My komunisté stavíme se vůči nové vládě i s jejím prohlášením právě tak jako vůči všem dosavadním prohlášením. Slibům jsme přece uvykli. Obnovujeme všechny své staré požadavky. Mimo to žádáme, aby k odstranění nezaměstnanosti ihned zahájeny byly nouzové práce, aby regulovány byly řeky a silnice, jakož aby vybudovány byly konečně projektované železniční tratě, dále aby nouze nezaměstnaných zmírněna byla státní podporou. Jsme si toho vědomi, že ani nynější vláda s jejími německými a slovenskými ministry ku blahu pracujících ničeho nepodnikne, neřku-li vytvoří. Naopak bude hleděti nejreakcionářštějšími prostředky posíliti diktaturu buržoasie. Svými skutky dělnictvu ukáže, jakými cestami se toto má bráti a jakými prostředky bojovati. Jsme o tom přesvědčeni, že si pracující třída vezme příklad z její jednotné fronty a že spojenými silami na místě vlády buržoasie dosadí vládu dělníků a sedláků. Naším heslem je: na místě diktatury buržoasie diktatura proletariátu! (Potlesk stoupenců.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr národní obrany Udržal. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr národní obrany Udržal: Slavný senáte! K naléhavé interpelaci pana sen. dr Hellera a soudr. ve věci generála v. v. Gajdy odpovídám toto:

Major ruských legií v záloze Jaroslav Kratochvíl, úředník ředitelství státních statků, a montér Ivan Solovjev udali v informačním protokole, sepsaném drem Václavem Boučkem 20. června t. r. ve Všenorech, že generál Gajda se po svém návratu z Ruska v r.1920 prostřednictvím ruského plukovníka Arkadie Krakovjeckého ucházel o vojenskou službu v sovětské armádě, že se zavázal dodávati z maršálské školy v Paříži sovětům důvěrný materiál a že vskutku nějaký pro sověty důležitý - svým obsahem však blíže neoznačený materiál - a to 2 francouzské knihy, za Kč 5.000 dodal.

Dr Bouček zaslal ministerstvu národní obrany začátkem července tyto informační protokoly k dalšímu opatření.

Generál Gajda byl v té době pověřen zatímním vedením úřadu náčelníka hlavního štábu. Je samozřejmé, že vzhledem k tak významnému místu v armádě, jakož i vzhledem k tak těžkému obvinění bylo v zájmu armády a její prestyže, ba i v zájmu dobré pověsti našeho státu, aby bylo postupováno s krajní opatrností. (Sen. Šturc: Za to se pensionoval!) Obvinění vztahovalo se na dobu časově již dosti vzdálenou - na rok 1920 - obsah zmíněných francouzských knih, případně tajného francouzského materiálu nebyl blíže označen. K preventivním opatřením nebylo žádného důvodu, nebezpečí v prodlení nebylo nijak dáno a proto nebylo radno volati hned vojenského prokurátora k zákroku proti československému generálu a zatímnímu náčelníku hlavního štábu naší branné moci. (Sen. Šturc: Nebyl komunistou!) Nebyloť ani jasno, je-li dána vůbec věcná příslušnost vojenského soudu. Řídě se předpisem § 47 služebního řádu, I. díl, nařídil tehdejší ministr národní obrany administrativní šetření, jehož bylo potřebí podle povahy věci, a pověřil tím zvláštní komisi tří generálů z ministerstva národní obrany, která měla zjistiti, zdali je odůvodněno podezření, že generál Gajda se dopustil takových činů, jež nutno stíhati soudně, nebo je-li nutno jiné mimosoudní opatření. (Sen. Hampl: Vrána vráně oči nevyklove!)

Jediným nutným zákrokem vzhledem k závažnosti obvinění v této době bylo opatření, aby generál Gajda byl ze služební sféry zatím odstraněn, aby komise mohla nerušeně a bez jakéhokoliv vlivu pracovati.

Bylo v intencích vojenské správy provésti celou věc v úplné důvěrnosti, šetřiti při tom, pokud jen možno, dobré pověsti naší armády a také i osoby generála Gajdy. Proto ministr generál Syrový jej k sobě pozval, sdělil mu stručně, oč jde, a udělil mu zatím dovolenou až do vyšetření celé záležitosti.

Tyto dobré intence nebyly generálem Gajdou uznány a celá aféra dostala se pokoutním, nezodpovědným způsobem veřejnosti na pospas, čímž celkové řešení bylo nemálo stíženo a zdrženo. Do průběhu dnešního vyšetřování nemohu a nesmím zasahovati, i chci jen stručně naznačiti situaci, jaká nastala po skončení administrativního šetření.

Komise zkoumala, obsahují-li přednesená obvinění skutkovou podstatu soudně trestního činu. Byla otázka, zda a pokud je odůvodněno podezření, že generál Gajda se dopustil zločinu vojenské zrady. Soudně trestným je, kdo vyzradí cizí moci něco, co má zůstati utajeno pro obranu Československé republiky. (Sen. Šturc: Tak si vezměte poslední číslo "Lecha", tam to máte!) Francouzská republika nepožívá ochrany našeho zákona. Rovněž tu nebyla dána souvislost s nějakým spojeneckým vojenským opatřením, sloužícím snad současně k obraně naší republiky.

Po zjištění a přezkoumání všech výpovědí a indicií ukončila administrativní komise svoje šetření a podala zprávu, že nelze zavésti proti generálu Gajdovi soudní řízení.

Další otázkou bylo, jakého mimosoudního opatření by bylo potřebí. Obvinění proti generálu Gajdovi vznesená, i když se nedají soudně stíhati, jeví se u československého důstojníka jako porušení stavovských povinností, jímž bylo ohroženo, nebo poškozeno dobré jméno československého vojska. K stíhání takového poklesku je příslušný kárný výbor.

Během příprav pro řízení před kárným výborem podal generál Gajda 7. srpna žádost o zavedení superarbitračního řízení. Žádosti bylo vyhověno a generál Gajda po provedené superarbitraci 14. srpna dán do výslužby. (Sen. dr Soukup: Zatím s pensí!)

Tím byla služební personální otázka vyřešena a normální stav ve vedení hlavního štábu opět zjednán.

Toto rozhodnutí neprejudikovalo nijak dalšímu řešení záležitosti generála Gajdy. Vojenští gážisté podléhají totiž i ve výslužbě vojenskému kárnému řízení, a to nejen pro přestupky služebních a stavovských povinností, jichž se dopustili před vystoupením z činné služby, nýbrž i těch, jichž se dopustili po tomto vystoupení.

Celkový materiál, který se postupně nashromáždil, zesiloval jednak původní podezření proti generálu Gajdovi již vyslovené, jednak přinášel proti němu obvinění z nových kárných poklesků.

Jelikož všecky složky, z nichž se ve veřejnosti utvořila t. zv. aféra generála Gajdy, zatím uzrály k jednotnému řešení, bude tato aféra pokud možno nejkratší cestou vyřízena najednou.

Proto bylo již dne 7. října proti generálu Gajdovi nařízeno kárné řízení.

Z toho důvodu, odpovídaje na naléhavou interpelaci pana sen. dra Hellera a soudr., mohu se omeziti jen na toto sdělení a musím vyčkati výsledků nařízeného řízení před vojenským kárným výborem.

Ke konci mohu jen slavný senát, který jevil vždy tolik vzácného porozumění pro všechna opatření, týkající se bezpečnosti státu, ujistiti, že vojenská správa i ve věci generála Gajdy rozhodne jen podle platných zákonů. Již vícekráte ozvaly se z úst mužů tohoto zákonodárného sboru výstražné hlasy proti vnášení politiky do armády. Vojenská správa dbá a bude podle své povinnosti vždy dbáti těchto vážných pokynů. Voják musí býti vždy ve službách svého státu a nesmí se ohlížeti po tužbách jednotlivých politických stran. (Výborně! - Sen. Toužil: Vždyť Gajda svolává schůze důstojnictva!) Čím vyšší hodnost, tím také větší odpovědnost a případně i trestnost v každém disciplinovaném státě. (Výborně!)

Pokud jde o další naléhavou interpelaci pana sen. Jokla a soudr. stran vojenských nehod sděluji toto:

Páni interpelanti připomínají celou řadu nešťastných případů, které se staly v armádě od začátku letošního roku. Já, ani moji předchůdci, neváhali jsme nikdy zpraviti veřejnost o výsledcích šetření při takových nehodách, které vzbudily zvláštní veřejný zájem a při nichž se mohlo zdáti, že ve vojenské správě sluší hledati odpovědnost za ztrátu životů vojenských neb občanských osob, nebo za jejich zranění a způsobené škody.

Jest tu na př. případ explose v Truhlářské ulici, (Sen. Ant. Novák: Pane ministře, ta odpověď byla velmi ubohá!) příhoda jistě osudná, kde vojenské správě nemůže býti vytčeno, že by nevyčerpala všechny cesty, aby zjistila příčinu a odhalila vinníka. Je známo, že ani nejpodrobnějšímu šetření administrativnímu ani obrovské práci vojenského prokurátora nepodařilo se poukázati na nějakou konkretní příčinu výbuchu a že tudíž další pátrání musilo býti zastaveno. (Sen. Ant. Novák: Téměř za měsíc na Vořechovce se prováděla revise!) Vojenská správa musila se omeziti jen na to, aby co možná úplně nahradila škody, které touto katastrofou byly způsobeny. Životy dvou zahynulých vojínů nebylo bohužel možno ničím nahraditi.

Stejně jako v dřívějších letech tak také letos udála se neštěstí s nevybuchlými granáty po jednotlivých dělostřeleckých cvičeních. Případ u Kremnice, kde sedm dětí bylo zraněno výbuchem šrapnelové hlavy, je školním příkladem pro to, jak k takovým neštěstím dochází přes všechnu opatrnost vojenské správy. Občanstvo bylo upozorněno vyhláškami v několika jazycích, školní děti byly varovány a podrobně poučeny ve školách, ale přesto došlo k neštěstí tím, že postižené děti vyhrabávaly nevybuchlou hlavici ze země, v níž byla zabodnuta, třebaže o zákazu věděly. (Výkřiky.) Také o politováníhodném neštěstí při shazování leteckých bomb u Horažďovic byla veřejnost podrobně informována a z vyšetřování je patrno, že vojenské správě nelze přičítati žádné viny. (Výkřiky.)

Pánům, kteří uznávají nutnost obrany tohoto státu, jest jasno, že vojsko se musí cvičiti. Musí se cvičiti opravdovými bojovými prostředky, které arciť nejsou žádnou hračkou a jejichž ničivý účinek uplatní se bohužel někdy sběhem nešťastných náhod také vůči těm, k jejichž obraně má sloužiti. (Sen. dr Heller [německy]: To se stává jinde také, ale ty úrazy se nepřiházejí!) Nechci umenšovat tragiku, která na nás zírá z těchto ztrát lidských životů uprostřed hlubokého míru, ale musím upozorniti slavný senát na to, že katastrofy při vojenských cvičeních a výbuchy v muničních továrnách přiházejí se také ve všech jiných státech, (Výkřiky.) dokonce i v těch, kterým ani udržování a cvičení armád mírovými smlouvami není dovoleno. Neváhám pány ujistiti, že z každého neštěstí hledí vojenská správa přísným vyšetřováním získati zkušenosti, jaká další bezpečnostní opatření by měla učiniti, aby nehodám zabránila. (Sen. dr Heller [německy]: Ale ne, systém je vinen!) Pánové vědí, že pokud jde o pořádek a o vyvození náležitých důsledků z každé nepřesnosti nebo nedbalosti ve službě, nebylo dbáno nikdy žádných ohledů a bude tomu tak i vždy příště.

Zvláštní kapitolou jsou letecká neštěstí, kterým páni interpelanti věnují svou pozornost na prvním místě.

Že počet leteckých nehod, které si vyžádaly oběti lidských životů, vzrostl letos na 11 a že musili jsme oželiti při tom 17 životů, na tom mají veliký podíl závěrečná vojenská cvičení, která sama stála letos osm životů našich letců. Odečteme-li smrtelné zranění kapitána Ochrany ve Francie, zbývá nám stále ještě 16 zmařených životů, z nichž osm podá na vrub polních cvičení a osm na vrub normálního leteckého provozu. Při závěrečných polních cvičeních - manévrech - je letecká činnost za celý rok nejintensivnější a podmínky pro létání jsou těžší, poněvadž jsou přizpůsobeny poměrům ve válce. (Sen. dr Heller [německy]: No jo, vede se válka!) Polní letiště při manévrech nikdy tak dobře nevyhovují jako letiště stálá, při cvičeních s pěchotou je nutno létání v menších výškách, často i nad nerovným terénem a konečně nutno létati i za nepříznivého počasí. Chce-li letec splniti úkoly, které se mu při cvičeních s pěchotou ukládají, na př. fotografování s malých výšek a pod., nemůže se vyvarovati jistého zvýšeného nebezpečí. Zde se jedná o přípravu letectva pro jeho skutečný úkol válečný a v takovém případě nemohu letcům zazlívati, jestliže tu přípravu pojímají vážně až po skutečné nebezpečí života.

Stejně jako všechny nehody při vojenských cvičeních a v armádě vůbec vyšetřují se také letecké nehody s veškerou přísností. Při leteckých nehodách je důkladnost a všestrannost tohoto šetření zaručena již tím, že je provádějí sami výkonní letci, kterým již z ohledu na bezpečnost vlastního života záleží na tom, aby se pravé příčiny nehod dopátrali a vzali si z výsledků poučení o eventuelních chybách nešťastných kamarádů. (Sen. Ant. Novák: Pane ministře, ti nešťastní letci nechtějí s těmi stroji vůbec létat! Máme řadu typů, ve kterých je nebezpečí létat! Armáda o tom dobře ví! - Sen. Šturc: To jsou ta laciná francouzská letadla! - Sen. Ant. Novák: Ta jsou již většinou pryč! - Sen. dr Witt: Ale pane ministře, to je těžké obvinění, které by se mělo vyšetřiti! Sen. Ant. Novák: Patří na smetiště! Naši letci nechtějí s některými stroji létat, ale musí poslechnout rozkazu!) Prosím o trpělivost, všechno bude odtud zjevno.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o klid!

Ministr Udržal (pokračuje): Mohu vás ujistiti, že při šetření o letošních případech nebyly zjištěny vůbec nedostatky materiálu, nedbalost při ošetření letadel nebo motorů, nebo nedostatky ve výcviku pilotů. Znovu zdůrazňuji, že všechen letecký provoz v armádě spočívá na zásadě dobrovolnosti, že k létání není nikdo nucen, že sebemenší subjektivní pocit indisposice, je-li hlášen veliteli, má automaticky v zápětí osvobození od letů. Velitelé dohlížejí místy až s drakonickou přísností na způsob života podřízeného personálu a dávají si hlásiti, kdy který pilot přišel večer domů. Tito velitelé dbají přísně toho, aby letadla byla před zahájením denního výcviku pečlivě ošetřena a seřízena. (Sen. Ant. Novák: Mnohdy létají, aniž by mechanik stroj viděl! Pane ministře, račte také ty případy znát?)

Ani jeden z letošních úrazů nelze přičítati nedostatečnému ošetření letadel, nebo nedostatku technické péče o bezpečnost provozu. Přesto však ukládá mi odpovědnost za životy letců a za drahocenný státní majetek, abych již dnes upozornil, jaké nebezpečí mohlo by vzniknouti zkrácením služební doby u letectva. (Sen. Šturc: To je argument! - Sen. dr Heller: [německy]: Nyní mají tyto neblahé případy býti záminkou pro delší služební dobu!) Vojenská správa nemohla by převzíti odpovědnost za to, aby svěřovala životy školených pilotů, kteří jsou většinou gážisté z povolání nebo délesloužící, ošetřovatelům letadel, kteří by byli za krátkou služební dobu jen nedostatečně vycvičeni. U letectva vystupuje zvlášť naléhavě nutnost delší presenční služby, případně potřeba většího počtu délesloužících, kteří ovšem mohou býti získáni jen na podkladě příznivějších podmínek, nežli jim můžeme poskytnouti podle dosavadních předpisů.

Velitelé trestají také bezohledně přestupky bezpečnostních předpisů, kterých se letci dopouštějí ve vzduchu, pokud jen je mohou pozorovati. Letos bylo trestáno 20 letců vězením a stržením pilotních přídavků za provádění akrobacie ve výšce neodpovídající předpisům.

Přes to nalézáme mezi příčinami dosti často chyby, kterých se dopouštějí piloti z přílišné horlivosti a ze snahy, aby létání přizpůsobili co nejvíce k poměrům válečným, aby překonali pokud možno železné zákony bezpečnosti, kterých arci dbá každý dopravní pilot, ale které vojenskému pilotu připadají omezením tam, kde musí mít na mysli přečetná jiná nebezpečí, jež by mu hrozila při skutečném válečném použití stroje. Aby mně bylo rozuměno: stoupati strmě hned od země, nebo zkoušeti ostrou zatáčku v malé výši bylo by u pilota dopravního trestuhodnou lehkomyslností, ale vojenský pilot ve vědomí, že faktická situace v boji bude od něho žádati obraty ještě krkolomnější, aby včas uniknut nepřátelským kulím nebo letadlům, chce být připraven pro každou eventualitu.

Ačkoliv nebyly shledány při žádném neštěstí v letošním roce nedostatky materiálu, snížili jsme přece normální rozsah provozu u jednoho typu letadel, s nímž se stalo několik neštěstí. (Sen. Ant. Novák: Při některých motorech nemáme ani náhradní součástky!) Pan sen. Jokl považuje za zvlášť nebezpečný typ letadel "Anatra" a tázal se mne, kolik letadel tohoto typu je u nás dosud v provozu. Odpovídám ochotně, že nemáme už dávno ani jediné "Anatry". Kolega Jokl se dále domnívá, že kupujeme za ohromné sumy letadla a motory ve Francii. Můj předchůdce dal již veřejně v novinách vyhlásiti, že za letošní rok nekoupili jsme ze zahraničí ani jediné letadlo, ani jediný motor běžné potřeby, a já to zde opakuji. Letadla a motory používané v běžném provozu našeho vojenského letectví jsou vesměs domácí výrobky. Také motory Hispano Suiza, které jsou původu francouzského, vyrábějí se podle licence u nás, ve Škodových závodech a byly zde i značně zdokonaleny. O jejich kvalitě nemůže býti pochyby. Spočívá tudíž na naprosté neinformovanosti tvrzení pana kolegy Jokla, že kupujeme z Francie nějaký neupotřebitelný materiál. Jeho požadavek, abychom nějaká nebezpečná francouzská letadla nebo motory vyřadili, postrádá aktuality, poněvadž takových letadel nebo motorů prostě nemáme.

Mluvilo se také ve veřejnosti o tom, že by se následky některých neštěstí daly zmírniti, kdyby letci měli padáky. Padáků je, pánové, dostatek a jsou letcům k disposici. Ale je pravda, že letci neradi béřou padáky s sebou do letadel, že je odmítají. Byl však nyní vydán striktní rozkaz, že padáky do letadel se bráti musí.

Ovšem třeba také míti na paměti, že padák dnes není ještě pro letce naprosto bezpečným ochranným prostředkem a že při převážné části přihodivších se úrazů nebylo ho ani možno použíti. Mlha, náraz na telegrafní tyč, sklouznutí po křídle v malé výšce atd., jak to pánové znají.

Rovněž usiluje vojenská správa o zlepšení ochranných prostředků proti požáru v letadlech.

Aniž bych chtěl zmenšovati tragiku tak značného počtu leteckých nehod, chci přece jen poukázati na to, že počet obětí je rok od roku vzhledem ke zvýšené činnosti letecké menší a menší.

V roce 1919 bylo v našem letectví provedeno 1214 letů, na které připadlo 5 smrtelných úrazů. To znamená jeden smrtelný úraz na 243 lety. V prvních ³/₄ letošního roku bylo však provedeno 72.636 letů, na které připadá 13 smrtelných úrazů vojenských letců, což znamená jeden smrtelný úraz teprve na 5.587 letů.

Uvedu také některá čísla z ciziny, aby bylo patrno, že i v jiných státech, a to i ve státech se starým a vyspělým letectvím platí se letecký pokrok životy vojenských letců. Čísla ta mluví dokonce na prospěch našeho vojenského letectví proti letectví jiných států. U nás připadl v roce 1925 jeden smrtelný úraz na 1308 nalétaných hodin, v prvních 9 měsících roku 1926 dokonce na 1743 nalétané hodiny. V Italii měli v roce 1924 ve vojenském letectví 47 mrtvých, takže připadl jeden ztracený život již na 911 hodin letu. V prvním pololetí roku 1925, kdy činnost letecká je vždycky poměrně menší, poněvadž nejsou manévry, připadl v italském vojenském letectví jeden mrtvý na 1238 hodin letu. V Rumunsku připadl v prvním pololetí letošního roku, ze kterého mám data, 1 mrtvý již na 330 hodin letu, v království SHS v témže období jeden mrtvý na 1201 hodinu letu, v roce 1925 na 1467 letů, v Polsku za prvních 10 měsíců roku 1925 jeden mrtvý na 1442 hodiny letu. Z toho je patrno, že v jiných státech mají bilanci horší než my. Nicméně učiníme ještě další nejmožnější opatření, aby napříště počet neštěstí klesla na nejmenší míru. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Donát: Přerušuji další projednávání dnešního denního pořadu.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. inž. Bečkovi, dr Brunarovi, Reščukovi, a Sáblíkovi.

Dále sděluji, že do výboru imunitního nastupuje za sen. Vollaye sen. Hrejsa,

do výboru ústavně-právního za sen. dr Housera sen. Hampl a na místo sen. Kučery sen. Chlumecký.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Mezi schůzi bylo tiskem rozdáno:

Tisk 252. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, Zulegera, dr Kovalika, dr Krčméryho, dr Hilgenreinera, Böhra, dr Brabce, dr Němce, Thoře, Pastyříka a druhů na změnu §u 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 252. Návrh sen. Donáta, dr Šrobára, dr Reyla, dr Procházky, Zulegera, dr Kovalika, dr Krčméryho, dr Hilgenreinera, Böhra, dr Brabce, dr Němce, Thoře, Pastyříka a druhů na změnu §u 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění.

Místopředseda Donát (zvoní): Svolávám schůzi iniciativního výboru po této plenární schůzi.

Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za ¹/₄, hodiny s tímto

1. Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení.

2. Nová volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Končím schůzi.