Schůze zahájena v 18 hodin.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

107 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Hodža.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Časnému, Fahrnerovi, Kavanovi, dr Krčmérymu, Kroiherovi a Stodolovi, pro tento týden sen. dr Kovalikovi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená do 30. června t. r. sen. Sochorovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 447 poštou. Vládní návrh zákona o silničním fondu.

Tisk 436. Návrh sen. Hubky, Klečáka a spol. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Českobudějovicku, Lišovsku a Vltavotýnsku.

Tisk 437. Návrh sen. Hubky, Plamínkové a spol. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Přešticku a Rokycansku na župě plzeňské.

Tisk 438. Návrh sen. Pociska, Zimáka a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým prietrží mračien a krupobitím na východnom Slovensku.

Tisk 440. Návrh sen. Luksche a soudr. stran státní nouzové pomoci pro katastrofální škody mrazem v okresech Znojmo,.Jaroslavice, Mikulov, Mor. Krumlov, Pohořelice a Hustopeče.

Tisk 441. Návrh sen. A. Scholze, Prauseho a soudr. na poskytnutí podpory obcím v okrese šumperském, jež postiženy byly nepohodou dne 5. června t. r.

Tisk 442. Návrh sen. Sehnala, Stržila a spol. na státní pomoc postiženým krupobitím na okrese novobydžovském.

Tisk 445. Vládní návrh zákona o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva.

Tisk 446. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 31. května 1927.

Tisk 448. Vládní návrh zákona, jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti.

Tisk 408. Naléhavá interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na veškerou vládu stran zahájení přiměřené nouzové akce pro obyvatelstvo severní Moravy a Slezska, jež postiženo bylo dne 5. května t. r. katastrofální povodní.

Zápisy o 83. a 84. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným panem senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru rozpočtovému:

Tisk 447. Vládní návrh zákona o silničním fondu.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 436. Návrh sen. Hubky, Klečáka a spol. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Českobudějovicku, Lišovsku a Vltavotýnsku.

Tisk 437. Návrh sen. Hubky, PIamínkové a spol. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Přešticku a Rokycansku na župě plzeňské.

Tisk 438. Návrh sen. Pociska, Zimáka a spol. na poskytnutie štátnej pomoci postiženým prietrží mračien a krupobitím. na východnom Slovensku.

Tisk 440. Návrh. sen. Luksche a soudr. stran státní nouzové pomoci pro katastrofální škody mrazem v okresech Znojmo, Jaroslavice, Mikulov, Mor. Krumlov, Pohořelice a Hustopeče.

Tisk 441. Návrh sen. A. Scholze, Prauseho a soudr. na poskytnutí podpory obcím v okrese šumperském, jež postiženy byly nepohodou dne 5. června t. r.

Tisk 442. Návrh sen. Sehnala, Stržila a spol. na státní pomoc postiženým krupobitím na okrese novobydžovském.

Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výboru rozpočtovému, aby o vládním návrhu č. t. 447 podal zprávu ve lhůtě osmidenní.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Z předsednictva bylo dále přikázáno:

Výborům ústavně-právnímu a technicko-dopravnímu:

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Vládní nařízení ze dne 19. května 1927, kterým se mění ustanovení § 6 vládního nařízení ze dne 25. října 1920, č. 612 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace.

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí soudní stolice v Košicích za souhlas k stíhání sen. inž. Klimko pro zločin podle § 15 č. 3 zákona číslo 50/1923.

Žádost okresního soudu pro přestupky v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Kučery pro přestupek podle §u 3 žák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.

Předseda: Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 416) o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují zákon o obstavení velkostatků, § 4 zákona o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku a § 5 zákona o pozemkovém úřadě. Tisk 443.

Zpravodajem je pan sen. Stržil. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Dne 9. listopadu 1918 vydán byl zákon č. 32 Sb. z. a n. o obstavení velkostatků, podle něhož se mělo čeliti tomu, aby nebyl nějak zatěžován, předlužován, aneb všelijakým právním jednáním mezi živými zcizen, či droben velký majetek pozemkový, určený pro připravovanou pozemkovou reformu. Bylo to jakési prozatímní a přechodné opatření, aby tento velký majetek, zapsaný v zemských deskách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, neunikal budoucímu záboru. Na Slovensku, kde není zemských desek, učiněno bylo totéž mimořádné opatření, a to zákonem č. 64 ze dne 10. prosince 1918.

Teprve vydáním zákona záborového č. 215 ze dne 16. dubna 1919 bylo přesně stanoveno, který majetek podléhá záboru, a vládním nařízením ze dne 10. ledna 1920, č. 61 Sb. z. a n., proveden byl soupis všeho zabraného velkého majetku pozemkového a ve veřejných knihách byl tento zaboř poznamenán.

Dohledem a veškerou pravomocí nad tímto zabraným majetkem pověřen byl zákonem ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., státní pozemkový úřad.

Vydáním záborového zákona stal se jak zákon o obstavení velkostatků, tak i § 4 zákona o mimořádných ustanoveních na Slovensku, jakož i § 5 zákona o pozemkovém úřadě zbytečným. Není důvodu, aby zákony tyto, č. 32/1918 a § 4 zákona č. 64/1918, zůstaly dále v platnosti, když již splnily svůj úkol a neslouží administrativě a stranám ku prospěchu, nýbrž přinášejí jen značné výlohy a zatěžují naše úřady.

Lid i úřady na Slovensku přejí si, aby přechodné toto ustanovení §u 4 zákona č. 64/1918 bylo zrušeno, neboť není obavy, že by to snad ohrozilo veřejný zájem.

Tímto vládním návrhem bude učiněn jen pořádek v legislativě, ničeho se jím na zákonech o pozemkové reformě nemění a netýká se půdy, která podléhá zákonům záborovým.

Národohospodářský výbor jednal ve své schůzi dne 14. června 1927 o tomto vládním návrhu a usnesl se jednomyslně, doporučiti slavnému senátu jeho schválení tak, jak uvedeno je v senátním tisku č. 416.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou, ne-bude-li žádných námitek.(Nebylo.) Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v tisku 416 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova.zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením posl. sněmovny vyznačeném v tisku 416 ve čtení prvém.

Dalším předmětem dnešního pořadu je:

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 398), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 24. března 1927. Tisk 439.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Brabec, za výbor národohospodářský sen. dr Rozkošný.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Věc, o které máme jednati, je poměrně velmi jednoduchého rázu. Předkládá se Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, jak byla sjednána již výměnou not v Angoře dne 24. března t. r. Podobná prozatímní úmluva byla mezi zúčastněnými státy již jednou sjednána, a to 30. září roku minulého, a to proto prozatímní, poněvadž nemohlo dojíti k definitivní obchodní smlouvě následkem některých požadavků tureckého státu stran přímého nákupu tabáku. Tato prozatímní smlouva, resp. dohoda mohla býti ujednána pouze na 6 měsíců, jelikož zákony republiky Turecké nedovolují, aby prozatímní dohody byly uzavírány na delší dobu. Mezitím k vyřešení oné sporné otázky nedošlo. Uvážíme-li, že meritorně není žádných námitek, že náš vzájemný obchod obou států se vyvíjí za platnosti dosavadních dohod velmi uspokojivě, nezbývá nám nic jiného, než abychom znovu prodloužili prozatímní úmluvu, ovšem zase jen pouze o 6 měsíců, to je do 11. října 1927.

Vzhledem k tomu zahraniční výbor, uváživ všechny ty okolnosti, usnesl se, aby bylo slavnému senátu doporučeno přijetí schvalovacího usnesení, jak je uvedeno ve zprávě č. tisku 439.

Doporučuji tudíž, aby slavný senát v tomto smyslu učinil své usnesení.

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! S Tureckem sice nemáme tak velkých styků jako se státy, které jsou nám blíže, přece však je důležito, abychom obchodní smlouvu s ním měli, poněvadž na některých věcech, které tam vyvážíme, nám záleží. Náš obchodní styk je značně aktivní. Náš vývoz r. 1925 činil podle důvodové zprávy 234 mil. Kč, což vzhledem k tomu, že Turecko dováží k nám značně méně, je zajisté záležitost, která má svůj význam. Uvážíme-li ještě, které předměty se od nás vyvážejí, uznáme, že obchodní smlouvy s Tureckem je potřebí. Vyvážíme do Turecka nejvíce bavlněné příze a zboží z bavlny. Roku 1925 bylo vyvezeno tohoto zboží za 54 a ¹/₂ mil. Kč, za 28 a ¹/₂ mil. Kč cukru, za 15 mil. Kč lnu a konopí, vlněné příze a vlny asi za 13 a ¹/₂ mil. Kč, zboží konfekčního skoro za 16 mil. Kč, skla za 12 mil, Kč, železa za 9 mil. Kč. Dále jsou tu ještě jiné položky, které již méně rozhodují. V době od ledna do března letošního roku vyvezlo se do Turecka za 48,814.000 Kč. Tedy náš vývoz do Turecka přece jen má národohospodářský význam. Výbor národohospodářský doporučuje proto, aby smlouva byla schválena tak, jak ji vláda navrhuje.

Návrh zní: "Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 24. března 1927 a uvedenou v prozatímní účinnost vládní vyhláškou ze dne 7. dubna 1927, č. 37 Sb. z. a n."

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, budeme hlasovati. (Zvoní.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením. tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 439 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Dalším předmětem je:

3. Druhé čtení zprávy sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 338) o návrhu posl. Bečko, Brožíka, inž. Nečasa a soudr., aby byl vydán zákon, kterým se mění a doplňuje všeobecný báňský zákon ze dne 23. května 1854, čís. 146 ř. z., dosud platný na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tisk 355.

Než udělím slovo panu zpravodaji sen. Dundrovi, sděluji, že mně byl podán dostatečně podporovaný návrh sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, Zulegera, Luksche, dr Kovalika, inž. Klimko, dr Brabce, dr Němce, Böhra, dr Hilgenreinera, Thoře, Pastyříka, Prauseho a druhů.

Žádám pana tajemníka, aby návrh tento přečetl.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, Zulegera, Luksche, dr Kovalika, inž. Klimko, dr Brabce, dr Němce, Böhra, dr Hilgenreinera, Thoře, Pastyříka, Prauseho a druhů na vrácení tisku č. 355 výboru.

"Podepsaní navrhují, aby zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. J. Bečko, K. Brožíka, inž. Nečase a soudr., aby byl vydán zákon, kterým se mění a doplňuje všeobecný báňský zákon ze dne 23. května 1854, čís. 146 ř. z., dosud platný na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, tisk 355, byla vrácena výboru sociálně-politickému.

Předseda: Dávám slovo panu zpravodaji sen. Dundrovi.

Zpravodaj sen. Dundr: Doporučuji tento návrh ku přijetí.

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem sen. Donáta a druhů na vrácení této věci výboru sociálně-politickému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat a věc tato se vrací výboru sociálně-politickému.

Dalším předmětem je:

4. Zpráva imunitného výboru o žiadosti krajského sudu v Litomericiach zo dňa 3. februára 1927, č. j. Tk 243/27 za vydanie k trestnému stíhaniu sen. Hampla pre zločin podľa §u 15 č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 2999/27 předs.). Tisk 433.

Zpravodajem je pan sen, inž. Klimko. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. inž. KIimko: Slávny senát! Imunitný výbor senátu konal svoju schôdzu dňa 8. júna tohoto roku, zo ktorého zasedania dovolím si podať zprávu o žiadosti krajského súdu v Litomericiach zo dňa 3. februára 1927, čj. Tk 243/27, za vydanie k trestnému stíhaniu sen. Hampla pre zločin podľa §u 15 č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 2999/27 předs.).

Skutkový stav je nasledujúci. Sen. Hampl, rečnil dňa 21. decembra roku 1926 za účasti asi 200 osôb v ľudovom dome; v Ústí n. L. na verejnej schôdzi komunistickej strany, na vopred zahlásený program: válečné nebezpečie a zimničné zbrojenie kapitalistických štátov a následky zjednotenia česko-nemeckej buržoázie, a v rozberaní tohoto programu, poukazujúc na neutešené finančné pomery nášho štátu, odsudzoval zmáhajúci sa u nás militarizmus, ktorý stále väčšie a väčšie obnosy vyžaduje v štátnom rozpočte na úkor válečných poškodencov zo svetovej vojny.

Sťažoval sa vo svojej reči i na bezmocnosť zástupcov ľudu v parlamente oproti tým, ktorí zákony odhlasujú a nerozumejú pri tom záujmom ľudu, a hája-li komunistickí poslanci záujmy ľudu dôraznejšie, sú vydávaní súdom a žalovaní.

V reči svojej, udajne, uviedol i to, že v rozmáhajúcom sa militarizme vidí zasa príchod roku 1914, ale pomery, že. sa, vraj, zmenily a zvláštne delnícka trieda poznala príliš dobre, čo válka znamená.

V ďalšej svojej úvahe predniesol medzi iným, udajne, i následovné výroky: "všetko zimničné zbrojenie neznamená nič iného, ako hroziacu vojnu medzi kapitalistickým svetom a sovietskym Kúskom. Ako pred tým prechádzaly pluky na ruskú stranu, tak i v budúcej válke by prechádzaly celé divízie a tisíce a tisíce vojakov by prechádzalo tam, kde vedia, že bije s nimi cítiace srdce." "Má-li byť vojsko použité proti vnútornému nepriateľovi, mohlo by sa to potom obrátiť proti tomuto vnútornému nepriateľovi"

"Naše vojsko nemá len úkol chrániť štát, ale postaviť sa na pomoc i spriateleným štátom, na príklad Francii, alebo Rumunsku, keď by sa tieto zaplietly do války zo sovietskym Ruskom, musely by ísť naše pluky na pomoc. Robotníctvo by však v tomto prípade vedelo, čo je jeho povinnosťou. Čím silnejšia je potom armáda, tým viac komunistov v nej."

"Vašim úkolom je poučovať, vysvetľovať a agitovať, aby počet triedne uvedomelého robotníctva rástol, aby každý uvedomil si, čo znamená kapitalisticko-imperialistická válka, splníte-li tento úkol, veďte, že budúca válka bude znamenať sociálnu revolúciu, víťazstvo proletariátu."

Štátne zastupiteľstvo v Litomericiach výroky tieto považuje za trestný čin a prostredníctvom) krajského súdu v Litomericiach žiada o súhlas senátu za vydanie k trestnému stíhaniu sen. Hampla pre zločin podľa §u 15/3 zákona na ochranu republiky.

Imunitný výbor senátu navrhuje, aby sen. Hampl, k trestnému stíhaniu podľa §u 15 č. 3. zákona na ochranu republiky vydaný nebol z nasledovných dôvodov:

Sen. Hampl predniesol reč politickú, v ktorej mu nešlo o vyzývanie alebo podnecovanie k páchaniu trestného činu uvedeného v odvolávanom zákone na ochranu republiky, a preto imunitný výbor navrhuje, aby k trestnému stíhaniu vydaný nebol.

Předseda (zvoní): Nikdo ke slovu není přihlášen, budeme hlasovati. Prosím, račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby sen. Hampl k trestnímu stíhání vydán nebyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž souhlas k trestnímu stíhání sen. Hampla se neuděluje.

Dnes byla tiskem vyložena naléhavá interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na veškerou vládu stran zahájení přiměřené nouzové akce pro obyvatelstvo severní Moravy a Slezska, jež.postiženo bylo dne 5. května t. r. katastrofální povodní, tisk 408.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je nám o této interpelaci rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí, aby této interpelaci přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost této interpelaci se nepřiznává.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Bude tedy příští schůze senátu se konati za 5 minut.

Konec schůze v 18 hodin 20 minut.