Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

229 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, inž. Dostálek, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, dr Slávik, dr Šrámek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 10. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na 8. a 9. schůzi posl. Szentiványimu; na dnešní schůzi posl. Skopalu-Procházkovi z rodinných důvodů; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Stivínovi pro cestu do ciziny.

Churavostí omluvil se posl. dr Srdínko.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Petrovič.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 17. ledna 1930 posl. Chloupka za posl. Bečáka a posl. inž. Žilku za posl. Bistřického, dne 18. ledna 1930 posl. Bečáka za posl. Chloupka a posl. Bistřického za posl. inž. Žilku, dne 22. ledna 1930 posl. Vančo za posl. Petroviče; klub poslanců komunistické strany Československa dne 20. ledna 1930 posl. Kopeckého za posl. Gottwalda, dne 23. ledna 1930 posl. Dvořáka za posl. Kopeckého; klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 21. ledna 1930 posl. Hodinu za posl. Windirsche, dne 22. ledna 1930 posl. Böllmanna za posl. Hodinu a posl. dr Kafku za posl. dr Rosche; klub poslanců "Magyar nemzeti párt, der Deutschen Gewerbepartei und der Zipser deutschen Partei" posl. Szentiványiho za posl. Stenzla; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Knirsche za posl. inž. Junga.

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru ústavně-právního posl. Doriče za posl. Teplanského; do výboru zemědělského posl. Blažka za posl. Teplanského.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru branného posl. dr Stránského za posl. Slavíčka.

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru zemědělského posl. dr Hodáče za posl. inž. Nováka.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru ústavně-právního posl. Kubače za posl. Hadka; do výboru branného posl. Hrubého za posl. Gottwalda.

Klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru zahraničního posl. Zierhuta za posl. dr Kafku.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru technicko-dopravního posl. inž. Nečase za posl. Chalupníka.

Předseda: Z ministerstva vnitra došlo sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 17. ledna 1930, č. 1297/1930-7, že vyhláškou ústřední volební komise ze dne 5. listopadu 1929 ohlášená posl. Čižimská jmenuje se podle křestního listu správně Čižinská.

Předseda: Ze senátu došla sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 30. prosince 1929, č. 216, že senát zvolil v 7. schůzi dne 20. prosince 1929 členy Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny senátory: dr Budaye, Habrmana, dr Hrubana, Hakena, dr Kloudu, Kahlera, dr Šrobára, Votrubu; náhradníky senátory: dr Hilgenreinera, dr Witta, dr Karasa, Lokotu, dr Veselého, Niessnera, Hrubého, Thoře.

Dále sdělil předseda senátu přípisem ze dne 15. ledna 1930, č. 397, že senát zvolil v 8. schůzi dne 15. ledna 1930 členy komise N. S. o dávce z majetku a přírůstku na majetku senátory: Bergmana, dr Budaye, dr Hellera, Mikulíčka, Modráčka, Pichla, dr Rozkošného, dr Žišku.

Předseda: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Köhlera a druhů ministru soc. péče o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců,

posl. Hlinku a druhov vláde o poškodzovanie štátu traťmajstrom Adolfom Jankom v Obyšovciach a o nesprávnom vyšetrovanie niektorými úradníkmi riaditeľstva štátnych železníc v Košiciach s tým v súvislosti.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru školství a nár. osvěty o urychlení výstavby státních hraničářských škol na Příborsku, Novojicku a na Hranicku na Moravě (č. D 65-III),

o urychlené výstavbě důstojné budovy pro stát. ref. gymnasium v Č. Těšíně (č. D 67-III),

ministru pošt a telegrafů o úpravě a zdokonalení poštovních poměrů v Orlové na Těšínsku (č. D 64-III),

ministru spravedlnosti o zřízení okr. soudu v Orlové (č. D 66-III),

ministru financí o poměrech ve stát. tabákové továrně v Budišově na Moravě (č. D 68-III);

posl. Procházky, Fialy, Malého a soudr. ministrům spravedlnosti a soc. péče o rozhodování a obsazení "Rozhodčího soudu pro úrazové zaopatření železničních zřízenců v Praze (č. D 69-III);

posl. Koudelky ministru vnitra o neprovádění voleb správy městské spořitelny v Kolíně (č. D 74-III);

posl. Polívku:

ministru vnútra v záležitosti účtovných úradníkov pridelených z býv. referátu ministerstva ver. prác Krajinskému úradu v Bratislave (č. D 70-III),

ministru školstva a nár. osvety:

o výstavbe budovy štát. ľudovej školy v Lučenci (č. D 71-III),

v záležitosti výstavby budovy štát. ľudovej školy ve Zvolene (č. D 72-III),

v záležitosti štátnej menšinovej školy v Šátoroši na Slovensku (č. D 73-III);

posl. inž. Kalliny ministru financí, že nebyla vyřízena žádost obec. úřadu Dolní Lomnice v okrese karlovarském, zaslaná ministerstvu financí dne 2. července 1929 (č. D 75-III);

posl. Kurťaka ministru soc. péče o jednání okr. nemocenské pojišťovny v Chustu ve věci Jiřího Rosocha, zemědělce z Berezova v politickém okrese chustském (č. D 76-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

149. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n.

150. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, čís. 10 Sb. z. a n.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 5. až 8. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

45. Návrh posl. Tučného, Bergmanna. B. Procházky a druhů na změnu zákona ze dne 7. července 1926, čís. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

60. Návrh posl. Pechmana, Horáka, Najmana a druhů, aby vydán byl nový volební řád pro obchodní a živnostenské komory.

69. Návrh posl. Pechmana, Náprstka a druhů na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice a zákonité úpravě rozsahu působnosti a oprávnění živnosti zubotechnické a dentistické.

75. Návrh posl. Tučného, Bergmanna, Zeminové a druhů, aby byl vydán nový zákon o obchodních pomocnících a jiných zřízencích.

77. Návrh posl. B. Procházky, Tučného, Bergmanna a druhů na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

84. Návrh posl. Hrušovského a druhů na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny) ve znění novely z 15. října 1925, čís. 205 Sb. z. a n.

90. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, Zeminové a druhů na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n. o závodních výborech.

91. Návrh posl. Tučného, B. Procházky. Bergmanna a druhů, jímž se mění a doplňuje zákon o úrazovém pojištění dělníků.

92. Návrh posl. Tučného, B. Procházky, Bergmanna a druhů na změnu zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

94. Návrh posl. Tučného, Bergmanna, Zeminové a druhů, aby byl vydán zákon o nedělním a svátečním klidu v živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické v republice Československé.

95. Návrh posl. Tučného, Netolického a druhů na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n. o zubním lékařství a zubní technice.

96. Návrh posl. Špatného, Mikuláše, Zeminové a druhů na změnu řádu volení v obcích.

107. Návrh posl. Zeminové, Pechmanové, Šmejcové, inž. Záhorského, dr Patejdla a druhů na přijímání právniček do všech oborů státní konceptní služby.

108. Návrh posl. Tučného, Bergmanna, Zeminové a druhů, aby byl vydán zákon na upravení poměrů kupeckých učňů a praktikantů.

112. Návrh posl. Kleina a soudr. na změnu zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích.

118. Návrh posl. Wagnera a druhů na částečnou změnu zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., jímž se zavádí všeobecná daň nápojová, a nařízení vlády Československé republiky ze dne 31. prosince 1920, č. 679 Sb. z. a n.

119. Návrh posl. inž. Junga, Simma a druhů, aby odpočivné platy veřejných státních zaměstnanců a učitelů, jakož i zaopatřovací platy jejich pozůstalých byly si postaveny na roveň.

120. Návrh posl. Stenzla, Bobka, Greifa, Prause a druhů na změnu §u 2 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice.

122. Návrh posl. Simma a druhů na vyplacení vánočního daru válečným poškozencům.

124. Návrh posl. Seidla a druhů o přeřadění města Nymburka do skupiny "B" činovného.

128. Návrh posl. Windirsche, dr Rosche, Stenzla a druhů na změnu vládního nařízení ze dne 13. prosince 1924, č. 276 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček.

129. Návrh posl. Geyera, inž. Junga a druhů na vydání zákona na ochranu osob zaměstnaných v závodech, kde se radium dobývá, zpracovává nebo kde se ho užívá.

144. Návrh posl. dr Mayr-Hartinga a druhů na zřízení platebny k zajištění služebních starobních požitků farmaceutů zaměstnaných ve veřejných a ústavních lékárnách (zákon o lékárnických platebnách).

145. Návrh posl. dr Mayr-Hartinga a druhů na změnu zákona ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., o pozemkovém úřadě.

Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 16. ledna 1930 se usnesl zamítnouti návrh:

32. Návrh posl. Stříbrného, dr Perglera, Gajdy a druhů na zřízení zvláštního vyšetřujícího výboru podle §u 22, odst. 3 jedn. řádu.

Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 14. ledna 1930, č. Tl 266/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Kremsera pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 126-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 11. ledna 1930, č. Nt XIV 40/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přečiny podle §u 14, č. 5, §u 15, č. 2, §u 16, č. 1 a §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (č. J 127-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 11. ledna 1930, č. Nt XIV 41/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečiny podle §u 14, č. 5, §u 18, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky (č. J 128-III),

kraj. soudu v Jihlavě ze dne 22. listopadu 1929, č. Nt IX 2/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Wagnera pro zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §u 14, č. 4 zákona na ochranu republiky a přestupky podle §§ 312, 488, 491 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 129-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 13. ledna 1930, č. Nt XIV 43/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Jurana a Śliwky pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 130-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 28. prosince 1929, č. Nt XV 1/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přečin urážky na cti podle §§ 488, 491 a 496 tr. z. (č. J 131-III),

kraj. soudu v Komárně ze dne 7. ledna 1930, č. Tk X 502/29, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 16. ledna 1930, č. 398/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro zločin podle §u 15, č. 3 (§ 1) zákona na ochranu republiky (č. J 132-III),

okr. soudu v Táboře ze dne 17. ledna 1930, č. Nt 7/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Křemena pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. J 133-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, jehož 1. odstavcem jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového stran opatření Stálého výboru NSRČ podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha A), kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 136).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání a rozprava o tomto odstavci, jakož i o odst. 2 a 3 dnešního pořadu, jimiž jsou:

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového stran opatření Stálého výboru NSRČ podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha B), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 137).

3. Zpráva výboru soc.-politického o opatření Stálého výboru NSRČ podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha C), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 116).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že jde o projednávání předloh spolu souvisících.

Jsou snad nějaké námitky proti tomuto mému návrhu na sloučené projednávání těchto 3 odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání a rozprava budou tedy podle návrhu sloučeny.

Zpravodaji o odst. 1 pořadu jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Dubický, za výbor rozpočtový p. posl. Rýpar.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929 prodloužena byla účinnost hlavních ustanovení zákona o stavebním ruchu, zejména v tom směru, že pozemky ke stavbám lze vyvlastňovati až do 31. března 1930 a že do téže lhůty lze začíti se stavbou, na kterou je žádáno o státní záruku.

Zároveň byla prodloužena do konce r. 1930 účinnost ustanovení o rozhodčích soudech mzdových a o úlevách stavebních, kdežto úlevy daňové a poplatkové příslušejí stavbám, které budou dokončeny nejpozději do konce března r. 1930 podle novely zákona ze dne 21. března 1929.

Termín 31. března 1930 přichází tudíž v úvahu jednak pro vyvlastňování stavebních pozemků, jednak pro zahájení stavby se státní podporou. Touto podporou jest podle zákona o stavebním ruchu z r. 1927 pouze prostá záruka státu za dlouhodobou hypotekární zápůjčku, zpravidla ve druhém knihovním pořadí, která umožňuje osobám méně zámožným, aby se pustily do stavby, i když ne mohou uhraditi celý stavební náklad vlastními prostředky a obvyklou první hypotékou. Účelem státní záruky je totiž opatřiti stavebníkovi scházející prostředky k úhradě stavebního nákladu, a to až do výše 40% nákladu další hypotekární zápůjčkou, kterou věřitel poskytne nad hranici sirotčí jistoty, protože tato zápůjčka požívá garancie státu.

O rozsahu používání tohoto způsobu podpory svědčí fakt, že částka 120 mil. Kč, do které se mohl stát zaručovati podle zákona z r. 1927, byla podle údajů ministerstva soc. péče úplně vyčerpána již koncem r. 1928 a že z částky 200 mil. Kč podle zákona z r. 1928 a novely z r. 1929 zbývá volných asi 40 mil. Kč, kteroužto částku lze pokládati za dostatečnou k projednání žádostí do konce března t. r.

Státní záruka neposkytujíc zvláštních výhod stavebním družstvům a obcím, je více než dřívější finanční podpora vyhledávána soukromými stavebníky. Podle zákonů z r. 1927 a 1928 udělilo ministerstvo soc. péče do konce r. 1929 státní záruku celkem 2422 soukromým stavebníkům.

Je pozoruhodno, že z tohoto počtu připadá na zemědělce a zemědělské dělníky pouze 173 žadatelů, t. j. asi 7% všech stavebníků. Přes to, že zemědělce a zemědělské dělníky, pokud mají vedlejší zaměstnáni, lze hledati také v jiných kategoriích stavebníků, jest poměrně malá účast zemědělského živlu na státní podpoře velmi nápadná. Příčinou této velmi malé účasti je jednak zemědělská krise, která způsobila, že malý zemědělec a zemědělský dělník není s to, aby uhradil vlastními prostředky alespoň předepsanou čtvrtinu stavebního nákladu, jednak zvláštními poměry na venkově, které vyžadovaly specielního řešení staveb, r. 1930 neboť pravidelně s domovním stavením pořizují se i hospodářské provozovny, na které se, bohužel, zákon o podpoře stavebního ruchu nevztahoval.

Mám za povinnost zdůrazniti, bude-li zákon o stavebním ruchu prodloužen, že bude nutné bráti plný zřetel na poměry v zemědělských obcích, hlavně na domky s malými byty pro deputátníky a domkáře. Až doposud využila dobrodiní zákona hlavně města. Bude spravedlivo věnuje-li se nyní zvýšená péče venkovu a připraví se návrh zákona, který bude respektovati zvláštní poměry zemědělské a vyřeší otázku podpory staveb podle sociálních potřeb zemědělského lidu a podle potřeb jeho bydlení. Jest všeobecně známo, že vrstvy sociálně slabé netrpí nedostatkem bytů pouze ve městech a průmyslových střediscích, nýbrž i v krajích venkovských, kde zejména zaměstnanci zemědělských podniků a osoby, které si chtějí založiti samostatné hospodářství, strádají bytovou nouzí stejně, jako chudé obyvatelstvo městské. Jest tudíž problém opatření bytů pro nejchudší vrstvy obyvatelstva nejvýš aktuelní ve městech i na venkově a vyžaduje - jako zjev, vyskytující se nejen u nás, nýbrž i v cizině - mimořádné pozornosti všech povolaných činitelů, aby byl definitivně vyřešen.

Pokud jde o vyvlastnění stavebních pozemků, jest žádoucno, aby pozemky soukromé, zejména zemědělské, byly co nejvíce chráněny, na druhé straně jest však nutno učiniti opatření, které by bránilo spekulačním cenám stavebních pozemků, které jsou z hlavních překážek zdravého rozvoje stavebního podnikání, zvláště ve větších městech.

Jinak konstatuji, že počet žádosti o státní záruku jeví tendenci spíše vzestupnou a svědčí o tom, že se tento způsob podpory již vžil, a může tudíž býti podle mého přesvědčení vedle úlev daňových a poplatkových trvalou institucí státní podpory pro malobytové stavby vrstev méně zámožných.

Naskýtá se nyní otázka, co bude se staveb ním ruchem dále. V minulém parlamentě jednalo se v odborné komisi bytové o přípravě návrhu bytového zákona, který by definitivně vyřešil ochranu nájemníků a podporu stavebního ruchu. Bylo doporučováno vytvořiti státní bytový fond, z něhož by byly poskytovány přímé levné zápůjčky a anuitní příspěvky na stavby nejmenších bytů a podpory jednou pro vždy v hotovosti při živelních pohromách. Státní bytový fond měl býti dotován především z výnosu postihového práva, z finanční podpory podle zákonů o stavebním ruchu od r. 1919 až do r. 1924. Je nejvyšší čas, aby tyto záležitosti byly urychleně vyřízeny, neboť do konce března není mnoho času.

Veřejnost má právo věděti již nyní, co bude se stavebním ruchem i se zákonem na ochranu nájemníků, neboť jsou to stále velmi důležité problémy našeho hospodářského i sociálního života. (Výborně!)

Soc.-politický výbor posl. sněmovny pojednal o opatření Stálého výboru ve schůzi dne 9. ledna a jednomyslně se usnesl navrhnouti, aby poslanecká sněmovna tomuto opatření dala ústavní schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor zabýval se ve schůzi dne 15. ledna 1930 opatřením Stálého výboru NSRČ podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, a vším co s tím souvisí.

Rozpočtový výbor zabýval se na prvém místě rozpočtovým nákladem, jak mu přísluší.

Poněvadž uvedené opatření Stálého výboru Národního shromáždění nevyžaduje zvýšeného nákladu - neboť opatření toto spokojuje se oněmi 200,000.000 Kč, které byly již jednou slavnou sněmovnou povoleny - neměl rozpočtový výbor žádných námitek proti tomuto opatření Stálého výboru. Ježto byl uváděn pro urychlení vyřízení tak důležité věci, jako je stavební ruch a ostatních věcí s tím souvisících, důvod, aby nenastala zákonná prázdeň, připojil se rozpočtový výbor k usnesení soc.-politického výboru, který tuto záležitost projednal ve schůzi dne 9. ledna 1930, a usnesl se doporučiti slavné sněmovně opatření Stálého výboru NSRČ tak, jak se předkládá, k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 2 pořadu jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Langr, za výbor rozpočtový p. posl. Adámek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Langrovi.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Výbor soc.-politický zabýval se opatřením Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, do 31. března 1930.

Výbor soc.-politický uznal důvody Stálého výboru, poněvadž poměry na bytovém trhu jsou toho druhu, že likvidace zákona o ochraně nájemníků přivedla by velké otřesy do hospodářského a sociálního života širokých vrstev lidových. Zákon o ochraně nájemníků č. 44 bude nutno novelisovati, opraviti, ne však tím způsobem, jak vyžaduje celá řada odpůrců tohoto zákona, nýbrž bude nutno učiniti určitá opatření jako důsledek zkušeností s prováděním dosavadního zákona. (Tak jest!)

Je to zejména ustanovení §u 14 tohoto zákona, kterým se rozšiřují důvody pro majitele domů, aby mohli zvýšiti nájemné a bez výpovědní lhůty vypovídati nájemníky. Je to ustanovení §u 31, které způsobilo, že celá řada bytů, které podléhaly svého času ochraně, byla uvolněna z ochrany, a stává se velmi často, že nájemné z těchto uvolněných bytů je tak horentně vysoké, že naprosto znemožňuje nejen chudému, nýbrž i mírně zámožnému nájemníku takový byt najmouti. Opatření toto ukázalo se velmi drastickým a myslím, že bude nutno, aby zákonodárce snažil se to, co zapříčinilo ustanovení §u 31, nějakým způsobem reparovati. (Výkřiky posl. dr Kalaše.)

Jest jisto, že zákonem o ochraně nájemníků, upraveným takovým způsobem, jako byl upraven poslední novelisací, zaveden byl chaos do poměrů bytových tím způsobem, že vzniklo několik druhů nájemného v domech starých i v budovách, které postaveny byly na základě zákona o stavebním ruchu, tedy poměry, které jsou do budoucna neudržitelné. Bude proto nutno hledati cestu, jak by se upravily.

Proto také výbor soc.-politický je toho názoru, že je potřebí, aby otázka bytová řešila se jednotným dlouhodobým zákonem, který by nás vyvedl z tohoto popřevratového bytového chaosu.

Jelikož, jak již předeslal, uznal výbor soc.-politický důvody, které přiměly Stálý výbor k zatímnímu opatření, doporučuje slavné posl. sněmovně, aby opatření Stálého výboru dostalo se ústavního schválení.

Panem kol. posl. Horpynkou byl podán resoluční návrh, kterým se žádá vláda, aby zákonodárným sborům neprodleně předložila návrh zákona, jenž společně a konečně upravuje všechny otázky bytové - zvláště ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu - aby jej bylo lze projednati ještě před 31. březnem 1930.

Přes to, že se uznává naléhavá nutnost řešiti definitivním způsobem bytovou otázku, není možno přece jen doporučiti návrh p. posl. Horpynky ke schválení, poněvadž musíme ponechati úřadu, resortnímu ministerstvu soc. péče, možnost, aby do určité lhůty připravilo návrh skutečný, takový, který by znamenal definitivní vyřešení této naléhavé sociální otázky.

Proto výbor soc.-politický nemůže doporučiti resoluci pana kol. Horpynky.

Prosím slavnou posl. sněmovnu jménem soc.-politického výboru, aby opatření Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 propůjčila ústavní schválení. (Souhlas.)