Čtvrtek 12. května 1927

Schůze zahájena v 15 hodin 40 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

109 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Gažík, dr Tiso; za ministerstvo železnic odb. přednosta Novotný.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůze sen. Hrejsovi a Pichlovi.

Tiskem rozdáno: Žádám, aby bylo přečteno.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte).

Tisk 401. Návrh sen. Sechtra a spol. na státní pomoc zemědělcům v okresech Smíchov, Karlín, Zbraslav a okolních, postižených zničením ozimů.

Tisk 403. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 706) o přímých daních (tisk 1000).

Tisk 404. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 705) zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy (tisk 1007).

Tisk 405. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 559) o stabilisačních bilancích (tisk 1002).

Zápisy o 73. až 75. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 6., 7. a 8. dubna 1927.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 401. Návrh sen. Sechtra a spol. na státní pomoc zemědělcům v okresech Smíchov, Karlín, Zbraslav a okolních, postižených zničením ozimů.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 302) o železniční přepravě. Tisk 397.

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní pan sen. Frant. Novák, za výbor ústavně. právní pan sen. dr Baxa.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu sen. Fr. Novákovi.

Zpravodaj sen. Fr. Novák: Slavný senáte! S vládním návrhem tisk 303 - Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích a Mezinárodní úmluva o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích, podepsaná dne 3. října 1924 v Bernu, jež byla také slavným senátem schválena - byl zároveň podán vládní návrh, tisk 302, jímž měla býti vláda zmocněna, přizpůsobiti přepravní řád tuzemský mezinárodním úmluvám i v těch ustanoveních, kde mezinárodní úmluvy nesouhlasí s kongentními ustanoveními našeho všeobecného obchodního zákoníka.

Při projednávání zmocňovacího vládního návrhu, tisk č. 302, v technicko-dopravním výboru byly vysloveny pochybnosti, neodporují-li navržená ustanovení naší ústavě. V důsledku toho navrhl technicko-dopravní výbor, aby vládní návrh, tisk č. 302, byl přikázán také výboru ústavně-právnímu k projednání.

Výbor ústavně-právní změnil ustanovení §u 1, 2 a 3 vládního návrhu, kterážto změna byla dne 6. dubna 1927 také technicko-dopravním výborem přijata.

Technicko-dopravní výbor navrhuje proto, aby senát schválil osnovu zákona ve znění dole otištěném.

Předseda: Za výbor ústavně-právní dávám slovo zpravodaji panu sen. dr Baxovi.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Vládní návrh zákona o železniční přepravě se dostal do výboru ústavně-právního jaksi z druhé ruky. Podle doporučení vlády byl projednáván ve výboru technicko-dopravním. Zde však byly vzneseny vážné pochybnosti, zda § 2 tohoto vládního návrhu - v původním jeho zněni nenaráží na potíže s hlediska ústavního, a bylo důsledkem toho také usneseno, aby vládní návrh byl se zřetelem na tento § 2 přikázán výboru ústavně-právnímu k projednání. Senát v 64. schůzí, konané dne 15. března 1927, přikázal vládní návrh, pokud jde o § 2, výboru ústavně-právnímu k projednání

Výbor ústavně-právní skutečně shledal, že pochybnosti výboru technicko-dopravního ohledně §u 2 byly odůvodněny. Oprávnění podle §u 2 lit. b) vládního návrhu - v původním jeho znění - vládě dané, upraviti vládním nařízením určitou látku právní - v tomto případě vnitrozemskou přepravu osob, zavazadel, spěšnin, zboží a jiných zásilek po železnicích - se zmocněním, že se tato úprava může odchýliti od předpisů zákonných je v rozporu i s duchem i s literou ústavy. Ústavní listina republiky Československé přesně roztřídila funkce státní moci a svěřila moc zákonodárnou Národnímu shromáždění - § 6 - moc vládní a výkonnou vládě, pokud se týče presidentu republiky, v tom směru, že vládě přísluší plnost moci vládní a výkonné, presidentu republiky pak jen ta práva, která vypočte a jsou jmenovitě v §u 64 ústavní listiny, vládě pak vedle toho ještě dále nařizovací moc, jen k provedení zákona a v jeho mezích. Moc zákonodárná obsahuje pravomoc zákony nejen dávati, nýbrž je také měniti nebo rušiti; neboť v tom záleží t. zv. formální moc zákona, že zákon může býti změněn nebo zrušen opět jen zákonem. Chtěl-li tedy § 2 lit. b) vládního návrhu dáti vládě oprávnění, provésti vládním nařízením, úpravu, která se může odchýliti od předpisů zákonných, znamenalo to obsahově, že vládním nařízením bylo by lze změniti zákon, čili jinými slovy, že se vládě zde dávala moc zákonodárná. Ale zákon, kterým by se na vládu, byť i jen v určitém, zvláště stanoveném případě, přenášela moc zákonodárná, byl by rozhodně protiústavní, neboť ústava delegovala moc zákonodárnou Národnímu shromáždění a z předpisu §u 1 odst. 2. ústavní listiny jasně plyne, že Národní shromáždění jakožto orgán zákonodárný moc sobě ústavní listinou delegovanou dále delegovati nemůže; tak by mohl učiniti jen orgán ústavodárný. Pravomoc delegovanou dále delegovati nelze zákonem prostým, nýbrž jen zákonem ústavním. Naše ústavní listina rozeznává totiž podle vzoru.platné teorie dva orgány, orgán ústavodárný, t. zv. pouvoir constituant, a orgán ústavou daný, t. zv. pouvoir constitué.

Z pojmu ústavnosti však vyplývá, že každý orgán ústavou daný - t. zv. pouvoir constitué - má nejen právo, nýbrž i povinnost přísně šetřiti své vlastní pravomoci, ale na druhé straně nestrpěti, aby jiný orgán zasahal do pravomoci jeho. Toto právo i povinnost má tudíž i Národní shromáždění, resp. každá jeho sněmovna.

Ústavně-právní výbor, vědom si tohoto práva a povinnosti, nemohl jinak. než prohlásiti § 2 vládního návrhu tisku 302 s hlediska ústavního za nepřijatelný. Poněvadž však na druhé straně nebyl ani v nejmenším v pochybnostech, že obsah vládního návrhu jest jinak nejen dobrý, nýbrž i nutný, pokládal za nutno dáti tomuto vládnímu návrhu formu, která by vyhovovala předpisu zákona, resp. ústavy. K tomu cíli zvolil ústavně-právní výbor ze sebe užší komisi, která se zástupci vlády se dohodla o vhodné formě vládního návrhu. Elaborát této užší komise ústavně-právní výbor schválil a předkládá jej senátu Národního shromáždění ke přijetí.

K jednotlivým ustanovením osnovy dlužno připomenouti toto:

K §u 1.

Odst. 1. je založen na t. zv. transformační teorii hájené zejména nejvyšším správním soudem. Podle této teorie, ve státovědeckých kruzích nikoli nesporné - já sám se přiznávám, že nejsem jejím stoupencem - nenabývají mezinárodní úmluvy tím, že jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé, již také povahy zákona, nýbrž k tomu, aby nabyly také vnitrostátní závaznosti, t. j., aby se staly platným zákonem, je potřebí, aby stát je uznal za součást svého vnitrostátního právního rádu, jinými slovy, aby je vydal ve formě ústavou předepsané jako předpisy své moci zákonodárné. To činí odstavec 1. tím, že se zvláštním zákonem stanoví, že Mezinárodni úmluva o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích (M. Ú. C.), a Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích (M. Ú. Z.), jež byly sjednány v Bernu a podepsány dne 23. října 1924, nabývají vyhlášením ve Sbírce zákonů a nařízení moci zákona.

Odst. 2. je založen na předpisu §u 55 ústavní listiny.

K §u 2.

Železniční přeprava vnitrozemská je v nejužším styku s železniční přepravou mezinárodní tvoříc jaksi její součást, takže železniční přeprava vůbec má typický ráz mezinárodní. Z toho důvodu je nutno, aby železniční přepravy vnitrozemská a mezinárodní byly vybudovány na zásadách pokud možno shodných. U nás železniční přeprava vnitrozemská je naposledy upravena nařízením vlády republiky Československé ze dne 13. února 1921, čís. 203 Sb. zák. a nař. Nyní, když mezinárodní úmluva o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích (M. Ú. C.) a mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích (M. Ú. Z.) nabývají moci zákona, vzniká nám dvojí úprava železniční přepravy, a to jednak úprava přepravy mezinárodní, jednak úprava přepravy vnitrozemské. Ale takováto dvojí úprava není možná ani s hlediska jednoty práva, ani z důvodů praktických, nepřihlížíme-li ani k tomu, že by rozdílná úprava přepravy mezinárodní a přepravy vnitrozemské činila zbytečně hospodářský život spletitějším a že by se v případě, kdyby předpisy pro přepravu mezinárodní byly příznivější než pro přepravu vnitrozemskou, uplatňovaly snahy, nejpříznivější předpisy pro přepravu vnitrozemskou jakýmkoli způsobem obcházeti. Z toho důvodu je nutno, aby předpisy o přepravě vnitrozemské byly uvedeny v soulad s předpisy o přepravě mezinárodní. Ovšem předpisy o přepravě vnitrozemské musí býti podrobnější a úplnější, kdežto mezinárodní úmluvy obsahují mnohdy jen zásady rázu více méně všeobecnějšího a podrobnější úpravu předpisy vnitrostátními přímo předpokládají; nad to pak mezinárodní úmluvy neupravují mnohdy přepravu všech druhů železničních zásilek, čehož v předpisech o přepravě vnitrozemské býti nemůže.

Dlužno řešiti nyní otázku, v jaké právní formě je vydati předpisy o přepravě vnitrozemské, zda ve formě zákona, či vládního nařízení. Podle povahy věci má mnoho do sebe náhled, že pro úpravu předpisů o přepravě vnitrozemské se hodí spíše vládní nařízení, než zákon. Jeť zákon pro tento obor forma poněkud nehybná, nedovede s dostatečnou rychlostí zachytiti všechny změny, které po stránce hospodářské se dostavují; proti tomu vládní nařízení proto, že nemusí prodělávati složitý a mnohdy i zdlouhavý pochod zákonodárný, dovede se mnohem rychleji a snáze přizpůsobiti všem změnám a je vůbec mnohem pružnější. Avšak přihlížíme-li k věci po stránce právní, shledáváme, že - nová - úprava předpisů o přepravě vnitrozemské je v našem státu možna nikoli vládním nařízením. nýbrž jen zákonem, neboť zde bude dlužno měniti mnohé zákonné předpisy, což je možno opět jen zákonem, a nějaký t. zv. zmocňovací zákon podle jasného znění ústavy, jak již výše bylo řečeno, možný není. Ovšem na druhé straně bylo nutno, hledíc k povaze věci, dáti vládě určitou volnost při úpravě vnitrozemské přepravy železniční, už také z toho důvodu, že jsou určité druhy železničních zásilek, o kterých mezinárodní úmluvy nejednají; jsou to zejména t. zv. spěšniny. Všem těmto požadavkům vyhověl ústavně-právní výbor novou stilisací §u 2. Ježto mezinárodní úmluva o železniční přepravě nabývá po rozumu §u 1 této osnovy moci zákona, je železniční přeprava u nás, i vnitrozemská, položena na základ zákonný, a úprava vnitrozemské přepravy železniční vládním nařízením děje se v rámci a k provedení zákona (§ 55 úst. list.).

Právě tak, jako § 2, odst. 1., vyhovuje nyní i odst. 2. téhož paragrafu požadavkům ústavním, neboť tam, kde zákonný předpis má ustanovení jen podpůrná, je dána volnost smluvní a platí t. zv. lex contractus.

K §u 3.

Předpis tento s hlediska ústavně-právního nezavdává podnět k nijakým pochybnostem.

K §u 4.

Předpis tento obsahuje vedle derogační klausule zvláštní ještě derogační klausuli všeobecnou, a to vším právem, neboť vedle zvláštních zákonů, které tuto látku právní až dosud upravovaly, jsou tu ještě různě roztroušené předpisy zákonné, které se rovněž vztahují na tuto látku. Vypočítávati všechny tyto roztroušené předpisy zákonné, které novou úpravou podle tohoto zákona budou zrušeny, nepokládal ústavně-právní výbor ani za účelné, poněvadž by se tento paragraf stal příliš obsáhlý a z části zajisté i nepřehledný, ani za potřebné, poněvadž je to samozřejmé, že novým zákonem se ruší všechny dosavadní zákonné předpisy, které tomuto zákonu odporují, aniž by bylo potřeba zvláště je vypočítávati.

K §u 5.

Předpis tento obsahuje ustanovení, kdy zákon nabývá účinnosti, a která ministerstva jsou pověřena jeho provedením.

Ústavně-právní výbor doporučuje senátu, aby přijal osnovu zákona o železniční přepravě ve znění, jak dole je uvedeno. (Potlesk.)

Předseda: Dříve, než udělím slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Žádných námitek není.

Řečnická lhůta je tedy stanovena dobou 20 minut.

Dávám slovo pí. sen. Sehnalové.

Sen. Sebnalová: Vážený senáte! (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Sehnalová (pokračuje): Projednáváme předlohu výboru technicko-dopravního a ústavně-právního o železniční přepravě. Neupírám důležitosti této předloze, ale pokládám za svoji povinnost zmíniti se o otázce, podle mého mínění důležitější, totiž o boji mezi prací a kapitálem.

Vážený senáte! Cihlářští zaměstnavatelé provedli výluku dělnictva cihlářského, a to proto, že tito dělníci odepřeli pracovati v úkolu, dokud nebude uzavřena řádná kolektivní smlouva, ježto při jejich práci již po dva roky smlouva uzavřena nebyla, totiž mají stav úplně bezesmluvní. Je vám známo, že v oboru cihlářském je veliké procento žen i dětí zaměstnáno a proto jsem já, žena, si vzala k této věci slovo. Cihlářští dělníci pozastavují se nad tím, že v jejich spravedlivém boji jsou posílány do závodů cihlářských silné četnické a policejní hlídky. Ačkoliv tito dělníci se chovají klidně a nic se nestalo, přece je tito četníci a policajti provokují. Říkají jim totiž, že je to nesmysl, že nepracují, že to stejně nevyhrají a aby šli raději dělat. Tímto způsobem píše i veškeren koaliční tisk. Ovšem že jeho stanovisko vůči tomu je nesprávné. A takovým způsobem i všichni přítomní, kteří nejsou zasvěceni do tohoto spravedlivého boje cihlářů, zasahují a dělníky odsuzují. A oni se zatím jen brání, bojují za větší sousto chleba, zejména u větších cihlářských rodin, neboť víme, jaké tam jsou poměry.

Chci jen zkrátka říci, jsou-li opravdu oprávněni tito dělníci žádati na svých zaměstnavatelích vyšší mzdy. Uvádím tyto přesné číslice: průměrná mzda dělníka činí při 48 hodinové době pracovní týdně 160 Kč. Dělníci u strojů, kteří pracují ponejvíce 11 - 12 hodin denně, vydělají asi 250 - 260 Kč v plné sezóně, a to s celou rodinou, i se všemi dětmi. A jak to vypadá pak, vážení pánové, v dělnických rodinách těchto cihlářů, ptejte se různých institucí zdravotních, ptejte se. ve školách a ptejte se lékařů. Kde má dítě cihlářského dělníka školní vychování? Nikde. To je pouze na papíře. O tom vám učitelé mohou hodně vyprávěti. (Výkřiky sen. Chlumeckého)

To je celková průměrná týdenní mzda. A kolik činí celkově mzda cihlářského dělníka při výrobě 1000 cihel při ruční výrobě? Mám zde přesná data a dovolím si je přečísti. Kopání a vožení hlíny na 1000 kusů cihel 15 Kč, štokaři od 1000 cihel 51 Kč, zavážení cihel do pece od 1000 cihel 17 Kč, vyvážení z pece od 1000 cihel 9 Kč vypalování 1000 cihel topiči 7 Kč, skládání do zásoby od 1000 kusů 7 - 11 Kč, ježto však se skládá jen asi 1/3 celkové výroby, počítám polovinu, což při celkové výrobě činí na 1000, hodně počítáno 5 Kč, ale spíše pravděpodobné je 2.50 Kč, nikoliv 5 Kč. Nemocenské a sociální pojištění činí na dělníka 2.50 Kč, úhrnem na 1000 cihel 106.50 Kč. Připočítáme-li k tomu ještě uhlí na 1000 cihel 20 Kč, vodu a písek na 1000 cihel 3.50 Kč, upotřebení nářadí, okruhu, daně a poplatky, nemůže přijíti výroba 1000 cihel se vší režií na více než 170 - 180 Kč a prodávají se loco cihelna za 320-340 Kč 1000 kusů a někde také ještě dráže, až za 360 Kč. Výdělek tedy činí na 1000 cihel 120 až 160 Kč. A dále při strojní výrobě: kopání a vožení hlíny v zimě 15 Kč, navážka hlíny ke strojům Kč 15.05 na 1000 cihel, kropení hlíny u stroje: kropič Kč 2.40, odřezávač Kč 2.65 a odběrač také Kč 2.65 od 1000 cihel. A prosím, u toho jsou nejvíce zaměstnány ženy. Jle vám známo, že žena všude je považována za méněcennou. ačkoliv udělá práce často ještě více než muž, ale je vždycky odstrkována. Tak tedy vidíme, že cihlářská žena má až o 30% menší plat na mzdě, než muž při stejném povolání. - Posypávání prkének na cihly od 1000 cihel Kč 1.40, odvážení cihel 5 mužů po Kč 1.40, t. j. 7 Kč, skládání cihel 6 žen po 1.25 Kč, t. j. Kč 7.50. Ta 6. žena přijde o 50 haléřů dráže oproti těm 5 mužům. Jak jsou páni spravedliví!

Předseda: Prosím paní senátorku, aby mluvila k věci!

Sen. Sehnalová (pokračuje) Zavážka do pece 21 Kč, vyvážka z pece 8 Kč; topiči od vypálení 7 Kč, topič a strojník u stroje Kč 2.50, zásoba tímtéž způsobem jako u ruční výroby 5 Kč, ale spravedlivě řečeno Kč 2.50, nemocenské a sociální pojištění Kč 2.-. Činí tedy celkem mzda dělníka na 1000 cihlách při strojní výrobě Kč 99.15. Tisíc strojních cihel prodává se za 340 - 380 Kč v cihelně bez dovozu. Z toho tedy je jasno, že výnos pánů majitelů. cihelen je více než slušný. (Výkřiky komunistických senátorů. -.Předseda zvoní.)

Kruhové cihelny podle velikosti vyrobí dva až pět, ano i více milionů cihel. Za sezonu vydělá majitel poměrně malé cihelny za 1 rok 250.000 - 390.000 Kč, majitel velké cihelny pak až 600.000 až 1 milion Kč bez jakékoliv námahy. Přídavek žádaný dělníky znamená zatížení.zisku v prvém případě, t j. u malých cihelen, 40.000 Kč a v druhém případě, tedy u velkých cihelen 80.000 až 120.000 Kč, čili jinými slovy, zůstane majiteli cihelny ještě velmi slušná suma čistá.

Vážený senáte! Je známo, že to je práce čistě sezonní. Cihlářský dělník si musí za těch několik měsíců vydělati na celý rok na živobytí. Celý rok musí z toho živit rodinu. Nenalézá pak nikde práci, nebo jen málokde, a proto musí s těmi penězi počítati po celý rok. S podivem nám tedy přichází, a my dělničtí zástupci jistě jsme rozhořčeni nad tím, že pan ministr vnitra Černý tam poslal tu četnickou pomoc a ty policajty na tu jejich výluku a že je tam tedy, zkrátka dobře řečeno delegoval. Proto činím dotaz na pana ministra vnitra, co jej přimělo k vyslání množství četníků a strážníků. kteří hlídají majetek kapitalistů, ale jdou na majetek chudých proletářů. Tito do pracovních sil, dělníků, kopají a beztrestně dělnictvo vyloučené tím jenom provokují. Prosím bylo by dobře...

Předseda (zvoní): Žádám, aby paní řečnice mluvila k předmětu!

Sen. Sehnalová (pokračuje): Já budu hned hotova, pane předsedo, hned budu hotova. Bylo by dobře, kdyby ministerstvo vnitra podalo senátu zprávu, co má tímto v úmyslu, a dokládám k tomu, vážený senáte, že dělnictvo cihlářské žádá pouze 20%ní přidání, a více nic. Jistě má na to nárok. Tím spíše by bylo potřebí, aby koaliční vláda dala pokyn a povel, aby ihned páni kapitalisté cihlářští zanechali tohoto nevhodného boje a s dělnictvem cihlářským se vyrovnali, již v zájmu stavebního ruchu. Tím končím. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Byl jsem nucen upozorniti paní řečnici, aby mluvila k věci. Chci vždy co nejliberálněji vykládati jednací řád, ale i při nejliberálnějším jeho výkladu nemohl jsem najíti souvislosti v řeči paní senátorky s předmětem jednání. Prosím, aby napříště řečníci dbali vždy předmětu, který je na pořadu jednání. Tolik jsem chtěl podotknouti.

Nikdo není dále ke slovu přihlášen? (Sen. Ant. Novák.. To nebylo dnes po prvé!)

Já jsem onehdy také napomínal, račte se, prosím, podívati. (Sen. Hlávka: Naučili jsme se to od vás! To je vaše metoda!)

Nikdo není ke slovu přihlášen. Žádají si páni referenti slova?

Zpravodaj sen. Fr. Novák: Ne.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Nikoli.

Předseda: Páni zpravodajové si nepřejí doslovu, budeme proto hlasovati.

Račte se, pánové a dámy, posaditi. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek takových není. Budeme proto postupovati tak, jak jsem řekl.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 397, ve čtení prvém, ať zvedne ruku. (Děj.e se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule schvalují se podle zprávy výborové ve čteni prvém.

Dalším předmětem dnešního jednání je:

2. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-Právního o vládním návrhu (tisk 333) směnečného zákona. Tisk 399.

Zpravodajem je pan sen. dr Procházka.

Táži se, má-li pan zpravodaj snad nějaké korektury tiskových chyb?

Prosím, aby byly sděleny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: V §u 10, ve druhém řádku místo slova "opisu" má býti "kopie" a.ve třetím řádku místo slov "s opisem" má býti "s kopií".

V §u 28, odst. 2., v prvním řádku místo slova "placena" má býti "placeno".

V §u 92, v prvém řádku za slovem "směnka" má býti čárka.

V §u 104, odst. 7. slova "místo, den, měsíc a rok" buďtež nahrazena slovy "údaj místa, dne, měsíce a roku".

Předseda (zvoní).. Budeme hlasovati. Prosím o klid!

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a nadpisy částí jednotlivých oddílů, jakož i s jeho úvodní formulí s těmi korekturami, jak právě nyní panem referentem byly navrženy, také ve čtení druhém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a nadpisy částí jednotlivých oddílů, jakož i s jeho úvodní formulí schvalují se v naznačeném znění s těmi korekturami a opravami tiskových chyb také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí, která je otištěna ve zprávě výboru ústavně-právního, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato je schválena.

Do rozpočtového výboru nastupuje za sen. Volko sen. Kalčok.

Navrhuji, aby příští schůze konána byla za 5 minut po této schůzi za účelem přikázání došlých spisů.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly).

Zůstává při tom, co jsem prohlásil.

Končím tuto první schůzi.

Konec schůze v 16 hodin 17 minut.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP