Schůze zahájena v 17 hodin 10 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

118 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Beneš, dr Engliš. Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolené: na tento týden sen. Časnému, dr Kovalikovi, Teschnerovi a Zimákovi; na dnešní schůzi sen. dr Brabcovi, Kavanovi, Melíškovi, inž. Oberleithnerovi a Pichlovi; na týden sen. Klofáčovi, Křepkovi a dr Macků.

Navrhuji, aby byly uděleny zdravotní dovolené na dobu 2 měsíců sen. Činčalovi, Havlenovi a Löwovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti,

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Dnes byly tiskem rozdány tyto spisy: Žádám, aby byly přečteny.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Poštou: Tisk 410. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o poplatkových úlevách při splynutí (fusi), nebo při přeměně právního útvaru některých podniků (tisk 400).

Tisk 402-402/6. Interpelace sen. dr Fáčka, dr Procházky a soudr. vládě stran výkladu §u 162 zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n.

Tisk 402/1. Interpelace sen. Wagnera a spol. na p. ministry vnitra a sociální péče v příčině stávky domácího sklářského dělnictva na Železnobrodsku.

Tisk 402/2. Interpelace sen. Hampla, Toužila a soudr. ministrům veřejných prací a spravedlnosti o překročení rozpočtu při stavbě doplňovací elektrárny v Rudolfově a o nepřístojnostech v elektrickém přespolním závodě v Andělové u Liberce,

Tisk 402/3. Interpelace sen. Jokla, dr Hellera a soudr. na p. ministra národní obrany stran vykonávání vlivu na vojenského předsedu u odvodní komise.

Tisk 402/4. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. stran složení okresní správní komise v Žatci.

Tisk 402/5. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na p. ministra financí stran odškodnění měst, která jsou sídlem továren na tabák, za ušlé obecní přirážky.

Tisk 402/6. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na p. ministra vnitra stran účastenství přednosty státního policejního komisařství v Karlových Varech při československé štvavé práci.

Tisk 406. Návrh sen. Časného a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem katastrofální živelní pohromy na Opavsku a severní Moravě.

Tisk 407. Návrh sen. Filipínského a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Bystřicku a Třebíčsku na Moravě.

Tisk 409. Návrh sen. A. Scholze, Luksche, Prause a soudr. stran katastrofální povodně v okresech Rýmařově a Moravském Berouně, Šumperku, Bruntálu, Opavě a v obci Třebařově v okresu Moravská Třebová.

Tisk 411. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o přímých daních (tisk 403).

Tisk 412. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy (tisk 404).

Tisk 413. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o stabilisačních bilancích (tisk 405).

Tisk 414-414/9. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Pánka a spol. ve věci zavedení nové výzbroje pro pohraniční finanční stráž (tisk 282/3).

Tisk 414/1. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. ve věci Standard Oil Company (tisk 156/12).

Tisk 414/2. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Hartla a soudr. o tom, že podřízení železniční orgánové nedbají nebo neznají německých jmen stanic (tisk 298/7).

Tisk 414/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran zabavení periodického tiskopisu ťAbwehrŤ ve Varnsdorfu (tisk 367/2).

Tisk 414/4. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Dúrčanského a spol. o úředním přehmatu hl. služného J. Smiešku v Žilině a o brutalitě četníků (tisk 250/4).

Tisk 414/5. Odpověď vlády na interpelaci sen. Friedricha a soudr. stran předpisování a vybírání dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí obcemi (tisk 324/6).

Tisk 414/6. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Tschapka, Prause a druhů o rychlém poskytnutí státní nouzové podpory rodině (Kateřiny Schürerové v Černém Údolí, okres Kaplice), která byla povodní těžce poškozena (tisk 250/6).

Tisk 414/7. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Zimáka, Pociska a soudr. ve věci uznání předválečných a válečných rent některým osobám za politické úslužnosti (tisk 367/3).

Tisk 414/8. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Ant. Nováka a soudr. ve věci konfiskace časopisu ťNový ŽivotŤ, ústřední orgán Družiny československých válečných poškozenců (tisk 394/3).

Tisk 414/9. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Ant. Nováka a soudr. ve věc konfiskace časopisu ťZářŤ ze dne 23. února 1927, ústředního týdeníku československé sociálně-demokratické strany dělnické (tisk 394/2).

Tisk 415. Vládní návrh zákona o potulných cikánech a podobných tulácích.

Tisk 416. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 656) zákona, kterým se zrušují zákon o obstavení velkostatků, § 4 zákona o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku a § 5 zákona o pozemkovém úřadě (tisk 790).

Těsnopisecké zprávy

o 74. až 79. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 7., 8. dubna,11. a 12. května 1927.

Z cizích parlamentů

ročník VIII. čís. 5. a 6. z r. 1927.

Zápisy o 76. až 79. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §§u 72 jednacího řádu v senátní kanceláří k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě. nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 406. Návrh sen. Časného a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem katastrofální živelní pohromy na Opavsku a severní Moravě.

Tisk 407. Návrh sen. Filipínského a soudr. na poskytnutí bezodkladné pomoci obětem živelní pohromy na Bystřicku a Třebíčsku na Moravě.

Tisk 409. Návrh sen. A. Scholze, Luksche, Prause a soudr. stran katastrofální povodně v okresech Rýmařově a Moravském Berouně, Šumperku, Bruntálu, Opavě a v obci Třebařově v okresu Moravská Třebová.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 400) k vládnímu návrhu zákona o poplatkových úlevách při splynutí (fusi), nebo při přeměně právního útvaru některých podniků. Tisk 410.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Hospodářský význam slučování jednotlivých podniků průmyslových, jevící se zejména v tom, že zjednodušuje se jejich režie, že účelněji organisuje se jejich práce - t. zv. racionalisace, o níž se dnes všeobecně ve světě jedná - a v neposlední řadě se i umožňuje pravidelné zaměstnání dělnictva, vyžaduje nutně. aby s hlediska národohospodářského a s hlediska státního takové fuse byly podporovány.

Největší brzdou v provádění fusí byly však peněžní dávky, které při té příležitosti jednak stát, jednak svazky autonomní vybíraly. Byly to zejména likvidační poplatky společnosti, která likvidovala, a zase nové poplatky společnosti, která se nově utvořovala, poplatky z nemovitého přínosu do nové společnosti, dále daň obratová jednak ze zásob surovin, které se přejímaly, jednak z polotovarů i ze zboží hotového, které se převádělo ze společností zrušených na společnosti nově utvořené. Konečně byly to i obecní dávky z převodů a přírůstku hodnoty. které v dřívějších dobách representovaly až 25% hodnoty; tedy zatížení ohromné. Vedle toho nesmíme zapomenouti. že nově vytvořená společnost, která pak vydávala nové akcie, anebo podíly, musila platiti plný emisní poplatek z těchto nových papírů; dále musila platiti nové poplatky vkladní a další poplatky z nových smluv společenských, a konečně došlo i na zdanění reserv. které při této příležitosti byly převáděny likvidovanou společností pro společnost novou.

Spousta těchto daní a poplatků zatěžovala převody tak, že dobrodiní fuse málo se využitkovávalo. Ale zájem hospodářský, o kterém jsem se již napřed zmínil, přiměl vládu, že podala Národnímu shromáždění osnovu příslušného zákona. a která Národním shromážděním byla přijata, a tak byl vydán první zákon z 12. srpna 1921. čís. 293 Sb. z. a n., který poskytoval alespoň úlevy při zdanění reserv a fondů a jiných přebytků. Zákon byl omezen časově jenom na 2 léta a 4. července 1923 byl dále prodloužen s platností pak až do konce r. 1926. Tehdy bylo již dále pokračováno v přiznávání úlev, zejména převod nemovitostí byl zbaven poplatků, dále bylo odpuštěno plnění nových emisních poplatků z akcií, a podílů a požadoval se od společnosti, pouze poplatek z toho plus, oč byl ten majetek větší oproti společnostem dosavadním. Promíjel se poplatek z nové smlouvy společenské, osvobozoval se od daně z obratu a přepychu i přírůstku hodnoty. Dále poskytoval zákon výsady jen při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, akciových podniků. společenstev s ručením obmezeným. společností komanditních a pravovárečných, když přecházely v akciovou společnost. Ale platnost tohoto zákona pominula - jak jsem se již zmínil - koncem loňského roku a poměry hospodářské dále vyžadují, aby stát i s obětmi finančními dále usnadňoval koncentraci závodů průmyslových kterážto koncentrace je právě podmínkou soutěživosti s cizinou, na kteréžto soutěživosti našemu státu, jakožto státu par exellence vývoznímu, musí v prvé řadě záležeti.

Máme ovšem také ještě některé zákony jiné, všeobecné, které taktéž umožňují fusi takových podniků. Je to zákon o dani obratové - platí jen časově - který zprošťuje po určitou dobu podniky splynující veškerých poplatků, daně z obratu a přepychu.

Vedle toho máme právě na programu se nalézající reformu o přímých daních, která v §u 80 taktéž umožňuje úlevy daňové při používání reserv podniků zrušených do podniků nových. Je to ovšem omezeno potud, že reserv nesmí se použíti dodatečně. poněvadž by podléhaly zdanění.

Tyto zákony nestačily dnešnímu stavu; proto vláda předložila Národnímu shromáždění novou osnovu zákona. Poslanecká sněmovna osnovu tu přijala, poněkud i změnivši. Účelem jejím, jak jsem již řekl, jsou důvody hospodářské a dále také jiné důvody, zejména umožniti sanaci drobnějším podnikům průmyslovým, bankovním, finančním, aby se mohly sloučiti zdravější z nich s méně zdravými, aby silnější pomohl zachrániti slabšího. Dále aby nastala lepší organisace ve výrobě a distribuci statků, v provozu různých podniků, zejména pokud jde o bankovní podniky menšího rozsahu, kde roztříštěnost jejich je překážkou pokroku a ozdravění jejich, kde zejména my v nynější době musíme se přizpůsobiti hospodářským poměrům mezinárodním, kde národní průmysl se přeměňuje v průmysl mezinárodní, že tedy musíme umožňovati těm podnikům konkurenci mezinárodní.

Bylo tedy potřebí ještě specielního zákona, který, třebas by byl jen časově omezený - neboť je to pomoc z nouze - ale který za to by poskytoval více výhod, než které dosavadní dva zákony, o dani z obratu a reforma berní, normálně přičítají, a proto byla předložena tato osnova zákona, o které právě jednáme, a kterou všechny ony výhody v dávkách, o kterých jsem se na počátku zmínil, že zatěžují podniky při splynutí, mají býti přiznány novým podnikům. Platnost má býti prodloužena ještě o rok, dále, než původně vláda žádala, neboť poslanecká sněmovna přijala udělování těchto výhod po tři léta, do konce r. 1929, a rozšířila úlevy i na okresní hospodářské záložny - zcela rozumně, neboť podniky tyto jsou skutečně v zájmu všeužitečném - ale všechny výhody za to přiznala jen některým podnikům; jsou to zejména spořitelny, okresní hospodářské záložny. družstva a i při převodu podstat pojistných. Tyto podniky mají požívati veškerých výhod mnou citovaných, kdežto ostatní podniky budou míti výhody jen částečné.

Zákon má zároveň platiti nazpět od 1. ledna 1927, neboť je potřebí kontinuity, aby i závody, které v té době mezi tím, připravily svoji fusi, byly účastny dobrodiní tohoto zákona.

Slavný senáte. zmínil jsem se podrobněji o potížích, které dosud překážely účelnějšímu použití ustanovení o splynutí drobných závodů v závody silnější a větší. Důvody jsou jak se stanoviska soukromohospodářského, tak národohospodářského zajisté tak důležité, že rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby osnova ta, jak poslaneckou sněmovnou byla schválena, byla schválena i slavným senátem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slov u přihlášen. Budeme hlasovati.

Prosím, pánové, račte se posaditi. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou, nebude-li námitek.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a vyznačena v tisku 400, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 400 ve čtení prvém.

Dalším odstavcem dnešního pořadu je:

2. Druhé čtení zprávy l. výboru technicko-dopravního, II. výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 302) zákona o železniční přepravě. Tisk 397.

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní sen. Fr. Novák, za výbor ústavně-právní sen. dr Baxa.

Táži se pp. zpravodajů, mají-li nějaké textové změny nebo korektury.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Navrhuji, aby

a) v §§ 1 a 2 byly číslice 1 a 2 před odstavci změněny v označení (1) a (2),

b) v § 3, řádka 4 za slovem ťposkytovanýchŤ byla dána čárka.

Zpravodaj sen. Fr. Novák: Nemám co podotknouti.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s korekturami, jak byly panem zpravodajem naznačeny, tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve znění, jak je vyznačeno v tisku 397, takže ve čtení druhém.

Třetím odstavcem pořadu je:

3. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1924 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku. Tisk 289

Zpravodajem jest pan sen. dr Fáček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Je to již po několikáté, co podávám jménem rozpočtového výboru zprávu o státním závěrečném účtu. Mohu především s potěšením konstatovati, že předkládání závěrečných účtů rok od roku se urychluje. Zákon stanoví nejvyššímu kontrolnímu účetnímu úřadu k předložení účtu lhůtu 18 měsíců po skončení příslušného období. V prvních letech nemohla tato lhůta býti dodržena, ale rok od roku jsme se jí přibližovali. Tentokráte při r. 1924 dokonce již jsme ji předstihli. Účetní závěrka je datována již 15. dubna 1926, tedy před koncem lhůty 1 ¹/₂ roku činící. My jsme v této věci jistě docílili rekordu mezi všemi státy evropskými. Vděčíme za to především neochabujícímu úsilí nejvyššího účetního kontrolního úřadu, ale ovšem také vzrůstající ochotě poukazujících úřadů a jejich účtáren, které své dílčí závěrky předkládají o mnoho dochvilněji, než v prvých letech.

Rozpočtový výbor pojednal o závěrce již v listopadu minulého roku a není tedy jeho vinou, jestliže do plena našeho sboru se dostává teprve nyní. Nechci v tom viděti nějaký nový doklad podceňování významu, který má státní účetní závěrka. Ale je to poznatek, který se vyskytl všude, u nás i jinde, že účetním závěrkám státním skutečně se nepřikládá význam, který by jim zřejmě náležel. Překvapuje na prvý pohled, že parlament, který v povolování rozpočtu právem spatřuje jeden z hlavních atributů svého ústavního postavení, nejeví takový zájem o účetní závěrku, ačkoliv právě teprve zkoumáním účetní závěrky se může přesvědčiti, jak dalece bylo hospodařeno podle rozpočtu, bylo-li použito každé položky parlamentem povolené k účelu, ke kterému byla povolena, nebylo-li státních peněz použito k jiným účelům, pro které nebyly povoleny, zdali jednotlivé zdroje státních příjmů vynesly tolik, kolik se v rozpočtu předpokládalo, atd. To by byly jistě všechno věci důležité, ale, bohužel, nevěnuje se jim taková pozornost.

Jaké jsou toho příčiny? Jednak spoléhání na nejvyšší účetní kontrolní úřad, který je pověřen funkcí kontroly, snad také někdy i nechuť k číslicím, kterých je opravdu v tomto účtu snesena velká hromada a kterými je dosti pracno se probírati, a dále snad také to, že právě detailní číslice, které nejvíce zajímají, v závěrečném státním účtu nejsou, poněvadž tento účet se připojuje jen k sumárnímu rozpočtu a nikoliv k přílohám státního rozpočtu, ve kterých jsou právě ony nejzajímavější detaily.

Ale hlavní příčina toho malého zájmu jest asi politická, poněvadž zpravidla - a i tentokráte - když se jedná o schválení účetní závěrky, dávno tu již není vláda, která sestavovala příslušný rozpočet, a není tady vlády, která v onom roce na základě rozpočtu hospodařila. Ale i když snad v těchto věcech neplatí pravidlo slušnosti soukromého života, že se o mrtvých nemá mluviti nic špatného, patrně již okolnost, že by případné volání k odpovědnosti nevedlo k positivnímu výsledku, je důvodem, proč si parlament v této kritice ukládá velikou reservu.

Vážení pánové a dámy, účetní závěrka byla v rozpočtovém výboru projednána důkladně a v tištěné zprávě rozpočtového výboru jsou obsaženy hlavní číselné její výsledky. Mám za zbytečno, abych tyto číslice snad opakoval, a nechci také unavovati připojováním podrobných údajů. Omezím se na několik všeobecných poznámek.

Z účetní závěrky vysvítá, že ani r. 1924, kde již poměry byly poměrně ustálenější, než v letech předchozích, jsme se neobešli bez toho, aby po schválení rozpočtu nebyla zvláštním zákonem povolována nová vydání. Vyplynulo to částečně z toho, že přece jen ještě stabilisace nebyla dokonalá - na př. pro provedení částečné deflace objevila se větší nezaměstnanost, která si vynutila, že na podpory nezaměstnaných musilo býti ještě po rozpočtu nově votováno tuším 80 mil. Kč. Druhá příčina byla, že jsme vydávali v prvých letech zákony, jichž finanční efekt nebyl předem propočítán, ba v mnohých případech ani nemohl býti propočítán, na př. u válečných poškozenců se nevědělo, kolik jich je a kolik se jich přihlásí. Z toho vyplynulo, že v r. 1924 musilo býti dodatečně povoleno 375 milionů Kč na důchody válečných poškozenců. Připomínám, že obojí se stalo se schválením Národního shromáždění, tedy cestou úplně legální.

Mezi výdaj i mimo rozpočet je ovšem ještě jedna položka. která je povážlivější a která spíše může vyvolati kritiku, totiž zálohy zemím na učitelské platy, poněvadž to je vlastně závazek státu ze zákona, byť i jen závazek subsidiární, ale po celá léta bylo zřejmo, že vždycky stát bude musiti za nemohoucí země tyto částky platiti. Tyto zálohy, které se účtují jako pohledávky státu oproti zemím, za r. 1924 činily 310 milionů Kč a dostoupily tím úhrnné sumy 1.169,000.000 Kč. Od té doby vzrůstají každým rokem. Naděje na splacení jistě není a možno tedy právem žádati, aby tato dotace byla na příště vtělována přímo do původních řádných rozpočtů.

Jak jsem uvedl. byly po schválení rozpočtu zvláštními zákony povolovány úvěry další. Celkový výsledek státního hospodaření po stránce výdajové nebyl nepříznivý. Srovnáme-li skutečné výdaje s tím, co bylo povoleno jednak rozpočtem, jednak oněmi zvláštními zákony, vidíme, že skutečné výdaje zůstaly pod touto úhrnnou sumou o 442 miliony Kč. Možno v tom spatřovati doklad úspornosti naší státní správy, ale ovšem možno z toho také dovozovati, že přece jen ještě ani v tomto roce nebylo rozpočítávání docela přesné. Poměry doby to ještě omlouvají, ale pro příště můžeme doufati, že nastane v tom směru již znatelná náprava.

Účetní závěrka za r. 1924, jako předešlé závěrky účetní, potvrzuje znovu, že byla u nás až přílišná lehkost virementů, že totiž velmi snadno i v krajních případech schválením ministerské rady mohlo býti úspor na některých položkách použito na vydání k jiným účelům i v jiných kapitolách rozpočtu. Ovšem, do jisté míry pružnosti rozpočtové je pro státní administrativu vždycky potřebí a bude musiti býti zachována, ale u nás, zdá se, že v prvých letech tato svoboda virementů šla příliš daleko. Šla tak daleko, že umožnila na př., že tak velká suma, 80 mil. Kč na podporu ruské a ukrajinské emigrace, byla uhrazena z úspor v nejrůznějších kapitolách, ačkoli v původním rozpočtu nebylo pro ni vřazeno ani haléře.

Je proto jistě vítáno, že ve finančním zákonu na r. 1927 stal se již pokus o nápravu, že jím byly zavedeny jisté závory, které mají tuto volnost virementu omeziti. Bude totiž dovolen virement jenom v rámci jedné kapitoly, kdežto k virementu z kapitoly do kapitoly bude potřebí souhlasu Národního shromáždění, poněvadž je to vlastně upotřebení státních peněz pro jiné účely, nežli pro které byly původně povoleny.

Je-li celkový výsledek hospodářství v r. 1924 příznivý, byla-li udržena rovnováha a nedostavil-li se očekávaný schodek v rozpočtu, myslím 602 miliony, pak nebyla ovšem, jak z číslic závěrečného účtu vidno. příčinou toho větší úspornost ve státní správě. Skutečné státní výdaje. t. zv. náležitost, jak se to označuje ve výkazech státního účtu závěrečného, po značném poklesu, který nastal v r. 1923, vykazují v r. 1924 zase tendenci vzestupnou. Vzestup není veliký, ale přece jenom je to zase vzestup o několik set milionů.

Vlastní příčinou, proč se docílilo rovnováhy, je to, že státní příjmy činily značně více, nežli se počítalo. Dovolte, abych k této stránce věci ještě přihlédl podrobněji. Státní příjmy v r. 1921 byly vysoké, činily téměř 22 miliard Kč. V r. 1922 poklesly, v r. 1923 ještě více, až na pouhých 16.5 miliard Kč, v r. 1924 stouply znovu na 18 miliard Kč. Chtěl bych především zdůrazniti, že celé toto kolísání a poslední vzestup mají svůj kořen v berních příjmech státních, nikoliv ve výnosu státních podniků. V r. 1923 a 1924 byl pokles těchto příjmů proto značný, že berní úřady, poněkud desorganisované a zatížené jinými úkoly, opozdily se s předpisováním. V r. 1924 je celkový příjem zase proto větší, že po uvolnění, které nastalo v těchto úřadech, začaly dodatečně intesivněji předpisovati.

Ale dlužno také míti na mysli, že jsou ještě velké nezaplacené povinnosti naproti státu. Vždyť aktiva státní vzrostla v tomto roce 1924 ze 3.159,000.000 Kč na 4.115,000.000 Kč a v této poslední číslici je 3.519,000.000 Kč nedoplatků berních. Tedy je viděti již z té veliké číslice, že opožděným předpisováním se asi leckdes zmeškalo včasné vymáhání a že část těchto nedoplatků daňových jistě nebude dobytná a skutečně musilo později býti mnoho odpisováno pro nedobytnost a také proto, aby byly zachovány v chodu ohrožené závody.

Proč se zmiňuji o všem tom? Abych ukázal, že rovnováha ve státním hospodářství v r. 1924 byla zjednána způsobem, který zatěžuje poplatnictvo, jen vzrůstem berních příjmů státních. a abych si z tohoto závěrečného účtu vyzdvihl všechny momenty, které odůvodňují, aby státní správa i napříště počínala si s krajní úsporností a spořivostí.

Vedle berních příjmů státu podniky státní neměly takového významu pro zachování rovnováhy ve státních financích. I v r. 1924 zklamaly tyto podniky ve svých výsledcích oproti rozpočtu. Vesměs skoro vynesly méně, než se očekávalo, a nejsmutnějším je případ státních drah. U jiných podniků byl sice menší výnos, ale byl také menší výdaj provozní. U státních drah však dokonce při vyšších výdajích provozních, o 136 mil. vyšších, byl příjem o 196 mil. menší. To je symptom choroby, kterou je potřebí energicky léčiti.

Státní dluh - podotýkám ještě ve stručnosti - vzrostl v tomto roce o 2.600,000.000 Kč a při tom jen asi jednou čtvrtinou této částky připlynula do státní pokladny skutečná hotovost. Nesmíme si mysliti, že rozdíl je ztrátou na emisních kursech. To jsou z největšího dílu staré půjčky rakouské, které stát převzal k placení. Ovšem nepřevzal je bez prospěchu, poněvadž arosními výpůjčkami, které byly podmínkou tohoto převzetí, získal pro sebe skutečnou hotovost.

Ještě bych se zmínil o dvou závadách, nechci říci nešvarech, které nejvyšší účetní kontrolní úřad státnímu účtárenství vytýká. Je to především ta věc, že jednotlivé resorty státní správy, aby zachránily pro své účely položky v rozpočtu, které by nevyčerpáním propadly při konci roku, před koncem roku vyčerpávají je t. zv. podmíněnými platebními rozkazy, poukazují je na dodávky.ještě nevyřízené a snad ještě ani nekontrahované; ovšem potom v dalším období tento podmíněný platební rozkaz musí býti nahrazen definitivním platebním rozkazem na základě vyřízené dodávky. V tom nejvyšší účetní kontrolní úřad právem shledává závadu, ale můžeme s uspokojením konstatovati, že v tom oboru, kde tato věc byla nejvíce závažná, totiž v ministerstvu národní obrany, stane se již bezpředmětnou, poněvadž počínaje rokem 1927 zřizuje se každoročním přídělem pro toto ministerstvo zvláštní fond, kterým ono potom může disponovati, nejsouc vázáno na určité lhůty. Tím bude v tom nejpalčivějším bodě tento problém vyřešen.

Druhá stížnost týká se toho, že poukazující úřady mnohé platy, které by mohly hned dáti zúčtovati na položku rozpočtovou, účtují jako zálohy, z čehož potom může vzniknouti ve státním účetnictví jistý zmatek. I zde je naděje, že tento nešvar časem pomine sám sebou přičiněním nejvyššího účetního kontrolního úřadu, který s úspěchem dociluje již nyní toho, že poukazující místa předkládají mu v krátké době několika neděl měsíční výkazy o všech poukázaných platech, o výplatách a také o došlých příjmech. Až tento způsob bude všeobecně proveden, pak centrální úřad bude míti větší možnost kontroly, a také virementy, na které si bývá často stýskáno, budou moci touto cestou býti ještě více omezeny.

V jednání rozpočtového výboru bylo s různých stran také projeveno přání, aby v příštích letech se státní účetní závěrkou mimo závěrky bytového a melioračního fondu a mimo účet dávky z majetku byly předkládány také účty jiných fondů, které jsou ve státní správě, zejména na př. několika fondů, které byly zřízeny zákony o pozemkové reformě. Tato věc nestala se sice předmětem resoluce rozpočtového výboru, ale já přece, nemoha upírati jí oprávněnosti, dovoluji si zde se o tom zmíniti.

Naproti tomu rozpočtový výbor usnesl se navrhnouti slavnému senátu dvě resoluce, které jsou vytištěny ve zprávě výboru. Ale tyto resoluce jsou usnášeny 26. listopadu 1926. Žádaly se v nich věci, jež měly býti provedeny do 31. prosince 1926. Doba zatím již prošla a tyto resoluce samy sebou se stávají bezpředmětnými. Činím tedy návrh, abychom o nich ani nehlasovali.

Jinak doporučuji jménem rozpočtového výboru, aby státní závěrečný účet i s účty ostatních fondů za r. 1924 byl schválen. (Potlesk.)

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. budeme hlasovati. Prosím pány a dámy, aby se posadili. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru rozpočtového, aby byl schválen závěrečný účet státních výdajů a příjmů za rok 1924, spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku za stejné období, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Pan referent navrhl. aby o připojených resolucích rozpočtového výboru nebylo hlasováno. Nebude-li námitek, nedám o nich hlasovati, poněvadž jsou bezpředmětné. (Námitek nebylo.)

Námitek není; tím je tato věc, jakož i pořad dnešní schůze vyřízen.

Sděluji, že za sen. dr Macků nastupuje do výboru kulturniho sen. Hubka, do výboru národohospodářského sen. Wagner, do výboru technicko-dopravního sen. Pichl.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 9. června 1927 a 10. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 400) k vládnímu návrhu zákona o poplatkových úlevách při splynutí (fusi), nebo při přeměně právního útvaru některých podniků. Tisk 410.

2. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 403) o vládním návrhu zákona o přímých daních. Tisk 411.

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 404) o vládním návrhu zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Tisk 412.

4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 405) o vládním návrhu zákona o stabilisačních bilancích. Tisk 413.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek žádných není. Zůstává při tom pořadu, jak jsem jej navrhl.

Končím schůzi.

Konec schůze o 17 hodin 55 minut.