Místopředseda Böhr (zvoní): Slovo má pan sen. Časný.
Sen. Časný: Slavný senáte! Byl jsem pověřen klubem senátorů naší strany, abych promluvil proti zákonu o ochraně nájemníků k § 31 odst. 2, který odbourává nájemní ochranu, která zasahuje nejvíce naše české menšiny, na prvém místě dělníky. Páni agrárníci a národní demokraté v tomto slavném shromáždění v hodnosti senátorů nepoznali, co je to vypovězení z bytu. To platí pro pány z lidové strany i pro stranu živnostensko-středostavovskou. Ale kdo to poznal, jsou četní voličové dělnických rodin jmenovaných stran. Tito jich voličové dívají se jinak na zákon o vypovídání z bytů nežli jejich zvolení zástupcové. Ale budou případy, že páni domácí budou vypovídati i takové nájemníky s malými a nemocnými dětmi, a to i v době zimní. Výpovědi bezohledné stihnou i takové rodiny, jichž živitel je bez zaměstnání. Dovedou se páni senátoři vžíti v postavení takového dělnického nájemníka? Vypovídati nájemníky nebudou jen němečtí domácí páni v českých menšinách, to se bude prováděti i v českých obcích. Ti, kteří souhlasí se zákonem, aby obecní zastupitelstva mohla se usnésti o zrušení ochrany nájemníků, sledovali cíl všeobecný bez ohledu na české menšiny nebo čistě české obce. Já sám jsem prošel světem a seznal jsem rozdíl mezi usedlým, majícím svůj krov a vlastní hospodářství, a mezi těmi, kteří jsou odkázáni, aby bydlení a výživu hleděli nalézti kdekoli. Je rozdíl, jsme-li ve svém, nebo musíme-li čekati, kdy nás postihne výpověď a s touto výpovědí mnohdy i ztráta práce.
Nikdy by nebylo nám připadlo, že dosažením naší samostatnosti dojde při odbourávání neb rušení ochrany nájemníků prvně v českých menšinách proti našim českým hraničářům. V českých menšinách žijí ti nejchudší lidé v prostředí jim nevalně příznivém a tito budou postiženi první při rušení ochrany nájemníků. Pánové ze řad národní demokracie a agrární strany byli těmi činiteli, kteří vedli za rakouského státu organisační akci v obranných národních jednotách za účelem zřizování českého školství, usazování v menšinách živností a obchodů, jakož i dosazování činitelů pro národní menšiny nutných. Po 28. říjnu 1918 viděli teprve za nejvýš nutné a potřebné nejen udržovati české menšiny, nýbrž i starati se o jejich další potřeby, zejména o vybudování potřebných skol a o jich stavby.
Z výsledku voleb do Národního shromáždění z 15. listopadu 1925 jsme ihned vycítili, že občanské strany československé použijí pro ně příznivého výsledku z těchto voleb k odbourávání hospodářských, sociálně-politických a kulturních vymožeností popřevratových a že sáhnou i na základy demokratických volebních řádů. Občanské strany československé, aby odbourávání těchto zákonů mohly provésti, spojily se k tomu cíli s německými měšťáckými stranami. Že ale půjdou tak daleko a poženou útokem proti českým hraničářům, nikomu z nás ani nenapadlo, napadnouti nemohlo, a proto tím méně bychom to byli očekávali. Přesto, že se všech stran hraničářských se volá ťzadržte!Ť a že Národní rada československá a Národní jednota severočeská, Národní jednota pošumavská, Ústředí olomoucké, brněnské i slezské volají po odvolání a nepřijetí tohoto protihraničářského zákona, jdou naši koaličníci k radosti německého měšťáctva neúprosně kupředu a provedou jeho odhlasování. Nanejvýše ke své obraně přinesou nějakou resoluci: ťVláda se vyzývá,Ť kterážto resoluce, jako všechny dosavadní, bude bezvýznamná a bez kladného účinku.
Z východomoravské Národní jednoty, ústředí olomoucké, ozvali se naši hraničáři mezi prvními, aby chystaná novela se nestala zákonem. Zároveň tak učinila Národní jednota pro jihozápadní Moravu v Brně. Žádali jsme Národní radu o rychlou ochranu a zakročení u klubu poslanců a senátorů všech politických stran, a jmenovitě u stran vládní většiny. S námi současně v této obraně jde za Slezsko Matice osvěty lidové a Matice opavská. Mám dva přípisy Národní jednoty severočeské ze dne 3. listopadu 1927 a 6. března 1928, podepsané starostou a senátorem Em. Hrubým. Přípisy mají tento obsah: Věc: Ochrana nájemníků. V Praze dne 3. listopadu 1927. Tit. Klubu senátorů československé sociálně-demokratické strany dělnické v Praze.
Píší: ťNovelisace zákona o ochraně nájemníků, která má býti projednávána a usnesena Národním shromážděním, velmi živě se dotýká českého živlu - hraničářů - v krajích národnostně smíšených, zejména severočeských. Můžeme konstatovati, že hraničářský živel s obavou očekává tuto novelisaci, o níž novinářské zprávy sdělují, že daleko zhorší situaci nájemníků.
Tyto poplašné zprávy způsobují, že se všech míst na severu dostáváme úpěnlivé přípisy svých odborů, které jménem českého živlu nás žádají za intervenci u klubů poslanců a senátorů českých stran a vlády, aby novelisací zákona o ochraně nájemníků nebyly postiženy rodiny hraničářů, t. j. nebyly uvolněny pro výpovědi malé byty, byty naturální, tovární a byty o 2, event. 3 pokojích.
Pokládáme za povinnost požádati zdvořile váš ct. klub, aby laskavě při projednávání novelisace zákona o ochraně nájemníků plně obhájil zájmy hraničářů. Podotýkáme, že uvolnění ochrany způsobilo by přímo katastrofu našich pohraničních krajů, neboť vrátily by se doby rakouského režimu, t. j. němečtí majitelé domů ihned by vypověděli z bytů české nájemníky a německé podniky by vypověděly z práce české zaměstnance. To by znamenalo, že by český živel byl nucen se vystěhovati do českých krajů, čímž by posílena byla německá posice v boji o odtržení pohraničních krajů od republiky.
Opětujíce žádost za vaši pomoc k zabezpečení existence hraničářských posic, vyprošujeme si vlídné vyjádření a děkujeme už nyní za ochránění dobré věci. S dokonalou úctou za Ústřední výbor Národní jednoty severočeské starosta Emanuel Hrubý.Ť
Druhý přípis, který je dán v Praze dne 6. března 1928 a jednající o ochraně nájemníků, je tento: ťTit. Senátorský klub československé sociálně-demokratické strany dělnické v Praze III. Senát.
Podle novinářských zpráv z posledních dnů chystá se prý změna v zákoně o ochraně nájemníků v tom směru, že má se dostati obcím s počtem obyvatelů pod 2000 právo, usnésti se v obecním zastupitelstvu na zrušení ochrany nájemníků v místní obci, kteréž usnesení má však podléhati schválení zemské správy politické.
Nemůžeme uvěřiti těmto novinářským zprávám, neboť nelze přece připustiti myšlenku, že by si české státotvorné strany politické, v Národním shromáždění zastoupené, neuvědomily katastrofálních následků, které by změna zákona v uvedeném smyslu přinesla pro český živel v krajích národnostně smíšených. Dáti právo smíšeným obcím k usnesení na zrušení ochrany nájemníků znamenalo by zradu na českém živlu a realisaci touhy Němců po vytvoření ťDeutschböhmenŤ. Tohoto práva by s radostí použily všechny smíšené obce a němečtí majitelé domů by ihned vypověděli z bytů české nájemníky, dělníky, živnostníky, státní zaměstnance a pod., kteří musili by se vystěhovati, protože jiného bytu by nedostali. Bohaté výsledky dlouholeté obranné práce národní byly by zničeny, statisíce českého živlu vydány na pospas německé zlovůle a památný 28. říjen stal by se legendou.
Prosíme proto váš klub znovu, aby nepřipustil zmíněnou změnu v zákoně o ochraně nájemníků a obhájil existenční zájmy hraničářů, našich posic a výsostný zájem národního státu. S dokonalou úctou oddaní: Za ústřední výbor Národní jednoty severočeské starosta Emanuel Hrubý.Ť
Mám skromný dotaz na pana kolegu Em. Hrubého, jak bude panu kolegovi Em. Hrubému, bude-li zákon o ochraně nájemníků, obsažený v §u 31, odst. 2, koaličními stranami přijat? Jistě ne dobře. To nám sdělil pan předseda při zahájení schůze sdělením, že uděluje p. sen. Hrubému pro tento týden dovolenou.
Tato část nebude jen pronásledováním dělníků, ale přikročí-li snad později občanská koalice ke zrušení zákona o ochraně státních a veřejných zaměstnanců, bude to platiti také pro úředníky a vojenské gážisty, kteří jsou zaměstnáni v okresních městech, i těch, kteří pro nedostatek bytů bydlí ve venkovských obcích s českou menšinou, když tito budou vypovídáni z bytů. Jak se bude dívati kolega Emanuel Hrubý, starosta Národní jednoty severočeské, teprve na učitele, kteří nemajíce byt ve školní budově, bydlí u německých majitelů? Nechtěl bych státi na místě kol. Hrubého! Na něho menšiny se obracejí jako na svého tatíčka, a to nejen v Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku.
Domovská obec pana senátora Hrubého Občov u Příbramě jmenovala ho čestným členem a postavila mu pomník, a to také za zásluhy, kterých sobě o menšiny získal.
Jak se dívá na zákon o ochraně nájemníků pan poslanec Prokůpek, předseda Národní rady československé, který mluví jménem celého národa československého?
Oba pánové podepsali výzvu klubům poslanců a senátorů a žádali oposiční kluby, aby se zasadily o to, aby ona část předlohy, která ohrožuje český živel hračářský v krajích národnostně smíšených, nebyla jako první z ochrany vyloučena. Tento zákon může působiti veliké vypovídání z bytu českých hraničářů, ale katastrofálním může se státi tehdy, až se jejich přátelé němečtí, na jichž asi přání byl tento § 31, odst. 2. do zákona dán, s českými agrárníky, klerikály, živnostníky a národními demokraty rozejdou. Ti páni, kteří tuto koalici proti československé sociální demokracii a socialistům vytvořili, nebudou nenávist německých fabrikantů a německých majitelů domů odnášeti, ale budou to tovární dělníci, zemědělští dělníci, učitelé, kteří se stanou obětí zákona, který prosazují s takovou bezohledností občanské strany.
Ustanovení právě projednávaného zákona, kterým se zrušuje ochrana nájemníků v obcích do 2000 obyvatel, neměla by žádným z českých senátorů býti hájena a tím méně neměl by žádný z nich pro tento zákon hlasovati. Je to protilidový prostředek, který se zrodil v přítmí koaličníků a vhozen byl do samosprávy za účelem vzplanutí velkých a těžkých politických bojů, ve kterých do nerovného zápasu budou vehnány vrstvy dělnické.
Jak situace dnes ukazuje, zákon tento bude koaličními stranami také v senátě odhlasován.
Nebude slyšen hlas Národní rady československé, nepomůže zakročení Národní jednoty severočeské u poslaneckých klubů českých, ani varovný hlas Národní jednoty pošumavské. Také veřejné mínění národních jednot pod ústředím olomouckým a brněnským, Osvěty matice lidové a Matice opavské za Slezsko nedošlo u vlády a koaličních stran ohlasu. Důsledky z tohoto počinu ponesou ti, kteří nechtěli slyšeti upozornění a výstrahu uvedených vlivných korporací, těch korporací, které desítky let pracovaly pro český lid v menšinách a také podle možnosti menšinám pomáhaly.
Naše obce měly zavčas říci vládě, že tento proti nájemnický zákon, který zasahuje tak škodlivě do českých hraničářských obcí, zneklidňuje spolužití v nich.
Na mnoha místech republiky jsou obce, kde německý majitel domu nevezme českého dělníka do nájmu, i když má byt prázdný. Na př. za Plzní v okresu Stříbro jest obec Kozolupy, kde se objevila silná česká menšina. Už dnes se snaží německá většina stlačovati českou menšinu tím způsobem, že každý prázdný byt se pronajme německému pensistovi. Pomalu a jistě bude tato obec místem pensistů jako za Rakouska kdysi Solnohrad a Štýrský Hradec.
Německý majitel půdy neprodá Čechovi stavební pozemek, aby si mohl postaviti domov za své peníze nebo podle zákona o stavebním ruchu. Němci jdou tak daleko, že neprodají ani státu pozemek na stavbu české školy. O tom by mohl vyprávěti mnoho, kdyby chtěl, pan ministr školství a národní osvěty dr Hodža, jenž má ve svém ministerstvu menšinový školský referát a má za povinnost české školy v Československé republice stavěti.
Pánové z koaličního tábora v sociálně-politickém výboru přijali vládní návrh, tisk 1475, zákona o ochraně nájemníků, ve kterém v §u 31, odst. 2 je ustanovení, že obce s méně než 2000 obyvateli, které v den vyhlášení zákona nebyly místem zcela dani činžovní podrobeným, jsou z ochrany nájemního zákona vyloučeny, usnese-li se na tom pravoplatně obecní zastupitelstvo a schválí-li usnesení zemský úřad.
Zemský úřad bude sice vázán na znění zákona, a když zákon určuje, že v obcích do 2.000 obyvatel, které v den vyhlášení zákona nebyly místem zcela dani činžovní podrobeným, potvrdí usnesení obecního zastupitelstva o to dříve, když tento bude složen z většiny občanských stran které v koalici s německými měšťáckými stranami budou tvořiti většinu, a to pomocí jedné třetiny, která na návrh obchodních komor a zemědělských rad bude vládou jmenována. Že v počtu obcí do 2.000 obyvatel bude málo těch, které v den vyhlášení zákona jsou místem zcela dani činžovní podrobeným, je jisto.
Na první pohled by se zdálo, že jde v tomto zákoně jen o ty obyvatele, kteří jsou odkázáni na výživu sebe a svých rodin v obcích jejich bydliště. To je omyl. Dělníci v malých venkovských obcích jsou odkázáni na průmysl v městech a průmyslových střediscích. Zde je právě největší nebezpečí pro dělnictvo v českých menšinových obcích. Vypovězením z bytu ztrácí dělník možnost dalšího zaměstnání a za dnešních poměrů je mu pak těžko nalézti zaměstnání jinde. Průmysl v naší republice, zejména v historických zemích, nachází se ponejvíce v majetku německém. Nepřátelství německých průmyslníků a měšťáckých kruhů proti českému lidu, a řekněme jasně, proti českým dělníkům, najde si způsob, jak zbaviti českého dělníka práce.
Zrušení zákona o ochraně nájemníků dává podnět organisacím koalovaných stran německých, aby ve svých poradách činily usnesení, která budou výzvou v obcích pro vypovídání českých dělníků z bytů. Jinak majitelé domů v obcích do 2.000 obyvatel budou sami vedeni snahou vypověděti svého českého nájemníka z bytu, nebudou-li ho nutně jako zaměstnavatelé potřebovati.
Nejvíce budou postiženi dělnici v okresních městech, ve kterých je četný německý průmysl: Mor.Ostrava, Slezská Ostrava, Opava, také i Olomouc, v Čechách Most, Liberec, Duchcov, Chomutov a německé obce v celých severních Čechách, na Moravě i ve Slezsku.
V obcích do 2.000 obyvatel bydlí 7,711.240 obyvatel, jak v poslanecké sněmovně bylo již uvedeno, a tito tvoří více než polovinu obyvatelstva republiky. Z tohoto velikého počtu je značná část našich hraničářských posic v obcích pod 2.000 obyvatel.
Bytové otázky jsou vedle nezaměstnanosti nejožehavějšími sociálními problémy českého živlu mezi Němci. V hanácké župě jsou to obce: Brodek, Dešná, Uničov, Břevenec, Veska, Mrklesy, Krasíkov, Červená Voda, Bílá Voda, Úsov, Medlov, Hradečná. Toť místa nejvíce postižená.
Počet českých obyvatel a českých domů v Čechách obstaraný dotazníky od našich organisací mluví o křiklavých bytových poměrech ve smíšeném území. Některé z nich uvádím:
Antonínodol, okres Štoky: Bytové poměry nedostatečné. Bydlí namnoze dvě rodiny pohromadě.
Chotějovice u Biliny: Bytové poměry nedostatečné. Bydlí dvě až tři rodiny pohromadě.
Světec u Biliny: Bytové poměry velmi nuzné. Bydlí dvě rodiny v jedné místnosti.
Strbice u Biliny: Velmi špatné.
Duchcov: Velká bytová nouze přesto, že bylo postaveno 80 rodinných domků uhelným fondem. Němečtí domácí uprázdněné byty českým rodinám vůbec nepronajmou.
Hostomice, okres Duchcov: Prabídné.
Ledvice, okres Duchcov: Je potřeba nejméně 120 bytů.
Osek u Duchcova: Velmi špatné.
Všechlapy u Duchcova: Bytová nouze nesnesitelná.
Zabružany u Duchcova: Přiměřené.
Zelenky u Duchcova: Všeobecná bytová nouze.
Chomutov: Velice neutěšené. Celá řada českých lidí, zejména železničářů sem přeložených už po tři roky nemá bytů.
Horní Ves u Chomutova: Neutěšené. Je potřebí stavět větší počet obytných domů.
Ervěnice u Chomutova: Mizerné. Stavbou elektrárny příliv českého dělnictva, které jest úplně bez bytů.
Strupčice, okres Jirkov: Nouze o byty.
Chudeřín, okres Litvínov H.: Jako všude zde neutěšené. Bydlí 2 až 3 rodiny pohromadě.
H. Litvínov: Špatné. Nedostatek bytů veliký.
Lipětín, okres H. Litvínov: Mizerné. Majiteli domů jsou vesměs Němci. Při uprázdnění bytu přicházejí v úvahu zase jen Němci. Češi bydlí 2 až 3 rodiny v jedné místnosti.
Sulejovice, okres Lovosice: Špatné. Nemůžeme umístit četné rodiny, kterým hrozí vystěhování. Jak se některý Čech vystěhuje, vezmou na byt Němce. Čech bytu nedostane.
Čížkovice, okres Lovosice: Bytové poměry jsou naprosto neuspokojivé.
Radosice u Lovosic. Velmi špatné.
Lovosice: Mizerné. Velký nedostatek bytů. Lovosice jsou město průmyslové. Podniky pro bytovou péči ničeho nepodnikají.
Růžodol u Mostu: Neuspokojivé.
Obrnice u Mostu: Mizerné.
Souš, okres Most: Dosti špatné, ačkoliv obec již značně bytů opatřila.
Střimice, okres Most: Velmi špatné.
Most: Je potřebí bytů pro 500 rodin.
Bečov u Mostu: Špatné.
Záluží u Mostu: Velmi špatné. Bydlí namnoze i 3 rodiny v jedné malé místnosti.
Bystřice, okres Teplice Šanov: Žádá se, aby postaveny byly obytné budovy pro české rodiny, které pro bytovou nouzí jsou nuceny se stěhovat až do Francie.
Běhánky, okres Teplice Šanov: Hrozné. Spousta českých lidí pro nedostatek bytů nemůže najíti zde práce a stěhuje se jinam. Jaké budou výsledky této situace?
Řetenice, okres Teplice Šanov: Velice neutěšené. Zvláště pro českou menšinu, protože zde mají domy výhradně Němci, kteří Čechům bytu nepronajmou.
Suchá, okres Teplice Šanov: Jsou velmi špatné. Češi proto, že nedostanou bytu, musí se vystěhovat.
Hradiště u Teplic Šanova: Požadavek menšiny je práce a byt. Pro Němce jsou bytové poměry uspokojivé, opačně je tomu u Čechů, 3 české rodiny jsou vůbec bez bytu.
Proboštov u Teplic Šanova: Špatné. Celá řada provdaných a ženatých bydlí se svými rodiči ve společné domácnosti. Nemohou nikde bytu najíti.
Světice Bystřany, okres Teplice Šanov: Mizerné! Zvláště v českých rodinách tísní se v jednom bytě dvě až tři rodiny. 10 českých dělníků získalo stavební pozemky, rádi by stavěli, jejich skromné úspory nestačí však. Nemohlo by se těmto nějak opatřiti úvěr na laciný úrok? Rozšířil by se a upevnil český živel v této německé obci, což považuji za velmi důležité, máme-li jako čeští dělníci býti na stráži.
Svatava, okres Falknov n. O.: Nedostatek bytů.
Haberspirk, okres Falknov n. O.: Velmi obtížné.
Lipnice, okres Loket: Velmi špatné. 2 až 3 české rodiny bydlí pohromadě.
Plzeňsko. Přestavlky, okres Dobřany: Jest zde bytová krise. Češi nemohou bytu dostat. Kde mají byty, dostávají výpověď. Tím je česká menšina velice ohrožena.
Lín, okres Dobřany: Mizerné.
Dobřany: Značná bytová krise.
Litice u Plzně: Mnoho českých rodin bydlí pohromadě v jedné světnici.
Zbuch u Plzně: Všeobecná bytová nouze. Je nás zde celkem 12 českých rodin. Musíme bydliti u Němců. Nikoho českého sem nepustí, aby stavěl domy. Byty máme špatné. Až k zoufání. Prší na nás a spravit nic Němci nedají. Říkají, že to nechají spadnout, a tím doufají, že se Čechů zbaví. V tom se ale mýlí. Naši soudruzi se nedají postrašit a vytrvají. Neudělají jim tu radost, aby česká škola byla zrušena!
Chotěšov u Stoda: Neutěšené, jako všude v menšinách.
Heřmanova Huť u Stoda: Češi jsou většinou skláři a mají tovární byty.
Stod: Bytové poměry jsou v místě žalostné. Český člověk, dělník, vůbec bytu nedostane a bydlící se udrží jen zákonem o ochraně nájemníků. Náš důvěrník bydlí v domku, do kterého prší až na postel a není s to jiného slušnějšího obydlí najíti. Ještě pro státní zaměstnance se něco staví, ale dělník je vydán úplně bytové nouzi.
Nýřany: Velká bytová nouze.
Touškov: Špatné. Čeští dělníci zde bytu nedostanou. Tím rozvoj menšiny trpí.
Malešice, okres Touškov: Velice neutěšené. V bytě o jedné místnosti bydlí rodina 9členná. Namnoze bydlí 2 až 3 rodiny v jedné místnosti.
Bystřice Nová u Č. Budějovic: Jsou velmi špatné.
Hranice, okres Nové Hrady: Dostatečné.
Velký Pořešín, okres Kaplice: Utěšené.
Český Krumlov: Ubohé.
Zlatá Koruna, okres Č. Krumlov: Nouze o byty.
Rájov u Krumlova: Nedostatečné. Ubytování u rolníků činí naše ženy nevolnicemi. Naši bojí se veřejně se k nám hlásit, aby nebyli vypovězeni z bytů.
Nový Dvůr u Vimperka: Špatné.
Smrčná u Jihlavy: Velký nedostatek bytů.
Králíky: Velice špatné. 50 rodin bez bytů.
Lanškroun: Stavební družstvo české postavilo 24 rodinných domků, ale bytová nouze trvá.
Brněnec u Poličky: Přiměřené.
Hylváty, okres Ústí n. Orl.: Nedostatek bytů. České rodiny jsou od Němců vypovídány.
Broumov: Špatné. Má to vliv nepříznivý na českou populaci. Český člověk se sem nemůže přistěhovat.
Dolní Olešnice, okres Hostinné: Nedostatek bytů citelný.
Žacléř: Velmi nedostatečné.
Mladé Buky, okres Trutnov: Velmi neutěšené. Nanejvýše zlé.
Frýdland: Špatné.
Lučany. N., okres Frýdland: Zde je průmyslový kraj a bytů málo.
Maxov, okres Frýdland: Naprostý nedostatek bytů.
Jablonec n. N: Dosud špatné.
H. Růžodol, okres Liberec: Neutěšené. U prázdněné byty ponechávají majitelé domů pro sebe. Čech bytu nedostane. Musíme se domáhati stále nápravy u okresní správy politické.
Vratislavice n. N., okres Liberec: Špatné.
Hodkovice, okres Liberec: Bytové poměry se nyní trochu zlepšily tím, že české družstvo postavilo 10 domků. Ale bytů je nedostatek dosud.
Dlouhý Most, okres Liberec: Neutěšené. Pro Čecha bytu není vůbec.
Liberec: Bytová mizerie. Dělník namnoze bydlí v děrách, které jsou vším, jen ne bytem.
Rochlice, okres Liberec: Mizerné jako všude jinde.
H. Růžodol u Liberce: Nesnesitelné. Uprázdněné byty Němci nepronajmou.- Obec musí se domáhati nápravy u okresní správy politické. Zákon o ochraně nájemníků by měl býti zlepšen.
Pustian, okres Tanwald: Mizerné. Čech nemá kde bydlit. Když má byt, je to ten nejhorší v obci: Obec, když domek postaví, Čechovi byt nepronajme.
Smržovka, okres Tanwald: Nedostatečné.
Šumburk, okres Tanwald: Bytová nouze.
Albrechtice, okres Tanwald: Velice špatné. Děkujeme jen zákonu o ochraně nájemníků, že zde ještě jsme. Nebýti toho, Němci by nás vypověděli ať dělníka, či živnostníka. Tak by zničili i českou školu.
Tanwald: Špatné.
Vrchlabí: V obci je 300 rodin bez bytu. Pro stavební ruch jsou zde těžké podmínky.
Oldřichov u České Lípy: Špatné.
Podmokly: Máme zde ještě 60 rodin bez bytů.
Boletice, okres Děčín n. L.: Velice nepříznivé.
Soběchleby, okres Chabařovice: Špatné.
Chrastava: Potřebovali bychom nejméně 500 bytů.
Hrádek n. N., okres Chrastava: Hrozné.
Polepy, okres Litoměřice: Špatné.
Chotyně, okres Litoměřice: Špatné
České Kopisty: Nedostatek bytů na denním pořádku.
Mlékojedy u Litoměřic: Kritické. 3 české rodiny mají soudní výpověď. Byty jsou špatné, vlhké. V místnosti 2 m široké a 5 m dlouhé tísní se až 5 osob.
Brňany, okres Litoměřice: Nesnesitelné.
Mimoň: Velmi bídné.
Liběchov, okres Štětí: Zde není dostatek bytu. Nejvíce trpí chudé české rodiny.
Štětí: Velmi špatné.
Trmice, okres Ústí n. L.: 160 rodin přihlášeno u obce o byty. Není jich.
Valtířov, okres Ústí n. L: Špatné.
Horní Chřibská, okres Warnsdorf: Nedostatek bytů.
Bytová otázka je existenční otázkou českých menšin. Ustanovení, že obce do 2.000 obyvatel budou míti možnost zrušiti pro svůj obvod ochranu nájemníků, je nesprávné již vzhledem k tomu, že obcím, t. j. nejnižší instanci dává se možnost prováděti zákon. Právě v menších obcích; kde rozhodují namnoze osobní poměry, bude tohoto ustanovení zneužíváno proti jednotlivcům bez náležitých důvodů, v menšinách pak bude míti toto zhoršení ochrany přímo katastrofální důsledky.
Německé obce dosud těžce nesouže zřízeny byly ve zněmčeném území české školy. Jedině ochrana nájemníků znemožnila, aby bylo proti českým rodinám používáno prostředků jako za starého Rakouska, kdy celé rodiny byly vystěhovány na ulici, jen aby nedošlo ke zřízení české školy. Tyto výjevy se budou při dosavadní mentalitě německé opakovat.
Půjde většinou o české dělníky, kteří tvoří kádr českých menšin a jejichž děti plní české školy. Zákona o stavebním ruchu nebylo pro tyto menšináře využito, protože nebylo tu potřebných peněz. Německé peněžní ústavy Čechům nepůjčí.
České školy jsou ohroženy již tím, že mnoho českých dělníků trpí nezaměstnaností a stěhuje se ze zněmčeného území. Do práce jsou pak znovu přijímáni při zlepšení konjunktury jen dělníci německé národnosti.
V tomto ustanovení spatřujeme snahy německých nacionalistů, kteří pracují k tomu, aby smíšené území bylo vyčištěno od českých dělníků, kteří jediní jsou oporou českých menšin a českého školství menšinového.
Ze statistiky, kterou jsme podnikli zvláštními dotazníky na české menšináře, vychází najevo, že téměř ve všech českých menšinách je citelný nedostatek bytů a že zmíněné ustanovení bude tam míti všude katastrofální účinky.
Koalice se vyhnula dovedně bouřím nájemníků tím, že zrušila ochranu nájemníků, ustanovivši, aby o tom rozhodovala obecní zastupitelstva v obcích do 2.000 obyvatel. Koalované strany vycházely při tom s hlediska, že rozptýlení obyvatelé ve venkovských obcích nemohou se tak snadno shodnouti na obraně a domnívají se, že jejich čin zůstane bez ozvěny proti občanským stranám v obcích. Jsou však na omylu. Vídeňská vláda v r. 1884, když vydala výjimečný zákon proti sociálně-demokratické straně a nepohodlné české dělníky vypověděla, domnívala se také, že hnutí bude potřebno. Důsledek výjimečného stavu byl ten, že vypovězení sociální demokraté rozešli se po Čechách a Moravě a tak hnutí v Čechách a na Moravě se rozšířilo a zmohutnělo.
Tak tomu bude i v tomto případě. Vypovězení z obcí přijdou do měst a tam splynou se socialisty a rozšíří jejich řady.
Očekáváme, že sáhnete také na českém venkově k politickému vypovídání z bytů. Budete však jednati ke své vlastní škodě! Vypovídání z bytů znamená úbytek dělnictva, a také zemědělského dělnictva. Tito budou hledati usazení ve městech a průmyslových střediscích. Nenaříkejte pak, že nemáte dělníků k polním pracím. Zapalujete sobě sami střechy nad vlastní hlavou. Připamatujte sobě, že po rakousko-pruské válce r. 1866 začíná u nás vývoj průmyslu a že technický pokrok jeho sloužil vám ku prospěchu a že dělníci v průmyslu jsou potomci vaši, z krve vaší. Tímto zákonem vyháníte z venkova to, co vám ještě zůstalo.
Velice dobře jste, pánové rozluštili záležitost zrušení ochrany nájemníků, davše obecním zastupitelstvům toto právo. Vyvoláte v obcích stranicko-politický zápas, zápas rodinný, příbuzenský. Přátelské soužití v obcích přestane.
Republikánská strana bude hlasovati pro zákon o rušení ochrany nájemníků. Tím dává signál svým straníkům, aby v obecních zastupitelstvech, v kterých spolu s ostatními koaličními stranami jsou, hlasovali pro zákon, a pak nastane vypovídání z bytů.
Budeme ohrožených hájiti. Vám, pánové, na vaše: ťVenkov jest jedna rodinaŤ pravíme, že venkov jednou rodinou není!
Nic vám nepomůže. Venkovský dělník a venkovský domkář patří dnes již do naší socialistické rodiny, a to svým postavením i pronásledováním. Ti pak, kteří se dosud k nám nepřihlásili, učiní tak v brzké době, protože poznají vaši nelásku k nim. Naše strana bude hlasovati proti osnově. (Potlesk senátorů strany sociálně-demokratické.)