Je potřebí opravdu, aby regulace toků, i menších, byla prováděna urychleně. Těch 50 milionů na živelní pojištění podle mého názoru nebudeme potřebovati, protože už je učiněn návrh na pojištění proti živelním pohromám. Tím, že se bude dělati nějaká reserva z daně pozemkové, tedy že dvě takové částky budou se odváděti na pojištění proti živelním pohromám. Tedy zdá se, že ten úmysl původní, ke kterému je složeno 50 mil. Kč, se snad prováděti nebude, a měli bychom tu přímo hotové peníze na to, aby mohlo býti s regulacemi pokračováno urychleně. Jsem proto, aby se tak činilo, protože se zdá, že ty každoroční škody, které způsobí se na neregulovaných tocích, jsou větší, než by byl vynaložený náklad na ty práce, které by

tomu zabránily. Byla by to jistě dobrá investice, kdyby se to dělalo, a lidé by měli práci. Nebyly by to vyhozené peníze.

Prosím, aby byl vzat při provádění regulace zřetel na to, že je nejnutnější potřeba provésti regulaci Úhlavy od Janovic k Plzni, protože tam přistupují k tomu ještě jiné důležité věci. V Klatovech je totiž několik chemických továren, které nemají kam odváděti splašky. Samozřejmě splašky nemohou se spalovati. A jak vystupují tamní toky, je to Úhlava a potok, o kterém jsem mluvil, od Běšin, zvednou splašky, které jsou tam nastřádány v určitých jamách, jde to přes pozemky, a na celém území od Klatov až po Přeštice vyskytuje se každoročně sněť slezinná. Již bylo proti ní očkováno, ale všecko není nic platno. A tropí se touto slezinnou snětí ohromné škody. Již k vůli tomu by bylo potřebí, aby Úhlava byla regulována, aby těmto škodám bylo zabráněno.

Prosil bych také, aby prováděna byla v urychleném tempu elektrisace venkova, a pokud tedy naše ministerstva mají na to vliv, aby všemožným způsobem, radou i pomocí, podporovala tuto snahu, aby elektrisace provedena byla. Bude to také jedna z věcí, která venkov trochu pozvedne, pokud jde o intensitu a lepší způsob tamního života.

Žádám jménem našeho klubu, aby návrh národohospodářského výboru proveden byl urychleně tak, jak v návrhu je obsaženo. (Souhlas.)

Místopředseda dr Brabec: Dávám slovo panu sen. Kroiherovi.

Sen. Kroiher: Slavný senáte! Jsem přesvědčen, že mluvíme o věci celkem zbytečně, a to proto, poněvadž není nikoho, kdo by necítil nad těmi bědami, spojenými se živelními pohromami. Dokazuje to také nepřítomnost přečetných kolegů v této síni, kteří jsou toho názoru, že budou hlasovati pro podpory, ať se zde mluví, co se mluví. Nepotřebují vůbec žádného přesvědčování, že té pomoci na výsost je potřebí. (Sen. dr Heller: To je logika! - Nemusí se mluviti, jen hlasovati!) Já dokazuji, pane doktore, že jste mi neporozuměl, z toho, že sám také mluvím, a to pro ty, kteří tady přítomni jsou.

Pánové, jedno si musíme uvědomiti: Není tak hned trapného neštěstí jako neštěstí živelní, a to proto, poněvadž je tu zničeno velmi mnoho práce. Co ten zemědělec na podzim se napracuje, jaké investice do té půdy dá, po případě práci platí! Tak dlouho se těší na výsledek té práce, již si dělá rozpočty, co potom bude s tou úrodou dělati, a najednou je to všechno zničeno, častokráte za několik minut, někdy ovšem trvá ta pohroma poněkud déle.

My při té příležitosti nedostaneme vůbec žádné náhrady za tu práci, kterou jsme vykonali, a to je jistě trpké podívání, trpké pomyšlení. Pak je tu potřebí velmi značných investic ať na zničená pole, ať na strhané louky, ať na zkažené cesty, a když se těch investic tolik dá, tedy není ten stav pravidelně ještě ani takový, jaký byl před pohromou. Těch peněz, které do toho dány býti musí, je jistě velká škoda ne proto, že se napravuje jimi pohroma, ale proto, že není zde žádného hospodářského pokroku, nýbrž ve skutečnosti nejsme ani tak daleko, jako jsme bývali dříve.

Vítám ze srdce všechny ty návrhy, které zde byly předneseny předešlými pány řečníky za účelem jednak zmírnění dosavadní nouze, jednak také za tím účelem, aby se takovéto pohromy podle možnosti omezily, a byl bych jen rád, aby se stejnou vervou jako dnes se přimlouvali za určité práce, za určité podpory, také při projednávání rozpočtu zakročili pro to, aby tyto předlohy byly schváleny a aby byla republice dána možnost také najíti úhradu pro tyto potřeby. (Výborně!)

Ale ono není vždycky potřebí jen peněz, také je potřebí účasti. A tu musím říci, že po převratu žádná věc nás venkovany tak netrápila, tak nezarmucovala po nějaké pohromě, řekněme po kroupách, jako to, že jsme se dočkali i těch agentů pojišťovacích společností, kteří musili přijíti zjistiti tu škodu a platiti, ale že k nám nikdy nepřišel zástupce republiky, aby se podíval, aby nám dosvědčil, že to republika jeho očima vidí, jaká pohroma její poplatníky, občany stihla. Víme, že se nemůže činiti výtka ani okresní správě politické, ani berní správě, a to proto ne, poněvadž podle novějších předpisů ony nemají, co by hned po té pohromě zkoumaly, nýbrž ony mají vyčkávat, až jak se ta pohroma ukáže při žních samotných. Ale přátelé moji, jistě je potřebí, aby v té chvíli, kdy člověk nejvíce cítí tu pohromu, se též ukázalo, že i zástupci republiky na tom mají zájem, aby přišli s nějakým tím slibem a aby vidouce, jaká ta pohroma je, s větší vervou se mohli přimlouvati za to, aby ta pomoc buď odepsáním daní i jinak, jak jsme ji navrhovali ze všech klubů, kteří jsme podali různé návrhy, aby byla poskytnuta.

Upozorňuji také na to, že neobyčejně trpce se dotýká nás zemědělců, že se vybírá daň z příjmů v tom roce, kdy přišla pohroma. Já tomu rozumím, že ta daň se platí z příjmů roku loňského, ale lidé tomu vždycky nerozumí, a když jsou nejvíce postiženi, přichází jim platební rozkaz na daně z příjmů. Poněvadž příštího roku se v takovémto případě daň z příjmů zmenšuje, anebo po případě vůbec odpisuje, bylo by snad rozumější, kdyby se snad v případě vážnější pohromy živelní přesunula splatnost daně z příjmu za rok předcházející o jeden rok dále, neboť když už potom Pán Bůh požehná a na poli se urodí, je jiná chuť k placení daně z příjmu, než jaká byla v roce, když ten rolník vozí obilí nevázané jako spašky na voze, nebo když je vůbec svézti nemůže.

Přátelé, bylo při debatě vzpomenuto toho, že se nikdo nemůže našich zemědělců ptáti, co budou síti. Já jsem také zemědělec a jsem ze zemědělské rodiny a na zemědělském venkově v obci, kde máme skoro samé domkáře... (Sen. Šturc: Kristus neměl, kam by hlavu složil!)... pane kolego, vy jste nejméně kompetentní, abyste se do této věci mísil. (Výkřiky komunistů.) Říká se, že se nás nikdo nezeptá, co budeme síti. My zemědělci, to víme, co budeme síti, my se také o to staráme, abychom měli co síti. Je jen potřebí, aby se při této věci pomáhalo, abychom mohli dobrá osiva dostati za obyčejně normální ceny. Nechceme žádné almužny, chceme jen, aby té doby, kdy zemědělce potká taková pohroma, bylo nám dáno osivo co nejlepší za přijatelnou cenu, abychom měli naději na lepší úrodu pro příští rok. Mohu prohlásiti, že naše družstva se o toto starají a že každý zemědělec měl od nás, od našich zemědělských družstev možnost, koupiti obilí k setí velice dobré, ano prima jakosti, ale ovšem je třeba, aby se po tom žitě ptal. Mohu říci jménem obce, kde jsme žito k setí kupovali, že všichni byli povděčni, že tak krásné seťové žito za takovou cenu od své družstevní organisace dostali. Ale nejedná se jen o kroupy. Jedná se o pohromy, které s větší pravidelností vznikají dešti v určitých krajinách. Je to Polabí, ale to je mně poněkud vzdálenější, to ze své vlastní zkušenosti neznám. Více se mne dotýká naše jihočeská krajina, celé poříčí Lužnice, kudy jezdím každý týden do Prahy a z Prahy. A tu, páni kolegové, vám mohu říci, že bych si byl přál, abyste tam byli letos také jeli. Kdybyste tam byli jeli tak jako já, každý týden za sebou, viděli byste, že to už trvalo 6 a 8 a ještě více týdnů a ta Lužnice je pořád rozlita. Kdybyste byli viděli, jak velké lány luk jsou úplně nepřístupné, kolik je tam polí osazených bramborami nebo žitem, pšenice tam vůbec neroste, jak tyto plodiny tam hynou stále a důsledně v té vodě a kdybyste viděli, když ta voda začne opadávati, ty zčernalé louky, kde to každý i ten největší laik hospodářský poznává, že naprosto není možno, aby se z té louky něco užitkového pro domácnost vzalo, pak byste poznali, že to by byly výkřiky pro celou naši veřejnost, pro nás pro všechny, a věřil bych, kdybyste to viděli, že by byly všechny další řeči o nutnosti regulace našich toků zbytečné, poněvadž ten výkřik Lužnice nebo Labe by činil všechny debaty zbytečnými. (Výborně!)

Místopředseda dr Brabec: Slovo dále má pan sen. Stodola.

Sen. Stodola: Slávny senát! Nebolo by správné, aby sme, keď sa jedná o živelných pohromách, nevzpomenuli tých našich najpeknejších z našich biednych, a sice i rusínskych krajov, ktoré práve začiatkom tohoto roku boly najviace navštívené nielen tým, že sa žiadna úroda, neurodila, ale predovším tým, že prišly tak ťažké povodne vo sninskom okrese, ktoré presiahly 4 m výšky vody, takže tamojšíe obyvateľstvo, ktoré už od jakživa sa nachádza v ťažkej biede, dnes pred začiatkom zimy v tom najťažšom hmotnom postavení.

Práve nedávno som navštívil obce v duchelskom okrese a videl som, že tie stodoly, ktoré inak bývaly naplnené, sú úplne prázdné. Prišli ko mne ľudia z okresu a povedali, že už dnes nemajú čo jesť, že nemaju osiva. Oproti tej ohromnej biede týchto krajov nemôže zostať vláda nečinná a musí sa všetko možné urobiť, aby tito ľudia neprišli tam, ako vidíme v iných krajinách, kde nastáva hlad.

Predevším musím konštatovať, že niektoré daňové komisie pokračovaly tam zrovna neľudsky, poneváč kto platil pred tým pred tromi roky trebárs 350 Kč, bude dnes platiť 800 až 1200. V tomto ohľade práve na poslednom ľudovom shromaždení v Humennom ukázalo sa každému pozorovateľu, že Slovenský východ je jednotkou pre seba, že slovenský východ nemožno šablonovite prirovnávať k ostatným krajinám Československej republiky, lebo, ako vidíme niektoré štáty, ktoré trpia nekonečne pod novou orientáciou, ktoré trpia poválečnou novou orientáciou, tak predevším ten kraj, ktorý je odrieznutý od celej republiky nekonečne drahými tarify, ten kraj, kde sezonný robotník mohol ísť do Maďarska, má ho zavrené, ten kraj, jehož finančnou bázou bola Amerika, ktorá je dnes zavrená, ten kraj stojí v najťažšom hmotnou postavení. Ráčte sa len podívať do niekoľko míest, Zborov, Humenné, ešte dnes, prosím, tam nachádzajú sa stopy války, poneváč tá krvavá vlna, ktorá sa tam prevalila, zanechala ešte vždy doteraz existujúce rumy a ako i kulturný stav toho obyvateľstva stojí, najlepšie ukazuje to, že kol 40 až 50 obcí je takých, kde od 10 rokov mládež vôbec nechodí do školy, alebo kde vôbec školy niet.

Vážení pánovia! Jestliže chceme na sociálnom poli niečo previesť, musíme predovším hľadieť na svojich súsedov, a sice na Veľkonemecko. Musíme predovším zaviesť na Slovensku to, čo zavádzajú v Nemecku, a to produktivnú podporu v nezamestnanosti väčším investičným programom. Táto produktivná podpora v nezamestnanosti musí prijsť predovším na náš slovenský východ, a možnosť je v tomto pokračování. Chcem ukázať, že na pr. vo veľkom Nemecku rozdelením 4 mil. katastrálnych jutár pôdy doviedli urobiť pôdu prístupnou kolonizácii, meliorácii a regulácii, čo i v menšom ohľade nahradilo by tej zemi to, čoho nemá, totiž finančnú bázu, ktorú predtým tvorila Amerika.

Rozumíe sa samo sebou, že ak slovenský východ chceme zachovať pre štátnu myšlienku a chceme ľudsky pokračovať oproti týmto najbiednejším z biednych, musí sa predovším zmeniť i tarifná politika. Konečne musia i komercializované železnice nahliednuť, jestliže chcete zmíerniť drahotu, že je možné len tým, keď priblížite ten ďaleký slovenský východ našim odbytným trhom.

Preto, slávny senát, odporučujem v každom ohľadu, aby slávny senát a vláda predovším k slovenskému východu, k Podkarpatskej Rusi a k biednemnu karpatoruskému ľudu obrátila svoju pozornosť.

Místopředseda dr Brabec: Pan sen. Beutel a soudr. a sen. Čipera a soudr. podali resoluční návrhy. Prosím, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Resoluce sen. Beutela, Starka, Niessnera a soudr. k č. t. 213.

Vláda se vybízí:

1. aby senátu v nejkratší době předložila zprávu o tom, jaká opatření učinila na zmírnění a odstranění škod, jež způsobeny byly živelními a požárními katastrofami letošního jara a léta.

Obzvláště nechť vláda podá zprávu také o tom, co zařídila za příčinou katastrofálního požáru v Mikulově, aby netoliko napraveny byly vzniklé škody, nýbrž aby také zabráněno bylo tomu, by se podobné katastrofy neopětovaly,

2. aby prostředků po ruce jsoucích v prvé řadě použila ve prospěch těch, kteří mezi poškozenými toho nejvíce potřebují.

Resoluční návrhy sen. Čipery a spol. na vládu R. Č. S. k živelním pohromám.

1. Vládě se ukládá, aby v obcích postižených živelními pohromami ustaveny byly odhadní komise, složené ze zástupců všech tříd zemědělských, to jest velkých, středních a malých zemědělců s přibráním v hodného komisaře, místních poměrů znalého jako zástupce vlády.

Vedle této obecní komise budiž zřízena odvolací komise, při každé okresní správě politické, složená ze zástupců těch politických stran, jež v obvodu okresní politické správy mají své zemědělské organisace; komise tato, jejíž předsedou budiž zástupce vlády (úředník okresní správy politické) má nejen právo, ale i povinnost vyšetřiti bezodkladně stížnosti, podané do stranické působnosti komisí místních (obecních).

2. Vládě se ukládá, aby věnovala pozornost škodám způsobeným povodněmi a aby dravé toky urychleným tempem nechala regulovati.

Na řece Lužnici a v povodí třeboňských rybníků buďtež normály vodní odborníky, za přibrání zástupců obcí a majitelů pozemků při řece Lužnici náležitě přezkoušeny a tak upraveny, by zmírněna byla stále se opakující škoda zaplavováním pozemků."

Místopředseda dr Brabec: Pan zpravodaj má doslov.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Všichni řečníci, kteří zúčastnili se dnešní debaty, vyslovili se pro návrh výboru, takže nemám vlastně ani co odpovídati. Naopak kvituji s velkým povděkem, že jak kolega Čipera, tak kolega Petřík souhlasí s tím, na co jsem ve své zprávě kladl velký důraz, aby totiž již jednou bylo započato se soustavnou regulací řek, aby naše vody netropily stále tolik škod, které jsou těžce nahraditelné, nýbrž abychom preventivními opatřeními zabránili náhlému přívalu, jmenovitě stavěním údolních přehrad a tak znemožnili škody, a abychom vod těchto použili k průmyslovým účelům, k elektrisaci, zavodňovacím účelům, zkrátka abychom místo nynějších škod měli z těchto vod přímý prospěch. Peníze tam vložené byly by velmi dobře investovaným kapitálem, který by vynášel dobrý úrok, kdežto dnes dáváme stále jako podpory na škody veliké obnosy, které se vlastně úplně ztrácejí a jsou neproduktivní.

Dovoluji si učiniti jen několik poznámek k výtkám, které zde učinil kolega Čipera. Pokud se týče snad nedostatečných podpor, všichni cítíme, že podpory, které dostávají naši poškození zemědělci, jsou velmi nepatrné. Letošního roku byly škody tak ohromné, že vláda při nejlepší vůli při skrovných prostředcích, které měla k disposici, nemohla ani zdaleka škody nahraditi. Pokud se týče náhledu pana kolegy Čipery, že nedoporučuje podpory in natura, nýbrž v penězích, dovolil bych si podotknouti, že názor ten není správný, že vyvrácen byl již tím, co v debatě bylo řečeno. Bylo si zde stěžováno kolegou Petříkem, že takový zemědělec nemá osivo, že neví, kde si ho opatřiti, že nemá příležitost včas si ho opatřiti, poněvadž zpravidla v tom kraji, kde je větší živelní pohroma, nikdo nemá osivo k prodeji, všichni ho potřebují, nemají si ho kde koupiti. Jak je potom možno, když dostane poškozený domkář těch pár desítek, aby si zdaleka osivo objednával? Jest ekonomickým a výhodným, když právě naše zemědělská sdružení opatří osivo společně, poněvadž nejen za stejné peníze dostanou osivo lepší, spolehlivější, nýbrž také dovoz při vagonových dodávkách je lacinější, než kdyby si každý opatřoval osivo sám. (Hlas: Jen aby bylo dodáno včas!) To je také možno,

poněvadž takové družstvo poskytne osivo třeba i na úvěr, když zemědělec nemá peněz, kdežto jinak by si ho nemohl včas koupiti.

Bylo zde uznáváno, že je doba velmi vhodná pro provádění regulací právě vzhledem k nezaměstnanosti dělnictva, která zde hrozí, a podotýkám znovu, jak jsem to v referátě uvedl, že je zde možno tímto způsobem zaměstnati velké množství dělníků nejen přímo při regulacích a při stavbě přehrad, ale že se tím poskytne zaměstnání různým odborům našeho průmyslu, které dodávají potřebný materiál k takovým stavbám, že se zde přímo i nepřímo odstraní nezaměstnanost a poskytne práce lidem, kteří jinde práci toho času snad najíti nemohou.

Vzhledem k názoru kolegy Petříka, že by se měla jiným způsobem řešiti otázka nouzových podpor eventuelně odpisem pozemkové daně, co podle dnešního ustanovení je vždy neobyčejně obtížno a spojeno s velkým vyšetřováním a nemá pak výsledku pro poškozené, poznamenávám, že na to je pamatováno při projektované daňové reformě, kde právě bude učiněno opatření, aby byly zakládány v jednotlivých zemích fondy, z nichž by pak naše zemědělské korporace poskytovaly poškozeným podpory a zlepšovala, urychlovala a zdokonalovala by se celá tato akce podpor v případě živelních pohrom, způsobených krupobitím nebo povodněmi.

Pokud se týče navržených resolucí, navrhuji přijetí resoluce sen. Beutela plně, pokud se týče resoluce kolegy Čipery, souhlasím s ní až na druhý odstavec, kde navrhuje zřízení odvolacích komisí z různých politických stran.

Souhlasím s tím, aby do takové odvolací komise byli voleni zástupcové všech zemědělských korporací v okresu bez rozdílu politických stran. To je stanovisko správné, ale nemůžeme rozlišovati zemědělské organisace podle politických stran, poněvadž máme mnoho zemědělských organisací, na př. na Moravě hospodářské spolky, které jsou základními korporacemi a které nepatří žádné politické straně. Poněvadž jsou to spolky nepolitické, jsou tam příslušníci různých politických stran. Naše strana vyšla by namnoze při té odvolací komisi na prázdno, poněvadž nemá žádných vlastních politických organisací, nýbrž její členové a příslušníci jsou v hospodářských spolcích a družstvech, které nejsou na základě politických stran založeny.

S prvním a posledním odstavcem resoluce sen. Čipery souhlasím, poněvadž nemohu resoluci tu opravovati, navrhují, aby druhá část byla zamítnuta.

Místopředseda dr Brabec: Prosím pány, aby se posadili. (Děje se.) Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem výboru, otištěným ve zprávě výborové tisk 213, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru se schvaluje.

Dále přikročuji k hlasování o resolucích, především o resoluci pana sen. Beutela a soudr.

Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Přikročuji k hlasování o resoluci pana sen. Čipery a spol. Bude hlasováno o každém odstavci zvláště.

Kdo souhlasí s odstavcem prvním, totiž jeho první částí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato část se přijímá.

Kdo souhlasí s druhou částí první resoluce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s druhou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se rovněž přijímá.

Tím je tento bod denního pořadu vyřízen.

Sděluji, že

do výboru rozpočtového na místo sen. Pivko nastupuje sen. Stodola,

do výboru živnostensko-obchodního na místo sen. Kotrby nastupuje sen. Pastyřík,

do výboru branného na místo sen. Hybše nastupuje sen. Prošek,

do výboru národohospodářského na místo sen. Hybše nastupuje sen. Stržil,

do výboru kulturního na místo sen. Stržila nastupuje sen. Vollay,

do výboru iniciativního na místo sen. Hrubého nastupuje sen. dr Rozkošný,

do výboru imunitního na místo jen. Hrubého nastupuje sen. Vollay.

Byl mně podán ve smyslu §u 5 jednacího řádu dostatečně podporovaný návrh sen. Böhra, dr Brabce, dr Kovalika, dr Reyla, dr Šrobára, Thoře, Zulegera a spol. ohledně nové volby předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů senátu.

Žádám pana senátního tajemníka, aby jej přečetl.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Böhra, dr Brabce, dr Kovalika, dr Reyla, dr Šrobára, Thoře, Zulegera a spol. na novou volbu předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů senátu.

Volba nynějšího předsednictva, jakož i zapisovatelů a pořadatelů v senátě byla provedena za jiné politické konstelace, takže složení předsednictva neodpovídá změněným politickým poměrům a dosavadním parlamentním zvyklostem.

Z těchto důvodů žádají podepsaní, aby ve smyslu ustanovení § 5 odst. 5. jednacího řádu senátu provedeny byly nové volby předsednictva senátu, jakož i zapisovatelů a pořadatelů. V Praze dne 14. října 1926." 82 podpisů.

Místopředseda dr Brabec: Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 20. října 1926 o 16. hod. s tímto

1. Nová volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů.

2. Debata o vládním prohlášení.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.