Místopředsedové: dr Brabec, Donát, dr Hruban, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: Jaroš, Kavan.

123 senátorů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že jsem udělil dovolenou pro dnešní schůzi sen. Friedrichovi a Fritscherovi.

Dále navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 6 neděl sen. Hrubému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 25l. Vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona.

Výboru živnostensko-obchodnímu:

Tisk 264. Vládní návrh zákona o vysvědčení škol a veřejných orgánů, pokud tato vysvědčení opravňují k úlevám při nastoupení živnosti, nebo jsou součástí průkazu způsobilosti při nastoupení živnosti.

Výboru ústavně-právnímu, rozpočtovému a zahraničnímu:

Tisk 265. Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění úmluva mezi Československou republikou a královstvím Italským o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly italské pojišťovny s pojistníky československými a československé pojišťovny s pojistníky italskými, podepsaná dne 4. května 1926 v Praze se Závěrečným zápisem téhož data.

Tisk 266. Vládní návrh, jímž se předkládá Národnímu shromáždění úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o plnění smluv o pojištění na život a důchody, které sjednaly rakouské životní pojišťovny s pojistníky československými a československé pojišťovny životní s pojistníky rakouskými, podepsaná dne 29. května 1925 v Praze se Závěrečným zápisem téhož data.

Výboru zahraničnímu, rozpočtovému a ústavně-právnímu:

Tisk 267. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé "Druhý dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách ze dne 18. června 1921", podepsaný v Praze dne 17. září 1926.

Místopředseda dr Hruban: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o vládních návrzích č. t. 265, 266 a 267 podaly zprávu ve lhůtě osmidenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Budeme jednati o dalším předmětu dnešní schůze, to je:

Zpravodajem je pan sen. Lukeš, dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Vzhledem k nemalému významu, jaký má v činnosti parlamentních sborů jejich předsednictvo, jež práce jak senátu, tak i sněmovny připravuje a řídí dále vzhledem k jeho úzké součinnosti iniciativní i pracovní s vládou, je přirozeno, že jednotlivé strany v parlamentě zastoupené mají zájem na tom, by byly též v předsednictvu zastoupeny. V parlamentech, kde je politických stran málo, jako na př. v Anglii a Americe, lze snadno všem stranám vyhověti. Naproti tomu však v jiných státech, kde počet parlamentních stran je vysoký, jako je tomu na př. v republice Československé, nelze všem stranám již z důvodů technických vyhověti, neboť by bylo nepřirozeno, stanoviti tolik míst místopředsednických, jak velký je počet stran. Přes to však mělo by pokud možno všem stranám, jež tvoří parlamentní většinu, býti umožněno zastoupení v předsednictvu, aby jim byla usnadněna positivní spolupráce a aby snáze na této spolupráci a rychleji s ostatními vládními stranami se mohly dohodnouti.

Samozřejmě mají též strany oposiční zájem na tom, aby došly zastoupení předsednictvu, a to jednak v zájmu rychlejší, správnější a snadnější vlastní informace o postupu parlamentních prací a jednak též zpravidla v zájmu usnadnění jednání. Ovšem, nemůžeme si utajiti, že nárok oposice na zastoupení v předsednictvu, pokud se týče počtu, je přece jenom menší, než u stran většiny, a to proto, že činnost oposice v parlamentě je přece jenom více nebo méně negativní, spočívající v kritice činnosti vlády a parlamentní většiny.

V nové parlamentní většině je té doby zastoupeno sedm politických stran oproti 5 či 6 dřívějším politickým stranám. Tím odůvodněn je též zvýšený počet členů předsednictva že 6 na 7, a to zejména uváží-li se, že se počítá při zastoupení v předsednictvu též se stranami oposičními.

Na námitku, která by snad zde mohla býti učiněna, že je těch míst místopředsednických příliš mnoho, musil bych odpověděti, že nejprve by se musily strany politické samy snažiti, aby jich byl menší počet v parlamentě, a pak by též bylo možno, aby se mohlo žádati, aby byl menší počet místopředsedů. Dokud se tak nestalo, musí přibližně odpovídati přece jenom počet místopředsedů počtu alespoň poměrně politickým stranám v parlamentě zastoupeným.

Mimo to při dnešním složení předsednictva počtem 6, kde při stejném počtu při hlasování rozhoduje hlas předsedy, měla by oposice vlastně vždy většinu. Na to by žádná majorita ve státě s parlamentní tradicí nemohla přistoupiti, neboť předsednictvo může při parlamentním jednání uplatniti velký vliv, ba i jednání znemožniti. Ale parlamentní většina převzala odpovědnost za nerušenou práci v parlamentě, je za dobrou správu spoluodpovědna a proto musí míti též rozhodující vliv ve správě, k níž patří též předsednictvo zákonodárných sborů. Stejného počtu místopředsedů, totiž šesti, je potřebí též vzhledem k tomuto počtu místopředsedů ve sněmovně poslanecké, kde rovněž budou míti v předsednictvu šest místopředsedů, a myslím, že při společných poradách by nebylo dobré, aby nás sněmovna v tomto směru majorisovala. Tedy i z tohoto důvodu je třeba, aby byl tento počet stejný.

Konečně nesmíme si ani zatajovati, že je funkce předsednická namáhavá, zejména při dlouhých schůzích v plenu a že je častější střídání vítáno. K tomuto zvětšení počtu místopředsedů je parlamentní většina též formálně oprávněna podle jednacího řádu. Podle §u 34 ústavní listiny může senát Národního shromáždění upraviti si svoje vnitřní poměry jednacím řádem ve své vlastní působnosti, a k tomu patří též úprava pokud se týče počtu místopředsedů a jejich hlasování.

Prvotní počet členů Národního shromáždění byl pouze tři. Tento počet byl zvýšen autonomním usnesením senátu ze dne 17. listopadu 1920 na 5 členů předsednictva a později autonomním usnesením senátu ze dne 25. dubna 1924 na 6 členů předsednictva. Podle předloženého návrhu má býti zvýšen počet členů předsednictva na sedm, to jest předsedu a 6 místopředsedů. Pokud se týká nákladu, o tom není třeba mluviti, neboť náklad jest příliš nepatrný. Toto zvýšení vyžaduje pouze 1.000 Kč měsíčně a může býti snadno hrazeno tento rok z úspor státního rozpočtu a v příštích letech příslušnou položkou v rozpočtu senátu.

Přijetí navržené změny, totiž většího počtu členů předsednictva, vyžaduje nezbytně též změny, pokud se týče nejmenšího počtu členů předsednictva, jehož je potřebí k usnášení a jež navrhuje též změnu pokud se týká hlasování. Při počtu 7 není totiž možná polovina a poněvadž máme v posledním ustanovení, pokud se týče hlasování, že při stejném počtu rozhoduje hlas předsedy, tedy by zde tento stejný počet nebyl možný. Mimo to máme tam řečeno, že stačí presence polovice členů, ale zde nebylo by jasno, je-li ta presence 3 nebo 4.

Ústavně-právní výbor, projednav návrh sen. Donáta a spol. tisk 268. navrhuje slavnému senátu, aby se usnesl takto:

Na základě článku I. zákona z 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádě senátu Národního shromáždění republiky Československé, změněného zákonem ze dne 10. července 1920, čís. 431 Sb. z. a n., mění se jednací řád senátu N. S. ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., tím způsobem, že ustanovení § 5 odst. 3. článek II. jednacího řádu senátu N. S. - pozměněné autonomním usnesením senátu ze dne 17. listopadu 1920 a ze dne 25. dubna 1924 - se znovu mění tak, že počet místopředsedů se zvyšuje z pěti na šest, a že II. odstavec §u 9 téhož zákona zní:

Předsednictvo je způsobilé usnášeti se za přítomnosti aspoň čtyř svých členů a usnáší se prostou většinou hlasů: předseda hlasuje spolu a při rovnosti hlasů rozhoduje jeho hlas.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, budeme hlasovati: Prosím, dámy a pánové, račte se posaditi. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního tak, jak je obsažen ve zprávě výborové v tisku č. 268 ve čtení prvém, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru ústavně-právního, označený ve zprávě výborové tisk č. 268, přijímá se ve čtení prvém.

Přerušuji jednání denního pořadu a sděluji, že:

do výboru imunitního nastupuje za sen. Šturce sen. Včelička.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 18. listopadu 1926 o 15. hodině s tímto

1. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 224), kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, čís. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace. Tisk 246.

2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 122), jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady. Tisk 247.

3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, Zulegera, dr Kovalika, dr Krčméryho, dr Hilgenreinera, Böhra, dr Brabce, dr Němce, Thoře, Pastyříka a druhů (tisk 252) na změnu § 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n. o jednacím řádě senátu Národního shromáždění. Tisk 268.

4. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára a spol. na ustavení nového výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění. Tisk 242.

5. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 222) o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům. Tisk 271.

6. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu projednána byla zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 222) o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům. Tisk 271.

7. Zpráva výboru ústavně - právního o vládním návrhu zákona (tisk 225), kterým se prodlužuje platnost ustanovení zákona ze dne 2. července 1924, čís. 164 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zák. čl. I/1911 o civilním řízení soudním. Tisk 259.

8. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 223) o příspěvcích (záznamném) pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Tisk 270.

9. Zpráva I. výboru zahraničného, II. výboru národohospodárskeho ku vládnemu návrhu (tlač. č. 215), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu prezatýmna úprava obchodných stykov medzi Československou republikou a Maďarskom, sjednaná v Prahe dňa 26. augusta 1926. Tisk 263.

10. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3) o opravných prostředcích státních úřadů zástupčích ve věcech firemních. Tisk 260.

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Báňské Bystrici odděl. XIII. ze dne 20. srpna 1926 za souhlas k trestnímu stíhání člena senátu Chlumeckého pro zločin podle § 232 č. 1. a 235 č. 1. trestního zákona uherského. Tisk 262.

12. Nová volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Žádných námitek není. Zůstává při tom denním pořadu, který jsem ohlásil.

Končím schůzi.