Přítomni:

115 senátorů podle presenční listiny.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Tisk 902. Návrh sen. Filipínského a soudr. na vyšetření a poskytnutí bezodkladné pomoci živelní pohromou postiženým okresům Tišnov, Boskovice a Brno.

Tisk 903. Návrh sen. Časného, Petříka, Zimáka a soudr. na vyšetření a poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou.

Tisk 904. Návrh sen. Koutného a soudr., aby byla urychleně poskytnuta výpomoc obyvatelstvu v Lipově, Dubňanech, Mutěnicích, Kyjově, Kostelci u Kyjova, Čeložnicích, které postiženo bylo krupobitím a průtrží mračen.

Tisk 905. Návrh sen. Donáta, dr. Šrobára. Vraného, Sáblíka a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami v letošním roce.

Tisk 906. Návrh sen. Jílka, Koukala, dr. Krupky a druhů na udělení nouzové podpory živelní pohromou postiženým okresům jihozápadní Moravy.

Tisk 907. Návrh sen. Podobu a spol. na okamžitů štáťnu pomoc povodňou po

škodeným v obciach: Horňany, Bobot-Lehota, Farkaška a v ich okolí v okrese bánovskoTn na Slovensku.

Tisk 908. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Chustu ze dne 9. ledna 1929, č. j. Nt 41/28, za souhlas k stíhání sen. Bodnara pro přečin ublížení na cti podle §u 2 zák. či. XLI z r. 1914 (č. 8156/29 předs.)

Tisk 909. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Olomouci ze dne 30. října 1928, č. j. Nt 67/28, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro přečin podle §u 14, č. 1, 5 zákona na ochranu republiky č. 50/23 (č. 7317/28 předs.)..

Tisk 910. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. ledna 1929, č. j. T XIII 5/29/3, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 8022/29 předs.).

Tisk 911. Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu koží, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání.

Tisk 912. Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání.

Tisk 913. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní a plavební smlouva sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců v Praze dne 14. listopadu 1928,

Tisk 914. Zpráva kulturního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze (tisk 901).

Tisk 915/1. Interpelace sen. Hrejsy a spol. k vládě republiky Československé v záležitosti rušení katastrálních měřických úřadů..

Tisk 915/2. Interpelace sen. Fr. Nováka, Pavelky a druhů panu ministru železnic o změně vládního nařízení ze dne 9. března 1927, čís.15 Sb. z. a n.

Tisk 915/3. Interpelace sen. Píchla dr. Kloudy a druhů vládě republiky Československé o porušování předpisů vládního nařízení č. 15 z r. 1927 orgány státní správy.

Tisk 915/4. Interpelace sen. Plamínkové a spol. na pana ministra školství a národní osvěty v záležitosti ohrožení jednoročních učebných kursů (t. zv. IV. ročníků) při měšťanských školách.

Tisk 915/5. Interpelace sen. Klofáče, Klečáka a druhů panu předsedovi vlády a spolu ministru národní obrany o vyzvědačství kapitána Jar. Falouta.

Tisk 915/6. Interpelace sen. Havránka a druhů vládě republiky Československé o přeřazení města Nového Bohumína do skupiny "B" činovného.

Tisk 915/7. Interpelace sen. Havránka a druhů panu ministru vnitra ohledně přiznání diet úřednictvu přeloženému z Opavy k okresním úřadům a do Brna.

Tisk 915/8. Interpelace sen Šolce, dr Kloudy a druhů panu ministru školství a národní osvěty o desolátním stavu budovy státního gymnasia v Ml. Boleslavi.

Tisk 915/9. Interpelace sen. Šolce, dr. Kloudy a druhů na pana ministra školství a národní osvěty ve věci stavby budovy státního reálného gymnasia v Jilemnici.

Tisk 915/10. Interpelace sen. Wagnera. Havránka a spol. na pana ministra železnic v příčině zhoršeného rychlíkového spojení měst Kutné Hory, Čáslavě a měst Českomoravské vysočiny s hlavním městem Prahou.

Tisk 915/11. Interpelace sen. Wagnera, Šťastného, Plamínkové a spol. na pana ministra vnitra v příčině nezákonného výnosu vládního komisaře města Kutné flory, dr. Skalický, k zaměstnancům této obce vydaného, jímž se jim zakazuje účast na volební agitaci.

Tisk 915/12. Interpelace sen. Wagnera, Hubky a spol. vládě republiky Československé v příčině zadávání dodávek cídících prostředků, zejména mýdla a sody, malým živnostenským výrobcům.

Tisk 915/13. Interpelace sen. Beutela, Niessnera a soudr. na pana ministra sociální péče stran jmenování do nemocenských pojišťoven.

Tisk 915/14. Interpelace sen. Reyzla, Niessnera a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran zamyšlené změny ustanovení o náboženských otázkách školských.

Tisk 916. Návrh sen. Jokla, Polacha a soudr. stran bezodkladného vydatného nouzového opatření pro obce politického okresu Bílovce v zemi Moravskoslezské, jež postiženy byly strašlivou živelní katastrofou.

Tisk 917. Návrh sen. Scholze a soudr. na poskytnutí vydatné pomoci obcím okresu Město Libavá, jež byly nepohodou těžce poškozeny.

Tisk 918. Návrh sen. Scholze a soudr. na poskytnutí vydatné pomoci obcím okresů Vítkov a Odry, jež byly nepohodou těžce poškozeny.

Tisk 919. Vládní návrh zákona o ochraně osob oprávněných požadovati výživu.

Tisk 920. Usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu (tisk sněm. 1223, 1350 a 1700) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 445 a 476) o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva.

Tisk 921. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2197), kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře (tisk 2215),

Zápisy o 177. a 178 schůzi senátu Národního shromáždění republiky Česko-slovenské vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. semaforem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Tisk 902. Návrh sen. Filipínského a soudr. na vyšetření a poskytnutí bezodkladně pomoci živelní pohromou postiženým okresům Tišnov, Boskovice a Brno.

Tisk 903. Návrh sen. Časného, Petříka, Zimáka a soudr. má vyšetření a poskytnutí státní pomoci postiženým živelní pohromou.

Tisk 904. Návrh sen. Koutného a soudr., aby byla urychleně poskytnuta výpomoc obyvatelstvu v Linově. Dubňanech, Mutěnicích, Kyjově, Kostelci u Kyiova, Čeložnicích, které postiženo bylo krupobitím a průtrží mračen.

Tisk 905. Návrh sen. Donáta. dr Šrobára, Vraného, Sáblíka a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami v letošním roce.

Tisk 906. Návrh sen. Jílka, Koukala, dr. Krupkv a druhů na udělení nouzové podpory živelní pohromou postiženým okresům jihozápadní Moravy.

Tisk 907. Návrh sen. Podobu a spol, na okamžití! štátou nornoc povodňou 00-škodeným v obciaeh: Horňanv. Bobot-Lehota, Farkaška a v ich okolí v okrese bánovskom na Slovensku.

Tisk 916. Návrh sen, Jokla, Polacha a soudr. stran bezodkladného vydatného nouzového opatření pro obce politického okresu Bílovce v zemi Moravskoslezské, jež postiženy byly strašlivou živelní katastrofou.

Tisk 917. Návrh sen. Scholze a soudr. na poskytnutí vydatné pomoci obcím okresu Město Libavá, jež byly nepohodou těžce poškozeny.

Tisk 918. Návrh sen. Scholze a soudr. na poskytnutí vydatné pomoci obcím okresů Vítkov a Odry, jež byly nepohodou těžce poškozeny.

Tisk 824. Návrh sen. dr Törkölyho a spol. na vydanie zákona o sčítaní rudu.

Tisk 825. Návrh sen. dr Törkölyho a spol. na vydanie zákona o právě spolčovacom.

Tisk 893. Návrh sen. dr Brunara a soudr. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.

Tisk 869. Návrh sen. Hrejsy a spol. má změnu a doplnění zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Tisk 873. Návrh sen. Bartla a soudr. na vydání všeobecného pensijního zákona.

Tisk 884. Návrh sen. Donáta, dr. Baxy, Lukeše, dr. Karasa, Luksche, inž. Klimko, Stolberga, Thoře, Prause a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. zák. a nař. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Tisk 883. Návrh sen. Millera, dr. Brabce, dr. Němce, inž. Bečky, dr. Baxy, dr. Fáčka, Dyka a druhů na poskytnutí podpory a slevy daní závodům školkařským.

Tisk 888. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí podpory a daňových úlev zemědělcům poškozeným zmrznutím bramborové sádě.

Tisk 895. Návrh sem. dr. Hellera a soudr. na úpravu služebních platů úředníků, zřízenců, kancelářských pomocných sil a pomocných zřízenců, ustanovených u soudu.

Tisk 899. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Slámy, Pa<styříka, Trčky, Kotrby a dru-hov, aby bolo nariadené vládou, že by města s veřejnými porážkami sriaďova-Iv súčasme s porážkou, masnou tržnicou, chladiamou, mraziarňou, črievarňou, držkárnou atď., tiež povinné kožné skladiště na konzervovánie a aukčně zpra-covamiie kozí, pochádzajúcich z miest-rrvch a okolných, zverolekársky pre-hliadnutýoh porážok.

Tisk 900. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Slámy. Pastvříka, Trčky, Kotrby a druhov v příčině odstraněni a, připadne zmiermenia daňových bremien stavu másiarsko-udenárskaho.

Tisk 758. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, Olejníka, Roháčka a spol., aby vládě bylo uloženo přispěti úpravou cel a jinými vhodnými opatřeními k odstranění odbytové a výrobní krise živočišné výroby.

Nebude-li námitky, přesuneme pořad jednání, a to jako první předmět budeme projednávati třetí bod pořadu, jímž je:

(Námitky nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jejím nadpisem, jakož i s úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, i s tou malou korekturou tiskové chyby v první větě, jak ji navrhl pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Nyní budeme projednávati další bod, jímž je:

V našem národě hrálo divadlo vůbec daleko větší úlohu, než snad u jiných národů, jmenovitě v době našeho t. zv. národního probuzení. V té době náš lid slyšel s jeviště po prvé vlastně čistý spisovný jazyk, a i když slyšel divadlo v lidové formě jazykové, učil se přece jen lásce ke svému jazyku a ke své rodné zemi. Divadlo jej povznášelo a v největším počtu případů také zušlechťovalo.

Počátky našeho divadelnictví byly velice skromné, byly to chudé kočující společnosti a divadla loutková. Ovšem, že se vzrůstem našeho národního života i s kulturním rozvojem dostavily se snahy po vyšší scéně. Tyto snahy vyvrcholily v našem Národním divadle.

Pokusy o Národní divadlo české datují se již z r. 1845. Mělo se za to, že bude možno zříditi českou scénu vyšší kulturní umělecké úrovně pomocí stavů českých. Ale když z úřední strany kladly se tomu rozmanité průtahy v cestu, tedy dne 7. září 1856 z podnětu dr. Františka Ladislava Riegra došlo k založení svépomocného sboru pro postavení Národního divadla. A je známo, že velikou obětavostí našeho národa sešlo se dostatečně prostředků, aby Národní divadlo mohlo býti postaveno. Již slavnost položení základního kamene k Národnímu divadlu znamenala velikou národní manifestaci. Také první představení r. 1881 v právě dostavěném Národním divadle bylo v kulturním našem životě velmi významnou událostí. Katastrofální požár, který brzy potom zničil první Národní divadlo, měl za následek, že ještě s větší horlivostí byly konány sbírky na ně, takže již r. 1883 mohlo býti nové Národní divadlo otevřeno. Národní divadlo, sbírky na ně, jeho otevření a vše, co s ním souviselo, tenkráte dalo se pod heslem "Národ sobě", to je nejenom že národ sám toto divadlo vybudoval, nýbrž bylo v tom také pro budoucnost heslo, aby Národní divadlo mělo zřetel především k našemu domácímu umění, k jeho povznesení a rozvoji;

Ovšem i Národní divadlo neobešlo se v dalším vývoji bez finančních obtíží a také v umělecké výši, jakož i v jeho snahách objevovaly se rozmanité peripetie. Nicméně nelze neuznati, že jeho zásluhy o náš kulturní život jsou veliké. Umožnilo rozvoj hudebního i dramatického umění, representovalo velice často naše umělecké snahy, zvláště před cizinou. A tak je možno říci, že přes leckteré výtky, které bylo možno našemu Národnímu divadlu v minulosti činiti, povznášelo národ, zušlechťovalo jej a vychovávalo umělecky.

Zestátnění Národního divadla bude znamenati vyvrcholení jeho osudu. Národní divadlo stane se representantem, našeho státu, bude zabezpečeno hospodářsky a bude mu dána možnost klidného dalšího vývoje uměleckého. Ovšem i toto zestátnění znamená také závazek morální povinnosti. Máme pevnou naději, že v příštím vývoji bude se Národní divadlo skutečně říditi heslem "Národ sobě" a že bude pečovati především o rozvoj a pokrok našeho národního uměni, a za druhé že toto heslo "Národ sobě" bude vykládati tak, aby Národní divadlo stávalo se, pokud možno, přístupným nejširším vrstvám.

Jestliže zde mluvím o našem národním umění, nemá to znamenati uzavírání se před cizími proudy. Má tím vším býti řečeno, že považujeme za zbytečné, honiti se za každou čemu za novotami jenom proto, že tu běží o novoty, a že divadlo tak velikého významu nemá experimentovati z chvilkových rozmarů, nýbrž že má plánovitě pěstovati nejvyšší umění hodné ochrany státu a vhodné k tomu, aby representovalo umělecké snahy našeho státu v cizině.

Divadla, která mají velmi vysoké umělecké snahy, nezřídka jsou pasivní. A to se jevilo i v minulosti našeho Národního divadla. Odtud, jakož i ze snahy zabezpečiti je pro příště, zabezpečiti mu také umělecký klidný rozvoj, vznikly snahy po zestátnění, které se objevují hned po převratu. Nezřídka má se za to, že zestátnění takovýchto uměleckých institucí může znamenati snížení umělecké úrovně následkem jakéhosi zbyrokratisování. Ale máme velice mnoho příkladů, že divadla státní zaujímají skvělé místo v uměleckém rozvoji takového státu nebo národa. Nebudu zde příklady toho jmenovati, poněvadž jsou velice dobře známy. Takový klid bezpečné organisace, jakož i ovzduší trvale fungující správy i finanční bezpečnost mohou vytvořiti tradici uměleckou, tradici v činnosti a vésti k soustavnému zdokonalování. Snaha, takovýmto způsobem zabezpečiti maše Národní divadlo, jistě vedla také k tomu, aby vláda podala osnovu zákona o zestátnění Národního divadla, kterážto osnova byla schválena posl. sněmovnou ve schůzi dne 21. března 1929. Příležitost k převzetí Národního divadla do státní správy dává sám zákon o veřejné správě, který umožňuje převzíti některé dosavadní zemské ústavy do správy státní. Jestliže u Národního divadla se to děje zákonem, je to pochopitelno při velké důležitosti tohoto ústavu a konečně také je to pochopitelno ze snahy, aby stát byl uveden zcela bezpečně do všech právních poměrů Národního divadla. Tento zákon jest ovšem jen rámcový. Jeho podstatou je, že stát přejímá administrativní a hospodářskou správu, jakož i umělecký provoz Národního divadla s právem používati budov a jiných věcí, které slouží k jeho účelu. Úprava vlastnických poměrů k budovám Národního a Stavovského divadla byla dosti zdlouhavá a komplikovaná. Zákon ovšem vyhrazuje, že za užívání budov nemá býti knihovním vlastníkům placena žádná náhrada. Za to zavazuje se stát, že bude nésti náklady na uměleckou činnost Národního divadla, pokud nebudou hrazeny vlastními jeho příjmy. Také přejímá stát dosavadní závazky země České, jak existují v den účinnosti zákona k zaměstnancům, jakož i povinnosti zemského správního výboru podle pensijního řádu pro zaměstnance Národního divadla. Také v jiných právních poměrech, vztahujících se k Národnímu divadlu, vstupuje stát místo země České. Osnova zákona vyslovuje jen princip převzetí Národního divadla do správy státní, kdežto podrobnosti celé organisace a další provoz Národního divadla ponechává nařízení ministerstva školství v dohodě se zúčastněnými ministry. Táto věc bude velmi důležitá a na jejím správném rozřešení bude záviseti vlastně budoucí osud Národního divadla. V kulturním výboru jsme požádali zástupce ministerstva školství, aby o úmyslech ministerstva školství v tomto ohledu alespoň částečně nás informoval. Z těchto informací vyplývá, že ministerstvo školství zamýšlí jako první instanci stanoviti šéfy opery a činohry, jimž by byla ponechána také jistá finanční samostatnost k uměleckému vedení, a administrativa že má býti v této prvé instanci svěřena administrativnímu řediteli. Umělecké poradní sbory dosavadní mají zůstati zachovány. Druhou instancí má býti intendant, přičleněný k ministerstvu školství a národní osvěty, který by znamenal vrchní rozhodování v obou sférách i té umělecké i té hospodářské. Tento intendant má býti chráněn pokud možno od politických vlivů, jakož i od toho, aby nebyl zatěžován vztahy, které by ohrožovaly jeho samostatné rozhodování umělecké.

Třetí instancí má býti ministerstvo školství a nár. osvěty, které by se ovšem omezilo na nutnou kontrolu, zvláště také v tom smyslu, aby umělecká úroveň Národního divadla neklesla. Bude rozhodovati jmenovitě tam, kde nemohou rozhodnouti ani oba šéfové, tedy opery a činohry, ani intendant. Týká se to jmenovitě státního rozpočtu. Také státně-politické otázky bude rozhodovati ministerstvo školství a nár. osvěty samo.

Konečně čtvrtou instancí má býti jakási meziministerská komise pro otázky, které přesahují kompetenci ministerstva školství a nár. osvěty. Tu by šlo hlavně o otázky finanční, správu budov, majetnictví budov atd.

Ministerstvo školství samo uznává, že správa Národního divadla musí míti jistou volnost, elasticitu, a že nesmí býti zbyrokratisována. Je to docela přirozené, poněvadž umění nedá se nikde vměstnati do paragrafů.

Zestátnění Národního divadla bude se týkati také sociálně značného počtu osob, bude se dotýkati totiž asi 700 osob. Z těch dosavadní zemští zaměstnanci budou převzati. Je to však jen asi 47 osob. Ostatní osoby jsou smluvní. Neodvažuji se rozhodovati, do jaké míry má býti rozšířeno toto převzetí do státních služeb. Domnívám se, že mnozí umělci sami by si nepřáli, aby byli zestátněni a, zařazeni do nějakých úřednických kategorií. Avšak pro některé kategorie zaměstnanců snad by se to převzetí do státních služeb hodilo. Týká se to jmenovitě sboru a zvláště orchestru, do něhož přijímáni jsou již hotoví umělci, a, kde je zájem o to, aby byli udrženi. Skutečně také u některých velkých divadel, jako v Drážďanech a Berlíně, členové orchestru jsou státními zaměstnanci. V našem Národním divadle čítá orchestr 96 členů.

Všichni zaměstnanci Národního divadla jistě budou počítati jmenovitě s tím, že stát objeví se vůči nim generosním a že je hmotně zabezpečí, že jim jmenovitě propočítá léta a že je zabezpečí pro stáří. Referent ministerstva školství v kulturním výboru nám slíbil, že ministerstvo školství samo počítá s tím, že bude jeho povinností; aby udělalo něco pro staropensisty, jichž postavení je skutečně velmi ubohé. Stát bude musiti hraditi také schodek dosavadního pensijního fondu, poněvadž ten je pasivní. Dále asi budou musiti býti příští pense upraveny percentuelně k platům aktivním, jak je to u státních zaměstnanců. V kulturním výboru byla ještě debata o rozmanitých jiných otázkách, které s divadelnictvím souvisejí, zvláště o organisaci divadelních subvencí, o lidových představeních, které mají zpopularisovati divadla atd.

O tom všem nebudu se zde zmiňovati a končím přáním, aby zestátnění Národního divadla vedlo opravdu ke zvýšení umělecké úrovně, ke zlidovění Národního divadla a k tomu, aby napříště bylo Národní divadlo proniknuto skutečně národním duchem tak, aby to heslo "Národ sobě" nebylo jenom pouhými slovy. Doporučuji zákon k přijetí tak, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou, spolu s resolucemi, které jsou k němu připojeny. (Souhlas.)

Slavný senát jistě nečekal, že by Národní divadlo v nové správě stalo se aktivní, ba nezatajujeme si, že dosavadní schodek spíše vzroste, než by byl snížen.

Jestliže rozpočtový výbor přece navrhuje slavnému senátu, aby divadlo toto bylo převzato, pak je to z toho důvodu, že je přesvědčen, že scéna státní musí býti ryze umělecká a že nová správa má za úkol zvýšiti umělecký význam divadla, a nikoli jej snad snižovati ziskuchtivými podniky.

Následkem toho dosavadní schodek vzroste, neboť nechceme, aby scéna státní hověla vášním ulice, nýbrž aby v první řadě pěstovala umělecká cítění jak u autorů, tak u výkonných sil, a podle toho také jejich umění honorovala. Dosavadní schodek ročních asi 10 milionů, bude pravděpodobně spíše růsti než se snižovati, úhrada jeho pro r. 1930 již bude vzata do rozpočtu, neboť převzetí divadla má býti 1. ledna 1930. Proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby osnova, jak se na ní poslanecká sněmovna byla usnesla, byla senátem přijata. (Souhlas.)

Do schůze senátu dostavil se pan ministerský předseda a přihlásil se ke slovu. Uděluji mu je. (Hluk. - Zvoní.)

Prosím o klid!

Již dne 4. června t. r. měl jsem čest prohlásiti v poslanecké sněmovně, že proti poplašným zprávám v novinách mohu ujistiti, že nebyla ztracena žádná listina, že nebylo nic odcizeno ani ničeho zneužito, co by mohlo jakýmkoli způsobem ohroziti bezpečnost státu, ba, že nebylo nic zpronevěřeno, co by mohlo ohroziti i jen práce směřující k bezpečnosti státu.

Od doby, kdy jsem podal v poslanecké sněmovně Národního shromáždění tuto předběžnou zprávu, jejíž správnost potvrdily všecky dosavadní výsledky úředního šetření, pokročilo předchozí administrativní šetření špionáže kapitána Falouta, konané vojenskými a státně policejními úřady, tak dalece, že již koncem týdne mohlo býti zavedeno soudní vyšetřování u divisního soudu v Praze.

Skoncování administrativního šetření umožňuje mi tedy, abych se podrobněji zmínil o tomto případě, alespoň potud, pokud toho zájmy dalšího šetření připouštějí.

Kapitán kancelářské služby Jaroslav Falout, přidělený ředitelství pomocných úřadů MNO., byl původně přidělen pomocné kanceláři 3. oddělení hlavního štábu, kde byl pověřen pracemi manipulačními. Spisovna a výpravna, které jsou v této kanceláři spojeny, zabývají se výhradně protokolováním, přijímáním a odesíláním korespondence, jež obsahuje hlášení a zprávy jednotlivých velitelství, připomínky jiných oddělení apod. Co do věcného obsahu týká se tato korespondence hlavně výcviku a výzbroje, manévrů a osobních záležitostí. Věci rázu čistě operačního, související s mobilisací a nástupovými plány tímto pomocným úřadem procházející, nesou zvláštní označení, takže je smí otevříti pouze velitel resp. přednosta příslušného oddělení, i nemohou tedy býti otevírány v pomocném úřadě.

Kapitán Falout byl přidělen této pomocné kanceláři od roku 1924 a jeho chování nevzbuzovalo žádné podezření. Teprve v poslední době bylo zjištěno, že je zadlužen, a proto 1. dubna 1929 byl přemístěn k ředitelství pomocných úřadů při presidiu MNO.

Jak dosavadní šetření ukázalo, byl kpt. Falout velmi lehkomyslný, což se jevilo v dělání dluhů, namnoze úplně zbytečných. Tyto dluhy splácel Falout tím způsobem, že vytloukal klín klínem. Svoji tísnivou hospodářskou situaci snažil se sice zakrýti před svými představenými, ale přes to dobře si uvědomoval její vzrůstající neudržitelnost. Pod jejím tlakem připadl na myšlenku, pomoci si k penězům prodejem vojenských dokumentů cizí moci.

Jestliže se nyní dotknu některých podrobností, musím předem poznamenati, že spočívají na dosavadních doznáních, jež Falout postupně učinil a jež byla také různými způsoby ověřena. Aby tedy uskutečnil svůj nekalý úmysl, vyžádal si Falout ještě od přednosty 3. oddělení hlavního štábu dovolenou na 29. září 1928 k cestě do Brna. Vystavenou a podepsanou dovolenku Falout zfalšoval a připsal si na ni jako další místo dovolené Vídeň. Poněvadž pro soukromé cesty vojenských gážistů do ciziny je předepsáno, že nejen při vydání, ale i při prodloužení pasu nutno se u kompetentního policejního nebo politického úřadu vykázati povolovací klausulí vojenských úřadů, vyzvedl si Falout, jak sám tvrdí, u presidia MNO. osobně povolovací klausuli. Na základě této klausule byl mu 26. září 1928 u policejního ředitelství v Praze prodloužen pas, před tím od r. 1924 neplatný a nepoužívaný, k cestě do zahraničí. S tímto pasem odjel v příštích dnech vlakem do Berlína a nabídl tam svoje služby. Jeho nabídka byla přijata a podle jeho doznání vyplacena mu záloha 1.000 M (Kč 8.000) a dány instrukce k práci. Vrátil se podle instrukcí a když mu přišel vhodný materiál do ruky, dojednal si schůzku.

Poněvadž cesty s pasem, znějícím na čsl. důstojníka, byly by vzbudily podezření, byl mu německou zpravodajskou službou vystaven říšsko-německý pas na jméno Josef Friedländer. Na tento pas konal pak všecky cesty do Německa. Falout vykonal do Německa několik cest, a to jak vlakem, tak letadlem a jejich počet se postupně zjišťuje. Podle dosavadního zjištění opatřoval si Falout materiál pro svou špionážní činnost výhradně v operačním oddělení hlavního štábu. Podrobné šetření také prokázalo, že spisy, které Falout prozradil, resp. před svým zatčením měl v úmyslu prozraditi, spadají vesměs do zmíněné kategorie běžné korespondence, procházející pomocným úřadem 3. oddělení hlavního štábu. K elaborátům operačního rázu neměl přístupu. To ovšem neznamená, že by Falout neprokázal cizímu státu dosti platné služby, a nemá to ani zmenšovati jeho vinu, nicméně eminentně důležité věci zůstaly jeho činností nedotčeny. Spisy, které byly prozrazeny, neustále se zjišťují a jejich aproximativně úplný výpočet bude možný teprve po skončeném soudním vyšetřování.

Přemístěním k ústřednímu ředitelství kanceláří byla činnost Faloutova sice ztížena, ne však znemožněna. Ve své funkci referenta kancelářského inventáře, která mu umožňovala přístup do všech místností MNO, pokračoval ve své činnosti a odcizil některé spisy z operačního oddělení, využívaje dokonalé znalosti místních poměrů a okamžité nepřítomnosti jednotlivých důstojníků tohoto oddělení. Avšak ani tyto okolnosti neumožnily mu nahlédnouti do operačních elaborátů, nebo si je přisvojiti, poněvadž v kancelářích důstojníků, kteří na nich pracují, jsou učiněna zvláštní opatření, která vylučují přístup každé cizí osobě bez ohledu na hodnost a přidělení. Tyto elaboráty jsou uschovávány ve zvláštních pancéřových pokladnách, jejichž otevření není, jak již bylo úředně zdůrazněno, snad odvislé od toho, opatří-li si někdo klíče k nim. Přístup do nich byl by pro neoprávněnou osobu možný jen násilným vybouráním. Pokladny však porušeny nebyly a nejsou.

Z výsledků dosavadního šetření možno skoro s jistotou předpokládati, že Falout neměl vědomých spolupracovníků z řad aktivně sloužících vojenských osob. Jestliže se vyskytly v tisku určité zprávy v tomto směru, tedy spočívaly na nepřesných informacích. Je totiž pravda, že Falout v prvních hodinách po svém zatčení snažil se zmenšiti svou vinu tím, že vyšetřujícím orgánům líčil svoji roli jen jako roli pouhého výpomocného kurýra, který jednal podle rozkazů a pokynů jiného důstojníka v hlavním štábu, jehož jméno ovšem neudával a udati nemohl. Jeho výpovědi v tomto směru vykazovaly však tak veliké rozpory, že při podrobném výslechu poznal sám neudržitelnost svého tvrzení a doznal konečně, že jediným pachatelem v tomto případě je on sám. Také všecka dosud podniknutá všestranná pátrání nevyvrátila, ani nezeslabila konečné přiznání Faloutovo o jeho výlučně osobní vině. Přesto se v pátrání pokračuje i tímto směrem, a to s nezmenšenou intensitou. Při sledování všech námětů a prověřování všech údajů obviněného, jeho kolegů i přihlásivších se svědků, byla pochopitelně postižena i řada osob, u nichž se pak prokázalo, že s případem nemají nic společného. Tak v poslední době zjišťovaly vyšetřující orgány účel schůze jednoho nadporučíka dělostřelectva v záloze s říšsko-německými občany v jednom pražském hotelu. Věc, byvši podrobně vyšetřena, ukázala se nezávadnou. Pokud jde o společníky Faloutovy v Německu, jsou bližší údaje předčasné.

Kapitán Falout doznává, že obdržel od zahraniční výzvědné služby jako honorář za dodaný materiál v celku částku 4.000 M. Do této částky nejsou započteny hotové výloh v při cestách, které mu byly hrazeny zvlášť. Této částce asi odpovídají zjištěné platy, které Falout v inkriminované době konal. Podrobné propočítání jeho peněžního hospodářství podle nalezených účtů, stvrzenek a výpovědí svědků bude ovšem moci provésti teprve soud. Zde je potřebí jen podotknouti, že veřejnost byla namnoze svedena ke klamným závěrům, tím, že zmíněná nebo ještě vyšší částka byla udávána jako jeho plat měsíční. Nic takového nelze z výpovědí Faloutových, ani z jiných okolností důvodně tvrditi.

Špatný a opovrženíhodný čin Faloutův je předmětem svědomitého a bezohledného soudního vyšetřování. Bylo by velmi nebezpečno, ohrožovat jeho volný průběh a tím i konečný zdárný výsledek předčasným sdělováním různých, snad zajímavých, ale nijak neprověřených detailů dosavadního soudního šetření.

Proto omezil jsem se i dnes jen na konstatování více méně všeobecných okolností spáchaného trestného činu. Mám pevnou víru ve vojenský soud, že spáchaný trestný čin řádně a všestranně vyšetří i ztrestá, a jsem rozhodnut učinit na podkladě získaných zkušeností všecka opatření, aby opakování podobných zločinů proti bezpečnosti státu bylo - pokud leží v lidské možnosti - trvale zabráněno.

Prosím, aby slavný senát vzal toto sdělení k vědomosti. (Dlouho trvající potlesk koalovaných stran.)