Kurťak se nedohodne se žádnou vládou Československé republiky, to jest skutečnost. Jemu jeho autonomie pro Podkarpatskou Rus sloužila k tomu, aby po kolejích, které mezi Podkarpatskou Rusí a Budapeští neshnily, nezrezivěly, mohl tuto svobodu odvézti do Pešti a nás aby mohl přivésti pod jařmo, v němž jsme byli tisíc let. Posl. Kurťak již 4 léta čte takové spisy o našem otroctví a sám jest nejhorším agentem a sám mluví jménem Podkarpatské Rusi v parlamentě Československé re publiky.

Do dneška nenašel se člověk, jenž by ukázal pravdu, že tribuna sněmovní není pro lež, nýbrž pro spravedlnost. Nikdo neslyšel za celé období parlamentního života, že by byl někdo řekl, že to všechno, co mluví Kurťak, jest nestydatou lží, které my sedláci od dnešního dne nebudeme trpěti, a za následky toho bude pan posl. Kurťak odpovídati před soudem samého lidu.

Nikdo neříká, že není drobných chyb, malých nedorozumění na Podkarpatské Rusi. Pro Podkarpatskou Rus jest pouze nutností, že se ještě dlouho, 20, 30, 50 let musí pracovati, aby se povznesla na náležitou úroveň kultury a hospodářství. Ale toho nelze učiniti za 5 nebo 10 let. Kdyby pan Kurťak v době připojení Podkarpatské Rusi k Československé republice byl složil přísahu, kterou ještě do dneška Československé republice nesložil, a byl se stal učitelem našich dětí, jest možné, že byl by býval našemu lidu prospěšný a pak byli by ho možná ctili. Tehdy byl by býval přinesl karpatoruskému lidu větší prospěch než nyní, neboť díky své politice pobouřil náš lid, zdržel naši výchovu, zeslabil naše hospodářství. Jest divné, že jest mnoho bratří Čechů slabého ducha, kteří se domnívají, že Kurťak mluví jménem karpatoruského obyvatelstva.

Slavná sněmovno! V nedaleké budoucnosti bude zřejmo celému světu, že karpatoruský dobrodušný lid půjde úplně jako jeden muž v mezích tak zvaných státotvorných stran a že se tento lid sbratří co nejvřeleji s lidem československým. Nedivte se, že se to do dneška nestalo, neboť tento lid musel projíti tisíciletým maďarským útiskem, ale přece krásně zachoval svůj jazyk, naši krásnou řeč a slovanskou národní ideu.

Nezapomínejte, pánové poslanci, že v letech 1912, 1913 a 1914, v době pronásledování ruského hnutí v Marmaroši, skrýval se pod praporem náboženství duch ujařmeného lidu Podkarpatské Rusi. Tehdy tam byl Kurťak, jenž sloužil maďarským špehounům a četníkům, v jeho očích ruští lidé tloukli se po žalářích. Tehdy Kurťak jako lidový učitel nevyšel vstříc tomu nešťastnému ruskému obyvatelstvu, jež bili maďarští četníci. Kde byl tehdy pan Kurťak? A dělo se to v jeho okrese, v jeho obcích.

Na konci své řeči prosím vládu Československé republiky, aby věnovala pozornost těmto několika slovům, která ukazují na potřeby, jež nestrpí průtahu v našem životě na Podkarpatské Rusi.

Především podporujte nás, povznášejte naši osvětu, stavte nám školy, vychovávejte nám studenty, pomozte nám, abychom dostali svou inteligenci, své učitele. Co máme ze škol, nemáme-li učitelů, pocházejících z lidu, nikoliv z maďarských agentů. Pomozte nám v našem hospodářství, proveďte lesní a pozemkovou reformu tam, kde ještě nebyla provedena.

Naše požadavky jsou minimální. Nežádáme nic, co by bylo nemožné. Vláda Československé republiky udělala nám vše, co bylo možné, ale my, sedláci, především žádáme, aby zároveň s pomocí po stránce hospodářské šla také pomoc kulturní. Bez kultury, bez vědy jest zbytečná pomoc hospodářská.

Konče své vývody prohlašuji, že všech těchto služeb, které poskytla vláda Československé republiky Podkarpatské Rusi, náš lid za celý svůj život nikdy nezapomene, bude jí vždy vděčný, a to jest zásadou naší autonomní Podkarpatské Rusi. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji další projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem: na včerejší a dnešní schůzi p. posl. Zápotockému; na dnešní schůzi p. posl. Prokešovi a dr Marešovi pro neodkladné záležitosti.

Od vlády došlo sdělení. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 18. prosince 1929, č. j. 6952/1076 S-29 m. r., přehled o vzájemném zastupování členů vlády při podepisování zákonů a nařízení podle ustanovení §u 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., dále v případě nepřítomnosti v ministerské radě, ve vedení resortní agendy a pod.: ministra dr Beneše zastupuje předseda vlády Udržal, ministra dr Slávika zastupuje ministr dr Viškovský, ministra dr Engliše zastupuje ministr dr Matoušek, ministra dr Dérera zastupuje ministr dr Meissner, ministra dr Meissnera zastupuje ministr dr Dérer, ministra dr Matouška zastupuje ministr dr Engliš, ministra Mlčocha zastupuje ministr dr Franke, ministra inž. Dostálka zastupuje ministr dr Šrámek, ministra Bradáče zastupuje ministr dr Spina, ministra dr Viškovského zastupuje ministr dr Slávik, ministra dr Czecha zastupuje ministr Bechyně, ministra dr Spinu zastupuje ministr Bradáč, ministra Bechyně zastupuje ministr dr Czech, ministra dr Franke zastupuje ministr Mlčoch, ministra dr Šrámka zastupuje ministr inž. Dostálek.

Místopředseda Stivín: Předseda vlády sdělil dále přípisem ze dne 19. prosince 1929, č. j. 16.867/1929 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.

Došel vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda mezi republikou Československou a Dánskem, sjednaná výměnou not ze dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18. ledna 1925, na Gronsko.

Místopředseda Stivín: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Polívku, Hrušovského a druhov vláde o hroziacej katastrófe nezamestnanosti v Gemeri (Muránskej, Štítnickej a Šajavskej doliny),

posl. Suroviaka a druhov vláde o prenajatie nosičskej služby v obvode košického riaditeľstva štátnych železníc.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

29. Zpráva výboru rozpočtového stran opatření Stálého výboru NSRČ (k tisku č. 1, příl. I.) podle §u 54 úst. listiny ze dne 7. listopadu 1929, o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

14. Interpelace:

I. posl. Čuříka, dr Labaje a druhů předsedovi vlády o nezákonném postupu při odvolání řady členů představenstva a dozorčího výboru a jich náhradníků v Okresních nemocenských pojišťovnách na Moravě a ve Slezsku, kteří byli řádně jmenováni na návrh Odborové Ústředny křesť. sociální v Brně, Nová 8 schválený po dohodě se svazy nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovnou v Praze,

II. dr Patejdla, Bergmann a druhů min. financí o nesprávných srážkách daně důchodové u státních zaměstnanců a zadržování vrácení přeplatků,

III. posl. Špatného, Zeminové a druhů vládě o jednacích řádech pro zemská a okresní zastupitelstva a výbory,

IV. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů min. zemědělství o nespravedlivém provedení systemisace zaměstnanců agrárních (zcelovacích) úřadů na Moravě,

V. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti a zemědělství o záborovém velkostatku Geisy Andrássyho v obcích na východním Slovensku,

VI. posl. dr Patejdla, Davida, Šeby, Richtra a druhů min. vnitra o nepovolávání četnických strážmistrů z řad legionářů do kursů pro výchovu velitelů stanic,

VII. posl. dr Patejdla, Davida. Šeby, Richtra a druhů min. vnitra o poškození legionářů neprováděním § 25 platového zákona,

VIII. posl. Sladkého, B. Procházky a druhů min. železnic o přenesení společné pohraniční stanice z Petrovic do Žebrzydovic,

IX. posl. Mikuláše, Zeminové, Špatného, Knejzlíka, Hrušovského, Polívky a druhů vládě o dokončení pozemkové a lesní reformy,

X. posl. Mikuláše, Svobody, Knejzlíka a druhů min. zemědělství o poměrech t. zv. rustikálních rybničních hajných u správy stát. lesů a statků v Třeboni,

XI. posl. Davida, Pechmanové, Tykala a druhů min. školství a nár. osvěty o stavbě nové budovy pro stát. gymnasium v Ml. Boleslavi,

XII posl. Sladkého, Davida a druhů min. financí o zachování slezského finančního ředitelství v Opavě,

XIII. posl. Knejzlíka, Procházky, Malého, Fialy a druhů min. železnic o postavení obytných domů pro železniční zaměstnance v Přerově na Moravě,

XIV. posl. Knejzlíka a druhů min. školství a národní osvěty o vysílání komisí ke zjištění nevhodného umístění českých občanských škol menšinových na sev. Moravě,

XV. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti o přeložení trestnice z Mírova do Illavy u Leopoldova,

XVI. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů min. veř. prací o definitivním ustanovení pevného bodu pro stavbu přehrady na řece Březné u Hoštejna na sev. Moravě a neodkladném zahájení řízení, aby se stavbou mohlo býti započato,

XVII. posl. Sladkého, Davida a druhů min. železnic o stavbě domů obytných pro železniční zaměstnance v Mor. Ostravě, Bohumíně, Petrovicích a Kadani v Čechách,

XVIII. posl. Sladkého, Davida a druhů vládě o ponechání Slezského pozemkového a komunálního úvěrního ústavu v Opavě,

XIX. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů předsedovi vlády o povolování stavebních subvencí ministerstvem soc. péče v Praze,

XX. posl. Bergmanna a druhů vládě ve věci provádění pozemkové reformy na velkostatku Brandýs n. Labem,

XXI. posl. Tučného, Procházky, Lance a druhů min. vnitra, spravedlnosti a soc. péče o protizákonném obsahu jednostranně uplatňovaných pracovních smluv.

XXII. posl. dr Patejdla, Tučného a druhů min. vnitra o zjišťování politické příslušnosti dělnictva policejním ředitelstvím v Praze.

Místopředseda Stivín: Mezi schůzí byl tiskem rozdán Zápis o 1. (ustavující) schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Mezi schůzí byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

23. Návrh posl. dr Lukavského, Ježka a druhů na zrovnoprávnění pensistů změnou některých předpisů o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních, státních a jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích.

24. Návrh posl. Pika, Nového a soudr. na dokončení regulace řeky Mže v Plzni.

25. Návrh posl. Špatného, Zeminové, Bergmanna a druhů na doplnění ustanovení §u 72 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

28. Návrh posl. Šeby, Ot. Svobody, Hatiny a druhů na rozřešení osvobození od dávky ze zábav pro podniky sportovní a tělovýchovné.

33. Návrh posl. Bečku, inž. Nečasa, Husnaja, dr Markoviča a súdr. na predlženie platnosti zákona č. 87 Sb. z. a n. zo dňa 26. dubna 1924, ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi v ročných pastevných obdobiach 1924 až 1929.

Místopředseda Stivín: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Benešově u Prahy ze dne 18. prosince 1929, č. T 628/28, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky pro přestupek podle §u 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 91-III),

kraj. soudu v Moravské Ostravě ze dne 14. prosince 1929, č. Nt XIV 27/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Zápotockého pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 92-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 12. prosince 1929, č. Nt 55/29, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 16. prosince 1929, č. 10.556/29, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 93-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 5. prosince 1929, č. Tk X 5047/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro zločin podle §u 214 tr. z. (č. J 94-III).

Místopředseda Stivín (zvoní): Pan posl. Vallo pronesl ve své dnešní řeči výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ony z těsnopisecké zprávy.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v sobotu dne 21. prosince 1929 v 9 hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 6. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.