Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr Hodáčovi.

Zpravodaj posl. dr Hodáč: Slavná sněmovno! Proti znění opatření, jehož schválení se navrhuje, pronesl hlavní námitky p. kol. dr Macek. Mám za svou povinnost, abych také já uznal, že přes velmi zásadní rozdíly pan kol. Macek také se své strany byl konciliantní a že se umožnila tak dohoda o této věci. A poněvadž byla věc odsunuta na dobu kodifikace, nechci vás zdržovati tím, abych polemisoval s jednotlivými otázkami technického rázu a s otázkami právnické formulace, tím spíše, že právě důležité z nich vlastně v tomto opatření Stálého výboru jsou namnoze i doslovně převzaty z původního zákona z r. 1920, podepsaného tehdejším min. předsedou Tusarem. A nevytýkám na druhé straně panu dr Mackovi, že jeho odporem a prohloubením diskuse bylo jednání prodlouženo. Mám za to, že jest jen dobrým znamením, jestliže jsme se nejevili - byť to bylo v rámci koaličních stran - jako mrtvý mechanismus, nýbrž jako organismus živoucí, v jehož rámci jsou možny spory a diskuse. Já to nepokládám za škodu, nýbrž za pokrok.

Ke dvěma věcem však přece musím zaujmouti stanovisko. Jednou z nich je názor, že Stálý výbor neměl toto opatření činiti. Musím prohlásiti, že rozpočtový výbor by nebyl toto opatření schválil a že by je byl nahradil jiným zákonem, kdyby se nebyl naprosto jasně přesvědčil, že bylo nutno je učiniti.

Velectěně shromáždění! Otázka, máme-li dnes stabilisovanou měnu zlaté devisy čili nic, může býti předmětem teoretického sporu. Jisto je, že naše měna až dosud i při předpisu zákona z r. 1925 byla ustálena v zákonných mezích, jež připouštěly hranici 4.5%, a nyní teprve se zúžuje na hranici dvou zlatých bodů. A mám za to, že tam, kde názor světový byl jednotný, nesměli jsme riskovati, abychom se pro teoretický spor dostali do situace, že bychom byli vyloučeni z účasti na mezinárodní reparační bance.

Uznávám zajímavost vývodů pp. kol. Krebse a dr Roscheho v tomto směru, ale stát, který by se vyloučil z účasti na mezinárodní Reparační bance, mohl by utrpěti těžké škody na svém hospodářství. To jsme nesměli riskovati a mohu říci, že ve své dbalosti, abychom nezadali právu sněmovny, o tak velké věci sama rozhodovati, jsme se ještě přesvědčili, jak autoři Youngova plánu sami jsou toho názoru, že otázka naší účasti na německých reparacích ve smyslu Youngova plánu není sporna. A byť pro mne nemohl býti spor, že my na reparacích vůbec interesováni jsme, tedy přece jen otázka, že autoři Youngova plánu byli toho názoru, že ve smyslu Youngova plánu, poněvadž nemáme pourcentáž, jsme na německých reparacích interesováni nebyli, byla tak závažná, že jsme nemohli riskovati, abychom proto byli vyloučeni z účasti na této reparační bance.

Jen to bylo důvodem, že rozpočtový výbor a jeho majorita schválila toto opatření, neboť jinak mám za to, že i my musíme býti toho názoru, že usnášení a rozhodování o věcech tak dalekosáhlých, tak hluboce zasahujících do majetkových osudů občanů, musí býti vyhraženo sněmovně s největší možností nejpodrobnější a nejdalekosáhlejší diskuse.

Druhá věc, k níž musím zaujmouti stanovisko, jest toto: Bylo řečeno, že není státovkového dluhu. Velectěné shromáždění, kdybychom se postavili na toto stanovisko, stáli bychom na stanovisku plně kontrérním celé měně. My vycházíme z toho, že podklad peněz nemůže býti prohlášení a dluh státu, že jest jím jen statek nebo závazek z výroby a obchodu plynoucí neb založený na papíru, který je opřen vydělanými penězi. Jestliže se vyžaduje, aby stát při přechodném zadlužení do 200 mil. Kč měl spolupodpis bankovního ústavu, nečiní se to proto, že by stát nebyl dobrý za těch 200 mil., nýbrž proto, že žádná zdravá měna na světě nebyla a nemůže býti založena na závazku státu, nýbrž jen a jedině na výrobě, na práci, která jest jejím základem. A kdybychom i připustili, že to může býti u nás jinak, byl by to začátek konce naší měny.

Chtěl bych učiniti ještě sdělení, že - i při nepříznivém poměru obchodní bilance letošního roku - výpočty, které dnes odpoledne skončeny byly ve Státním úřadě statistickém, ukazují, že jsme ukončili tento rok aktivem 497 mil. Kč. Je to jen čtvrtina aktiva, které jsme měli loni, a dává to podnět k tomu, abychom nejvážnějším způsobem uvažovali, jak se vrátiti k aktivům, která jsme měli dříve. Ukazuje to však, že i v této nepříznivé shodě okolností, způsobené hlavně velkým poklesem cen ve vývozu cukru, jsme udrželi aktivum naší obchodní bilance, na níž pro naši měnu tolik záleží.

Slavná sněmovno! Nevidím úkol zpravodajův v tom, abych pronášel řeči tam, kde šlo namnoze o spory teoretické. Prosím vás však, abyste mi dovolili v závěru vzpomenouti, že akt, který dnes konáme, nevyvolává té pozornosti, kterou by snad byl vyvolal jinde. Je to dobré znamení, poněvadž znamená, že neměníme nic, co by se dotklo práv a postavení občanů. Ale přece jen je to důležitý moment, kdy se sněmovna usnáší o zavedení zlaté měny v Československu. A dovolte mi, abych v této památné chvíli nevzpomínal živých, kteří mají na tom podílu, nýbrž abych vzpomenul velké památky muže, jehož působení nejen za života, nýbrž i po smrti tím, co nám zanechal ve svých pravdách, tím výsledkem energie, který nám zanechal, působilo k tomu, že se dnes s dobrým svědomím můžeme usnášeti na tom, co není jenom opatřením rázu finančního, nýbrž co je zároveň velikým činem, který prohlašuje, jak daleko pokročila konsolidace, síla a stálost poměru československého státu. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Dám hlasovati o návrhu výboru, předneseném panem zpravodajem, aby posl. sněmovna toto opatření Stálého výboru schválila.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím opatření Stálého výboru o konečné úpravě československé měny bylo posl. sněmovnou schváleno, a to v ústavou předepsané lhůtě.

Zbývá nám ještě hlasovati o resoluci, otištěné ve zprávě výborové a doporučené p. zpravodajem.

Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jest přijata.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního stran opatření Stálého výboru NSRČ podle §u 54 úst. listiny ze dne 16. října 1929 (k tisku 1, příloha G), kterým se schvaluje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 19. září 1929 (tisk 139).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. Světlík, zpravodajem výboru živnostensko-obchodního p. posl. dr Zadina.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Stálý výbor Národního shromáždění musil se ve své schůzi ze dne 16. října 1929 zabývati dohodou o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem. Dohoda tato byla totiž vládní vyhláškou ze dne 1. října 1929 uvedena v prozatímní platnost a potřebovala parlamentního schválení. Ježto však parlament byl rozpuštěn, schválil podle §u 54 úst. listiny řečenou dohodu Stálý výbor.

Věc sama je tato: Obchodní smlouva mezi Československem a Tureckem sjednána byla dne 31. května 1927 s půlroční výpovědní lhůtou. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.) Této lhůty použilo 25. března 1929 Turecko a 24. září 1929 obchodní smlouvu nám vypovědělo. Podle lausanneské smlouvy mělo Turecko vázána cla, ale smlouva lausanneská 16. srpna 1929 vypršela. Turecko využitkovalo této příležitosti, zvýšilo cla a vypovědělo všecky smlouvy obchodní, které bránily používání jeho nových celních sazeb.

Naše vláda hned po 25. březnu m. r., kdy obchodní smlouva byla vypověděna, zahájila sice jednání o smlouvu novou, ale nová definitivní obchodní smlouva nemohla býti včas sjednána. Nový turecký celní sazebník byl totiž pozdě uveřejněn a nebylo tedy základny pro celně tarifní jednání. A tak nezbylo, než obchodní styky upraviti prozatím na 6 měsíců.

Tento obchodně-politický modus vivendi, jak se prozatímní dohoda v příslušných notách obou vlád nazývá, podepsán byl v Ankaře dne 19. září 1929. Jednání bylo velice obtížné, poněvadž Turci žádali zvýšení dosavadního kontingentu tabáku ze 3 milionů kg na 5 milionů kg ročně. Došlo k dohodě přece, ačkoliv naši vyjednavači měli přímé instrukce, dosíci snížení tohoto kontingentu o 1 mil. kg, tedy na 1 mil. kg cigaretového tabáku půlletně. Došlo k dohodě teprve, když naše republika zaručila Turecku, že za tohoto půl roku, na který byla dohoda učiněna, odebereme 1 milion kg cigaretového tabáku. Podařilo se tedy naší vládě stanovisko své obhájiti.

Jinak modus vivendi nemění dosavadních ustanovení a obě strany poskytují si navzájem nejvyšší výhody. Jednání o definitivní obchodní smlouvu je v proudu a rámcová část je skorem již hotova. Zbývají jen malé diference, které budou urovnány do konce ledna. O části celně-tarifní bude se jednati v Ankaře v únoru, aby smlouva mohla vstoupiti v platnost 25. března t. r.

Podle ústavní listiny potřebují opatření Stálého výboru dodatečného schválení parlamentního. Zahraniční výbor posl. sněmovny musel se proto usnésti na příslušném návrhu.

Ježto schválení obchodně-politického modu vivendi mezi naší republikou a Tureckem bylo v zájmu dobrých našich styků s Tureckem a mělo pouze zabrániti nebezpečnému zmatku bezesmluvního stavu, jménem zahraničního výboru, který věc tuto projednal dnes v dopolední schůzi, činím návrh, aby posl. sněmovna schválila opatření Stálého výboru ze dne 16. října 1929, týkající se úpravy obchodních styků mezi Československem a Tureckem. (Souhlas.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Jako referent výboru živnostenského připojuji se k vývodům kol. referenta zahraničního výboru, který velmi podrobně posoudil celý obsah této rámcové dohody našeho státu s Tureckem o úpravě obchodních styků. Nemám, co bych přičinil k posouzení obsahu této obchodní smlouvy, jen konstatuji, že živnostenský výbor pojednal o této smlouvě na své schůzi dnes dopoledne, ocenil ji jako velmi důležitou pro náš zahraniční obchod a usnesl se doporučiti slavné sněmovně, aby dala k ní souhlas. (Souhlas.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme proto ke hlasování.

Dám hlasovati o návrhu výborů zahraničního a živnostensko-obchodního, předneseném pp. zpravodaji, aby posl. sněmovna toto opatření Stálého výboru schválila.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna schválila opatření Stálého výboru ze dne 16. října 1929, jímž se schvaluje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem ze dne 19. září 1929, a to v ústavou předepsané lhůtě.

Tím vyřízen jest 2., poslední odstavec pořadu.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Po dnešní schůzi koná se schůze výboru iniciativního v jeho místnosti.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Kafku za posl. Zierhuta.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Bistřického za posl. dr Srdínko.

Místopředseda dr Lukavský: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

139. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního stran opatření Stálého výboru NSRČ (k tisku 1, příl. G) podle §u 54 úst. listiny ze dne 16. října 1929, kterým se schvaluje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem ze dne 19. září 1929.

Místopředseda dr Lukavský: Mezi schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

53. Návrh posl. Zeminové, dr Patejdla, Tučného, Špatného a druhů na vydání zákona o státním dozoru na kartely a soukromé monopoly.

55. Návrh posl. Tučného, Bergmanna, Zeminové a druhů, aby byl vydán zákon o nedělním klidu v obchodech, prodejnách a kancelářích.

89. Návrh posl. Kleina, F. Svobody, Bečko a soudr., aby byl vydán zákon o nedělním klidu v obchodech a kancelářích.

105. Návrh posl. Zeminové, Špatného, Bergmanna, Šmejcové a druhů na novelisaci zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé.

106. Návrh posl. Zeminové, Bergmanna, Tučného a druhů, aby byl vydán zákon o zřízení "Státního hospodářského úřadu republiky Československé".

109. Návrh posl. B. Procházky, Bergmanna, Tučného a druhů na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců. (Platový zákon.)

117. Návrh posl. dr Lukavského, dr Zadiny, Staška, Pika, Pechmana, inž. Záhorského a druhů na vydání zákona o koncesní listině železniční společnosti pro výstavbu a provoz českomoravské dráhy Plzeň-Brno s přípojkami, zastoupené inž. Frant. Hofmeistrem, inž. B. Svobodou, inž. Vošickým, Jos. Dvořákem, JUC. B. Myslivečkem a vrch. radou Mášou.

127. Návrh posl. Mašaty, dr Staňka, Berana, dr Zadiny, Petroviče, Ščereckého, Böllmanna, Windirsche, Böhma a druhů na vydání zákona o změně celního sazebníku.

132. Návrh posl. Böllmana, Windirsche, Böhma, Hodiny a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se mění celní sazebník.

Místopředseda dr Lukavský: Iniciativní výbor ve schůzi konané dne 16. ledna 1930 se usnesl přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Výboru rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

11. Návrh posl. Stříbrného a druhů na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o dávce ze zábav.

26. Návrh posl. Špatného, Zeminové, Bergmanna a druhů na doplnění ustanovení §u 72 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

28. Návrh posl. Šeby, Ot. Svobody, Hatiny a druhů na rozřešení osvobození od dávky ze zábav pro podniky sportovní a tělovýchovné.

Místopředseda dr Lukavský: Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

12. Návrh posl. V. Beneše, Jurnečkové, Jaši, Husnaje a soudr. na bezodkladné provedení ošacovací a vyživovací akce školou povinných dětí z rodin nejchudších vrstev obyvatelstva republiky.

23. Návrh posl. dr Lukavského, Ježka a druhů na zrovnoprávnění pensistů změnou některých předpisů o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních, státních a jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích.

34. Návrh posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů na novelisaci zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 396 Sb. z. a n., kterým se zvyšují drahotní přídavky válečných poškozenců.

35. Návrh posl. Bezděka, Sedláčka, Janalíka a druhů, aby letošního roku ještě provedena byla obvyklá akce stravování a ošacování chudých dětí.

36. Návrh posl. Bergmanna, B. Procházky, Tučného a druhů ve věci výplaty mimořádných remunerací státním zaměstnancům.

37. Návrh posl. B. Procházky, Bergmanna, Tučného a druhů na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

48. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky, Pechmanové a druhů na vybavení státních zaměstnanců z dluhů.

111. Návrh posl. Hrubého, Kuhnové, Barši a soudr., aby byl vydán zákon o podporování nezaměstnaných z prostředků státních.

Místopředseda dr Lukavský: Výboru zdravotnickému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

13. Návrh posl. Pika, Hummelhanse, inž. Nečase a druhů ve věci svolání ankety o aktuelních otázkách tělovýchovy a sportu v republice Československé.

Místopředseda dr Lukavský: Výboru zemědělskému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

22. Návrh posl. Petroviča, Kaliňáka, Zajíca a druhov na vydanie zákona o predlžení zákona zo dňa 26. apríla 1924, č. 87 Sb. z. a n., o úprave uživania niektorých pastvín na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

33. Návrh posl. Bečku, inž. Nečasa, Husnaji, dr Markoviča a súdr. na predľženie platnosti zákona č. 87 Sb. z. a n. zo dňa 26. dubna 1924, ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi v ročných pastevných obdobiach 1924-1929.

Místopředseda dr Lukavský: Výborům zemědělskému a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

25. Návrh posl. Pika, Nového a soudr. na dokončení regulace řeky Mže v Plzni.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 23. ledna 1930 o 3. hod. odpol. s

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového stran opatření Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha A), kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 136).

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového stran opatření Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha B), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 137).

3. Zpráva výboru soc.-politického o opatření Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929 (k tisku 1, příloha C), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 116).

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového stran opatření Stálého výboru podle §u 54 ústavní listiny ze dne 22. října 1929 (k tisku 1, příloha H) o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 135).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.