Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný.

Zapisovatelé: Rýpar, dr Witte.

212 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 15. schůzi poslanecké sněmovny.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového stran opatření Stálého výboru N. S. podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha D) o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1929 (tisk 184).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o tomto odstavci, jakož i o odst. 2 a 3 dnešního pořadu, jimiž jsou:

2. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového stran opatření Stálého výboru N. S. podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha E), kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití (tisk 185).

3. Zpráva výborů zemědělského, živnostensko-obchodního a rozpočtového stran opatření Stálého výboru N. S. podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha F), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 186).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že projednávaná opatření jednají vesměs o otázkách hospodářských.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto tří odstavců?

(Námitky nebyly).

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odst. 1 pořadu jsou: za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor rozpočtový místo omluveného posl. Bečáka pan posl. Bistřický.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, za výbor zemědělský, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Jsou ještě v živé paměti strašné následky živelních pohrom, které loni v létě postihly četné kraje a které svým rozsahem a neobyčejnou intensitou způsobily nezměrné škody na úrodě, budovách, lesích atd. Ačkoli nelze přesně zjistiti rozsah škod, přece nutno konstatovati, že podle zpráv okresních úřadů činí škody tyto na majetku zemědělském přes 700 mil. Kč a u nezemědělců přes 50 mil. Kč. Škody způsobené v lesích odhadují se na 150 mil. Kč.

Na zmírnění škod způsobených živelními pohromami je pamatováno, pokud jde o zemědělce, podporami z fondů, zřízených u zemědělských rad podle zákona z r. 1927. Do těchto fondů přispívá stát ročně částkou 8 mil. Kč a zemědělci zvláštní přirážkou k dani pozemkové ve výši 12% státní daně. Na podpory nezemědělcům při živelních pohromách je ve státním rozpočtu pamatováno položkou 1 mil. Kč.

Prostředky tyto arciť ani zdaleka nestačí, aby alespoň částečně byly zmírněny škody živelní. Proto byly ve smyslu vládního prohlášení v zemědělském výboru posl. sněmovny a ve sněmovně samé mimořádně zvýšeny úvěrové dotace, určené pro podpory při živelních pohromách, o 13 mil. Kč.

Nutno konstatovati, slavná sněmovno, že zemědělské rady ujaly se pomocné akce s největší péči a svědomitostí a že učinily vše, co bylo možné, aby se postiženým dostalo podpor buď peněžních nebo v naturaliích.

Vláda však uznala, že je nutno, aby v oněch případech, kdy poškozený je ohrožen existenčně a nemůže získati úvěru, bylo mu umožněno uzavříti půjčku tím, že stát převezme záruku za vypůjčenou částku po dobu 15 let.

Úhrn zápůjček, na jejichž zúročení bude poskytnut 3%ní příspěvek z prostředků státních, nesmí však přesahovati celkovou částku 200 mil. Kč.

Tato státní záruka je podle občanského práva subsidiárním rukojemstvím, to znamená, že stát bude ručiti jen potud, pokud by dlužník nemohl platiti.

Ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu k podávání žádostí o úvěr do konce února t. r. Je nutno, aby okresní úřady, pokud se tak ještě nestalo, rychle uvědomily občany v poškozených krajích o důležitosti této akce a aby celý materiál byl urychleně zpracován a poslán k vyřízení centrálním úřadům. Je toho tím více třeba, čím těžší je hospodářská krise, která zachvátila celý zemědělský stav a jejíž důsledky jsou nedozírné.

Zemědělský výbor jednal o opatření Stálého výboru a konstatoval, že je nutno, aby co nejdříve byl projednán zákon o zveřejnění živelního pojištění, který by umožnil pojistiti úrodu a majetek za levné premie a který by v případě pohromy zaručil postiženým spravedlivou náhradu.

Jinak zemědělský výbor vzal na vědomí opatření Stálého výboru, ježto byly k němu dány všechny zákonné podmínky, a navrhuje, aby slavná sněmovna toto opaření ústavně schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Bistřickému.

Zpravodaj posl. Bistřický: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednával opatření Stálého výboru o státní pomoci při živelních pohromách r. 1929 a usnesl se ve své schůzi 29. ledna t. r. doporučiti slavné sněmovně toto opatření z toho důvodu, že je skutečně třeba, aby způsobem co možná humanním a sociálně vhodným byla otázka tato vyřešena, poněvadž dřívější opatření, která se dála, neměla toho významu a působila rozkol mezi těmi, kteří byli někdy milostivě opatřeni nějakou almužnou. Nežádáme pro naše zemědělce nějaké almužny, nýbrž takové opatření, aby si mohli co možná laciným úvěrem opatřiti nejnutnější peníze. Zemědělství nesnese, aby platilo těžké úroky, a proto je třeba v každém případě zemědělce podporovati, a to úvěrem pokud možná levným, vzhledem na jejich tíseň.

Rozpočtový výbor doporučuje slavné sněmovně toto opatření ke schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 2 jsou: za výbor zemědělský posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový posl. Adámek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Dovozní listy, zavedené zákonem z r. 1926 na obilí a luštěniny, byly v minulém hospodářském období velmi značně znehodnoceny, a to z té příčiny, že se do jisté míry porušil poměr mezi tak zv. skupinou vývozního a dovozního zboží. Tento poměr se porušil z toho důvodu, že vývoz zboží vývozního, zejména ovsa a žita, značně stoupl a naproti tomu dovoz ze skupiny dovozní značně poklesl. Z této příčiny poklesl kurs dovozních listů tou měrou, že to mělo neblahý následek a účinek i na klesání cenové hladiny obilí v našem státě. Kromě toho jsme pozorovali v důsledku toho znehodnocení, že klesl i vývoz obilí do ciziny, zejména žita a ječmene.

Již v minulém Národním shromáždění byly podávány podněty v tom smyslu, aby se dopomohlo k lepšímu zužitkování dovozních listů, k rozšíření jejich použivatelnosti, aby se tak docílilo lepšího zhodnocení dovozních listů. Byly uváděny asi dvě myšlenky: předně aby se jednak rozšířila časová upotřebitelnost dovozních listů a za druhé aby se také používání jejich při dovozu rozšířilo. Těmto oběma podnětům vyhovuje opatření Stálého výboru, které bylo vydáno 11. října m. r. v tom smyslu, že Stálý výbor jednak prodloužil platnost dovozních listů do konce prosince minulého roku, jednak také připustil používání dovozních listů při placení cla při dovozu sádla a druhého zboží v položce 89 celního tarifu.

S hlediska ústavně-právního toto opatření Stálého výboru odpovídá §u 54 úst. listiny. Při projednávání této záležitosti v zemědělském výboru bylo konstatováno, že opatření Stálého výboru se sice plně osvědčilo a zmírnilo hospodářskou kalamitu, kterou jsem naznačil, ale přece jen nepřineslo plného zhodnocení dovozních listů. Podle naši situace jsou dovozní listy stále ještě znehodnocovány o 10 až 11%, což má za následek, že cenová hladina obilí je o tuto diferenci nižší.

Také dovoz žita a ovsa značně vázne. Vycházeje z této úvahy, usnesl se zemědělský výbor doporučiti posl. sněmovně, aby dala souhlas k tomuto opatření Stálého výboru, a k tomu také zemědělský výbor přijal i resoluci, kterou vyslovuje tuto naléhavou potřebu. Resoluce zní: Se zřetelem k tomu, že dovozní listy zůstávají stále značně znehodnocené a toto znehodnocení přiostřuje současně krisi našeho obilnářství, ukládá se vládě, aby všemi vhodnými prostředky pečovala o urychlené plné zhodnocení dovozních listů. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor projednával dne 29. ledna ve své schůzi opatření Stálého výboru, které se stalo skutkem dne 11. října m. r. Při té příležitosti probrali jsme v rozpočtovém výboru také celou genesi vývoje návrhu iniciativního, který byl předmětem jednání ve výboru zemědělském a rozpočtovém loňského roku v červnu. Zjistili jsme, že Stálý výbor rozšířil přes usnesení obou výborů sněmovních v červnu m. r. působnost dovozních listů, a to na dovoz vepřového sádla vyškvařeného, vepřové slaniny a husího sádla též vyškvařeného.

O tom, co oba sněmovní výboru odhlasovaly a na čem se usnesly a co nemohlo býti plenem Národního shromáždění schváleno, poněvadž Národní shromáždění bylo rozpuštěno, usnesl se Stálý výbor vzhledem k tomu, že zde podmínky zákonné byly dány, učiniti opatření nouzové. My dnes v plenu sněmovny poslanecké máme ústavně schváliti toto opatření a k tomu účelu, poněvadž referuji za výbor rozpočtový, dovoluji si sděliti, že státní po kladna byla zkrácena tím, že dovozních listů bylo používáno, r. 1928 cca o 34 mil. Kč, které byly sleveny na clo na zboží, pomocí dovozních listů dovezené, a do konce listopadu loňského roku o 31 1/2 mil. Kč. Jelikož s tím bylo v rozpočtech na r. 1929 a na r. 1930 počítáno, není se stanoviska finančního námitek a proto se připojuji k návrhu referenta výboru zemědělského a doporučuji slavné posl. sněmovně, aby opatření Stálého výboru, pokud se týká používání a rozšíření platnosti dovozních listů, usneseného 11. října 1929 ústavně schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 3 jsou: za výbor zemědělský p. posl. Koudelka, za výbor živnostensko-obchodní p. posl. dr Zadina a za výbor rozpočtový za omluveného p. posl. dr Hodáče p. posl. Ježek.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Koudelkovi.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Mám povinnost podati zprávu jménem výboru zemědělského o opatření Stálého výboru N. S. podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha F), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, čís. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, čís. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Výbor zemědělský projednal již toto uvedené opatření Stálého výboru NS a vzhledem k tomu, že opatření to je v souhlase s hospodářskými potřebami obyvatelstva i státu, usnesl se doporučiti slavné sněmovně, aby je schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako referent výboru živnostensko-obchodního konstatuji, že výbor o tomto opatření Stálého výboru pojednal ve své schůzi dne 16. ledna t. r. a uznal je za velmi důležité. Prodlužuje se jím platnost zákona o poskytování celních slev na dovoz strojů a přístrojů u nás nevyráběných. Tyto celní slevy činí takovou výhodu, že koeficient zavedený u určitých sazeb smluvních se snižuje až na čtyři. Celní slevy se poskytují toliko u některých tříd hospodářských strojů nebo strojů jiných, které potřebuje průmysl nebo živnosti, případně také i u přístrojů.

Základní podmínky pro poskytování těchto slev byly dvě: Předně jde jen o dovoz strojů, které se u nás nevyrábějí. Tím se nevyvolává žádná konkurence zdejší výrobě. Druhou podmínkou je, že musí jíti o takový dovoz strojů a přístrojů, kterých potřebujeme ke zvelebení výroby průmyslové nebo živnostenské nebo zemědělské, že skutečně jde o podporování hospodářského rozmachu určitého odvětví domácí výroby naší.

S tohoto hlediska národohospodářského musíme posuzovati taková opatření o poskytování celních slev. Podobná opatření mají také státy jiné. Polsko zavádí podobné slevy vládním nařízením na každý rok. Poskytuje slevu cel až na 20%, tedy slevuje 80% z platné sazby celní. Rakousko má podobné opatření ve svém celním tarifu.

U nás se opatření to velice dobře osvědčuje, poněvadž pozorujeme, že dovoz takových strojů stále stoupá velice značně; avšak i přes to soudíme, že podobné opatření musí býti posuzováno jako opatření toliko výjimečné v rámci našeho celního systému a že přece jen přijde jednou doba, kdy tato potřeba se zmenší nebo úplně zmizí. Z toho důvodu dochází u nás k prodloužení tohoto zákona na určitý termín, jako teď dochází k prodloužení zákona až do konce března příštího roku.

Na základě těchto všech úvah živnostenský výbor se usnesl na tom, doporučiti slavné sněmovně, aby dala svůj souhlas k tomuto opatření Stálého výboru. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo třetímu zpravodaji, panu posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Výbor rozpočtový pojednal o opatření Stálého výboru NSRČ podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Rozpočtový výbor doporučuje posl. sněmovně schválení tohoto opatření, a to proto, poněvadž považuje opatření to za neobyčejně důležité.

Stát slevuje v důsledku navrhovaného opatření větší část cla pro stroje a přístroje v prodlouženém zákoně uvedené, a za předpokladů v něm ustanovených. Tato sleva jest vyvážena zvýšením dovozu, jež má za následek. Vidíme, že v letech 1923 a 1924, kdy tento zákon neplatil, pohyboval se dovoz strojů na nízkých číslicích. Tak činil na př. v r. 1923 dovoz 296 milionů Kč a v r. 1924 420 milionů Kč. Naproti tomu v letech pozdějších, kdy tento zákon platil, pohybuje se dovoz nad 600 milionů Kč, a to: v roce 1925 dovezeno strojů za 636 milionů, v r. 1926 za 676 milionů, v r. 1927 za 728 milionů a v r. 1928 za 966 milionů Kč. V roce 1928 dostoupil tedy dovoz téměř jedné miliardy Kč a v roce minulém ji překročil, neboť jen již za prvních 11 měsíců 1929 dovezeno strojů za 1039 milionů Kč. Navrhovaná sleva je konečně vyvážena také velkým prospěchem pro racionalisaci průmyslové a zemědělské výroky. Ustanovení zákona jsou jedním z předpokladů pro udržení soutěžnosti naší průmyslové, a to řemeslné i tovární, a naší zemědělské výroby s cizinou.

Ježto stroje a přístroje dlužno objednávati předem, bylo by opožděné prodloužení zákona způsobilo škody, jimž bylo nutno čeliti.

Proto rozpočtový výbor navrhuje, aby posl. sněmovna schválila opatření Stálého výboru tak, jak se na něm Stálý výbor usnesl. (Souhlas.)

Předseda: Nyní přikročíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická stanovena byla 30 minutami pro řečníka.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou tito řečníci: na straně "proti" p. posl. dr Stern. Dávám mu slovo.

Posl. dr Stern (německy): Opatření Stálého výboru předložená sněmovně, aby zde byla potvrzena, jsou typická a příznačná pro charakter tohoto státu a pro charakter vlády, která jest nyní v čele státu. Jeden z návrhů těch má vzbuditi zdání, jako by vládnoucí kruhy tohoto státu včetně sociálfašistů nějak chtěly anebo byly ochotny pomoci pracujícím zemědělcům. Právě tak jako politika [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 4. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 14 této těsnopisecké zprávy.] jest politikou proti dělníkům, právě tak je také politikou proti pracujícím sedlákům. A nyní má býti vzbuzeno zdání, jako by se chtělo těmto sedlákům pomoci dokonce ze státních peněz. Oč jde však ve skutečnosti v tomto zákoně o pomoci při živelních škodách? Malým pracujícím sedlákům se nepomůže, nýbrž zákon má dokonce takovou formu, že je pomoc pro malé sedláky předem přímo znemožněna. Pomoc, která se nabízí, poskytuje se v takové formě, že za ty, kteří dostanou úvěr, když škodu utrpěli, převezme stát část zúročení. Tedy bohatí sedláci a velkostatkáři dostanou od státu peníze, když škodu utrpí, dostanou úvěr a část zúročení za ně rovněž převezme stát. Naproti tomu malí pracující sedláci, kteří jsou předluženi a utrpěli pohromami škodu, nemohou si takového úvěru opatřiti a proto z takové pomoci nebudou míti nic. Je ovšem v zákoně takové ustanovení, jako by vláda myslila také na takové případy a chtěla pomoci pracujícím malozemědělcům, kteří sami o sobě úvěru nemají, když se tam říká, že vláda má ve zcela zvláštních případech právo převzíti přímo záruky, tedy těmto poškozeným rolníkům po případě také úvěr opatřiti. Avšak takové čistě platonické ustanovení nepostačí, aby postižení, kteří byli zničeni a nejsou schopni úvěru, kteří tedy nemohou úvěru žádati, takový úvěr dostali. Úvěr a tím nutné pomoci dostane se jenom sedlákům velkým a velkostatkářům.

Co znamená tento zákon? Pod zdáním, pod podvodným předstíráním pomoci sedlákům jsou podporováni velkostatkáři, bohatí sedláci z peněz státních, těm se strkají do kapes peníze, kdežto malí jsou ve skutečnosti poškozováni. Třeba si jenom všimnouti - a o takových případech dostáváme sta zpráv - jak se ve všech místech rozdávají podpory poškozeným rolníkům ze státních fondů; malí pracující sedláci, kteří by podporu nejvíce potřebovali, vycházejí na prázdno, poněvadž veškeré peníze z těchto fondů se rozdělují velkostatkářům a sedlákům bohatým. Tato ustanovení, která mají býti přijata, pro něž budou hlasovati také páni sociálfašisti, jsou typická pro systém, jak se se sedláky jedná. Zvláště nyní, kdy mezi malými pracujícími zemědělci vládne nesmírná nouze a velká nespokojenost důsledkem agrární krise, zostřuje se zvláště tento systém a soustavně se ho používá. Pánové si představují věc velmi prostě a snadno. Velkostatkářům a bohatým sedlákům vede se dobře. Ubozí malí a střední sedláci jsou v hrozné bídě a těžce zadluženi. Na 24 miliard činí jejich zadlužení zde ve státě. Hroutí se pod břemenem těchto dluhů a stávají se nespokojenými. Je nebezpečím pro kapitalistickou společnost, že také tato pevná opora kapitalistické společnosti, kterou tvoří sedláci, pokud stojí pod vlivem buržoasie, začíná kolísati a používati všech svých sil proti tomuto systému. A nyní si pánové představují, že my využijeme této nespokojenosti a vzrušení mezi sedláky, nikoli abychom s něčím pro sedláky pronikli, nýbrž naopak, abychom způsobili ještě větší zadlužení a zhoršení situace pracujícího rolnictva. Všecky tyto projednávané plány na řešení agrární krise, a všecky ty krásné řeči a projevy, které jsou pořádány a organisovány agrárníky, slouží k tomu, aby toto vzrušení bylo svedeno s revoluční linie, s linie proti velkostatkářům na linii podporování velkoagrárnických plánů. Přicházejí k sedlákům a prohlašují jim: vám se musí pomoci, vaše bída jest veliká, vaše nouze strašná. Bída pracujících sedláků skutečně vzrůstá den ze dne a nabývá forem vždy nesnesitelnějších. Říká se jim, že aby se jim pomohlo, musí býti učiněno to a ono opatření; a ta opatření, k nimiž se sahá, za něž se má bojovati, nesměřují jenom k obohacení velkostatků a finančního kapitálu, nýbrž k vykořisťování a zhoršení situace pracujících rolníků. Přichází se s plány obilního monopolu a socialfašista Bechyně jest v čele těch, kteří o obilní monopol usilují, tedy pro plán, který by znamenal, že velkoagrárníci, agrárnická nákupní družstva a finanční kapitál nejen dostanou do svých rukou celý dovoz obilí a potravin, nýbrž také vliv na nákupní a prodejní ceny, chudí sedláci však budou vydáni ještě více než dosud tomuto monopolu, takže budou musiti prodávati ještě laciněji, kdežto věci, které oni laciněji prodají, budou druhými prodávány draho, řešení, které by nejenom sedláky využitkovalo, nýbrž které by znamenalo pro dělníky nejhroznější hlad; a tu právě musí přijíti tak zvaný zástupce dělnictva, sociálfašista, který zvláště usiluje o obilní monopol. Na druhé straně jsou mnozí, kteří se domnívají: s obilním monopolem by to bylo snad trochu ostré, to by bylo tak, jako kdyby měla býti z dneška na zítřek najednou zrušena ochrana nájemníků, což by pánové ovšem také rádi, kdyby se nebáli, že pobouření dosáhne takových forem, že by byli odtud vyhnáni. Avšak mohlo by to jíti jiným způsobem a o to se nyní čachruje. Udělá se to tak, že cla budou zvýšena neslýchaným způsobem, slyšel jsem návrhy, které jsou přímo bláznovské: 200, 400 500%ní zvýšení cel na potraviny, to má býti řešením, to znamená zase jen hlad pro dělníky při nynějších bídných mzdách, nyní, kdy se šíří nezaměstnanost, kdy se vyhazují dělníci na ulici, na druhé straně však není žádnou pomocí pro sedláky. Naopak, sedlákovi se takovým způsobem škodí ještě více. To znamená pomoc pro velkoagrárníky, pro bohaté sedláky, kteří pomocí cel mohou vyháněti ceny do výše, kdežto malý sedlák jest nucen dodávati své zboží družstvům a překupníkům za takovou cenu, která se mu nabídne. Nemůže zaplatiti svých dluhů, musí prostě zajíti, poněvadž ani nyní nedostane cen, které mají býti chráněny cly, nýbrž musí prostě prodávati laciněji. Přichází se na všemožná opatření, na omezování dovozu, na umělé zvýšení vývozu, dělají se všemožné návrhy do nejmenších podrobností, jak by se mohl ztížiti nebo znemožniti dovoz dobytka pod záminkou veterinárně-policejních opatřeních. K tomu náleží také systém dovozních listů, o kterém se jedná v jiných ustanoveních Stálého výboru. Je úmyslem zvýšiti uměle vývoz, zavésti systém premií a t. d., jenom aby se zde drahota zostřila, což nepřijde k dobru malým sedlákům, kteří musí prodávati lacino, nýbrž sedlákům velkým.

Ale korunou, vedoucí myšlenkou celého řešení zemědělské krise jest - a v tom souhlasí všichni bez rozdílu, sociálfašisti jako klerikálové, strany oposiční i vládní, všechny jsou v tom směru shodny - že nutno zemědělskou krisi řešiti především kapitalisováním a racionalisací zemědělství. Mluví se o zmodernisování zemědělství. Zemědělství zůstalo pozadu, musí býti vybaveno moderní technikou. Zcela správně, jenomže kapitalistický systém není s to, aby pronikl se skutečnou modernisací, se skutečnou racionalisací v zemědělství tam, kde jest bída, u malých zemědělců, nýbrž že samozřejmě tato racionalisace může v tomto státě býti provedena jenom u velkostatkářů. Ti mohou používati traktorů, ti mohou používati elektřiny, mohou vložiti do hospodářství kapitál. Jak se však má změniti situace malých sedláků, když se taková racionalisace provede? Malý pracující sedlák bude na tom ovšem ještě hůře. Neboť jestliže jest dnes již ubíjen konkurencí a utlačován velkostatkáři a bohatými sedláky, jistě se to ještě zdesateronásobí, bude-li provedena racionalisace, budou-li podniky vybaveny moderně. Samozřejmě, že potom malé podniky zůstávají pozadu a že tím bude bída malých ještě hroznější. Tedy vy všichni souhlasíte, aby se našlo takové řešení, které znamená: Nesmírné obohacení velkokapitálu, velkoagrárníků, finančního kapitálu, bohatých sedláků a nesmírné zhoršení situace pracujících sedláků. To chcete provésti a nikoliv pomoci sedlákům. Kdo by chtěl sedlákům skutečně pomoci, ten by především opatřil sedlákům, kteří jsou nyní ve hrozné situaci, úlevy daňové. 2000 milionů nepřímých daní jsou břemenem, pod nímž sedláci klesají, zvláště nyní v době zemědělské krise. Chcete-li pomoci sedlákům, bylo by to jednoduché a lehké, proč se jim neulehčí břímě daňové, proč se neuvalí na velké a bohaté? Děje se opak. V novém rozpočtu, pro nějž budou hlasovati sociálfašisti, je preliminováno o sta milionů nepřímých daní více než v roce minulém, mnoho set milionů daruje se kapitalistům, kromě toho, co se jim již jinak slevilo. A stačí jen jeden pohled do účetních uzávěrek, abychom viděli, že to, co je ohlašováno v rozpočtu, dosáhne ve skutečnosti výše ještě mnohem větší. Podle účetní uzávěrky jsou nepřímé daně mnohem vyšší a daně přímé mnohem nižší, než je v rozpočtu uvedeno. Není tedy dobré vůle pomoci pracujícím sedlákům. Připravuje se zákon o zcelování, zákon proti polnímu pychu, zákon, který byl vytvořen zřejmě proti malým sedlákům, zákony, jež znamenají, že na státní útraty a na útraty chudých bude vytvořena na venkově fašistická garda, zákony, které znamenají, že mají býti především poškozeni malí sedláci a domkáři, zákony, které znamenají, že když malý sedlák, kterému patří kousek pozemku, někde přejde přes posvěcenou hranici soukromého vlastnictví, vydán je největšímu nebezpečí, poněvadž hned může býti pro polní pych zatčen, obžalován a zapleten do nebezpečného řízení.

S takovými zákony přichází se k sedlákům, jak to již také řekl v rozpočtovém výboru pan Windirsch, aby sedlák nezapomínal, že má vlastnictví, které má býti chráněno zákonem. Všecky tyto zákony jsou ve skutečnosti jenom určeny na ochranu velkých proti pracujícím sedlákům. Pod záminkou ochrany vlastnictví přicházíte k sedlákům a chcete je mobilisovati pro takové zákony, které jsou namířeny proti nim. Tento švindl, tento podvod se nepodaří. Je zcela zvráceno, domníváte-li se, že se vám podaří tuto nespokojenost v nejširších vrstvách malých sedláků svésti na cestu, kterou ukazujete, abyste si při tom zatopili ve svých kamnech, ve svých lokomotivách a snad s těmito zákony snáze pronikli. Bude to obráceně, takovým vzrůstem bídy bude nám usnadněno přesvědčiti malé sedláky o tom, že musí bojovati společně s dělníky proti velkostatku, proti kapitalismu. Vy tu tvoříte jednotnou frontu od dr Czech a až k dr Kramářovi, my však vytvoříme jednotnou frontu dělníků a sedláků proti velkokapitalistům a vykořisťovatelům (Odpor a smích něm. soc. demokratických poslanců.) a to vám zlomí vaz. Pochopí-li pracující sedláci, a chápou to vždy více, že v tomto kapitalistickém systému mohou očekávati jenom zhoršování své situace den ze dne, že v tomto kapitalistickém systému není východiska ze zemědělské krise, nýbrž že se jenom zhoršuje, pak přijdou k nám. My sedlákům také prohlásíme, že oni s dělníky jsou nejvíce ohroženi válečným nebezpečím. Dojde-li k válce, znamená to pro sedláky stejné nebezpečí jako pro dělníky. Učiníme všecko, abychom získali zemědělce, a budeme míti ve svém boji o jednotnou frontu dělníků a sedláků proti vykořisťování více úspěchu.

Jaký máme zde systém, jaká je tu vláda, do níž vstoupili také socialfašisté, ukazuje také jiné ustanovení, které nám je tu předloženo, ustanovení o prodloužení zákona o dovozních listech. Co je to za zákon, o čem se v něm jedná? Jasně řečeno, jde tu o dvě věci: O opatření na zvýšení drahoty a o opatření lichevní. Neboť tyto dovozní listy právě jako dřívější mají umožniti zdražování, vykořisťování spotřebitelů a v tomto zákoně - a to ví každé dítě velmi dobře - jde o vyloženou korupci. Víme dobře, co se s dovozními listy děje. Mají svůj kurs jako akcie na burse, prodávají se, čachruje se s nimi a provádí se s nimi korupce nejen tím způsobem, že se jimi někdo obohacuje, nýbrž provádí se s nimi také korupce politická, jimi se kupují a podplácejí strany. (Hluk.) To všecko víte vy velmi dobře, to se vám nehodí, aby se o tom také mluvilo, abyste byli před dělníky demaskováni, nejen jako jejich nepřátelé, nýbrž jako ti, kteří se nechávají upláceti a kupovati a hlasují pro tento zákon zdražovací. (Posl. Heeger [německy]: Je přece rozdíl mezi dovozními listy, vy mluvíte o dovozních listech na uhlí!) Dovozní listy na uhlí jsou také dovozními listy, jak již jméno praví. (Posl. Heeger [německy]: Vy jste politické nemluvně!) Vy byste rádi zastřeli skutečnost, to se vám nepodaří. Celý tento systém dovozních listů jest systémem korupčním a vy to nechcete přiznati, poněvadž musíte pěkně zvednouti své ruce na rozkaz finančního kapitálu a hlasovati pro tento zákon zdražovací a korupční a při tom pomáhati. Ale jak dlouho to ještě tak potrvá? Tu jsme slyšeli, jak pan min. Beneš vykládal, že to vůbec nic neznamená, když máme ročně více tolik set milionů platiti, když číslice, kterou máme zaplatiti, jde do 10 miliard, jak tu bylo dokázáno. Na tom nezáleží, k tomu jsou peníze, peníze, které byly vymačkány z dělnictva. Když však dělníci požadují chleba, na to je jenom 23 milionů, ty jsou tu za vlády social-fašistického ministra sociální péče, avšak pro nezaměstnané máte olovo a bodla, na nezaměstnané štve se četnictvo a tu máte drzost - a to je právě list německé soc. demokracie - psáti, že se komunisté dopouštějí takových zločinů, že štvou nezaměstnané na ulici, aby policie byla nucena je postřílet a aby potom byl k disposici materiál k žalobě proti dr Czechovi. Tedy podle vašeho mínění mají nezaměstnaní pěkně seděti doma a klidně čekati, až vyhladoví. (Různé výkřiky.) Podle vašeho mínění nezaměstnaní nemají býti na ulici a nemají bojovati za svoje právo. Když na ulici jdou a komunisté jim řeknou: "Bojujte, abyste dostali chleba", pak to není následek jejich hladu a jejich zoufalství, nýbrž práce komunistů, aby se způsobily nepříjemnosti dru Czechovi. (Různé výkřiky). Střílí-li se na nezaměstnané, místo aby se jim dala práce a chleba, neříkáte: To jsou fašisté, kteří to dělají, nýbrž: Komunisté přinutili policii, aby střílela na nezaměstnané. Tak hluboko jste klesli, tak zřejmě ukazujete, že jste vstoupili do vlády proto, poněvadž si kapitalisté netroufali sami již postupovati proti dělnictvu, poněvadž cítí, jak mezi pracujícím lidem vzrůstá vůle k boji, a poněvadž potřebují ve vládě dělnických vůdců, aby si dělníci klidně dali všecko líbiti. Avšak dělníci učiní přes všechny tyto počty červenou čáru, právě tak jako přes účet reparační. Nikoliv v den, kdy ve své fašistické provokaci říkáte. Dne 1. února chtěla dělati německá strana revoluci nebo 1. srpna, nýbrž v den, kdy k tomu bude situace zralá; a ta zraje den ze dne, vaše hodina přijde, cítíte to velmi dobře a všecko, co podnikáte, tomu nasvědčuje. Přijde doba, kdy budete odtud zahnáni a zde dělníci a sedláci strhnou na sebe vládu a urovnají cesty lepší budoucnosti. (Potlesk komunistických poslanců.)