Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle návrhu sen Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle návrhů sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy se zamítají.

Kdo souhlasí, aby § 23 zněl podle návrhu sen. Petříka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby §§y 23 až 27 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy se přijímají.

Kdo souhlasí, aby § 28 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 28 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby § 29 zněl podle návrhů sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy se zamítají.

Kdo souhlasí, aby §§y 29 až 30 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy se přijímají.

Kdo souhlasí, aby § 31 zněl podle návrhu sen. Kučery a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí aby y 31, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jsou tyto návrhy přijaty.

Tím byla přijata osnova zákona, jeho nadpis a jeho úvodní formule podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Dalším předmětem je:

a) kterým se osvobozují věnování na oslavu desetiletého trvání republiky Československé od kolků a poplatků a daně z obohacení, daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové, tisk 714;

b) o veřejné stráži zemědělské, tisk 699;

c) o ochraně polního majetku, tisk 702.

Jelikož se jedná o osnovy zákonů, jež s hlediska veřejných zájmů vyhledávají, aby v době nejkratší byly projednány, navrhuji, aby projednám těchto osnov přiznána byla pilnost podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost se přiznává.

Přikročujeme ke hlasování ve čtení druhém

ad IV. a) o osnově zákona, kterým se osvobozují věnování na oslavu desetiletého trvání republiky Československé od kolků a poplatků a daně z obohacení, daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové, tisk 714.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Karasa, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoli.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím tato osnova přijata je také ve čtení druhém.

Budeme hlasovati o resoluci sen. Wagnera a druhů.

Kdo s resolucí sen. Wagnera a druhů, jež byla podána k této věci a právě přečtena, souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

ad IV b) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699.

Přikročíme k dalšímu hlasování ve čtení druhém:

Táži se Pánů zpravodajů sen. Lukeše a sen. Stolby, mají-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Lukeš: Prosím.

Místopředseda dr Soukup: Prosím pana sen. Lukeše.

Zpravodaj sen. Lukeš: Navrhuji tyto opravy tiskových chyb:

v § 8, odst. 4, lit. a) ve třetí řádce místo >trestním< má býti >trestném<,

v § 9, odst. 1, ve třetí řádce mezi slovy >zadržeti< a případně< má býti čárka,

v § 9, odst. 2, ve druhé řádce místo >trestním< má býti >trestném<, ve třetí a desáté řádce mezi slovy >zadržeti< a >případně< má býti čárka, ve čtvrté řádce místo >trestního< má býti >trestného<, v šesté řádce místo >postihla< má býti >přistihla<, v deváté řádce mezi slovy >spáchaly< a >nebo< nemá býti čárka.

Místopředseda dr Soukup: Budeme hlasovati:

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém; s navrženými změnami také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tato osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule ve druhém čtení schválena i s opravami panem zpravodajem navrženým.

Kdo souhlasí s resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou schváleny.

Přikročujeme posléze ke hlasování ad IV c) o osnově zákona o ochraně polního majetku, tisk 702.

Táži se pánů zpravodajů sen. Lukeše a sen. Hrejsy, mají-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Lukeš: I tam jsou tiskové chyby, a to:

v § 2, v desáté řádce shora mezi slovy >poškozeného< a >více< má býti čárka,

v § 8, odst. 2, v řádce šesté shora u číslice >15< jest škrtnouti >ti<,

v § 17, lit. a), v prvé řádce místo >zajištění< má býti > jistotu<,

v § 17, lit. b), ve druhé a třetí řádce slova >zajištění bylo dáno nebo přijato< nahrazena buďtež slovy >jistota byla dána nebo přijata<,

v § 22, odst. 1, ve třetí řádce před slovem >provede< nemá býti čárka,

§ 23, odst. 1, v první řádce mezi slovy >zadržené< a >případně< má býti čárka,

v § 28, odst. 2, ve druhé řádce mezi slovy >(zřízeným magistrátem)< a >zmocniti< má býti čárka,

v § 29, odst. 2, ve třetí řádce mezi slova >(zřízeným magistrátem)< a >zemský< jest vložiti čárku.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i s těmito textovými změnami také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se. Tím je tato osnova zákona, jeho nadpis a úvod ní formule schválena také ve čtení druhém i s opravami panem zpravodajem navrženými.

Kdo schvaluje resoluci podanou p. sen. Millerem a druhy, která byla právě přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je resoluce sen. Millera a druhů schválena.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:

5. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 647), kterým se zrušuji úlevy stanovené z důvodu války pro nastoupení a provozování živností. Tisk 683.

Táži se pana zpravodaje sen. Kotrby, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Kotrba: V §u 1, odst. 2, v 5. řádce za slovy >v Podkarpatské Rusi< čárka odpadá.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Kdo, souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli tak, jak byla přijata ve čtení prvém, a s touto textovou změnou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se i s opravou navrženou p. zpravodajem také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí, která byla otištěna ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata. (Předseda dr Hruban ujímá se předsednictví.)

Dalším předmětem je:

6. Druhé čtení zprávy výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 633) o cejchování vnitrozemských lodí. Tisk 682.

Táži se pana zpravodaje sen. Pavelky, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Pavelka: V §u 1, odst. 2, ve druhé řádce místo >anebo< má býti >neb<,

v §u 1, odst. 4, v první řádce místo >jejích< má býti >její<,

v §u 2 ve druhé řádce místo >přísluší< má býti >příslušejí< a ve třetí řádce místo >neb< má býti >anebo<,

v §u 4, odst. 2, ve druhé řádce místo >anebo< má býti >nebo<,

v §u 6, odst. 3 za slovem >Pokuty< nemá býti čárka.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s těmi textovými změnami, jak je navrhl p. zpravodaj, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se i s opravami p. zpravodajem navrženými také ve čtení druhém.

Dalším předmětem je:

7. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 601) o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Tisk 698.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Baxy, který je za p. zpravodaje sen. dr Veselého, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Navrhuji, aby v §u 2 v první řádce místo >nebo< byli >anebo< a ve 4. řádce místo >neb< >aneb<.

V §u 14, odst 3., v řádce 6. navrhuji škrtnouti čárku za slovy >úřednímu titulu<.

Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, s korekturami navrženými panem zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se ve čtení druhém i s opravami p. zpravodajem navrženými.

Nyní budeme hlasovati o resolucích otištěných ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Nyní budeme hlasovati o resoluci pana sen. dr Hellera a soudr. Žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Vláda se vybízí:

1. aby ihned, pokud jen možno, předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o služební pragmatice soudců, která odpovídá zvláštnímu postavení soudců,

2. aby na počátku podzimního zasedání předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, která odpovídá zásadám, obsaženým v návrhu, zákona, jejž podali senátoři dr Witt, dr Soukupa soudruzi.

Předseda: Prosím pana zpravodaje, aby se o této resoluci vyjádřil.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Navrhuji zamítnutí teto resoluce z toho důvodu, že je v podstatě obsažena v resoluci právě přijaté. (Sen. dr Heller: To ne!)

Předseda: Kdo tedy souhlasí s resolucí p. sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

8. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami (tisky 516, 519, 616, 618, 619, 622, 623, 624, 625, 626, 628, 641, 642, 643, 659, 664, 665, 666, 667, 670.) Tisk 709.

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Sáblík, za výbor rozpočtový sen. Hrubý.

Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský panu sen. Sáblíkovi.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Mnohé kraje naši republiky byly postiženy také letos živelními pohromami, totiž velikými bouřemi, lijavci a zátopami i krupobitím, jež zničily úrodu a ohrozily namnoze existenci postižených zemědělců.

Jednotlivými pány senátory bylo podáno mnoho návrhů, z nichž vysvítá, že byly postiženy v Čechách hlavně tyto okresy: Počátky, Sušice, Křivoklát, Beroun, Smíchov, Dolní Kralovice, Kladno, Nepomuk, Plánice, Jílové, Roudnice, Hořovice, Mladá Boleslav, Štětí, Mladá Vožice, Benešov, Čáslav, Kutná Hora, Chrudim, Česká Lípa, Pelhřimov, Pacov, Vamberk, Jindřichův Hradec, Český Krumlov a snad i jiné; na Moravě: Jihlava, Třešt, Telč, Třebíč, Nové Město, Židlochovice, Mikulov, Tišnov, Šumperk, Štemberk, Rýmařov, Kroměříž a Boskovice; ve Slezsku Horní Benešov, Vítkov, Bílovec a pak také některé okresy na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Některé okresy na jihovýchodní Moravě, zvláště Uherský Brod, Uherský Ostroh a Strážnice, postiženy byly na jaře zvláštní pohromou, velikou vichřicí, jež se stupňovala ve větrnou smršť, která odnesla s pozemků ornici i s ozimem, žitem a pšenicí, jinde zase vyrvala obilí i s kořínky a nanesla na jiná pole, čímž osivo a umělá hnojiva do půdy daná byla zničena.

Dále bylo podáno několik návrhů na poskytnutí pomoci občanům postiženým velkými požáry. Jsou to jmenovitě obce: Levínská Olešnice. Dolní Újezd, Příseky, Sňahnica u Žiliny, Podluhy, kde shořelo všude 15, 20 i více stavení v jedné obci.

Škody, všemi těmito pahromami způsobené, činí zajisté mnoho milionů korun čsl. Stát nemůže škody tyto plně nahraditi, nemůže ani nahraditi to, co nebylo kryto potištěním. Avšak stát je přece povinen přispěti svou pomocí zvláště tam, kde pohromami způsobeny byly škody takové, že přímo ohrožují hospodářskou existenci postižených zemědělců.

Naše zákonodárné sbory učinily již částečná opatření ke zmírnění škod živelními pohromami způsobených tím, že zákonem o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., a zákonem o poskytování podpor při živelních pohromách ze dne 14. června 1927, č. 118 Sb. z. a n., zřízen byl při zemědělských radách zvláštní fond, z něhož budou poskytovány podpory zemědělcům postiženým živelními pohromami po 1. lednu 1928. Do fondů těchto přispívá stát částkou 8 mil. Kč ročně a držitelé půdy zvláštní přirážkou, vybíranou zároveň s pozemkovou daní ve výši 12%, státní daně. Dále přispívá do fondu toho stát 30% z vybraného zvláštního příspěvku podle §u 105 odst. 2. zákona z 15. června 1927, totiž z onoho 1¹/₂% ze základu pozemkové daně, předepsaného v obvodu dotyčného fondu z veškeré půdy kromě lesů, s vynětím drobných zemědělců; dále přispívají do fondu toho obce částkou ve výši 10 % pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů.

Celkem tedy činí příjem tohoto fondu ročně: 1. příspěvek státu 8 mil. Kč, 2. 30 % zvláštního příspěvku podle zákona o přímých daních, asi 14 mil. Kč, 3. příspěvek obcí 10 % pozemkové daně asi 8 mil. Kč, 4. držitelé půdy 12 % zvláštní přirážku k pozemkové dani asi 8 mil. Kč, celkem tedy asi 38 mil. Kč, z čehož dává stát přímo 8 mil. Kč, kdežto celých 30 mil. Kč platí si zemědělci sami přímo do tohoto fondu a je to již jakýsi způsob pojištění proti živelním pohromám na polních plodinách.

Podpory udílené poškozeným zemědělcům z tohoto fondu jsou dvojího druhu: 1. náhrada pozemkové daně, jíž dostane se těm zemědělcům jistou měrou poškozeným, a to pozemkové daně (i se zvláštním příspěvkem 1¹/₂% podle §u 105 zákona z 15. června 1927) a přirážkami, 2. nouzové podpory těm poškozeným zemědělcům, jichž hospodářská existence jest ohrožena, nebo jichž celoroční výnos z hospodářství je podstatně snížen.

Vládním nařízením ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n., povoluje se náhrada pozemkové daně tehdy, byly-li zemědělské plodiny zničeny před sklizní živelními pohromami do té míry, že se naturální výtěžek postiženého hospodářství umenší alespoň o ¹/₄ výtěžku, kterého se dociluje průměrně za normálních poměrů. V úvahu přiházejí škody způsobené ohněm, vodou krupobitím, mšicí révovou, hmyzem nebo myšmi, nemoci způsobené cizopasníky atd. Při škodách způsobených suchem, mokrem, mrazem a pod. poskytuje se náhrada daně pouze výjimečně v případě, že objeví se takovou měrou a způsobí škodu v takové výši, že nelze je očekávati průměrně během desítiletého období. Výše náhrady daně řídí se podle stupně zničení úhrnného naturálního výtěžku a podle prostředků, jež má fond k disposici. Tyto náhrady daně, event. přímé podpory z dotčeného fondu však nestačí, aby nahradily škody živelními pohromámi způsobené, proto navrhuje výbor národohospodářský senátu, aby usnesl se uložiti vládě, aby:

1. dala škody řádně vyšetřiti,

2. prominula postiženým daň z obratu, event. daň důchodovou,

3. bezúročně posečkala daně starší, případně i tyto odepsala,

4. poskytla finanční prostředky k opatření osiva, steliva a umělého hnojiva a povolila slevy dovozného drahou těchto potřeb,

5. dala pokyn státnímu pozemkovému úřadu, by bezúročně posečkal nezaplacené splátky poškozeným přídělcům půdy.

6. poskytla potřebné prostředky na opravu cest a silnic v krajích postižených,

7. poskytla přímou peněžní pomoc vyhořelým a vůbec poškozeným, existenčně ohroženým tyto podpory z dotace, jíž má ministerstvo vnitra,

8. prováděla s urychlením regulace řek a stavbu údolních přehrad, aby předešlo se do budoucna zátopám půdy,

9. předložila zákonodárným sborům k projednání osnovu zákona o zveřejnění živelního potištění a provedla schválený již zákon ze dne 4. července 1923, o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění, č. 149 Sb. z. a n.

Doporučuji toto usnesení výboru národohospodářského senátu ku schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového, sen. Hrubému.

Zpravodaj sen. Hrubý: Slavný senáte! Připojuji se v plném rozsahu k vývodům kol. Sáblíka. Sám jsem shlédl katastrofální důsledky škod, které byly způsobeny krupobitím a průtrží mračen. Přesvědčil jsem se o nezměrné bídě a těžkém zápase mnohých jedinců, kteří právě úplně byli připraveni živelní pohromou o výsledky své celoroční práce. Těmto lidem pomoci je přímo příkazem svědomí a je nutno pomoci co nejrychleji. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Račte se posaditi, pánové a dámy, budeme hlasovati. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru národohospodářského a rozpočtového, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy výborů jsou schváleny.

Projednáním jednacího pořadu dnešní chůze přerušuje senát práce jarního zasedání.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti jetí pořad jednání.

Je nějaká námitka? (Námitek nebylo.)

Námitky žádné není.

Vzhledem na mimořádný letošní rok a jeho význam, nebudou patrně prázdniny tak vydatné, jako to bylo na př. loňského roku, a právě proto přeli všem váženým členům senátu (senátoři povstávají), aby se co nejlépe zotavili a ve zdraví se zase s námi zde sešli k další práci pro lid a náš stát, naši milou republiku Československou!

Šťastné prázdniny a na shledanou!

Končím schůzi. (Potlesk.)