří nejsou v odborových organisacích? Pro ty podpory vůbec nemáte, ale na present máte 20 mil. hned!

Ministr soc. péče hodil 20.000 nezaměstnaným žebrácký groš dvou milionů a více prý nemůže dáti, nejsou prý peníze a ohrozilo by to rozpočet. A ejhle, pro Masaryka 20 milionů sežene jako nic. Pro válečné poškozence, válečné mrzáky, vdovy a sirotky nemá a nechce míti vláda peněz. Od r. 1926 bylo na podporách pro válečné poškozence vyplaceno méně o 190 mil. V tisku jste četli o tom, jak se ministr soc. péče dr Czech vyjádřil ve věci válečných poškozenců. Nelze prý jim zlepšiti život, je prý to finančně obtížné, musí se šetřiti, a jak bylo řečeno v rozpočtovém výboru když bylo poukazováno na snižování: oni prý budou umírati. Ano, invalidé budou umírati za vašeho režimu, za vaší podpory, poněvadž je necháte umírati hladem. Pro válečné mrzáky, vdovy a sirotky to ovšem nejde, dávati peníze, to je obtížné, to se musí šetřit, ale vyhoditi 20 mil. na present Masarykovi, to jde lehce to nejsou žádné obtíže, na tom se nešetří. Též platy státních zaměstnanců nechce vláda zvýšiti, že prý nejsou peníze a že by to rozpočet nesnesl, ale přidati k osobnímu platu presidentovi, který má 3 mil., ještě dárek 20 mil., to rozpočet neucítí. (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Dvacetimilionový jubilejní dar Masarykovi je, jak jsem řekl, cynickou provokací. Masaryk žije v osobním pohodlí a přepychu jako monarcha. (Hluk.) Jeho plat dělá 3 mil. Kč, presidentská kancelář a Masarykův dvůr vyžaduje 10 milionů ročně, a zatím co jemu se dává presentem 20 milionů, zmírají tisíce nezaměstnaných hladem a sebevraždou. Nezaměstnaní bloudí po ulicích bez podpory, jsou vyhazováni z bytů, a vy sociálfašisti sami staráte se o to, aby byli vyhazováni z kolonií aby se jim v koloniích bouraly jejich chaty nad hlavou. Vy nemáte pro nezaměstnané peněz a proto necháte je krmit pendreky a bodáky a vším možným. Stávají se případy ve Velké Praze, že nezaměstnaní jsou přepadáni tlupou neuniformovaných tajných policistů, kteří je tlukou pro nic za nic. (Trvalý hluk a i výkřiky komunistických poslanců.) Jsou zavíráni, jsou z nich děláni tuláci. Potřebovali byste slyšeti zajímavé případy, poněvadž vy jich neznáte. (Hluk.) Dělníci jsou po Velké Praze chytáni a když nemohou dokázati, že jsou zaměstnáni a nemají peněz na noclehárnu, jsou okamžitě jako tuláci odsuzováni. (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Vy byste se měli jíti podívati do nocleháren. Jediná noclehárna, která je ve Velké Praze, je namnoze z poloviny prázdná, poněvadž nezaměstnaní dělníci nemohou sehnati ani ty 3 Kč, aby si mohli jíti lehnouti. Nezaměstnaní dělníci spí okolo Prahy ve stozích, ba i v kanálech, což je jistě pod lidskou úroveň. A měli byste se jíti podívati do stravoven, kde jsou stravováni, a viděli byste, že tito dělníci najedí se namnoze pouze jednou denně. (Hluk. - Výkřiky.) V ohřívárnách, kde tráví takřka celý svůj den, poněvadž nemohou býti doma, kde mrznou, měli byste viděti, jak poslední kšandy prodává jeden druhému za korunu, aby si mohl koupiti kousek chleba a pak špagátem stáhne si kalhoty a tak chodí. Na ty se jděte podívati a pak můžete křičet. Ale vy mezi ně nechodíte, poněvadž žijete v přepychu.

A do zprostředkovatelen práce byste se měli jíti podívati, jak se zachází s nezaměstnanými dělníky. Nezaměstnaní se z bídy a zoufalství zabíjejí, ale těm se již nepomůže. Pro ty peníze nejsou, ale jsou na přilepšení presidentu Masarykovi, který již tak dosti žije jako král.

Za čí peníze dáváte 20milionové presenty Masarykovi? Z peněz, které byly vyždímány na daních z kapes pracujícího lidu, z kapes ožebračeného rolníka a zbědovaného dělníka. Dělníci musí platiti daně, dělníkům je strhují a vy je dáváte... (Posl. Slavíček: Vždyť president to rozdá!) Já na to přijdu a řeknu vám, kam se to rozdá.

Pánové, když chcete dávati presidentu Masarykovi present, tak to dejte ze svého a ne z peněz vyždímaných z chudého lidu. Ať dají na present ze svých kapes pánové Udržal, Viškovský, Šrámek, Meissner, Bechyně, Kramář, Beneš atd. Tito pánové mají již dosti. (Hlasy: Šmeral!) Kdyby zde byl a měl by je, řekli bychom mu, aby také dal, ale on je nemá. Páni je mají, jistě je mají ušetřené, mnozí tito páni jsou milionáři, jistě by mezi sebou sebrali 20 milionů a mohli by je presentovati. Toho se ovšem nedočkáme. Páni umějí jenom brát a dělati presenty na cizí účet, ne ze svých kapes, nýbrž z veřejných peněz a z kapes chudého lidu. (Stálé výkřiky.) Anebo to udělají jako Baťa, že nechá celý den dělníky dřít, odvede výdělek na ten dar a doplatí to milostivě na 1/2 milionu Kč, ale je možno, že výdělek tuto částku překročí. Tak umíte dávati presenty.

Zač má Masaryk dostati těch 20 milionů? Za to, že dobře sloužil buržoasii proti pracujícímu lidu. (Hlasy: Hanba! Styďte se takhle mluviti!) Nechť si ho také buržoasie, pánové Preis, Sonnenschein a Schicht ze svých kapes jubilejně odmění za jeho dobré služby pro finanční kapitál. Pracující lid se mu za jeho dobré služby a práci pro buržoasii odmění zostřeným bojem proti němu a veškeré buržoasii. Těch 20 milionů daru, které dostane, bude prokleto bídou nezaměstnaných dělníků a pracujícího lidu. A jestli vy, pánové, myslíte, že dělníci by nás ze schůzí vymlátili, jestli jim s tímto přijdeme, jak píšete ve svých dennících, pak jste na omylu. (Hluk.) Jděte do továren a kamkoliv a všude, kde se dělnictvo schází, a budete viděti, jaké má o vás mínění. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.) Vy jste psi finanční buržoasie (Místopředseda Špatný zvoní.), vy můžete nejvíc povídat, dnes když hledáte východisko ze své krise pod heslem "šetři a pracuj". Ale dnes jsou poměry jiné. Dnes nemůžete dáti dělníkům chléb a práci, ale dělnictvo vám už také nevěří. (Hlasy: Bylo to viděti ve volbách!) To se pozná teď, dnes jsou poměry jiné. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.) Dělnictvo nezaměstnané se musí podle toho zaříditi (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.), musí se spojiti s dělníky, kteří jsou zaměstnáni. Dělníci v továrnách musí vytvořiti akční výbory, musí se spojiti s dělníky nezaměstnanými a nastoupiti boj proti shnilému režimu, jehož hlavním pilířem jsou sociálfašisté (Stálé výkřiky.), poněvadž jste jako psi u boudy uvázáni, a pokud vás finanční kapitál pustí, potud štěkáte, ale dál se nedostanete.

Jak Masaryk těch 20 milionů užije, vědí měšťáci a sociálfašisti dobře. Dávají Masarykovi peníze, aby si různými dary udělal popularitu, kterou buržoasie potřebuje pro své fašistické plány. Masaryk rozdělí něco Sokolu, něco DTJ a něco Dělnické akademii, prostě podpoří fašistické a sociálfašistické organisace proti pracujícímu dělnictvu, čili přes Masaryka peníze ze státní pokladny, vydřené na pracující třídě, dají se na podporu fašismu. Masaryk dá snad něco i na sociální účely, nějakou almužnu, ale dělnictvo ostře protestuje a odmítá almužnická gesta, která mají na útraty státní pokladny sloužiti k umělému zvyšování popularity Masarykovy a k dělání reklamy pro fašistického presidenta a ke korupci všech buržoasních a sociálfašistických organisací a jednotlivců.

Poněvadž tento návrh krajně pobuřuje dělnickou třídu, navrhujeme, aby se pozměnil takto:

§ 1 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením: "20 milionů Kč k uctění 80letých narozenin presidenta Masaryka nebudiž povoleno".

§ 2 budiž škrtnut a nahrazen zněním: "Těch 20 milionů Kč, které byly určeny pro oslavu presidenta Masaryka budiž ihned dáno k disposici celostátnímu výboru nezaměstnaných v Praze na podporu nezaměstnaných dělníků".

§ 3 budiž škrtnut.

Takto kdybyste stavěli své požadavky, jinak byste mezi nezaměstnanými dělníky našli pochopení. Nezaměstnaní dělníci dnes vědí, kdo jest jejich vůdcem a nastoupí v předvečer vašeho svátku - to jest váš svátek, poněvadž vy budete na hostině, která bude stát statisíce, žrát a nezaměstnaní dělníci budou běhat po Praze hladoví. Nezaměstnaní dělníci nastoupí 6. března svůj nástup a vy budete 7. března za fanglemi oslavovati váš svátek.

Vše pro mohutný 6. březen a proti nezaměstnanosti! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Slovo dále má p. posl. Babel.

Posl. Babel (německy): Dnes odhlasuje parlamentní stroj tohoto fašistického, tohoto sociál-fašistického režimu i s černými kutnami 20milionový dar volnému mysliteli, vůdci tohoto fašistického vykořisťovatelského režimu, ve chvíli, kde na druhé straně byl právě všemi hlasy vládních mameluků německé i české národnosti, sociál-fašistů a nacionálů vyřízen rozpočet. Nehledě k tomu, že zde byl právě odhlasován těžký zločin právě na nejchudších vrstvách obyvatelstva, má se nyní povoliti Masarykovi 20 milionů. Na druhé straně staropensisté dodnes ještě nedostali nic a trpí těžce hladem. Dodnes ještě neviděli žádného zlepšení, dostávalo se jim jen lichých slibů. Na druhé straně vidíme nejstarší lidi, kteří nejsou obdarováni k 80. narozeninám, jako president Masaryk, jako vůdce tohoto fašistického režimu, nýbrž máme 80leté dělníky a vysloužilé státní zaměstnance, kteří musí ponenáhlu hynouti v tomto proslaveném demokratickém státě s hladovou almužnou 500 Kč ročně. V době, kdy pro státní zaměstnance není peněz, podávají se návrhy a hlasuje se pro 20 milionů presidentovi, který již tak jako tak spotřebuje pro sebe a pro svůj dvůr asi 19 milionů z daní proletariátu. Na tomto režimu nejsprostšího národního utlačování, nejbrutálnějšího politického utlačování především státních zaměstnanců musíme dnes viděti, že žádný z těchto slibů, které přednášeli sociálfašisté před volbami, nebyl splněn právě těmi, kteří při hlasování o rozpočtu prokázali, že hlasovali pro všechna zhoršení, obsažená v tomto rozpočtu. Přál bych si, aby celou tuto společnost mohli pozorovati dělníci, státní zaměstnanci, staropensisté a veškerá utlačovaná dělnická třída tohoto státu. Ti by vám posvítili, ti by vám dali, hlasovati pro 20 milionů presidentovi Masarykovi, když vám nezbývá peněz na hladovějící lidi venku. Přál bych si dožíti se hodiny, kdy dělníci s vámi zúčtují, a brzy se toho dožijeme a vy nebudete již dlouho moci dělati tyto machinace. Svědčí o tom dosti známek, že proletariát již nedá pokoje. Také státní zaměstnanci za krátko se odvrátí od fašistické a sociálfašistické pakáže. Byl jim slíben třináctý měsíční plat, ale státní zaměstnanci nedostanou nic a bude se dále slibovat a nic se jim nedá! Loňského roku slibovali jste již železničním zaměstnancům při řepní kampani 25 milionů remunerací, a to nejchudším kategoriím železničářů. Nebylo z toho však nic. Za to však nyní panstvo hlasuje pro 20 milionů presidentovi Masarykovi.