Místopředseda Böhr: Slovo má pan sen. Scholz Adolf.
Sen. Ad. Scholz (německy): Slavný senáte! Velevážený pan řečník přede mnou dotkl se jednotlivých ustanovení zákona, takže není potřebí, abych to opakoval. Chci vzíti zákon v úvahu celkem a předložiti si otázku, zdali bylo potřebí, abychom se zde dnes usnášeli o takovémto zákoně. Jsme v demokratickém státě. V demokratickém státě jest samozřejmo, že se dbá co nejvíce volnosti stěhování. Avšak nesmí se této volnosti stěhování za žádných okolností vy-užitkovati takovým způsobem, jak to činí tlupy, které jsou jistým nebezpečím pro všechny vrstvy obyvatelstva tohoto státu. Skutečnost, že nikdo proti tomu nemluví, dokazuje, že je naší povinností, povinností celé lidské společnosti, učiniti vše, abychom se zbavili této hlízy, která se u nás zahnízdila. Nechci se dotýkati událostí, které se odehrály na Slovensku, a které do jisté míry diskreditovaly celý stát, nechci také bráti v úvahu události v jižních Čechách, které celou veřejnost po půl roku rozrušovaly, nýbrž chci podrobiti úvaze poměry, jak se pravidelně u nás venku na vesnici odehrávají. Tu shledáváme, že to je právě v prvé řadě venkovské obyvatelstvo, které v tomto ohledu co nejvíce jest poškozováno. V každé větší obci jest ochrana, která kdykoli může býti na místě. Jinak ale tomu jest u malých vesnic. Poněvadž nemají žádné policejní ochrany, snaží se cikáni této situace každým způsobem využitkovati. Nechci říci, že by se vesnické obyvatelstvo snad těchto tlup bálo, tak tomu nikterak není. Ale musíme vzíti v úvahu, že tyto cikánské tlupy jsou pomstychtivé, a když se jim všechno nesplní - s maličkostí nejsou spokojeny, žádají aspoň veliký kus slaniny - pak jest zde nebezpečí, že dotyčný bude poškozen na svém jmění. Obyvatelstvu namnoze není vůbec možno, nějak se těmto cikánským tlupám ubrániti. Neboť kdy se objeví nějaký cikán ve vesnici? Jistě nikoli ráno, kdy rolník s veškerou svou čeledí je doma, také nikoli večer, nýbrž pravidelně mezi 10 a 1/211 hod. dopoledne, kdy se s výjimkou hospodyně, která je zaměstnána u dětí a jiným způsobem, nikdo v domě nenachází, kdy se cikánským tlupám vždy naskýtá nejlepší příležitost krásti drůbež, prádlo, oděv a různé jiné věci. Objevují se však také obyčejně ve vesnici pozdě odpoledne, v době, kdy vůbec nikoho ve vesnici není, kdy všechno je zaměstnáno na poli a kdy, nenaleznou-li byt otevřený, zkrátka se vloupají a byt vyplení.
Dnešní cikáni nejsou takoví, jako byli v dřívějších dobách, také oni pokročili, vidíme, že jezdí v obytných vozech, a jest jim snadno svůj lup v těchto vozech ukrýti, takže četnictvo, které je potkává, o krádežích nemá ani potuchy; a když rolník pozdě večer, vrátiv se z pole, zpozoruje krádež, tu se cikánské tlupy již dávno útěkem zachránily před strážci zákona. Ještě hůře je tomu u nás v chudých horských krajinách. Tu mohl jsem již opětovně pozorovati, že takovéto cikánské tlupy celé obce vyjedly. Objevili se pozdě večer ve vesnici, úplně vyčerpáni, jejich koně skoro padali a při tom byla veliká zima, takže obyvatelstvo nechalo cikány, ačkoliv by je bylo velmi rádo vykázalo, ze slitování s dětmi a koňmi na místě. Druhého dne dostavila se sněhová vichřice, takže komunikace s okolím byla na 3 až 4 neděle přerušena a cikáni musili zůstati tak dlouho v obci a ubohou vesnici v pravém slova smyslu vyjedli.
Toto nebezpečí rok od roku vzrůstá, poněvadž u cikánů oproti jiným národnostem vidíme přebytek porodů. Proto je naší povinností, abychom tímto zákonem řádění této holoty, která štítí se práce, učinili do jisté míry přítrž. Kdybychom v účincích tohoto zákona měli přikročiti také k tomu, zakládati cikánské kolonie, pak musíme naléhati na to, aby tyto kolonie byly dány do krajů, kde počet obyvatelstva je velmi nepatrný, aby tyto kolonie za žádných okolností nebyly dávány tam, kde u usedlého obyvatelstva beztoho jest obrovský hlad po půdě. Moje strana, bude hlasovati pro tuto předlohu. (Potlesk.)
Místopředseda Böhr (zvoní): Slovo má nyní pan sen. Roháček.
Sen. Roháček: Slávny senát! Tento zákon vyvolaly z poslednej doby smutné udalosti na Slovensku, a to z okolia Košíc a Moldavy, ďalej udalosti z južných Čiech a tiež aj z ohromného počtu rozšírenia sa tuláctva v celej republike. Naše zákonodarstvo iste nevychodí s toho stanoviska, ako kedysi sa pozeralo na Indiána v Amerike. Naše zákonodarstvo vychádza z humánneho cítenia. Cigáni sú roztrúsení po celej Európe. Na území bývalého Uhorska rozšírili sa asi v XIII. storočí. O nich sa bájilo, že sú utečenci z Egypta, lebo neprijali Ježiška, keď utekal pred Herodesom. Skoro boli poznaní ako lhári, zlodeji a lotri, za čo boli všade prenasledovaní. Už v XVI. storočí robili jednotlivé zeme pokusy cigánov udomácniť a urobiť z nich ľudí usadlých, ale všetko vyšlo na márnosť. V Európe každý národ ich menoval po svojom. V Grécku atsinganoc, bulharsky acigan, rumunsky tcigan, maďarsky cigáň, taliansky cingaro, anglicky gypsy, francúzsky bohemius, lebo vraj prišli z Čiech. V Ázii volajú sa kuli. Sami seba nazývajú róm (muž), rómi (žena).
V Čechách robí sa zmienka o cigánoch v starých letopisoch českých z r. 1416; prišli do Čiech ako vyzvedači Tatárov. Najviac sa rozšírili počas Husitských vojn a za doby 30ročnej vojny. Poneváč slúžili Turkom, kradli a klamali národ, boli hrozne prenasledovaní, takže zákonmi musela prísnosť byť proti ním miernená. Leopold I. vyhlásil cigánov za psancov. Za Jozefa I. hrnuli sa z Uhier do Čiech, hlavne na Táborské. Karol VI. nariadil ich ženy trestať smrťou. Mária Terézia tieto tresty zmiernila a Jozef II. snažil sa spraviť z nich usadlíkov, hlavne v Uhrách a v Sedmohradsku. Ale skoro opustili obydlia pre nich vystavané a vrátili sa k túlavému životu, prevádzajúc čarodejstvo, koniarstvo, kováčstvo, hudobníctvo, žobráctvo a zlodejstvo. Pozdejšie opatrenia proti cigánom spadajú v jedno s opatreniami proti tulákom.
Cigáni sú nervózni, v šťastí sa radujú, v nešťastí si zúfajú. Prírodou sú spiati a opojení, šiatre (stany) sú ich domovom, sú oddaný tuláctvu. O budúcnosť sa nestarajú, o povinnosti a o cti nemajú pochopu. Majú hlboký cit, ich bôľ a vášeň vyrážajú v hudbe. Na piesne sú chudobní. Mám pri ruke niečo, čo si dovolím podať:
"Čajori, čajori, amange pánovi, amange pánovi, pietro vadžori. Ej, čina, činta, šte-kum štrokase, džammore okade seračinta rekade štrekum - štrakare."
Muži sú preslulí ako hudobníci a cigánky ako tanečnice. Na Slovensku ako hudobníci sú obľúbení a veľa ľahkomyseľných ľudí utratilo pri cigánskej hudbe majetky. Noty neznajú a hrajú len po sluchu. Priznávajú sa najviac za katolíkov. Deti dajú krstiť viackrát a v ktorejkoľvek konfesii, len aby dostali dary. Deti majú radi. Robota smrdí každému cigánovi, o tom je veľa žartov vôbec; o cigánoch na Slovensku rozšírené je veľa žartov a aj slovenské piesne spomínajú cigáňove biele zuby a čarovanie. "A ty čierna cigánka, začaruj mi Šuhajka." Cigán nikdy sa nečervená ani pri stude ani pri hanbe. Cigán bledne. Cigánov je asi 700.000 v Európe. V Čechách literárne zaoberal sa s cigánmi Puchmajer a Ješina vydal cigánsku mluvnicu: "čib románi", a na základe tomto aj v ich reči povesti a bájky. Horlivým zástancom cigánov v Uhorsku bol arciknieža Jozef Habsburg, ktorí im napísal tiež mluvnicu po maďarsky: "A cigány nyelvtan" roku 1889. Pokusy jeho o udomácnenie sa cigánov v kolóniách úplne ztroskotaly.
Skoro každá slovenská dedina má svojich usadlých cigánov, ktorí dopúšťajú sa tiež krádeží, hlavne na roľníkoch, keď im chodia na drôbež a iné plody jeho práce, ako zemiaky, kapustu, ale pri tom predsa sa tam držia jedného miesta a trošku i práce. Preto aj tento návrh zákona sa na týchto usadlých dedinských cigánov nevzťahuje, ale len na t. zv. hromádkových cigánov, ktorí tiahnú krajom slovenským ako divé husy, ktorým patria všetky dary božie a rozširujú epidémie. (Místopředseda dr Brabec převzal předsednictví.)
Nesúhlasím s kolegom senátorom pánom Chlumeckým, ktorý ich vzal do akej-takej zvláštnej ochrany. Ale viem istotne, že by sa ich tak štítil, ako my všetci. (Veselost.)
V §e 15 je dobre vystihnuté prekaziť cigánske tuláctvo zakázaním držby koni, ktoré využívajú len ku krádeži. Cigánske vozidlá sú skrýšami koristí. Keď cigán nebude môcť kone držať a túlať sa na vozoch, tým istotne upadne aj cigánske tuláctvo. Preto možno len vítať tento návrh zákona. Je nutné, aby sa obmedzil takýto život a prispôsobil nášmu poriadku. Lebo medzi týmito hromádkovými cigánmi je najviac cigánov cudzích, rumunských a maďarských a preto je správne, keď my tu doma v republike urobíme si s nimi náš poriadok a budú musieť poslúchať podľa nášho poriadku.
Zákon maďarský z r. 1879 a z r. 1913 obmedzuje tiež a trestá štítiacich sa práce zatvorením do 8 dní. Náš zákon je humánnejší a preventívny, lebo chce vychovať k práci a poriadku takýchto opustených ľudí slobodnej prírody. Záleží na sudcovi a administratíve, ako si pomôžu toto zlo zdolať. Vidíme, že poválečné zlo hrozne sa rozšírilo ako na Slovensku, tak v celej republike. A je na dobrých ľuďoch, aby toto zlo bolo umenšované a k tomu smeruje i tento návrh zákona, za ktorý naša republikánska strana bude hlasovať. (Potlesk.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prohlašuji debatu za skončenou.
Byly mne podaný dostatečné podporované návrhy.
žádám o jejich přečtení.
Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):
Pozmeňovacie návrhy sen. Chlumeckého a druhov:
§ 1 nech znie takto:
"Potulnými cigánmi podľa tohoto zákona rozumejú sa nielen cigáni s miesta na miesto sa túlajúci a práce sa štítiaci, ale aj cudzozemci, žijúci v Československu na útraty štátu dlhší čas ako jedon rok a nekonajúci za to žiadnu užitočnú prácu, a to aj vtedy, ak majú po celý rok stále bydlisko."
§ 9.
V tomto paragrafe má byť vsunuté za slovo "cikánúm": "a cudzozemcom na útraty čsl. štátu žijúcim a žiadnu užitočnú prácu za to nekonajúcim".
Druhá polovica vety: "... nevykáží-li se zvláštním povolením ministerstva vnitra" buď škrtnutá.
§ 11.
K prvému bodu tohoto paragrafu buď pripojená veta: "Potulní cigáni a každý nezamestnaný lebo úplne nemajetný človek, ak je chorý, má právo na prijatie do liečebného ústavu."
§ 12.
K prvému bodu tohoto paragrafu buď pripojená veta: "Na žiadosť chudobnej matky prevezme štát k výchove jej deti."
Návrh sem Donáta, dr Šrobára, Zulegera, Luksche, dr Reyla, dr Procházky, dr Brabce, dr Němce, inž. Klimko, dr Kovalika, dr Hilgenreinea, Bohra, Thoře, Pastyříka, Prause a druhů:
Podepsaní navrhují, aby § 19 osnovy zákona o potulných cikánech a podobných tu-lácích zněl takto:
"Listiny podlé tohoto zákona vydané, jakož i žádosti za ne, dále podaní, směřující k provádění tohoto zákona, jsou kolku a poplatku prostý".
Místopředseda dr Brabec: Dávam slovo pánu zpravodaji sen. Lukešovi.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Z pánu řečníků vyslovili se 3 řečníci pro přijetí zákona tak, jak je navržen, i se změnou, o které jsem se již zmínil, pokud se týká § 19. To proto, že uznáváte všichni, že potulní cikáni jsou skutečným nebezpečím, metlou a trýzní pro venkov a že je třeba nápravy zákonem. Různá přání, která zde byla pronesena, pokud se týká vychovávacích ústavů, samo sebou se rozumí, že budou respektována a v prováděcím nařízení že se jim vyhoví. Jestli má býti otázka cikánů zlikvidována hlavně výchovou mladých cikánů, jinak to není možné, leč aby byli umístěni v řádných rodinách nebo ve vychovávacích ústavech. Samo sebou se rozumí, že posud takových ústavů nemáme a bude zapotřebí je zříditi. Je to opravdu smutné, že Rakousko právě na vychovávací ústavy nehledělo, že jsme v tomto směru zůstali za ostatními státy a budeme museti nyní doháněti, co u nás dřívější stát zmeškal.
Pokud se týká pana kolegy Chlumeckého, zastává se cikánů. Já jsem výslovně řekl, že zákon tento není proti cikánům, že není úmyslem jim křivditi, naopak, že je úmyslem, zákonem tímto pomoci nejen cikánům, ale také našemu venkovu, a to cikánům pomoci tím, že jednak jejich dítky, když o ně nebudou se starati a pečovati, mohou býti dány do výchovy k řádným rodinám nebo do řádných ústavů, jednak že se jim usnadní získati práci v pracovních kolonách, jež se zřídí, které budou cikány zaměstnávati v přírodě, na př. při údolních přehradách, drenážích, na silnicích, stavbách drah a jinde, kde je třeba menší odborné kvalifikace, způsobilosti a menší zdatnosti. Jen jednomu jsem se divil, co pan kolega Chlumecký zde řekl, a to, že na jedné straně uznává, že otázka potulných cikánů musí býti v nejbližší době zlikvidována, avšak na druhé straně dodává, že prý potulní cikáni jsou jimi jen proto, že to z nich udělal kapitalistický režim. Myslím, že tomu ani pan kol. Chlumecký nevěří, co říkal, a že to jen řekl tak, aby se něco řeklo, neboť pan kol. Chlumecký ví, odkud cikáni přišli, kde žili a žijí a že proto nelze mluviti o kapitalistickém režimu. Nelze u nás říci že cikáni jsou u nás proto, že je udělal kapitalistický režim, neboť cikáni, jak známo, byli a jsou také ve státech, kde nelze o kapitalistickém režimu mluviti. Kdyby si byl pan kolega přečetl pečlivěji zákon a důvodovou zprávu, byl by viděl bližší označení, co se vyrozumívá potulnými cikány, že to nejsou dělníci bez práce, nýbrž že to jsou lidé, kteří se potulují, kteří nemají bydliště, kteří se nečešou, nemyjí, kteří vykopávají padlý dobytek na mrchovišti, aby si jej připravili k snědku, a kteří celým svým zjevem a způsobem života, nerespektujíce žádných opatření zdravotních, ani nedbajíce sociálních a kulturních vymožeností, dávají najevo, že nejsou dělníci bez práce. že zákon není dělán proti dělníkům bez práce, bylo výslovně v ústavně-právním výboru zdůrazněno, nýbrž je dělán pouze pro potulné osoby a zahálečská individua, která po cikánsku žijí. Nemusí míti nikdo obavy, že by se ho mohlo zneužíti i na dělnictvo, které z náhodná příčiny zůstalo bez práce.
Pokud se týče pozměňovacích návrhů, o pozměňovacím návrhu podaném p. místopředsedou Donátem a spol. již jsem se vyjádřil. Je zlepšením znění §u 19, a to zlepšením potud, poněvadž se zde vypouští udělování práva chudých správním úřadem a spřesňuje se více věcné ustanovení zákona, ve kterých případech jsou jednání podání a žádosti osvobozeny od kolků a poplatků.
Pokud se týče pozměňovacího návrhu p. kol. Chlumeckého, který chce pojmouti do tohoto zákona i všechny cizince, myslím, že to není zase vážné, neboť, myslím, žádný stát na světě ještě nemá takového zákona, aby, když přijde nějaký cizinec, aby ho pojmul a zařadil mezi tuláky. To by se celý kulturní svět na nás divně podíval, kdybychom něco takového učinili. Jestliže této doby byli donuceni někteří občané z Ruska utéci jedině proto, aby tam nebyli zavražděni, proto v nich nemůžeme spatřovati tuláky. Oni jen uprchlí jako jiní političtí uprchlíci, kteří jsou doma ohrožováni, ať už uprchlí z Itálie, nebo odjinud. Dokud tam dotyčný režim trvá, požívají pohostinství jiného státu. Takové osoby nejsou tuláci a nelze je zařaditi mezi tuláky. Z toho důvodu se vyslovuji proti změnám v tomto směru.
Pokud se týče dalších pozměňovacích návrhů, a to k §u 11, kde žádá, aby se veřejnost postarala také o děti jejich a o choré, to pokládám za věc samozřejmou, a není potřebí, aby se to dávalo do zákona, neboť zde máme zákon o chudinství, a když již chceme celou otázku potulných cikánů řešiti a chceme ji řešiti humánně, samo sebou musíme se starati i o děti a o osoby slabé nebo onemocnělé. Právě za tím účelem je předložena druhá osnova zákona ústavně-právnímu výboru, který ji projednává. Je to zákon, který má název zákona o pracovních koloniích, a v tomto zákoně je obsaženo, že v donucovacích pracovnách budou také oddělení pro choré a pro osoby, které jsou k práci slabší. Když tedy tyto osoby se dopustí trestného skutku, bude o ně postaráno a nedopustí-li se trestného skutku, jsou tu příslušné zákony, podle kterých mají nárok na zaopatření.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím, zaujměte místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům míním dáti hlasovati takto: (Hluk.) Prosím o ticho!
Předně o návrhu sen. Chlumeckého a druhů na znění §11, bude-li zamítnut, o §§ 1 až 8 podle zprávy výborové;
o §u 9 podle návrhu sen. Chlumeckého a druhů, bude-li zamítnut, o tomto paragrafu, jakož i o §u 10 a o odst. 1 §u 11 podle zprávy výborové;
dále o návrhu sen. Chlumeckého a druhů na doplnění odst. 1 §u 11, o zbytku §u 11, jakož i o odstavci l §u 12 podle zprávy výborové;
pak o návrhu sen. Chlumeckého a druhů na doplnění odst. 1 §u 12, o zbytku §u 12, jakož i o §§ 13 až 18 podle zprávy výborové;
o §u 19 podle návrhu sen. Donáta a druhů, o zbytku zákona, úvodní formuli a nadpisu zákona podle zprávy výborové. Jsou námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí, aby § l zněl podle návrhu sen. Chlumeckého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se. (Hluk.) Prosím o klid!
Kdo souhlasí, aby §§ l až 8 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 9 zněl podle návrhu pp. sen. Chlumeckého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 9 a I0 a odst. 1. §u 11 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1 §u 11 doplněn byl podle návrhu sen. Chlumeckého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 11 a 1. odst. §u 12 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby odst. §u 12 doplněn byl podle návrhu sen. Chlumeckého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 12, jakož i §§ 13 až 18 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle návrhu sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek osnovy zákona, nadpis jeho a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je tato osnova zákona přijata ve čtení prvém, a to §§ l až 18, dále §§ 20 a 21, nadpis zákona a úvodní formule podle zprávy výborové, § 19 pak podle návrhu sen. Donáta a druhů.
Přikročíme k dalšímu bodu dnešního pořadu, jímž je
2. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 434) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady. Tisk 460.
Zpravodajem je pán sen. Lukeš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna změnila usnesení senátu Národního shromáždění k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují se lékařské rady. Změny tyto provedla jednak z důvodů politických, aby vyhověla požadavkům východního Slovenska a Podkarpatské Rusi a připustila zřízení soudní lékařské rady též v místě, kde není university, t. j. v Košicích, snad vzhledem k excentrickému položení města Bratislavy, aby účelu snáze bylo dosaženo, a jednak v tom smyslu, že chtěla působnost soudná lékařské rady co nejvíce rozšířiti i na případy, které teprve zákony budou stanoveny. Ostatní změny jsou podřadné a jsou buď důsledkem uvedených změn, resp. jich ani nebylo zapotřebí, neboť by se mohly vyříditi prováděcím nařízením. Ježto ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny usnesení o změnách blíže neodůvodnil, pokládaje je za potřebné jen s hlediska účelnosti a dalšího zvýšení objektivity, měl za to ústavně-právní výbor senátu, aby po slyšení zástupce vlády bližší odůvodnění podal v důvodové zprávě předloženého tisku senátu č. 460, což se také stalo. Poslanecká sněmovna doplnila či. I. č. 3 odst. 3 a 4 dvěma dodatky, které mají za účel jednak nepochybně připustiti přezkoumání posudku podaného soudní lékařskou radou ještě jinou soudní lékařskou radou, jednak umožniti soudu, aby v případech důležitých nebo obtížných vyžádal posudek soudní lékařské rady i v jiných případech, nežli v kterých by to bylo podle původního znění přípustno.
Při dodatku k čl. I., čís. 3., odst. 3., vznikly ústavně-právnímu výboru pochybnosti, zdali slova "v takovém případě" vztahují se na podmíněnou či na hlavní větu předcházející věty téhož odstavce.
Podle toho, máme-li je vztahovati na větu první nebo druhou, jest možný dvojí výklad, a to širší nebo užší. ústavně-právní výbor senátu, aby věc zjednodušil a nemusil zase textu opraveného vraceti sněmovně, připojil k tomuto textu také výklad, že jest zde možný výklad obojí, a to že se připouští posudek lékařské rady, když první soudní lékařská rada podala objasnění anebo nedostatečný posudek, anebo při nejasnostech že může se i přímo vyžádati tento posudek.
Pokud jde o dodatek k odstavci čtvrtému čl. I., čís. 3., bylo podobné ustanovení obsaženo již v poslední větě § 126 rok. tr. ř. a je zcela, účelné, aby v důležitých a obtížných případech mohl býti vyžádán posudek soudní lékařské rady i tehdy, když znalci, kteří původní posudek podali, si neodporují, a jejich posudek je i jinak jasný a úplný.
Pokud se týká čl. I. č. 4. změnila poslanecká sněmovna znění poslední věty, poněvadž shledána byla závadnými slova "konečný posudek".
Ústavně-právní výbor neměl na mysli, že by to byl konečný posudek v tom smyslu, že by nemohl být vyžádán posudek další, nýbrž pouze konečný posudek dotyčného ústavu universitního. Ovšem, když tato změna byla poslaneckou sněmovnou učiněna, ústavně-právní výbor senátu také s ní souhlasil.
Pokud se týče změny čl. II. § 1, že bylo připuštěno zřízení lékařské rady též v Bratislavě, o tom jsem se již zmínil a důsledkem toho pak museli býti připuštěni za znalce nejenom universitní profesoři, nýbrž i jiní vynikající odborníci, neboť Košice university nemají.
Ve čl. II. § 2 sloučila poslanecká sněmovna původně rozdělená ustanovení pod č. 2 a 3 v jedno ustanovení, pod č. 2 odstavce prvního. Změna tato není nijaké důležitosti, ústavně-právní výbor senátu ji přijal a připojil se k této změně.
Význam tato změna má hlavně pro případ, že by byly přijaty některé nové zákony, které by si posudku lékařské rady přímo vyžadovaly.
Pokud jde o druhý dodatek §u 2 čl. II. ústavně-právní výbor ihned při prvém projednávání to pokládal za samozřejmé; z toho důvodu nedal toto ustanovení zvláště do zákona.
Změna přičiněná poslaneckou sněmovnou či. II. § 3 odst. 1 souvisí s usnesením zřízení soudní lékařské rady v Košicích.
Pokud jde o dodatek připojený k čl. II. § 3, odst. 4. byl ústavně-právní výbor toho mínění, že toto ustanoveni je odiosní a proto nebylo toto usnesení dříve přijato do zákona, a též i v tomto znění, jak je přijato poslaneckou sněmovnou jest dosti povážlivé, neboť odepírat znalci lékaři nebo chemikovi odborné vědomosti, když mají diplom.a tedy musí míti též všeobecné odborné vzdělání, jde snad příliš daleko. Proto třeba připojit výklad tem " že v těch případech soud má právo vyškrtnouti znalce ze seznamu, když mu scházejí speciální vědomosti v tom oboru, jak je vyžaduje soudní lékařství.
S tímto výkladem jest srozuměn i ústavně-právní výbor a vzhledem k tomu, že by musel, zejména pokud se týká první změny v čl. I. odst. 3, zase vraceti zákon znovu sněmovně, byl ústavně-právní výbor toho mínění, má-li se příštím rokem projednávati celý trestní řád nový, že by byla škoda odsunouti i tuto dobrou změnu a opravu trestního řádu, jež je jistou unifikací zákona našeho se slovenským, a navrhuje proto slavnému senátu " aby přijal zákon ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou, jak je obsažen v tisku č. 434 bez dalších změn.
Místopředseda dr Brabec (zvoní): K debatě není nikdo přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje, se.)
Přikročíme k hlasování.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou. Jsou námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v tisku 434 souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké, sněmovny vyznačeném v tisku 434 ve čteni prvém.
Sděluji, že do výboru rozpočtového nastupuje na místo sen. inž. Bečky sen. dr Fáček a za sen. šťastného sen. PIamínková;
do výboru ústavně-právního za sen. dr Baxu sen. dr.Brabec.
Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této
za účelem přikázání došlých spisů.
Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 19 hodin 20 minut.