Schůze zahájena v 10 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

128 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý, dr Peroutka.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Tiskem bylo rozdáno:

Žádám, aby bylo přečteno.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 493. Návrh sen. Filipínského a soudr. na vyšetření a poskytnutí bezodkladné pomoci postiženým živelní pohromou v Brně-Židenicích a okolí.

Tisk 494. Návrh sen. Donáta a spol. na pomoc postiženým krupobitím a průtrží mračen v Počátkách, Stolčíně a okolních obcích.

Tisk 495. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech smíchovském a zbraslavském.

Tisk 496. Návrh sen. Pivku, Kianičku a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postihnutým katastrofálným požiarom v Hornej Štubni na Slovensku.

Tisk 497. Návrh sen. Volko a spol. na poskytnutie štátnej pomoci požiarom poškodenej obci Hornia Štubňa v Turci na Slovensku.

Tisk 498. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí pomoci postiženým krupobitím v obvodu zlonickém, okres Slaný.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 493. Návrh sen. Filipínského a soudr. na vyšetření a poskytnutí bezodkladné pomoci postiženým živelní pohromou v Brně-Židenicích a okolí.

Tisk 494. Návrh sen. Donáta a spol. na pomoc postiženým krupobitím a průtrží mračen v Počátkách, Stolčíně a okolních obcích.

Tisk 495. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech smíchovském a zbraslavském.

Tisk 496. Návrh sen. Pivku, Kianičku aa spol. na poskytnnutie štátnej pomoci postihnutým katastrofálným požiarom v Hornej Štubni na Slovensku.

Tisk 497. Návrh sen. Volko a spol. na poskytnutie štátnej pomoci požiarom poškodenej obci Hornia Štubňa v Turci na Slovensku.

Tisk 498. Návrh sen. Průši a soudr. na poskytnutí pomoci postiženým krupobitím v obvodu zlonickém, okres Slaný.

Na základě usnesení výboru iniciativního ze dne 11. července 1927 přikázáno:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 436. Návrh sen. Hubky, Klečáka a spol. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Českobudějovicku, Lišovsku a Vltavotýnsku.

Tisk 437. Návrh sen. Hubky, Plamínkové a spol. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Přešticku a Rokycansku na župě plzeňské.

Tisk 438. Návrh sen. Pociska, Zimáka a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým prietrží mračien a krupobitím na východném Slovensku.

Tisk 440. Návrh sen. Luksche a soudr. stran státní nouzové pomoci pro katastrofální škody mrazem v okresech Znojmo, Jaroslavice, Mikulov, Mor. Krumlov, Pohořelice a Hustopeče.

Tisk 441. Návrh sen. A. Scholze, Prause a soudr. na poskytnutí podpory obcím v okrese šumperském, jež postiženy byly nepohodou dne 5. června t. r.

Tisk 442. Návrh sen. Sehnala, Strzila a spol. na státní pomoc postiženým krupobitím na okrese novobydžovském.

Tisk 449. Návrh sen. Sáblíka, Hrejsy, dr Rozkošného, Lukeše a spol. na poskytnutí státní podpory krajům na Moravě postiženým živelními pohromami.

Tisk 451. Návrh sen. Šachla, Šabaty, dr Mazance a druhů na poskytnutí rychlé státní pomoci pro poškozené zemědělce strašlivým krupobitím dne 15. června na českém jihu v okresu Trhové Sviny a Čes. Budějovice.

Tisk 452. Návrh sen. dr Krupky, Valouška, dr Procházky a soudr., aby poskytnuta byla bezodkladná pomoc obětem živelní pohromy na Výškovsku a Přerovsku.

Tisk 453. Návrh sen. Pivku, Kianičku, Volku a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým prietrží mračien a krupobitím v Turci na Slovensku.

Tisk 454. Návrh sen. Dreslera a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okrese Vysoké nad Jizerou a v obcích Zlatá Olešnice a Lhotka.

Tisk 455. Návrh sen. dr Rozkošného, Lukeše, Sáblíka, Hrejsy a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okresech: Prostějov, Přerov a Výškov.

Tisk 456. Návrh sen. Filipínského a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Kunštátsku a Tišnovsku.

Tisk 457. Návrh sen. Habrmana, Petříka a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým průtrží mračen a krupobitím na okrese: Rokycany, Blovice a Přeštice.

Tisk 458. Návrh sen. Časného. Filipínského, dr Witta a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelních pohrom na Hané a na Ostravsku.

Tisk 461. Návrh sen. Vollaya a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým krupobitím v Komárne, Starej Ďale a na okolí na Slovensku.

Tisk 471. Návrh sen. Reichstädterové a spol. na poskytnutí státní podpory postiženým živelními pohromami na Kojetínsku a Konicku.

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 450. Návrh sen. Hrejsy a spol. na změnu zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Předseda: Budeme projednávati jednací pořad.

Prvním předmětem pořadu jednání je:

1. Zpráva I. výboru národohospodářského a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 489) k vládnímu návrhu zákona o poskytování podpor při živelních pohromách. Tisk 500.

(Senátoři povstávají se svých míst.)

Slavný senáte! Nežli dám slovo panu zpravodaji k této předloze, považuji za svoji povinnost, abych s tohoto místa, maje na zřeteli hrozné živelní pohromy z posledních dnů, vyslovil z hloubi srdce obyvatelstvu poškozených krajů našich a obyvatelstvu krajů na území sousedním, republiky Německé, opravdovou účast a upřímnou soustrast nad neštěstím, kterým tyto kraje byly postiženy a nad četnými těžkými obětmi na majetku a zvláště nad nenahraditelnými obětmi na lidských životech, které živelní katastrofa si vyžádala.

Jsem přesvědčen o jednomyslném souhlasu vašem, pánové a dámy, kterému jste ostatně dali spontanního výrazu povstáním se svých míst. (Senátoři usedají.)

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Sáblík, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher.

Dávám slovo panu sen. Sáblíkovi za výbor národohospodářský.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Živelní pohromy, které každoročně, bohužel, navštěvují naši vlast, také letošního roku byly neobyčejně těžkými, katastrofálními. Postihly mnohé kraje tak krutým způsobem, že zničily výsledky celoroční práce tamních zemědělců, ano v mnohých případech veliké přívaly vody zničily též lidská obydlí i lidské životy, jak zde již panem předsedou bylo řečeno.

Každoročně se opakují ve větší nebo menší míře tyto pohromy a každoročně máme v zákonodárných sborech úlohu, abychom pomáhali těžce postiženým svým spoluobčanům, aby aspoň existenci svou uhájili a mohli zase svoji živnost nebo hospodářství provozovati.

Dosud udělovaly se tyto ministerstvem vnitra z prostředků, které každoročně byly v rozpočtu státním povolovány k tomuto účelu, ovšem pravidelně v obnosu velmi nedostačujícím, takže potom bylo nutno, když pohromy tyto byly ve větším rozsahu, dodatečně povolovati další úvěry, případně i zvláštním zákonem činiti potřebná opatření, jako se to stalo t. zv. zákonem povodňovým ze dne 15. října r. 1925.

Ale všecka opatření byla nedostatečná, ani zdaleka nemohla nahraditi škod, které se zemědělcům staly a proto dávno bylo voláno po tom, aby zvláštním zákonem byla celá pomocná akce upravena, aby případně bylo zavedeno zveřejnění pojištění proti živelním pohromám, ovšem se státní pomocí na podkladě pokud možno nejúspornějším. Proto také letos vláda přichází s návrhem, kterýmž ne plně, ale aspoň částečně vyplňuje se toto přání a které může býti nazváno krokem kupředu k plnému a dobrému vyřešení této otázky.

Předloženým zákonem řeší se vlastně otázky dvě, a to pomocná akce pro rok 1926 a 1927 jako jedna akce v §u 1 tohoto navrženého zákona, a akce pomocná pro rok 1928 a následující v §u 2 tohoto zákona. Pokud se týče r. 1926 a roku 1927, udělují se letos ještě podpory podle dosavadního regulativu ministerstvem vnitra z dotace, která byla zařazena do rozpočtu. Ovšem dotace tato je malá a jak mi bylo sděleno ministerstvem vnitra, byly uděleny pouze okamžité výpomoci pro Čechy obnosem 1/2 mil. Kč, pro Moravu obnosem okrouhle 1 mil. Kč. pro Slezsko, okres bruntálský 10.000 Kč a pro župu košickou 200.000 Kč. Ovšem to jest jen část té pomoci a zajisté budou následovati ještě další pomoci na podzim pro opatření osiva a jiné podpory.

§em 1 tohoto zákona doplňuje se tato akce pro rok 1927 tím způsobem, že mohou poškození kromě přímých podpor od státu uzavříti půjčky, aby si mohli zase svá hospodářství dáti do pořádku, u peněžních ústavů, z kterýžto půjček uvoluje se stát platiti 3% úrok, takže by se tímto způsobem snížila úroková míra pro poškozené. Takovým způsobem mohli by si vypůjčiti větší obnos peněz. Ovšem obnos tento je omezen číslicí 20 mil. Kč. V původním vládním návrhu byl obnos pouze 10 mil. Kč, v poslanecké sněmovně byl pak při jednání zvýšen obnos tento na 20 mil. Kč. Z toho 3% úroky činily by ročně 600.000 Kč, které by stát nahražoval a má to býti opatření na dobu nejdéle 10 roků. To je tedy ta první akce.

Pokud se týče r. 1928 a následujících, zřízen byl podle zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, který jsme nedávno projednávali, podle §u 108 zvláštní fond, do kterého plynou příspěvky z onoho 1 1/2% z daňového základu pozemkové daně, a to 30% z tohoto zvláštního příspěvku. Dále mají přispívati obce 10% pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů. Podle návrhu tohoto nového zákona mají dále do tohoto fondu plynouti ještě 12%ní přirážka k pozemkové dani veškerých zemědělců a příspěvek státu ročním obnosem 8 mil. Kč. V každé zemi byl by utvořen zvláštní podpůrný fond, jejž by spravovala zemědělská rada, ovšem s přispěním státních úřadů, a ze kterého by se udělovaly podpory postiženým živelnými pohromami podle návrhu a uznání zvláštních komisí, které by byly v jednotlivých okresích vytvořeny.

Když výbor národohospodářský projednával usnesení posl. sněmovny o tomto návrhu zákona, přišel k přesvědčení, že je nutno v zájmu věci změniti poněkud textaci zákona, aby v §u 1 v odst. 1 ve větě ťpřispěje stát těm, kdož těmito pohromami byli postiženi a jsou na hospodářské existenci ohroženiŤ slova ťna hospodářské existenci ohroženiŤ byla vypuštěna a nahrazena slovy ťpři čemž budiž vzat náležitý zřetel k hospodářským poměrům poškozencůŤ. Rovněž tak v §u 2 nahrazují se slova ťna hospodářské existenci ohroženiŤ slovy ťpři čemž budiž vzat náležitý zřetel k hospodářským poměrům postiženýchŤ. Stalo se z toho důvodu, ze jsme s výkladem těchto slov v minulém starém zákonu rakouském nabyli velmi smutných zkušeností. Neboť je-li úřad vázán stanovením zákona, že může navrhnouti podporu pouze lidem existenčně ohroženým, přirozeně musí pak odmítati podpory zemědělcům, kteří byli postiženi velmi těžkou pohromou, jimž na př. krupobití zničilo veškeru úrodu, třeba na 100%, ale zemědělci ti náhodou nejsou tak zadluženi nebo tak předluženi, aby následkem toho snad musil býti jejich majetek exekučně prodán, a proto se podle strohého ustanovení zákona nepovažují za existenčně ohrožené.

Ovšem byli z podpor vyloučeni všichni, kteří mimo svoje hospodářství měli snad ještě jiné zaměstnání. Máme na př. v našich malých městech na venkově dosti drobných živnostníků, kteří mají svoji živnost jako vedlejší zaměstnání a odkázáni jsou ve výživě své rodiny většinou na hospodářství. Mají na př. několik měr pole a přitom provozují řemeslo. Když byli poškozeni živelní pohromou, třeba právě takovým způsobem, že celá úroda jim byla zničena, nemohli dostati žádné podpory, neboť úřad musil uznati, že nejsou existenčně ohroženi, poněvadž mají ještě jiné příjmy. Tedy u všech, kteří nebyli zrovna živelní pohromou připraveni o poslední zbytek svého majetku, musila býti podpora odepřena, což bylo jistě velmi nespravedlivé a tím nespravedlivější by to bylo při nynějším zákoně. Dříve konečně, když podpora byla dávána ze státních peněz, ze společné pokladny státu, mohla býti považována více za dar státu a mohlo se to omezovati na užší kruh postižených, kdežto ukládáme-li zákonem veškerým zemědělcům povinnost platiti 12% státní daně jako zvláštní příspěvek do tohoto fondu, musíme tento příspěvek považovati za první krok k zavedení pojištění proti krupobití. Je to vlastně již nejjednoduší způsob a také snad dobrý způsob pojištění, aby bez zvláštní režie byly tímto způsobem vybírány ode všech zemědělců příspěvky, ze kterých by se pak mohly hraditi také škody, které jim živelní pohromou byly způsobeny. A tu bychom pak přišli k tomu výsledku, že většina našich zemědělců, kteří následkem své píle a pracovitosti hledí se udržeti v takovém hospodářském stavu, že je jedna pohroma ještě nepřipraví o poslední zbytek majetku, nejsou podle zákona existenčně ohroženi a náhrady nemůže nikdo dostati. Kdybychom tedy nezměnili těchto slov, tím bychom velkou většinu našich zemědělců z možnosti obdržení nějaké podpory z fondu předem vylučovali. Z toho důvodu musili jsme tuto změnu provésti.

Národohospodářský výbor po důkladném uvážení navrhuje, aby tato změna byla také slavným senátem přijata a aby jinak byl zákon tento přijat v tom znění, jak jej usnesla posl. sněmovna až na změny v §u 1 a 2, které jsem navrhoval. Tím doporučuji zákon tento k přijetí. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového, sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! V rozpočtovém výboru při projednávání této záležitosti padla z úst zástupce ne strany naší, nýbrž strany nám docela protivné, slova, že ťto, co obmýšlí vláda, resp. návrh naše poškozené zemědělce, je obnos příliš malýŤ. Já to také uznávám a zvláště když povážíme, že pouze škody, které minuly týden utrpělo naše Rudohoří, jsou oceňovány sumou přes 10 mil. Kč, pak opravdu těch 10 mil. Kč zápůjčkových peněz, které mají býti poškozenému zemědělstvu podle §u 1... (Hlas: 20 mil.!) - 10 mil. Kč - poněvadž jde o r. 1926 a 1927, tedy na r. 1927 připadá 10 mil. Kč, a teď jediná pohroma sama nám přinesla škod za tento obnos a nepočítáme k tomu řadu živelných pohrom v celé republice, jak o tom svědčí celá povodeň podaných návrhů na pomoc poškozeným zemědělcům. Bylo by žádoucno, aby podpora byla co možno velká, a nemůže-li býti zvětšena, bylo by žádoucno, aby jí bylo užíváno tak, aby bylo co možno nejvíce zemědělcům přispěno.

Představuji si totiž, že by bylo správné, aby i pro příští leta bylo pamatováno na udělování podpory ne tak tím způsobem, aby byla dávána podpora jednorázová, jako spíše, aby bylo následováno toho, co je v §u 1, to je, aby poškozeným zemědělcům bylo možno restaurovati své hospodářství tím způsobem, aby uzavřeli zápůjčku, z níž - by část větší nebo menší, podle toho mnoho-li by těch škod bylo, úrokoval stát z těch 20 mil. Kč, které se preliminují, že se každoročně sejdou.

Předloha si totiž představuje, že stát dá 8 mil. Kč a zemědělci sami 12% přirážkou k pozemkové dani seberou 12 mil. Kč. Ve skutečnosti to není příspěvek státní, neboť stát dává tu 8 mil. Kč ne ze svých pokladen státních, nýbrž můžeme říci, že je dává z toho 1 1/2%, které jsou vedle řádné pozemkové daně předpisovány větším zemědělcům do fondu pro nahrazení daní z poškozených parcel.

Poněvadž pak podle daňové reformy pozemkové 30% tohoto obnosu bude dáváno do fondu, tedy těch 70% ještě bohatě stačí, aby 8 mil. Kč bylo každoročně dáváno, a proto mohu klidně říci, že my, zemědělci, při této příležitosti nebudeme dostávati od státu ničeho, nýbrž dostaneme pouze to, co si sami zaplatíme, bez podpory ostatních vrstev. Prosím, aby se tomu dobře rozumělo, že to nemá býti výčitka. Snad jsem měl zde vícekráte příležitost zdůrazniti, že bych si přál, abychom vůbec a naše zemědělstvo zvláště snažili se býti soběstačnými. abychom nenatahovali ruku pro nějaké milosrdenství, ale jedině po tom, co nám patří. My chceme, aby rozdělování podpor nebylo příležitostí ke sporům. I zde v samotné této síni bylo vzpomínáno vícekráte takových případů, kde se jednak hádali ti, kteří dostali a myslili, že dostali málo, a ti, kteří nedostali a myslili, že jim něco patří, a hádali se při tom i ti, kteří tyto různé směry zastupovali. My nechceme sporů a proto je můj názor, že bude správné, jestliže při rozdělování podpor, ať již ve formě jednorázové, nebo náhradě úroků, se sáhne k zásadě, když si všichni zemědělci do fondu platí a platiti musí, že také všichni zemědělci bez rozdílu, zdali jsou ohroženi na své existenci, nebo ne, mají nárok na část pomoci z fondu. Myslím ovšem při tom, že nebudeme státi jen na té kladné zásadě: ťponěvadž jsem platil, tedy mi patří,Ť nýbrž že chceme k tomu připojiti také zásadu sociální, aby ten, kdo je hospodářsky slabší, dostal snad procentně větší pomoc než ten, komu pohroma hospodářsky úplně neublížila, ale na druhé straně, aby byla zachována zásada, že každý, kdo je poškozen, má nárok na částečnou aspoň náhradu té škody. Říkám na částečnou, poněvadž nikdy úplná v žádném případě nemůže býti.

Čteme právě v listech, že v Německu poslední pohroma způsobila škod na 70 mil. marek a stát i země Slezská dávají dohromady 4 mil., což je tedy méně než jedna šestnáctina veškeré té škody, která tam způsobena byla. Nemůžeme tedy nikdy mysliti na to, aby byla náhrada škody úplná. Bude při této příležitosti z prostředků veřejných nahrazena vždycky jen část škody, ale jen jedno bych chtěl, aby se prohlásilo, že každý bez rozdílu, ať malý nebo velký, ať má to zemědělství za své úplné zaměstnání, nebo jen za zaměstnání vedlejší, nemá z toho důvodu, že není jeho existence ohrožena, býti vylučován z tohoto dobrodiní. Nesmíme zapomínati, že každá hůl má dva konce. V jednom okresu jsou to dva zemědělci, kteří mají býti vyloučeni proto, že se řekne: Tomu zemědělci jest ještě lze vypůjčiti si, ještě není úplně hospodářsky zničen, tak jako kdyby veřejná pomoc měla následovati teprve tenkráte, když už ten člověk, nejen abych řekl, stojí na pokraji propasti, ale když už se do té propasti řítí. Na druhé straně se také vyskytují okresy, kde se klid řekne: Poněvadž tento poškozený zemědělec má své hlavní zaměstnání jako dělník, vrchní stavební dělník, nebo jako hlídač na dráze, nebo jako poštovní zřízenec, nebo je tesařem a zedníkem, je hlavně závislým svou existencí na řemesle, nebo zaměstnání, pro něj ta zkáza 3, 4 až 5 strychů docela nic neznamená.

Prohlašuji, že obojí tento směr je výstřednost škodlivá a my chceme zůstati ve zlatém středu, to je, každému patří podpora, a je přirozeno, že žádáme, aby ten, kdo není tak ohrožen ve prospěch hospodářsky slabších, se části vzdal a aby nežádal stejné percentuální sazby.

Pokud se týká stanoviska rozpočtového výboru, prohlašujeme, že poněvadž není zde stát docela nic zatížen, poněvadž si všechny příspěvky obstará zemědělstvo samo a poněvadž správu této věci má obstarati Zemědělská rada, při čemž, pochybuji, že by jí to stát nějakým způsobem nahrazoval, poněvadž tedy touto předlohou není státní hospodářství nijak zatíženo, nemá rozpočtový výbor žádné příčiny, proč by váhal přidati se k usnesení výboru národohospodářského, a já jako člen rozpočtového výboru rovněž prosím, aby plenum senátu přijalo usnesení poslanecké sněmovny beze změny, jak je navrhoval. (Výborné! - Potlesk.)

Předseda: Ke slovu je přihlášen pan sen. Průša. Než mu dám slovo, navrhuji 10minutovou lhůtu řečnickou. (Námitek nebylo.)

Námitky není, dávám mu slovo.

Sen. Průša: Vážení pánové! Je nesporno, že řešení otázky, pokud se týká podpory těch, kteří byli poškozeni živelními pohromami, je vysoce důležité a že je nutno náležitě uvažovati, jestli také předloženým zákonem tato otázka opravdu vyřešena bude. Podle mého názoru je to vysoce nedostatečný zákon, konečně ani páni představitelé toho nepopírají. A já bych k vůli ulehčení řekl, že tento zákon také lze rozděliti na dvě části. První část, a to § 1, se týká škod, které vznikly v předcházejícím a v tomto roce. Druhá část, § 2, 3 a 4, upravuje vlastně praksi pro příští uhrazování, anebo alespoň zmírnění škod vzniklých živelními pohromami. Podíváme-li se do prvé části, do §u 1, je nutno říci i přes to, když budu docela loyální, že přes tu změnu, která byla přijata v národohospodářském výboru, zůstává zde přece jenom něco, o čem možno říci, že nesplní žádaného účele, bude-li to přijato v tomto znění, nebudou-li přijaty naše pozměňovací návrhy. Nemá to za účel opravdově pomoci těm nejpotřebnějším, těm, kteří podle slov pana kol. Kroihera se řítí již vlastně do té propasti zkázy, a to ono ustanovení, že stát přebírá jenom část placených úroků ze zápůjček poskytnutých.

Pánové, nesmí se zapomínat, jak se dosud zápůjčky v tomto směru udělovaly, jaká byla prakse. Prakse byla taková, že ten, který z hospodářských činitelů, řeknu rolník,který byl zadlužen a měl svůj majetek knihovně zatížen, nemohl za žádnou cenu dosíci této zápůjčky. V tomto zákoně zde nevidíme, že by tato prakse byla rušena! A tak se přirozeně stávalo, že ti, kteří byli nejvíce ohroženi na svojí existenci, kteří byli opravdu hospodářsky slabými, kteří ne z nějakého luxusu nadělali hypotekární dluhy, zatěžovali hypotekárně svoji živnost, ti nemohli těchto zápůjček, ba zápůjček bezúročných dosáhnouti.

Vedle toho i ustanovení druhého odstavce o výši, která se připouští tímto zákonem, aby bylo použito pro zápůjčku 20 milionů, je příliš málo. Vždyť sami jste uznali a pan předseda při zahájení schůze se zmínil o těch obrovských katastrofách a pochopíte, že těch 20 milionů, a zde se jedná o 2 roky, 1926 a 1927, je jistě v pravém slova smyslu pakatel, který nemůže dostačiti. (Sen. Hubka: 97% musí dávat poškozený sám! K tomu jen 3% dává stát!)

Dobře, tedy je naprosto jisto, že podle této předlohy se stát zavazuje zaplatiti nejvýše 3%. Co to znamená při povolování těchto 20 milionů Kč? To je 600.000 Kč ročních, které stát dává. To povolujete nejdéle na 10 let. To je něco, co nemůže nijak splniti očekávání poškozených. Z toho důvodu navrhujeme zvýšení kvoty. Ovšem, jak jsem již řekl, rozvrhl jsem zákon na dvě části, poněvadž § 2 a následující jedná o budoucnu, jak se to bude prováděti, a tu bych chtěl říci, že tímto §em 2 znovu se přiznává právo zemědělským radám disponovati fondy, z kterých má býti podporován zemědělec živelními pohromami poškozený.

Použil bych starého našeho přísloví českého: Kozel má se státi opět zahradníkem. Prosím vás, jaká byla dosavadní prakse v tom udělování podpor a subvencí u zemědělských rad? Měl jsem již několikráte příležitost s tohoto místa na tuto praksi poukázati a dokázal jsem to ze spisů zemědělské rady, že byly také subvence udělovány jenom podle jakési politické legitimace, ke které politické partaji dotyčný náležel. Ale něco, co zaráželo a co potvrzuje toto naše tvrzení, že tato jinak důležitá instituce ovšem se starým zřízením, které by mělo býti dávno odstraněno, je v rukou téměř jedné politické strany a jenom z části podle mého názoru se přiživuje jedna bývalá koaliční partaj.

Stav, který tam byl zaveden, samozřejmě většina drobných zemědělců zná a nemůže míti k němu důvěru, když se dnes tak důležitý obor... (Hlas: Zemědělská rada bude jenom rozdávat to, co komise přiřkne!) Prosím, zemědělská rada bude přece jen rozhodující, jako to bylo vždycky. Delegáti se sešli a doporučovali, ale naposled se rozhodlo presidiálně. V tom je právě, pánové, ten vtip. A v tomto případě drobní zemědělci mají oprávněnou obavu, že bude postupováno zase tímtéž způsobem, že se může docela dobře státi, že podpory se dostane hospodářsky mnohem silnějšímu a mnohdy méně poškozenému, jako to bývalo kdysi. To je stará prakse a mohl bych ze své prakse citovati sta a sta případů, kde vlastně z těch, kdož byli postiženi krupobitím, většinou dostali podpory hospodářsky nejsilnější, poněvadž měli politický vliv na těch vlivných místech a toto nebezpečí se zde naskytá dvojnásob i nyní.

Konečně nutno v tomto případě se zmíniti o tom, jaká je prakse u nás u druhých úřadů, pokud jsou ovládány jednotlivými politickými partajemi. Docela dobře by se mohlo státi a také se bude stávati, když to zůstane, jak je to míněno zákonem, že dostane podporu i takový zbytkář, který opravdu dostal majetek se strany státu či pozemkového úřadu úplně zadarmo. Prosím, znám případ, nebudu mluviti o velkých, kdy takový zbytkář dostal 50 ha prima řepné půdy, jejíž trhová ne běžná cena, jak je u nás obvyklá (to bychom došli k závratné číslici), ale běžná trhová cena by byla 875.000 Kč. Počítám za 5.000 Kč 1 korec, ačkoliv se prodává dráže, za 8, 10.000 Kč i více, ale počítáme-li jeden korec pouze za těch 5000 Kč, dělá to 875.000 Kč a tento zbytek byl odevzdán pozemkovým úřadem za 234.000 Kč a k tomu hospodářské budovy, které samy mají větší cenu nežli 80.000 Kč. A takovým lidem by se mohla docela dobře dát podpora. A přimysleme si takového zbytkáře, se kterým jsem nedávno jel ze chmelařské krajiny a který se klidně přiznal, že zbytkový statek, který má 114 ha, vynesl mu celou cenu nabývací, že hned v prvním roce zaplatil zbytkový statek a ještě mu zbylo 80.000 Kč čistého podle jeho vlastního doznání! A když tam dojde k živelním pohromám, takovým lidem budou páni ochotni dát ještě nějakou podporu.

Nesmí se zapomínati, že ti páni mají velmi vlivné politické přátele a v důsledcích toho by se za takového systému, jak je to myšleno zákonem, docela dobře mohlo státi, že by dostali podporu tito, zatím co malý chalupník a domkář při tom, co jsem uvedl, při té praksi, malý zadlužený rolník, který by měl knihovní dluh, byl by z podpory vyřazen. V důsledku toho podáváme pozměňovací návrhy a já právě k §u 2 odst. 1. navrhuji: Buďtež připojeny - tyto dvě věty: ťPro výměr této přirážky neplatí ustanovení §u 105 odst. 3. zákona ze dne 15. června 1927 č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních. Od této přirážky jsou osvobozeni držitelé půdy, kteří podle §u 105 odst. 2. téhož zákona neplatí zvláštní příspěvek ve výši 1.5% základu pro vyměření pozemkové daně.Ť

To navrhuji proto, poněvadž těch 12%, které se zde znovu zavádí, bude novým zatížením pro drobné zemědělce a právě při té praksi, která panuje, by tato přirážka byla jistě velmi tíživá a jistě, že ve skutečnosti by neměla také velkého užitku.

K §u 2, odst. 3. navrhuji, aby byl škrtnut a nahrazen novými odstavci tohoto znění: ť(3) Fondy k podpoře živelními pohromami postižených (§ 2) spravují a úhrnné části podpor pro jednotlivé okresy přikazují třicetičlenné zemské komise. Členy těchto komisí volí volení členové zemských zastupitelstev ze řad zemědělců podle zásady poměrného zastoupení.

(4) Z úhrnných částek podpor přikázaných jednotlivým okresům poskytují jednotlivé podpory postiženým 12členné okresní komise. Členy těchto komisí volí volení členové okresních zastupitelstev ze řad zemědělců podle zásady poměrného zastoupení.

A k témuž paragrafu budiž připojen ještě následující § 3.

(1) Nárok na podpory podle tohoto zákona mají zemědělci, jichž roční příjem nedosahuje ročního, důchodové dani nepodléhajícího existenčního minima; ostatní zemědělci pak jen v tom případě, když mají živelními pohromami v jednom roce zničeno více než 50% roční zemědělské úrody.

(2) Zemské komise, spravující fondy k podpoře živelními pohromami postižených jsou povinny každoročně vydávati veřejné zprávy o hospodaření těmito fondy zároveň se statickými daty o poskytnutých podporách. Potřebné technické síly přidělují těmto komisím zemské úřady.

Pánové, tedy to jsou pozměňovací návrhy, které k tomu činíme. Řekl jsem, že změna, která se stala a která byla přijata v národohospodářském výboru, se do jisté míry, abych tak řekl, ne zrovna zlepšila, ale dělá přijatelnější pro malé lidi dosavadní praksi, jak bylo měřeno v jednotlivých případech při poskytování podpor při živelních pohromách. Jsem nucen ještě, poněvadž bude zde zásadní hlasování o této věci jménem své strany učiniti následující prohlášení:

Klub komunistických poslanců podal v poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu zákona o poskytování podpor při živelních pohromách řadu pozměňovacích návrhů, majících na zřeteli jednak zvýšení fondu pro podporu postižených živelními pohromami, jednak zajištění nemajetného a méně majetného obyvatelstva živelními pohromami postiženého a konečně správný požadavek, aby o přidělování podpor rozhodovali zástupci pracujících zemědělců sami. Naše návrhy byly vládní většinou zamítnuty a tak vládní většina nejlépe dokázala, že jí nejde o skutečnou a opravdovou podporu pracujících zemědělských vrstev v případech živelních pohrom, nýbrž pouze o to, aby naprosto nedostatečným opatřením, jež mimo to nikterak nezaručuje, že se podpor dostane právě potřebným nasypala písek do očí pracujícím zemědělcům, kteří právě letošního roku více než kdy jindy jsou živelními pohromami postihováni.

Ve výboru senátu bylo na návrh referenta přijato nepatrné zlepšení, které však ničeho nemění na základních nedostatcích vládního návrhu, jež jsme vytkli. I s tímto nepatrný m zlepšením ovšem souhlasíme. Avšak konstatujeme docela otevřeně, že se při tomto nepatrném zlepšení nejedná vládním stranám o nic jiného, než-li o novou velmi průhlednou komedii. Vládní koalice, v níž mají tak ohromný vliv česká i německá agrární strana, je si dobře vědoma naprosté nedostatečnosti svého návrhu o poskytování podpor při živelních pohromách. Poněvadž po odhlasování zákona v poslanecké sněmovně došlo k opětným živelním pohromám, bojí se vládní koalice ohromného odporu mas pracujících zemědělců, který tento její nedostatečný a nevážný návrh vyvolá. Proto jenom, aby se zdálo, že senát z podnětu vládní koalice, která je za toto naprosto nedostatečné opatření odpovědna předlohu zákona zlepšuje, připustila vládní koalice malou změnu. Při tom není ale ani vyloučena možnost, že se tu vládní koalici jedná po případě i o to, aby v důsledku takovéto malé změny byla předloha vrácena poslanecké sněmovně a projednání její prodlouženo.

Komunistická frakce v senátu pokládá za svoji povinnost před širokými masami pracujících zemědělců, aby podobně, jako učinila komunistická frakce v poslanecké sněmovně, celou tuto komedii česko-německé měšťácké koalice s neštěstím pracujících zemědělců odhalila. Podáváme i zde v senátu pozměňovací návrhy, jimiž má býti vládní návrh ve smyslu uvedených zásad změněn. Návrhy tyto nejsou nikterak neuskutečnitelné, a jsme přesvědčeni, že s nimi souhlasí všichni pracující zemědělci. Jde-li vládní koalici skutečně o opravdové zlepšení vládního návrhu a nikoliv o pouhou komedii, ať hlasuje pro naše pozměňovací návrhy. Neučiní li tak, dává na jevo, že jsou ji zájmy pracujících zemědělců úplně cizí a že jí jde jenom o velmi průhledný manévr. Zamítnete-li naše návrhy, budeme v prvním čtení hlasovati sice pro všechny zlepšovací návrhy, ať jsou podány kýmkoliv, i pro malou změnu navrhovanou referentem výboru, ale v druhém čtení budeme hlasovati proti návrhu českoněmecké agrárně-klerikální koalice, abychom dali na jevo, že komedii, kterou tropí se zájmy pracujících zemědělců neděláme s sebou a že se nezúčastníme opětného podvodu, jehož se tato vládní koalice, využívajíc neštěstí živelními pohromami postižených pracujících zemědělců na nich dopouští. (Potlesk stoupenců.)

Předseda (zvoní): Za výraz ťpodvodŤ volám pana řečníka k pořádku.

Byly mě podány dostatečně podporované návrhy pánů sen. Průši a druhů a sen. Petříka a soudr. Žádám, aby byly přečteny.