Místopředseda dr Brabec: Není změn. Přikročíme ke hlasování.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, její nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Přikročíme k hlasování o tištěných resolucích. Pan sen. dr Havelka jako zpravodaj si přeje slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Jménem rozpočtového výboru dovoluji si odvolati resoluci první, a to z formálního důvodu, a doporučuji ku přijetí otištěné resoluce druhou, třetí a čtvrtou.
Místopředseda dr Brabec: Resoluce jsou tištěny. Hlasování o resoluci první odpadá. Dám hlasovati o resoluci 2., 3. a 4. najednou, není-li námitek. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímají.
Přicházíme k dalšímu odstavci pořadu jednání, jímž je:
3. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru živnostensko-obchodního, III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 857) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 13. června 1922, čís. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr Československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské. Tisk 866.
Zpravodaji jsou:
za výbor technicko-dopravní sen. Pavelka,
za výbor živnostensko-obchodní sen. Prošek.
za výbor rozpočtový sen. dr Havelka,
Ve smyslu přiznané pilnosti navrhuji, aby byla osnova tato projednána v celkové době 1/2 hod. při řečnické lhůtě 1/4 hod.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh se přijímá.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor technicko-dopravní, panu sen. Pavelkovi.
Zpravodaj sen. Pavelka: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna schválila dne 15. března 1922 zákon, který upravil poměr Československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské. Předložený vládní návrh novelisuje zmíněný zákon tím, že pozměňuje dosavadní. § 3. Tento paragraf umožnil snížení akciového kapitálu toliko snížením jak přednostního, tak také i kmenového kapitálu a má v novém znění nyní připustiti ze zvláštních důvodů snížení toliko na vrub kapitálu kmenového. Takovou změnu vyžadují poměry u obou uvedených společností,
Československé plavební společnosti Labská a Dunajská byly založeny r. 1921 podle zakladatelské smlouvy, která je připojena k zákonu o zřízení těchto společností, čís. 188 Sb. z. a n. z r. 1922. Slavný senáte! Tehdy byl pro každou společnost stanoven akciový kapitál částkou 70 mil. Kč. Tehdejší poměry a také nezkušenost nepřipustily nižší základny přesto, že bylo poukazováno na to, že budou obě společnosti překapitalisovány a že se z podniků nedosáhne zúrokování akciového kapitálu, jak o tom mluví a jak to připouštějí stanovy těchto společností. Zvítězilo konečně mínění, že stav věcí vyžaduje vyčkati, jak a do které míry se tyto společnosti v praxi osvědčí.
Dnes máme již přesná data o výkonu těchto paroplavebních společností a tato data nám dokazují, že tyto obě společnosti prosperují.
Československá plavební akc. společnost Labská přeložila r. 1924 zboží 664.808 tun a r. 1927 741.010 tun. Jeví se tedy plus 96.202 tuny. Finanční hospodářství utvořilo se takto: R. 1922 činily příjmy 7,500.000 Kč, vydání 16,500.000 Kč, r. 1927 činil už příjem 52,225.000 a vydání 47,150.000 Kč, tedy jistý zisk.
Obdobně mají se věci u Československé akc. plavební společnosti Dunajské. Ze statistických dat jde najevo, ze se tyto společnosti dobře uplatňují a že dokonce v posledních dvou letech přestupují příjmy výdaje. Ovšem tento zisk je poměrně nepatrný, takže nekryje do statečně ani výdaje pro povinné odpisy, pojištění, investice a opravy. Vhodné úpravy má býti dosaženo tím, že by akciová základna společnosti Labské činila 40 mil. Kč a společnosti Dunajské 30 mil. Kč. Tyto základny byly stanoveny srovnáním poměru našich podniků co do tonáže a akciového kapitálu s podniky cizozemskými, srovnáním lodního parku společnosti Labské s parkem společnosti Dunajské.
Na Labi je park plavební společnosti o 25 % slabší než lodní tonáž německé společnosti Vereinigte Elbeschiffahrtgesellschaften a o 25 % mocnější než park Neue Deutsch-Böhmische Gesellschaft. Akciový kapitál Vereinigte Elbeschiffahrtgesellschaften činí 59 mil. a společnosti Neue Deutsch-Böhmische Gesellschaft 42 mil. Kč bez reservních fondů. Vyplývá tedy pro Labskou společnost základna 40 mil.
Vídeňská Donaudampfschiffahrtgesellschaft má tažnou sílu 6krát větší a lodní tonáž 3 1/2krát větší, akciový kapitál 90 mil. Kč. Bavorsky Lloyd má o 87 % větší tažnou sílu a akciový kapitál 79 mil.
Poněvadž má Labská společnost větší tažnou sílu a dvakrát větší tonáž než lodní park společnosti dunajské, byla základna poměrně stanovena pro tuto společnost na 30 mil. Snížení základny má se v daném případě provésti pouze na vrub akcií kmenových, jichž za stávajícího rozdělení bylo celkem asi 64 %. Kmenové akcie tvoří fiktivní majetek, na jehož umoření za stávající akciové základny nemohlo by nikdy dojíti.
Nutno také uvésti, že soukromí účastníci zaplatili při zakládání společnosti na svoji kapitálovou účast pro každou společnost po částce 19,600.000 Kč a po celou dobu neměli z toho obnosu zisku a přesto nedělali žádných rekriminací.
Státní správě bude zabezpečen dostatečný vliv v obou podnicích, bude-li v budoucnosti držeti pro zachování většiny na valné hromadě 51 % všech akcií oproti 49 % akcií soukromých interesentů.
Sníží-li se akciový kapitál za uvedených předpokladů, bude míti Československá plavební společnost Labská akciový kapitál 40 mil. a akcií 100.000. Kapitálová účast státní 51 %, t. j. 20,400.000 Kč, pozůstávající z 51.000 akcií, z nichž 14.000 prioritních a 37.000 kmenových, kapitálová účast soukromá 49 %, t. j. 19,600.000 Kč, pozůstávající ze 49.000 akcií prioritních.
Plavební společnost Dunajská bude míti akciový kapitál 30 mil. Kč a akcií celkem 75.000. Kapitálová účast státní 51 %, t. j 15,300.000 Kč, pozůstávající z 38.250 akcií, z nichž bude 10.600 prioritních a 27,650 kmenových. Kapitálová účast soukromá 49 %, t. j. 14,070.000 Kč, pozůstávající z 36.750 akcií prioritních.
O provedení celé transakce podá vláda zprávu Národnímu shromáždění.
Ve čl. II. udílí se vládě zmocnění, aby zmíněným plavebním podnikům poskytla příspěvky a podpory k provozování plavby, hlavně vyžaduje-li toho obecný zájem státní. V důvodové zprávě je toto zmocnění věcně odůvodněno tím, že naše zákonodárství nemá, pokud jde o plavbu říční, dosud žádných ustanovení o subvencování plavby, jak je tomu ve značné míře ve státech jiných.
Za udílení subvence vyhradí si vláda podstatný vliv na určování plavebních sazeb, linií, hustoty dopravy a jiných úkonů, tak je uvedeno ve čl. 2. Čl. 3 stanoví způsob provádění tohoto zákona.
Technicko-dopravní výbor usnesl se ve schůzi dne 21. března 1929 navrhnouti slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak se na ni usnesla posl. sněmovna ve znění senátního tisku 857.
Dále doporučuje tentýž výbor, aby slavný senát přijal i resoluci, která jest otištěna v zákoně a byla schválena také posl. sněmovnou.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dále má slovo zpravodaj za výbor živnostensko-obchodní, pan sen. Prošek.
Zpravodaj sen. Prošek: Slavný senáte! Účelem předložené osnovy zákona čís. 188/22 je, přiblížiti dosavadní akciovou základnu Československé plavební akciové společnosti Labské a Čsl. akciové plavební společnosti Dunajské nynějším stabilisovaným hospodářským poměrům. K tomu má sloužiti snížení akciového kapitálu, jež v daném případě má býti provedeno na vrub akcií kmenových, na jejichž zúročení za nynějšího překapitalisovaného stavu nebylo vyhlídky. Pro budoucnost má tvořiti akciová základna Čsl. plavební akciové společnosti Labské 40 mil. Kč a Čsl. akciové plavební společnosti Dunajské 30 mil. Kč. Tato základna je odůvodněna přirovnáním stavu našich plavebních podniků k poměrům jiných podniků téhož druhu, s nimi konkurujících.
Poněvadž obě společnosti v provozu i ve finančním hospodářství vykazují rok od roku příznivější vzestup, je zjevno, že se vžily a jest jistě ve všeobecném zájmu, aby i hospodářské základny odpovídaly skutečným hospodářským poměrům dnešní doby. Poněvadž pak obě společnosti slouží zájmům čsl. obchodu, lze se stanoviska výboru živnostenskoobchodního s usnesením posl. sněmovny projeviti souhlas.
Výbor živnostensko-obchodní připojuje se tedy k usnesení výboru technicko-dopravního a doporučuje senátu usnesení posl. sněmovny ke schválení. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec(zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji - za výbor rozpočtový - panu sen. dr Havelkovi.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Na základě zákona ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., založené Československé plavební akciové společnosti Labská a Dunajská měly uvésti původně akciovou základnu 125 milionů Kč, pak podle §u 3 cit. zák. snížena akciová základna pro obě společnosti po 70 milionech Kč. I tak je tu však překapitalisování, co má vzápětí, že nemůže býti základní kapitál zúročen tak, jak stanovami a smlouvou v založení a provozu čs. plavebních podniků na Labi a Dunaji ve čl. 4. zamýšleno.
Je proto nutno snížiti akciovou základnu u společnosti Labské na 40 milionů Kč a u společnosti Dunajské na 30 mil. Kč. 'I'o státi se má výhradně na vrub akcií kmenových a proto je nutnou navrhovaná změna §u 3 zákona č. 188/22 Sb. z. a n., ježto tento paragraf připouští toliko stejnoměrnou redukci kmenového a přednostního kapitálu. Za dosavadního stavu věci nemohlo k zúročení kmenových akcií nikdy dojíti, takže jsou vlastně jen fiktivním majetkem.
Stát má 72 % veškerých akcií u obou podniků a soukromí účastníci toliko 28 %. Redukcí akciového kapitálu na vrub akcií kmenových bude potřebí vyrovnati škodu, kterou soukromí účastníci měli tím, že za období 6 roků z investovaného kapitálu nic nezískali. Přikáže se jim tedy větší percentuální účast na akciovém kapitálu, ale při tom státní správa bude míti 51 % akcií a soukromí účastníci 49 %, takže státní správa podrží i nadále rozhodující vliv.
Čl. 2 zmocňuje vládu, aby těmto společnostem poskytovala v případech potřeby podpory. Podobné ustanovení pro podporu plavby námořní je obsaženo v §u 34 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 316 Sb. z. a n., o vlajce a rejstříku lodí námořních. Stejné důvody mluví i pro podporu plavby říční. Maďarsko podporuje svoji říční plavbu zvláštním zákonem zajištěnou podporou na 25 let v obnose našich 7,500.000 Kč, a to bez veškerých poplatků a jakýchkoli srážek. Naproti tomu máme my v rozpočtu roční podporu 2,500.000 Kč.
Výbor rozpočtový projednal ve své schůzi dne 20. března 1929 osnovu zákona usnesenou poslaneckou sněmovnou a navrhuje senátu schváliti ji tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak je obsažena v senátním tisku č. 857 i s resolucí otištěnou. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec(zvoní): Přistupujeme k debatě.
Na listině řečnické jsou zaznamenáni pp. sen. Havlena a Modráček.
Dávám slovo prvnímu řečníku, panu sen. Havlenovi.
Sen. Havlena: Slavný senáte! Ujímám se slova, abych při projednávání tohoto usnesení posl. sněmovny upozornil na některé okolnosti, které nám brání v tom, abychom pro předlohu hlasovali a vzali za její provedení spoluodpovědnost. Máme vážné a opodstatněné obavy, že předloha hlavně po stránce finanční upravuje dosavadní stav a poměry v paroplavebních společnostech Labské a Dunajské způsobem prospěšným sice pro soukromé účastníky společností, ale k neprospěchu státu.
Zákonem ze dne 13. července 1922, č. 188 Sb. z. a n., byl dán souhlas k založení těchto společností na základě smlouvy, která byla přiložena k zmocňovacímu zákonu. Obě paroplavební společnosti měly býti utvořeny tak, že se na jedné straně měl zúčastniti stát se 72 % a bankovní skupina jako soukromý účastník s 28 % základního kapitálu, který byl tehdy stanoven částkou 125 mil. Kč.
Práva a zařízení, která stát do každé společnosti vnesl, byla tehdy ceněna částkou 150 mil. Kč. Stát měl dostati na hotovosti od společností 30 mil. Kč, 25 mil. Kč měl stát ponechati v každé společnosti jako úvěr na dobu trvání společnosti proti eventuelnímu zúročení 2 %. A stát měl dostati 30 % prioritních akcií, t. j. 37.500 kusů v nominelní hodnotě 15 mil. Kč a všechny akcie kmenové, totiž Kč 187.500, v nominelní hodnotě 75 mil. Kč. Takže stát měl obdržeti akcie v celkové nominelní hodnotě 90 mil. Kč. Soukromí účastníci měli dostati 70 % prioritních akcií, t. j. 87.500 kusů v nominelní hodnotě 35 mil. Kč.
Už tehdy se nám některá ustanovení smlouvy nezamlouvala. Poukazovali jsme na ustanovení pro stát nevýhodná a dali jsme svůj souhlas k zmocňovacímu zákonu v r. 1922 v tehdejších těžkých poměrech jenom pro velké kolísání valuty a dále proto, aby za přispění soukromého kapitálu v tehdejších těžkých poměrech finančních bylo možno uvésti v život organisaci podniku, aby mohl býti. zužitkován lodní park a zařízení ve službách našeho hospodářského života.
Už tehdy se nám nezamlouvalo a vytýkali jsme, že soukromým účastníkům budou přiděleny výhradně jen akcie prioritní, 70 % těchto prioritních akcií v nominelní hodnotě 35 mil. Kč, a státu pouze 30 % prioritních akcií za pouhých 15 mil. Kč, a naproti tomu, že státu budou přikázány všechny akcie kmenové v nominelní hodnotě 75 mil. Kč. Nevýhodu pro stát spatřovali jsme v tom, že prioritní akcie soukromých účastníků poskytují větší naději - přirozeně jako prioritní akcie už samy o sobě -- ohledně zúročení kapitálu, a to zúročení po případě ve výši 7 %, kdežto státu měla připadnouti pouze menší část prioritních akcií a všechny akcie kmenové přicházející v úvahu v otázce zúročení daleko za akciemi prioritními. Už to byla pro stát nevýhoda. Stát tedy už zde velmi draho vykupoval pomoc finančního soukromého kapitálu.
Podle ustanovení, obsaženého ve smlouvě o eventuelním rozdělení čistého zisku, měl se eventuelní čistý zisk děliti tím způsobem, že 5 % čistého zisku by připadlo reservnímu fondu, dokud tento nedosáhne výše 20 % akciového kapitálu, dále měla připadnouti v prvých 5 letech jedna pětina zisku k odpisům na zařízení, potom 7 % na zúročení prioritních akcií se zárukou náhrady v letech následujících, kdyby někdy zúročení prioritních akcií nedosáhlo 7 %. Pak se mělo dostati 10 % čistého zisku správní radě na tantiémy, a teprve potom přicházely by v úvahu a do pořadí akcie kmenové, které vlastně měl všechny stát. A 2 % zúročení z úvěrové částky, kterou měl stát ponechati ve společnostech na dobu jejich trvání, přicházelo až na konec.
Podle tohoto ustanovení byly prioritní akcie v pořadí rozdílení event. čistého zisku na místě třetím, se 7% zúročením, a kmenové akcie až na pátém místě, s úrokovou mírou pouze 5 %, byly v pořadí zařazeny až za 10% tantiemy správní radě a ustanovení dalšího pořadí 2% zúročení úvěru se strany státu bylo už problematické a rovnalo se vlastně daru, který stát společnostem poskytl, protože šlo vlastně o úvěr bezúročný. Víme, že tehdejší oceňování státního přínosu do společnosti dělo se podle tehdejších valutárních poměrů. Nemohli jsme však přirozeně zkoumati a zjistiti ani v r. 1922, zda bylo správně oceněno zařízení a nabytá práva, které stát vznášel do společnosti, a nemůžeme správnost ocenění zkoumati ani při této příležitosti. Dověděli jsme se už v r. 1924 u příležitosti projednávání zmocňovacího zákona k poskytnutí státní záruky pro zápůjčku společnostem u Zemské banky v Čechách, že základní kapitál bylo nutno snížiti ze zamýšlených 120 mil. na 70 mil. z toho důvodu, že podle původních úmyslů byly by společnosti překapitalisovány. Podle vážných odborných hlasů nemůže se však mluviti o překapitalisování, jímž se dnes odůvodňuje předložení osnovy. Dnes se nám opět předkládají ke schválení změny, které mají vésti k tomu, že kapitálová základna má býti snížena na částku 40 mil. u akciové společnosti Labské a na částku 30 mil. u akciové paroplavební společnosti Dunajské.
Výbor pro dopravu a veřejné práce poslanecké sněmovny uvádí ve své zprávě, že k ocenění plavidel a zařízení dospělo se srovnáváním s hodnotami a stavem plavidel a zařízení cizích společností a že tímto srovnáváním dospělo se ke kapitálové základně, jak má býti nyní stanovena. (Předsednictví se ujal předseda dr Hruban.) Vyslovujeme vážné a oprávněné pochyby o tom, je-li tento nynější odhad správný a zdali vystihuje skutečnou hodnotu plavidel a zařízení, neboť mnoho záleží především na kvalitě zařízení a na tom, v jakém stavu nalézají se na příklad plavidla a zařízení naše a ona, se kterými byla učiněna porovnání.
Rozhodně vzbuzuje př nejmenším pochybnosti, je-li správným nynější oceňování částkou 40 milionů a 30 milionů Kč, když přece v roce 1922 byla tato zařízení státem oceňována, třeba v tehdejších poměrech, částkou 150 milionů, a vtírá se tu otázka, zda stát už v nynějším oceňování zařízení nepřináší do smíšené společnosti, ve které jsou soukromými účastníky Živnostenská banka, Pražská úvěrní banka, Agrární banka a Slovenská banka, zdali nepřináší na zařízeních daleko více, nežli jak zařízení byla oceněna, nebo jak se oceňují. Rozpětí mezi původním a nynějším oceňováním zařízení je rozhodně příliš veliké. Velmi závažnou okolností při celé věci je, že zamýšlenou úpravou přesunuje se přespříliš poměr účasti ve společnosti v neprospěch státu a ve prospěch zúčastněných bank.
Podle původního ustanovení náležela státu kapitálová účast ve výši 72 % a pro příště má se zúčastniti stát pouze 51 %, soukromí účastníci, měli podíl 28 % a budou míti nyní podíl 49% na kapitálové účasti.
Stát bude mít u Labské paroplavební společnosti 14.000 prioritních akcií a 37.000 kmenových akcií, dohromady v nominelní hodnotě Kč 20,400.000. Soukromí účastníci budou míti 49.400 kusů samých prioritních akcií, v nominelní hodnotě 19,600.000 Kč.
U Dunajské paroplavební společnosti bude míti propříště stát 10.600 kusů prioritních akcií a 27.650 kmenových akcií, v nominelní hodnotě 15,300.000 Kč. Soukromí účastníci budou míti 36.750 samých prioritních akcií, v nominelní hodnotě 14,700.000 Kč.
Stát bude míti tudíž z velké části pouze akcie kmenové a soukromí účastníci výhradně jenom akcie prioritní. Není potřebí zvláště zdůrazňovati, že toto uspořádání jeví se prospěšné daleko více pro soukromé účastníky, pro banky, nežli pro stát. Také stanovená míra zúročení prioritních akcií ve výši 7 % mohla býti považována za přiměřenou za finančních poměrů, jaké byly při zakládání společnosti, ale jest otázka, nebude-li zaručené zúročení ve výši 7 % u priorit do budoucna příliš vysokým, jestli to nebude příliš velikým darem a ovšem také zatížením státu.
Klade se důraz na okolnost, že prý stát zachovává si ve společnostech většinu, ale tato většina nemá valného významu, neboť u Labské společnosti má býti stát účasten kapitálovým obnosem větším pouze o částku 800.000 a u Dunajské společnosti pouze o částku 600.000; nebude také patrně nic měněno ve prospěch státu, pokud se týče správy a vedení společností.
Podle článku 10 zakladatelské smlouvy bylo stanoveno, že představenstvem obou společností budou 15ti-členné rady, do nichž stát vyšle po 5 zástupcích a zakladatelské firmy po 10 zástupcích, ačkoliv, jak jsem již naznačil, účast státu byla daleko větší, a že předsedou bude vždy jeden ze členů správní rady ze skupiny zúčastněných bank, a pouze místopředsedou jeden z členů, zastupujících stát. K bezprostřednímu vedení obchodu a vyřizování běžných záležitostí zvolí si každá správní rada ze svého středu 5 členů výkonného výboru. Ten sestává z předsedy správní rady, a tím je člen soukromých účastníků, a po 2 zástupcích z každé zúčastněné skupiny.
Na toto přednostní zastoupení soukromých účastníků ve správě a vedení společnosti bylo poukazováno již při projednávání původního zmocňovacího zákona ve výboru technicko-dopravním a byla tehdy přijata resoluce, aby byly učiněny pokusy k zlepšení vlivu státního ve společnosti. To se nepodařilo ani tehdy, kdy stát měl velkou většinu, pokud se týče finanční účasti, a nevíme - ba pochybujeme o tom -- když tato jeho účast finanční se snižuje, jestli nyní nebude poměr ten ještě více zhoršen v neprospěch státu, aspoň se nám zde v této příčině ničeho neřeklo. Lze předpokládati, že i v nejpříznivějším případě zůstane jenom při dosavadním zastoupení ve vedení, ačkoli převážný vliv mají zabezpečen zakladatelské banky.
Musím zvláště zdůrazniti, že neúměrným umenšením vlastní kapitálové účasti vzdává se stát velké části své državy ve prospěch soukromých účastníků, soukromých zúčastněných bank, kterým se tu dávají opravdu milionové dary.
Odůvodnění, že se tím má nahraditi soukromým účastníkům, že po řadu let nedocílili zúročení vložených kapitálů, není udržitelné, neboť se zapomíná, že stát sám jako účastník společnosti také nedocílil zúročení vloženého kapitálu, a to daleko většího než soukromí účastníci. Jsou-li společnosti složeny ze dvou účastníků, ze skupiny bank a ze skupiny zastupující stát, je nepochopitelné pro toho, kdo má zájem státu na zřeteli, proč jeden účastník, právě ten stát, má poskytovati dary tomu druhému účastníku, který šel do společnosti, ne aby prospěl státu, nýbrž z důvodů výdělečných.
Stále se při různých, zejména sociálně politických opatřeních, kdykoli je projednáváme, operuje s tím, že je potřebí šetrnosti, a poukazuje se, že stát k plnění sociálních úkolů nemá potřebných prostředků, a zde najednou máme co činiti s neobyčejnou štědrostí se strany státu, ačkoli se tu jedná o silně kapitálově obdařené banky.
Vážení pánové a dámy! Předloha dává vládě také už předem pro neomezenou dobu sumární všeobecné zmocnění, aby poskytovala těmto společnostem subvence, jejichž výše se vůbec nijak nestanoví, ani období, po jakou dobu atd. Jsme toho názoru, že s hlediska legislativního je tento, postup nesprávný a nemožný.
Vycházejíce z těchto pochybností a z těchto hledisek, učinili jsme spolu s kol. Modráčkem návrh, aby byla předloha vrácena příslušným senátním výborům k novému projednání. Pro případ, že tento návrh bude zamítnut, navrhujeme, aby byl škrtnut odst. 1. článku předlohy, ten, který dává všeobecné zmocnění vládě, aby udílela subvence.
Podle toho, jak. mají býti poměry v těchto společnostech upraveny, dává stát společnostem velké dary tím, jak byl oceněn celý lodní park a všechno zařízení, i tím, že postupuje svou finanční državu soukromým účastníkům. Vypadá to tak, že stát bude strkati peníze do těchto společností, kterým již dává nyní takové dary, bude dodávati vlajky, praporečky a nebude z toho míti ničeho. Jak věci vypadají, bylo by bývalo možná prospěšnější, kdyby stát - ovšem tehdy byly těžké poměry - sám byl vzal provoz na těch našich veletocích do vlastních rukou, aniž by mu do toho zasahovaly dravé ruce cizího kapitálu.