Tedy toto všechno, velectění pánové, jsou důvody, které nás vedly k tomu, abychom navrhli škrtnutí ustanovení §u 3 projednávané osnovy, a které nás přiměly k tomu, že také zde v plenu návrh svůj opakujeme. Jak vidno, vyskytly se proti znění zákona ještě námitky jiné, které většinu tohoto slavného senátu vedou k tomu, aby učiněn byl návrh na vrácení předlohy ústavně-právnímu výboru. Rozumí se samo sebou, že s tímto návrhem budeme souhlasiti, poněvadž tím zase bude nám umožněna příležitost, abychom v ústavně-právním výboru znovu mohli přijíti se svými zásadními odůvodněnými námitkami proti vládnímu návrhu i proti původnímu usnesení ústavně-právního výboru. (Výborně!)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dalším řečníkem, je pan sen. dr Fáček. Dávám mu slovo.
Sen. dr Fáček: Vážený senáte! Když už zde byl učiněn návrh, aby předloha zákona byla vrácena ústavně-právnímu výboru, přihlásil jsem se o slovo, abych upozornil ještě na jiné ustanovení této osnovy, které by po mém soudu vyžadovalo opětně zralé úvahy. Je to ten § 3, o kterém mezi tím již promluvil kolega z oposice a já mohu býti šťasten, že tentokráte jsme s oposicí zajedno. Věc se má tak. Obnos 50.000 Kč jako příjmová hranice pro kvalifikaci obchodníka plného práva je výsledkem delšího jednání s representanty obchodního světa. Avšak zároveň se vkládá do zákona ustanovení, že vládním nařízením může býti libovolně změněna. Účel předchozího jednání přichází tedy pro interesenty docela na zmar. Náš parlament jistě vyniká před jinými parlamenty tím, že dává vládě, co jest jejího. Naše sněmovny se varují, aby se vměšovaly do státní administrativy. Dokonce i ze své zákonodárné pravomoci takovým zmocněním všelicos postupují vládě, ale v tomto případě takové zmocnění bylo by neúčelné a protimyslné. Čím se to odůvodňuje ve zprávě výboru? Možnými změnami v poměrech obchodníků. Prosím, takové změny v poměrech obchodních mohou míti vliv na to, že zisk jednotlivého obchodníka se zvýší, nebo sníží, ale nemohou míti toho významu, že by se zisky všeobecně snížily, nebo zvýšily, a dokonce jsou bez významu pro posouzení kvalifikace obchodníka. Je tu jediná změna, která by mohla vyvolati potřebu změny tohoto zákona, jako se stalo v minulosti, totiž kdyby naše valuta značně stoupla, nebo klesla. To by se pak přirozeně vyjádřilo v číselném zvýšení nebo snížení příjmu všech obchodníků a bylo by to důvodem k nové úpravě. Ale to je případ, se kterým nemůžeme počítati, když naše valuta je stabilisována, když je vyloučena možnost změny, a kdyby přece k ní došlo, nebude nesnadno novým zákonem se přizpůsobiti těmto poměrům. Ale bylo by přímo škodlivé, pro takové zcela mimořádné a neodůvodněné případy předem dávati vládní zmocnění. Dokonce musilo by to činiti špatný dojem, jako bychom stabilitě naší valuty nedůvěřovali.
Nečiním pozměňovacího návrhu, ale apeluji na ústavně-právní výbor, jemuž pravděpodobně bude tato osnova znovu přikázána, aby tomuto §u 3 znovu věnoval nejbedlivější pozornost.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Tím je řečnická listina vyčerpána a rozprava je skončena.
Byly mně podány návrhy: sen. dr Hilgenreinera a druhů a sen. dr Kloudy a druhů.
Žádám, aby tyto návrhy byly přečteny.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
>Návrh sen. dr Hilgenreinera, Böhra, Thoře, Pastyříka, Prause, Donáta, dr Šrobára, dr Procházky, Zulegera, Luksche, dr Kovalika, inž. Klimko, dr Brabce, dr Němce a druhů:
Podepsaní navrhují, aby zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona o daňovém základu, rozhodném pro zápis obchodníků do obchodního rejstříku, tisk 531, vrácena byla výboru ústavně-právnímu.
Návrh sen. dr Kloudy a druhů:
§ 3 budiž ze zákona vynechán a v důsledku toto buďtéž označeny § 4 jako §3 a § 5 jako § 4.<
Místopředseda dr Brabec: Dám nejprve hlasovati o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů na vrácení věci výboru.
Prosím, aby byla zaujata místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh se přijímá a věc tato vrací se výboru ústavně-právnímu.
Tím odpadá hlasování o návrhu sen. dr Kloudy a druhů.
Přikročíme k dalšímu odstavci jednacího pořadu; tím je:
2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 526), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 15. září 1927. Tisk 530.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Stodola, za výbor národohospodářský sen. dr Rozkošný.
Prosím pana zpravodaje sen. Stodolu, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Stodola: Slávný senát! Naša Československá republika chce na legálnom podklade urobiť na všetky strany obchodné smluvy. Ako ráčite vedeť, stojíme v stálom vyjednávaní a dúfame, že pomaličku urobíme sieť, ktorá nám umožní, abysme zachovávali našu aktivitu pri našom vývoze a abysme vo štáte našom mohli index čísiel zmenšiť a snížiť, poneváč jediné týmto spôsobom sme v stave čeliť súťaži ohromnej, ktorú so všetkých strán cítime na našich odbytových trhoch.
Čo sa týče Turecka, tak bolo nám umožnené tiež na podklade zásady najvyšších výhod tuto smluvu urobiť a je len provizornou dohodou z 6. augusta 1925. Dňa 31. mája 1927 bola urobená definitivná smluva, ale poneváč nebola prejednaná tureckým parlamentem, aby nedošlo k bezosmluvnému stavu, bolo nutné předložiť prezatýmnu úpravu, čo sa stalo 15. septembra 1927. Najvážnejším bodom v tejto osnove je, že sme znova urobili smluvu na základe najvyšších výhod. Ako ráčíte vedeť, táto zásada dominuje vlastne dnes vo všetkých smluvách a i v budúcnosti dá celej obchodnéj politike hlavné smernice. Nám záleží na Turecku predovšetkým preto, poneváč je najdôležitejším z našich odbytových trhov. Ďalej upravuje táto dohoda obchodné styky vo smysle colnotarifnom. Má i všetky náležitosti obchodných smlúv a nakladanie s príslušníkmi jednej smluvnej strany na území druhej strany, zvláště ale o provodzovaní obchodu továrníkov, obchodníkov živnostníkov jednej smluvnej strany na území druhej smluvnej strany.
V záverečnom protokole mimo záväzku Československej republiky odoberať priemerné množstvá ročne, je ešte ustanovenie o povoľovacom režime a valorisačnej klauzule pre prípad zmeny kurzu meny, ktorá klauzula co sa týče Československej republiky je obdobná ako v iných jeho smluvách, a co sa týče Turecka, je vo smysle ustanovenia smluvy Lausanskej.
Ako zo štatistiky je zjavné, obchodné styky s Tureckom sa v poslednej dobe zväčšujú, a to ako náš vývoz do Turecka, tak i dovoz z Turecka k nám. Náš vývoz do Turecka činil v r. 1926 234 mil. Kč a dovoz 98 mil. Kč.
Do Turecka vyvážame na prvom mieste výrobky kovodelné, t. j. 37,5 % nášho vývozu do Turecka a z týchto sú to hlavne streľné zbrane a ich súčiastky, ďalej stroje, železné konštrukcie, klince, smaltové nádobie, na druhom mieste tovary bavlněné 29,5 %, na treťom cukor, na štvrtom všelijaké tovary vlnené 6,7 %, na piatom lenové, na šiestom sklo, ďalej tovar hlinený, papierový, drevený a konfekčný.
Z Turecka hlavne dovážame, ako ráčite vedeť predovšetkým tabák, ďalej južné ovocie, fíky, orechy, bavlnu a vlnu.
Od uzavretia obchodnej smluvy možno očakávať značné oživenie obchodných stykov, ktoré ako vidno, sa utěšené vyvíjajú.
Pre túto príčinu zahraničný výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil toto predľženie prezatýmnej úpravy s Tureckom a dotyčné schvalovacie usnesenie.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dále má slovo pan sen. dr Rozkošný za výbor národohospodářský.
Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Sotva se naše zákonodárné sbory tak často zabývaly obchodními smlouvami s některým státem, jako právě s Tureckem, a to proto, že Turecko doposud uzavíralo jenom smlouvy na 6 měsíců. Tato poslední smlouva vypršela 11. října a do té doby nebyla naše obchodní definitivní smlouva, kterou naše vláda s Tureckem uzavřela, ratifikována. Následkem toho jsme musili ještě jednou prodloužiti tuto smlouvu na 6 měsíců, poněvadž 11. října vypršela. Nynější provisorium, které máme dnes usnésti, bude platiti buď do té doby, kdy Turecko smlouvu, kterou jsme s Tureckem uzavřeli, bude ratifikovati, anebo pakliže se tak v Turecku nestane, bude platiti na dalších 6 měsíců od 11. října 1927 počínaje.
Výbor národohospodářský doporučuje, aby prodloužení smlouvy s Tureckem bylo usneseno.
Místopředseda dr Brabec: Řečník není žádný přihlášen. Přikročíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 530, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu odstavci jednacího pořadu, jímž je:
3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 448), jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti. Tisk 485.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Ne.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme tedy ke hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém.
Přikročíme ke hlasování o resolucích, které byly přečteny ve schůzi 99.
Je zde resoluce pana sen. Lukeše a druhů.
O této resoluci dám hlasovati odděleně, a to nejprve o celé části A a potom o části B. a v této části podle jednotlivých odstavců.
Prosím, aby resoluce byla přečtena.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Resoluce sen. Lukeše, dr Brabce, dr Hilgenreinera, dr Kovalika, Zulegera, dr Reyla, Thoře. Prauseho a druhů:
A. Vláda se vybízí:
1. aby urychleně předložila dlouho již připravovaný návrh zákona, jímž se upraví kázeňské a kárné právo četnictva,
2. aby upravila příslušníkům četnictva podle zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., v rámci §u 148 vedlejší požitky a paušály četnictva.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji přijetí.
Místopředseda dr Brabec: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Přikročíme k hlasování.
Kdo schvaluje první část resoluce sen. Lukeše a druhů lit. A, jak byla právě přečtena nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, část A řečené resoluce se schvaluje.
Prosím, aby byla přečtena část B, a to první její odstavec.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
B. Ministerstvu vnitra se ukládá:
1. aby uvažovalo o tom, zda by při vybudování pátrací služby nebylo vhodno použíti při této službě také orgánů v občanském obleku.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji přijetí.
Místopředseda dr Brabec: Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.)
Přikročíme k hlasování.
Kdo schvaluje právě přečtenou část, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Část B odstavec 1. se schvaluje.
Prosím další.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Ministerstvu vnitra se ukládá:
2. aby v prováděcím nařízení stanovilo, kdy má velitel staniční vyslati do výkonné služby četníky ozbrojené puškou a kdy opakovací pistolí.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji přijetí.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s tímto odstavcem resoluce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec tento se schvaluje.
Prosím, další část.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Ministerstvu vnitra se ukládá:
3. aby co nejdříve přikročilo k nové úpravě četnických služebních a jiných předpisů.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji přijetí.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s právě přečteným odstavcem resoluce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec se schvaluje.
Prosím další odstavec.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Ministerstvu vnitra se ukládá:
4. aby instituci policejních psů co nejvíce rozšířilo a připustilo v zájmu osobní bezpečnosti psy ochranné.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji přijetí.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se
Prosím odstavec 5.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Ministerstvu vnitra se ukládá:
5. aby, kde je to účelno, s urychlením provedlo ozbrojení četníků opakovacími pistolemi.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji přijetí.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo schvaluje tento odstavec, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec se schvaluje.
Dále odstavec 6.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Ministerstvu vnitra se ukládá:
6. aby přiznán byl četnictvu na předepsaný jim vycházkový šat příspěvek ve výši, v jaké byl povolen rotmistrům.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Navrhuji schválení.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo schvaluje právě přečtený odstavec, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Odstavec se schvaluje.
Dále je zde první resoluce pana sen. Ant. Nováka a soudr.
Prosím, by byla přečtena.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Resoluce sen. Ant. Nováka a soudr.:
Vláda se vybízí:
1. aby v důsledku zkrácení četnictva o volební právo povolila četnictvu volnou nepolitickou odborovou organisaci, jakož všechna jinaká kulturní a hospodářská sdružení příslušníků četnictva a dovolila, aby volené instituce v >Záložně čs. četnictva v Praze< směly býti vykonávány aktivními četnickými gážisty,
2. aby při provádění §u 148 platového zákona upravila >četnický přídavek< (§ 12 zák. 186/20) na jednotný přídavek nebezpečnostní ve výši Kč 4000,- ročně pro všechny příslušníky četnictva stejně (slib p. min. předsedy),
3. aby pomáhala odstraňovati nezaměstnanost i tím, že zavede u četnictva odměny za práci přes čas a 4 volné dny ku obstarání osobních věcí v měsíci, hlavně však že doplní dnešní stav na stav systemisovaný,
4. aby předložila návrh zákona četnicko-disciplinárního a kvalifikačního podle zásad služební pragmatiky,
5. aby zrušila služby pohotovostní v normálních dobách bezpečnostních na všech stanicích, kde není počet tam zařaděných četnických gážistů vyšší pěti,
6. aby vytvořila při ministerstvu vnitra bezpečnostní poradní sbor a v dorozumění s tímto sborem upravila všechny dosud německé nebo jen přeložené předpisy četnické a o sborech stráže bezpečnosti.
Místopředseda dr Brabec: Prosím pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Již při minulé schůzi dovolil jsem si na to upozorniti, že podle zákonné definice četnictvo je strážní sbor, vojensky organisovaný. S tohoto hlediska nutno bylo posuzovati i návrh zákona i návrhy, které byly k tomu návrhu vládnímu podány, i tyto resoluce.
Proto dovoluji si navrhnouti, aby tato resoluce schválena nebyla z toho důvodu, že v resoluci již přijaté některým bodům, jejím je vyhověno a ostatní body týkají se služby. (Sen. Ant. Novák: Důstojníci a rotmistři mají nárok na organisaci, jedině četníkům ji upíráte!)
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Ant. Nováka a soudr. čís. l, jak právě byla přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Prosím, aby byla přečtena druhá resoluce týchž pánů senátorů.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Resoluce sen. Ant. Nováka a soudr.:
Ministerstvo vnitra se vybízí:
1. aby konečně vydalo prováděcí nařízení ku zákonům o četnictvu č. 299/20 a ku zákonu četnicko-pensijnímu č. l53/23 a tím odstranilo ony nesrovnalosti, kterými se dnešní prakse množí,
2. aby poskytlo všem četnickým gážistům peněžní výpomoc na nakoupení výstrojních součástek vycházkových, jak je nařídilo výnosem ze dne 17. února 1927, č. 77.795, aspoň v tak úměrné míře, jako podobnou výpomoc poskytlo svým gážistům při stejné příležitosti ministerstvo národní obrany již po dvakráte,
3. aby stanovilo právo každého četnického gážisty na výměnu míst po dvouleté službě v místech nehostinných, nekulturních, nebo svojí drahotou proslulých do oddílů podle volby jeho, a přemístění aby provádělo jako přemístění z důvodů služebních,
4. aby zastavilo praksi upírání výchovného na nevlastní děti četnických gážistů jen z těch důvodů, že žena takového gážisty je fysicky zdráva a proto prý už k výživě dítěte schopna,
5. aby při soustředěních četnictva vybavilo velitele takového soustředěného oddílu dostatečnými finančními prostředky k poskytování záloh těm četnickým gážistům, kteří, jsouce ženatí, nemohou čekati i tři měsíce na likvidaci diet nebo výloh cestovních,
6. aby zrušilo povinnost k pohotovostní službě na těch četnických stanicích, kde není přítomno více jak 5 ke službě schopných četnických gážistů,
7. aby publikovalo počet systemisovaných míst v rozsahu, jak tento počet publikovala jiná ministerstva, na př. ministerstvo národní obrany, a odstranilo rozhořčení četnictva nad zamýšleným degradováním vrchních strážmistrů na štábní strážmistry a praporčíky.
Místopředseda dr Brabec: Slovo má pan zpravodaj.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Vážený senáte! Z týchž důvodů, které jsem si dovolil uvésti při resoluci první, dovoluji si navrhnouti, aby resoluce druhá byla zamítnuta.
Místopředseda dr Brabec: Přikročíme k hlasování.
Prosím, abyste zaujali místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s druhou resolucí sen. Ant. Nováka a soudr., jak byla právě přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Tím je pořad jednání dnešní schůze vyřízen.
Sděluji, že do výboru imunitního na místo sen. Šturce nastupuje sen. dr Houser;
do výboru zahraničního na místo sen. Zimáka nastupuje sen. dr Witt,
do výboru sociálně-politického na místo sen. Jílka sen. dr Mazanec.
Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 17. listopadu 1927 o 12. hodině s tímto
pořadem jednání:
1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 492) o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona). Tisk 532.
2. Druhé čtení zprávy 1. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 526), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 15. září 1927. Tisk 530.
3. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1925 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku. Tisk 553.
4. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1926 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku. Tisk 534.
Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 17 hodin 46 minut.