Tato změna znamená rozšíření politické základny našeho parlamentarismu a tím již ve vývoji našeho státu novou významnou etapu.

Ve snaze působiti vždy a všude ke stabilisování poměrů doma i za hranicemi, nezastavujeme se (Sen. Štorc: Ani před smrtí hladem!) ani před řešením vlastních problémů a souručenství naše, na kterém berou účast příslušníci všech vrstev našeho občanstva bez rozdílu národnosti, konfese a sociálního roztřídění, je viditelným výrazem našeho poctivého politického odhodlání. (Výborně! - Potlesk!)

V našem státě, který je přímo klasickým příkladem úzkého styku různých kultur národních, sestupujeme se dnes ke společné práci pro vytvoření harmonického soužití v rámci daném hranicemi našeho státu a jeho velkým historickým posláním ve středu Evropy. (Výborně!)

Byli jsme svědky a já jsem měl čest v této sněmovně o tom se zmíniti - pamětníci zde jsou - co bylo činěno pokusů o to, aby zjednán byl lepší způsob spolužití, avšak tyto pokusy byly vždy řízeny činiteli mimo nás, činiteli zevními, kteří neznali našich vnitřních poměrů, a proto všecky pokusy tyto musily selhati a také selhaly.

Dnes dík vítězství myšlenky demokracie můžeme jednati v našem státě jako svobodní občané bez cizí patronance přímo otevřeně jako rovný s rovným. (Výborně! - Potlesk!) Jsme si vědomi, že diference, plynoucí z různých národních kultur nezmizí, ale to, oč jde a o čem jsme přesvědčeni, je možnost a nutnost změniti k lepšímu, způsob vyřizování a odklizování diferencí a sporů. (Výborně!)

V tomto směru chceme raziti nové dráhy (Výborně! - Potlesk.) a věříme, že právě tak, jako demokracie umožnila nám řešení sporů sociálních a zápasů kulturních, také otevřela nám i cestu k řešení národního soužití a spolupráci pro uskutečnění všech úkolů našeho státu.

Za osm let naskytlo se nám dosti příležitosti vyzkoušeti demokratické methody, a i kdybychom bývali někdy pochybili, - připouštíme - jedno naší demokracii nutno přiznati: že se nezastavila před žádným těžkým úkolem, před který nás poválečná doba postavila. (Výborně!) A nebylo těch úkolů málo a nebyly lehké.

Se stejnou odvahou přikročujeme dnes k positivnímu řešení dalších problémů. Nepřistupujeme k němu lehkomyslně a nejsou nám neznámy obtíže z nashromažděných předsudků. Jsme si však také vědomi toho nezměnitelného fakta, že my zde, jak tu jsme na této zděděné půdě zrozeni, prožili jsme spolu již více nežli celé tisíciletí. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Tato skutečnost a nezdolná víra, že jsme a zůstaneme pospolu pro všechnu budoucnost, ukládá nám, abychom přemýšleli a abychom pracovali k tomu, aby naše součinnost a spolupráce byla trvalá. (Sen. Sochor: K vykořisťování lidu! - Výborně! - Potlesk senátoru občanských stran.)

Tento úkol vznešený a veliký vtiskuje dnešnímu okamžiku význam historický a toto vědomí bude nás síliti ve všem našem myšlení i konání. (Výborně! - Hlučný potlesk občanských stran.)

Místopředseda Donát: Pan ministr financí dr Engliš přednese exposé o hospodářské situaci v nejbližší schůzi.

Jsou mně podány návrhy pánů sen. Donáta, dr Procházky, dr Kovalika, Zulegera, Böhra, dr Brabce, Thoře a spol. A dále pánů sen. dr Kloudy a spol. a sen. dr Hellera a soudr., aby o prohlášení pana ministerského předsedy zahájena byla rozprava v nejbližší příští schůzi.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): Návrh sen. Donáta, dr Procházky, dr Kovalika, Zulegera, Böhra, dr Brabce, Thoře a spol. o zahájení rozpravy o vládním prohlášení.

Podepsaní navrhují, aby o vládním prohlášení zahájena byla rozprava v příští schůzi.

Návrh sen. dr Kloudy a spol.: Navrhujeme, aby o vládním prohlášení dnes p. min. předsedou předneseném, byla zahájena rozprava v příští schůzi senátu.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Navrhujeme, aby o prohlášení pana ministerského předsedy v nejbližší schůzi senátu zahájena byla rozprava.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo s těmito návrhy souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrhy se přijímají. Přistupuji k projednávání denního pořadu:

Zpravodajem výboru národohospodářského je pan sen. Sáblík. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Rok letošní byl rokem, pokud se týče různých živelních pohrom, skutečně katastrofálním. Každoročně bývají různé živelní pohromy, jako povodně, krupobití a jiné v různých částech našeho státu, ale letošního roku nebylo téměř ani jediného kraje v celém státě, který by nebyl více nebo méně živelními pohromami postižen.

Byla podána řada návrhů v našem senátě, kterými otázky těchto živelních pohrom mají býti řešeny.

Jsou to:

Č. t. 76. Návrh sen. Štolby, Kroihera, Olejníka a spol. na vládu o poskytnutí vydatné pomoci poškozeným zemědělcům obci Prašného Újezda, Chlumu a okolí na okresu zbirožském pol. okresu rokycanského.

Č. t. 88. Návrh sen. Luksche a soudr. ve věci požární katastrofy v Mikulově.

Č. t. 89. Návrh sen. Niessnera, Polacha a soudr., aby ihned poskytnuta byla pomoc obětem katastrofálního požáru v Mikulově.

Č. t. 112. Návrh sen. Lipperta a soudr. na zahájení pomocné akce pro pohořelé v Třebovicích. okres krumlovský.

Č. t. 113. Návrh sen. A. Scholze, Prause, dr Jessera, F. Scholze a soudr. na zavedení pomocné akce pro pohořelé v Jívové, politický okres Šternberk.

Č. t. 116. Návrh sen. Kroihera, Olejníka a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a krupobitím na okresích Lišov, České Budějovice a Trhové Sviny.

Č. t. 132. Návrh sen. Hybše a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím, průtrží mračen a povodní na okresích: Poděbrady, Nymburk, Král. Městec, Libáň, Jičín, Sobotka, Mladá Boleslav, Nové Benátky a Bělá pod Bezdězem.

Č. t. 133. Návrh sen. dr Procházky, dr Hrubana, Pavelky a druhů na opatření vydatné pomoci poškozeným živelními pohromami v okresích severní, východní a střední Moravy.

Č. t. 136. Návrh sen. Šachla, Šabaty, Kopřivy, dr Mazance a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na okresu Lišov, České Budějovice a Trhové Sviny.

Č. t. 137. Návrh sen. Proška a spol. na pomoc postiženým povodní na okresích křivoklátském a rakovnickém.

Č. t. 138. Návrh sen. Hybše, Hrubého, Sechtra a spol. na státní pomoc postiženým povodní v okresích Brandýs n. L. Český Brod. a Mělník.

Č. t. 142. Návrh sen. Časného, Habrmana, Havleny, dr Soukupa, Dundra, Filipínského, Zimáka a soudr. na poskytnutí státní podpory všem poškozeným průtrží mračen a velikými povodněmi v celé republice Československé.

Č. t. 143. Návrh sen. Hrejsy a spol. na výpomoc postiženým živelními pohromami v župě Uhersko-Hradišťské.

Č. t. 144. Návrh sen. Šolce, dr Kloudy a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelními pohromami v okresích: soboteckém, mladoboleslavském, libáňském, královéměsteckém, poděbradském a nymburském.

Č. t. 145. Návrh sen. Reichstädterové a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným požárem v Baldovci u Rozstání na vysočině Drahanské.

Č. t. 150. Návrh sen. A. Scholze, Prause a soudr. ve věcech katastrofální povodně v okresích šternberském, uničovském a mohelnickém.

Č. t..151. Návrh sen. Jarolima, dr Hellera a soudr. stran živelní pohromy v politickém okresu Teplice-Šanov.

Č. t. 152. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, Vraného, Hybše, Stodoly a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.

Č. t. 154. Návrh sen. Luksche a soudr., aby vláda ihned zahájila nouzovou akci pro jihomoravské kraje, jež byly postiženy katastrofální povodní.

Veškeré tyto návrhy byly projednány ve výboru národohospodářském společně a ve všech mluví se o velikých pohromách, které postihly různé kraje naší republiky.

Návrhy tyto týkají se škod čtvera druhů, především škod způsobených velikými povodněmi následkem rozvodnění řek a následkem dlouhotrvajících dešťů. Další návrhy týkají se krajů poškozených krupobitím a velikými požáry, z nichž jmenovitě největší byl požár v Mikulově, a konečně škod způsobených sesouváním půdy v obci Dnebohy na Mnichovohradištsku.

Následkem dlouhotrvajících dešťů byly téměř všechny řeky v naší republice tak rozvodněny, že zaplavily celé kraje ve svém povodí, poškodily úrodu polní v době, kdy právě byla ještě na polích, kdy nebyla ještě sklízena, a poškodily sklizeň i na lukách jednak zaplavením sena, jednak odnesením jeho, kde bylo již posečeno. Voda způsobila dále škody na budovách. V mnohých návrzích bylo uvedeno, že mnoho hospodářských stavení bylo přímo zničeno těmito vodami.

Dále způsobily tyto vody také ohromné škody na komunikacích tím, že potrhaly cesty, silnice, mosty atd. Škody tyto jdou do milionů a je vůbec těžko přesný odhad škod těchto udati. Jenom pro charakteristiku uvádím dva případy, a to škody, které byly způsobeny následkem povodně v Polabí, kde bylo zaplavou postiženo celkem 120 obcí ve 14 samosprávných okresích. V těchto obcích bylo zatopeno přes 11 tisíc hektarů polí, 8466 ha luk a 560 ha zelenářských pozemků a zahrad, celkem tedy 20.481 ha. Podotýkám, že ani tato výměra není úplná, poněvadž škody v mnohých obcích nebyly ještě dodnes vyšetřeny. Škoda odhadnutá na plodinách a okopaninách činí 30,372.940 Kč, na lukách 18,031.408 Kč a v zahradách 1,144.460 Kč, celkem tedy na pozemcích 49,548.808 Kč. Škody způsobené rozdrásáním břehů a odplavením pozemků způsobené odhadují se na 2,460.400 Kč. Lidských obydlí mimo četné hospodářské budovy bylo zaplaveno 1.701. Škody tím způsobeno bylo za 3,856.430 Kč. Cestných a silničních spojení přerušeno a mostů strženo 135. Škody tím způsobeno za 883.200 Kč. Celková škoda odhaduje se přibližně 57 mil. Kč.

Stejně veliké škody byly také způsobeny na Moravě, jmenovitě na dolním toku řeky Moravy a Dyje, kde celé krajiny po dlouhou dobu podobaly se ohromnému jezeru, z něhož jenom místy vyčuhovaly vesnice a lidská obydlí. Zde pouze ukázky: mezi Rohatcem a Sekulemi na řece Moravě a Mušovem a Sekulemi na řece Dyji byla zatopena luční plocha 18.000 ha a lesa 12.000 ha. Škoda odhaduje se tam nejméně na 20 mil. Kč.

To jsou pouze příklady ze dvou malých oblastí. Rovněž v mnohých jiných oblastech republiky škody tyto jdou do ohromných milionů. Můžeme říci, že vody tyto způsobily jistě za sta milionů škod, poněvadž i na Slovensku a Podkarpatské Rusi v povodí všech řek byly způsobeny škody.

Druhou kategorií škod byly škody krupobitní, jež zvláště hlášeny byly z okresů jihozápadních Čech ze Strakonicka, Sušicka, Klatov, Lišova, Českých Budějovic, Trhových Svin, Zbirohu, Libochovic, Teplic atd.

Rovněž byl letošní rok bohatý požáry, o čemž jsem se již zmínil. Největší požár byl v Mikulově, kdež vyhořelo 104 domů, v Třebovicích 10, rovněž i z jiných míst jsou hlášeny požáry, kterým padlo za obět 10 až 20 budov.

Výbor národohospodářský projednal veškeré tyto případy a navrhuje pomoc státu v různém směru. Především ukládá se vládě, aby provedla všude úřední šetření a zjistila škody, což se po většině již stalo. Dále se navrhuje, aby postiženým byly prominuty předepsané daně za rok 1926 včetně daně z obratu. K tomuto však oznamuje ministerstvo financí, že nelze slevu tuto jmenovitě na dani pozemkové, vzhledem k nynějším zákonům, provésti nějak paušálně nebo všeobecně, nýbrž že je nutno, aby v každém jednotlivém případě postižení zemědělci sami podali žádost, nejdéle do 31. prosince t. r. Škody musí býti vyšetřeny a na základě toho může teprve berní správa navrhnouti slevu na dani.

Ministerstvo financí, pokud se týče třetího požadavku usneseného národohospodářským výborem, totiž aby vláda posečkala a v nutných případech odepsala i starší daně a povolila úlevy při placení dávky z majetku a z přírůstku na majetku, vydalo výnos berním úřadům, jímž se ukládá, aby berní úřady v poškozených obcích prozatím od exekučního vymáhání dlužních daní upustily, anebo je omezily na poplatníky, kteří nebyli poškozeni. Dále bylo berním správám uloženo, aby o žádostech za poshovění, resp. slevu daní přímých, daně z obratu, resp. přepychové a dávky z majetku a z přírůstku na majetku, hromadně podaných a obsahujících podrobné vylíčení majetkových poměrů postižených a rozsahu škod způsobených letošního roku živelní katastrofou, zahajovaly bez prodlení věcné projednání. Na tyto žádosti, především na nedoplatky jmenovaných výše dávek v mezích platných předpisů mají býti blahovolně povolovány splátky, případně ve zvláště závažných případech úplně poshovovány na dobu, která bude uznána přiměřenou.

Dalším požadavkem, na kterém se usnesl výbor národohospodářský, jest, aby na osetí ploch, katastrofálními pohromami poškozených bylo dáno k disposici, pokud možno zdarma: potřebné množství osiva takových plodin, aby tam ještě téhož roku alespoň nějaké úrody a sklizně dosaženo býti mohlo, aby tak hospodářské škody, živelní pohromou způsobené, byly co možná sníženy.

K tomuto účelu byla povolena ministerstvu vnitra dotace, která ovšem daleko nepostačuje, aby mohlo býti všem postiženým alespoň poněkud pomoženo, dáno alespoň nějaké osivo, takže jsme znovu a znovu musili intervenovati, a bylo slíbeno, že tyto podpory budou zvýšeny.

V tak zvaném povodňovém zákonu usneseném loňského roku, praví se v § 2: Povolený úvěr jest určen až do části 36 mil. Kč k tomu, aby postiženým, potřebujícím pomoci, poskytovaly se bezplatné podpory, aby se jim opatřily potraviny, šatstvo, osivo, případně umělá hnojiva a pod., dále aby se poskytovaly subvence anebo bezúročné zápůjčky na opravu nebo znovuzřízení obytných a hospodářských budov, živnostenských nebo průmyslových provozoven, zničených nebo poškozených živelní pohromou, dále až do částky 24 mil. Kč k tomu, aby provedeny nebo podporovány byly opravy poškozených silnic, cest a mostů, a konečně až do částky 14 mil. Kč na provedení opravných prací na vodotocích a na rekultivaci zpustošených pozemků.

Tedy tímto zákonem, jenž byl usnesen na podzim loňského roku, dává se vládě možnost, aby skutečně podpory až do této výše poskytovala, ale musím žalovati, že se tak dosud nestalo, že podpory, které dosud byly poskytnuty, jsou velice nepatrné a že není zdaleka možno poškozeným ani podpory na osivo ani snad na znovuzbudování potřebných zničených budov větší obnosy poskytnouti.

Dalším požadavkem usneseným výborem národohospodářským je, aby vláda nařídila, aby zahájena byla akce na opatření osiva, steliva, krmiva a hnojiv pro postižené kraje. K účelu tomu buďtež povoleny co největší slevy na železnicích pro dovoz těchto potřeb, dále aby nařídila, aby event. v dohodě se zeměmi podporována byla výstavba zničených a poškozených budov, jakož i cest obecních, silnic okresních a vůbec komunikací, dále regulací a meliorací.

To mohlo by býti uskutečněno, kdyby bylo využito zákona, který byl loňského roku usnesen, o státní pomoci při živelních pohromách a opatření k zamezení škod.

Dalším požadavkem usneseným národohospodářským výborem je, aby ustanovení II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách v budoucnosti bylo co nejrychleji provedeno, aby tak intence zákona přišla skutečně k platnosti.

To je právě ten zákon, o němž jsem mluvil a který ve svém 6. článku praví: "Vláda učiní opatření, aby k zamezení škod způsobovaných vodními živelními pohromami a k hospodářskému využití vodstva byla urychleně provedena úprava vodních toků - regulace a s nimi souvislé mosty, stavba přehrad a pod. - podle celkového soustavného plánu.

Na úhradu nákladů touto akcí vzešlých zřídí vláda zvláštní fond a zmocňuje se, aby úvěrními operacemi opatřila potřebné k tomu prostředky, po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně je rozhodným kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky.

Na úhradu úroků a na úmor zařadí vláda každoročně do státního rozpočtu částku až do výše 50 milionů korun."

Zde je tedy dána vládě možnost, aby si opatřila peníze k těmto účelům, a je jisto, kdyby byla provedena u nás regulace řek, a kdyby byly postaveny potřebné a nutné přehrady údolní v horních tocích těchto řek, že by daleko nebylo došlo k těmto katastrofám, které učinily stamilionové škody. Za obnosy, jaké obnášejí škody, které jen letošního roku byly povodněmi způsobeny, bylo by se mnoho z těchto prací provedlo, a bylo by daleko rozumnější a účelnější, aby se dávaly peníze ze státní pokladny na takové stavby a opatření záchranná proti povodním, nežli pak na hrazení škod.

Se stanoviska našeho jako zástupce Moravy musím si velmi stěžovati na to, že v tomto ohledu zvláště naše Morava je neobyčejně zanedbávána. Máme už takový osud, že již i v tom bývalém Rakousku byli jsme, pokud se týče podpory těchto našich snah, vždycky na posledním místě.

Když věnovaly se z rakouské státní pokladny na regulaci řek ve všech zemích ohromné miliony, bývali jsme na Moravě vždycky odbýváni malým obnosem, který stačil sotva tak na vypracování projektu anebo na vydržování technické kanceláře, která se tam vydržuje stále. Ale podniky regulační se neprovádějí, poněvadž se na to státních peněz nedostává.

To bylo za Rakouska, kdy skutečně Morava mimo Přímoří dostala ze všech rakouských zemí nejméně na tyto stavby. Celkový obnos na moravskou regulaci do roku 1919 nečinil ani 638.000 K, kdežto na př. pro Dolní Rakousy činil 58 milionů.

Dnes rovněž je při provádění těchto regulačních prací Morava velice zanedbávána, a nedává se tam téměř ničeho. Je třeba pro nejbližší dobu provésti alespoň regulaci dolního toku Moravy a Dyje, kde takřka každého roku jsou ohromné škody a záplavy. Je potřebí postaviti údolní přehrady jmenovitě na Dyji u Vranova, která by měla za úkol chrániti údolí Dyje před zátopami, a na Svratce u Borovnice a Kyniček, které by měly ten úkol, že by zásobovaly Brno vodou, všecky by měly za úkol také elektrisaci Moravy, poněvadž by vodou zde zadrženou mohly býti poháněny elektrárny, které by zásobovaly západní Moravu elektrickou silou.

V této věci již po desetiletí stále a stále se marně namáháme jak za starého Rakouska, tak i dnes za republiky a býváme vždycky odkazováni na to, že není dostatek peněz. Už při povodňovém zákoně loni usneseném byla přijata také resoluce, kterou se ukládá vládě, aby bylo zaručeno soustavné a rovnoměrné provádění vodohospodářských podniků na celém území státním v souhlase s místními potřebami a zájmy, aby byl vypracován jak celkový program na desetiletí 1926-35, tak i na každý rok a projednán za účasti veřejných úřadů i zájemníků a odborníků technických a národohospodářských. K tomu účelu má býti zřízena Státní vodohospodářská rada, jež by byla složena ze zástupců zúčastněných ústředních úřadů státních a zemských, jakož i zástupců zájmových korporací a odborníků. Dále při elektrisačním zákonu, který byl přijat letos v červnu, byla rovněž usnesena resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby do příštího rozpočtu státního zařaděna byla přiměřená položka na stavbu přehrad na Dyji u Vranova a na Svratce u Kyniček.

Tedy dovolávám se jen těchto zákonů usnesených Národním shromážděním a resolucí zde schválených, aby konečně k těmto důležitým a nutným pracím bylo přikročeno. Je to nejen v zájmu zemědělství a ochrany tamějších zemědělců před živelními pohromami, ale je toho potřeba z důvodu provedení soustavné elektrisace, jakož i z důvodu odstranění nezaměstnanosti, o které se zase hodně mluví. Budou jistě zde činěny na vládu požadavky, aby se starala o odstranění nezaměstnanosti poskytnutím a umožněním prací. Samo dělnictvo ve svých listech píše a volá: Nechceme podpor, chceme práci! - Zde je práce jistě dostatek, a je potřebí, když už stát má a musí tuto otázku řešiti, aby ji řešil tím způsobem, že zde poskytl skutečně práci. Stavbami těchto regulací a údolních přehrad neposkytla by se práce pouze dělníkům při stavbách zaměstnaným, ale bude tím taktéž značně podporováno zaměstnání průmyslu, který dodává různé potřeby a materialie pro tyto stavby.

Je zde ovšem námitka, že není peněz, že nemůže státní rozpočet býti více zatěžován. Zmínil jsem se již, že má zde možnost pan ministr financí opatřiti si potřebný kapitál až do půl miliardy korun tím způsobem, že by uzavřel půjčku, protože na zúrokování a umořování může podle t. zv. povodňového zákona zařaditi do rozpočtu 50 mil. Kč ročně. Obnos tento dal by se opatřiti i zde ve vnitrozemí, a nemusila by k tomu býti snad půjčka zahraniční, poněvadž na př. na schůzích, které se konaly letošního roku v místech jižní Moravy, na nichž bylo spontánně žádáno provedení regulací, prohlašovali zájemci a zástupcové peněžních ústavů, že by peníze opatřili, kdyžby stát vydal dluhopisy na tyto stavby, které by se zúrokovaly a vylosováním amortisovaly. Tedy tímto způsobem možno opatřiti peníze. Je velmi nutno, aby v zájmu odvrácení velkých škod v budoucnosti, které se téměř každoročně opakují, byly konečně regulace řek a potřebné údolní přehrady provedeny. Je to tedy jak v zájmu ochrany interesentů zemědělských, tak v zájmu poskytnutí možnosti práce a výdělku našemu dělnictvu. Doufám, že senát přikloní se ke všem těmto návrhům národohospodářského výboru a schválí je.

Jménem národohospodářského výboru navrhuji, aby těchto 14 požadavků, jak byly výborem národohospodářským usneseny, slavný senát schválil a vládě tím uložil, aby požadavky tyto skutečně provedla. (Výborně! - potlesk.)

Místopředseda dr Hruban: Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Návrhy k zmírnění bídy následkem přírodních pohrom, které národohospodářský výbor slavnému senátu předkládá, mají za následek jednak zmenšení příjmů státních, jak těch 15 bodů zde vypočítává, jednak zvýšení výdajů státních, tedy důsledky finanční. Obnosy samy jsou neurčity. Jak vysokých částek bude potřebí aspoň na částečné zmírnění těchto bolestí, nedá se ani zhruba stanoviti. Ale je bezpečno, že oněch 50 milionů, které dává k disposici zákon z 15. října 1925, daleko nestačí a že bude třeba větších sum.

Výbor národohospodářský již sám praví, že těchto 50 milionů by se použilo pouze k amortisaci a k zúrokování částky mnohem vyšší, které má býti použito k investicím, aby se předešlo budoucím takovým nehodám. Pokud jde o běžné podpory, o nichž zejména mluví odst. 9., bude věcí vlády, aby ona ke konci roku v rozpočtu našla nějaké ty částky, kterých by mohla použíti k bezprostřednímu ulehčení běd postižených těmito pohromami, a proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby usnesení výboru národohospodářského v plném znění bylo schváleno. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni páni sen. Beutel, Čipera, Petřík, Kroiher. Nežli dám prvému z přihlášených slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15 minut.

Není žádné námitky? (Nebyla.) Zůstává při tom, jak jsem prohlásil, a dávám slovo prvému řečníku panu sen. Beutelovi.

Sen. Beutel (německy): Slavný senáte! V červnu a červenci t. r. došlo k velikým živelním škodám, jimiž postiženy byly především německé, ale také české krajiny. Musíme především konstatovati, že následky těchto živelních pohrom projevily se nejvíce v německých hornatých krajinách, tak obzvláště u Liberce a v území labského údolí. Velmi mnoho chudých malých vesnických obcí ocitlo se bez viny v největší tísni a je naléhavě potřebí pomoci. Skoro všechna hrazení bystřin, jež v různých horských údolích časem byla provedena na ochranu proti takovýmto pohromám za těžkých obětí peněžitých a s velikou námahou, selhala většinou při nesmírné prudkosti živelních škod. Sousedé octli se při tom téměř bez pomoci, poněvadž se tyto stavby ukázaly většinou příliš slabými. U údolních přehrad v Liberci, Harcově, Mšeně n. N. došlo k povodním tím, že tyto údolní přehrady přetékaly. Mnoho nehod a škod bylo způsobeno, které téměř jsou nenahraditelny. Na Moravě, ve Slezsku a veliké části Čech způsobeny byly škody na sklizni a na řepných polích. Veliké spousty vod rozlily se netoliko ze zavodněného Labe, Bělé, Orlice a z různých malých údolí řek do sousedních obcí, nýbrž také na tocích vzdálenějších horských potoků došlo k takovýmto událostem, spousty vod řítily se ničíce vše do horských vesnic, ba v ústecké krajině byly v horských údolích spousty vod tak veliké a Labe tím tak stouplo, že plavba lodí částečně musila býti zastavena. V této době způsobeno bylo zejména v labském údolí od Podmokel nahoru až k Litoměřicům nesmírně mnoho škod. Tyto škody mohly býti zmírněny, ba za okolností mohlo jim snad býti zabráněno, kdyby stát byl provedl dávno již projektované hrazení bystřin a regulace řek, a kdyby to, co již bylo provedeno, bylo bývalo odolněji vystavěno. Když v té příčině bylo intervenováno u komise pro regulaci řek, prohlásila, že se jí nedostává potřebných prostředků, aby mohla stavby přiměřeně provésti. Vidíme to také v rozpočtech zemské správy, a také v tomto rozpočtu patrně nebude preliminováno tolik, co by bylo potřebí. Pro takovéto ochranné stavby, pro takové hrazení bystřin nepreliminují se vyšší sumy, nežli tomu bylo ve starém Rakousku. Prostředky při znehodnocení peněz nevystačují, aby práce mohly býti provedeny v žádoucím tempu.