NS RČS 1925-1929, Senát, 19. schůze, část 7/7 (4. 5. 1926)

Úterý 4. května 1926

Tak se věci ve skutečnosti mají! Jedno je jisto. Žádali jsme opravu zákona další, aby na ty podomní obchodníky, kteří přežili 60 roků, tento zostřený zákon se nevztahoval, dále, co se týče těch, kteří mají 15 let živnost, aby po této stránce tento zákon zostřený se také na ně nevztahoval. Ale jedno je dnes zajímavé. Zde se mluvilo v tom předešlém bodě, co se týče invalidů, že má býti invalidita do 35 % neschopnosti odbourána. Říkám otevřeně, že je nám to málo platné; víme, že zákon, o který jde, bude schválen, ale konstatujeme, že nyní přibude celá řada takových lidí, kteří nebudou míti možnost vydělati si peníze, poněvadž dnes je veliká spousta lidí zdravých, kteří práce nemohou nalézti. Teď k tomu připadnou, pakli zákon bude zhoršen a invalidita odbourána, lidé, kteří pod nátlakem poměrů budou nuceni nějakým způsobem hledati si výživu, a ti zase budou hleděti vrhnouti se na podomní obchod a takovým způsobem aspoň svoje živobytí uhájiti.

Pozměňovacích návrhů nemáme. Řekl jsem, co se týče této osnovy zákona, že byla ve výboru propracována, na všechno bylo upozorněno, na všechny paragrafy a odstavce se hledělo. Proto jsme žádné opravné návrhy nepodali, poněvadž jsme věděli, že by nám to nebylo nic platné. Ke konci říkám tolik: vždy pamatujte na to, když sami sobě přiznáváte, že chcete slušně jako lidé žíti, abyste přáli také těm nejmenším, aby oni také tak mohli býti živi. (Výborně! - Potlesk stoupenců.)

Místopředseda Donát: Slovo má pan sen. Tschapek.

Sen. Tschapek (německy): Slavný senáte! Chápu-li se příležitosti, abych jako živnostník zaujal stanovisko k zákonu o podomním obchodu, chtěl bych předem zdůrazniti, že jeden z velevážených řečníků přede mnou, pan sen. Beutel z Ústí, vše vyličoval tak, jakoby zákon byl vytvořen zejména ve prospěch stavu živnostenského, jakoby zákon živnostenskému stavu poskytoval obzvláštní výhody. V jeho vývodech padlo také slovo, že se tímto zákonem provádí jakýsi druh zachraňování živností. Tvrdím, že my o tomto velkém zachraňování živností v tomto zákoně nemůžeme vypravovati ničeho a přicházíme naopak při studiu tohoto zákona k poznání, že zákon neodpovídá ani zájmům živnostnictva, ani zájmům obchodnictva. Jsme si dobře vědomi významu, jaký má podomní obchod v Československu. Jsme si však také vědomi, že se tohoto podomního obchodu mnohdy využívá způsobem, který je na posměch každému přesvědčení. Zmiňuji se zde o tom, že by bývalo snad praktické a dobré, kdyby při poradách a při sepisování zákona o podomním obchodě byly bývaly dotázány organisace živnostníků a obchodníků, kdyby byly bývaly přibrány ke spolupráci, a jsem přesvědčen, že by mnohý nedostatek tohoto zákona byl odpadl, kdyby se bylo při poradách jednalo společně s velikými svazy živnostnictva a obchodnictva.

Nejsme odpůrci podomního obchodu, jak jsem se již zmínil. Ale musíme se vysloviti proti nereelnímu podomnímu obchodu, který pěstují zejména potulní Bosňáci. Na jedné straně je snaha obklopiti tuto republiku čínskou zdí, na drahé straně dává se těmto lidem do rukou povolení, jakého nemá ani státní příslušník, který platí daně. Zdůrazňuji, že tito Bosňáci na př. nedělního klidu neznají. Naleznete je v neděli na nádražích, ve vlaku, kde nabízejí zboží, poněvadž zcela jednoduše nepotřebují jako obchodníci a živnostníci, kteří platí daně, zachovávati nedělní klid. Vidíte, jak Bosňák někomu nabízí zboží - uvedu libovolnou cifru - za 50 Kč, ale když tento podá po případě 5 nebo 6 Kč, dostane také tu kudličku. Učiní-li to živnostník, přirazí-li živnostník jen 10 nebo 15 h, bude postaven před lichevní soud, kdežto tito Bosňáci jsou oprávněni žádati ceny, které jsou nesmírné, a naleznou také často lidi, kteří tyto ceny zaplatí. A podíváme-li se na jakost tohoto zboží, dojdeme k přesvědčení, že to je jen brak, bazarové zboží, které se zde prodává, čímž reelní živnosti jsou poškozovány. (Sen. Löw [německy]: To zboží však se kupuje od těchto živnostníků!) Mluví-li se o koupi, samozřejmě se to zboží kupuje, namnoze je kupuje také venkovské obyvatelstvo. Není-li muž doma a Bosňák přijde do domu, koupí selka, která se Bosňákovi nemůže jinak ubrániti, něco jen proto, aby šel z domu a dal pokoj.

Žádáme-li výjimečná ustanovení, tane nám na mysli v prvé řadě krajkový průmysl v Rudohoří, kde obyvatelstvo po stech a tisících je odkázáno na podomní obchod. Výjimečná ustanovení ve prospěch těchto lidí jsou odůvodněna, rovněž výjimečná ustanovení pro Slezsko, pro obchod plátnem. Také s tím jsme srozuměni. Celkem však musíme prohlásiti, že podomní obchod pro živnostníka není ničím jiným nežli tím, co zprvu bylo řečeno. Výjimečná ustanovení žádáme také ve prospěch válečných poškozenců, které stát zanedbává; poskytnouti jim úlevy je věcí, která nám všem leží na srdci a kterou co nejvřeleji podporujeme.

Dovolili jsme si podati k zákonu různé pozměňovací návrhy, ačkoli víme, že při zdejší praxi bez ohledu na to, zdali tyto návrhy jsou dobré čili nic, bezohledně budou zamítnuty. Rovněž jako německá sociální demokracie navrhujeme snížení hranice věku. Předpisuje-li vládní návrh v §u 2 odst. b) 35 let, pak navrhujeme znění: >dosáhly věku 50 let a jsou svéprávné<.

V §u 2 mají dále odpadnouti slova: >a byly v posledních pěti letech s úspěchem očkovány anebo v téže době přestály pravé neštovice<. Zní to skoro vábivě, když se tvrdí, že každý, nežli obdrží podomní knížku, musil před tím míti také neštovice. Obé ustanovení musí ze zákona zmizeti.

V § 2 odst. f) škrtnuta buďtež slova: >jsou spolehlivé vzhledem k provozování podomního obchodu.< Tvrdím, že při této otázce většinou zase Němci nebudou považováni za spolehlivé, kdežto všechny ostatní národnosti, i Bosňáci, budou považovány za spolehlivé.

Dále navrhujeme, aby v §u 3 odst. 3 vsunuta byla věta: >Ustanovení §u 2 neplatí o podomních obchodnících podle §u 17.<

Přejeme si také, aby nebyl dovolen podomní obchod s hotovými oděvy a obuví, poněvadž se tím ničí nejmenší odvětví živností, obuvníci a krejčí.

Přejeme si, aby v §u 4 odst. 1. stálo, že se knížka místo na l rok vydává na 3 roky. Již kolega Beutel poukázal na to, že je šikanováním, žádati každého roku zase tuto knížku, zapravovati každého roku zase vysoké poplatky za kolky. Proto jest žádoucí, aby se knížka vystavovala alespoň na 3 roky.

Navrhujeme dále, aby § 3 odst. 2 zněl takto: >Rovněž nemohou nabýti povolení k podomnímu obchodu osoby, které buď samy, nebo jejichž manžel, nebo jejichž příbuzní v přímém pokolení vůbec a v pokolení pobočném až do druhého stupně mají podomní knížku.<

Navrhujeme dále v §u 27 odst. 4 dodatek: >Pro majitele podomní knížky podle §u 17, která je vystavena příslušným úřadem se svolením finančního úřadu a ve které výslovně je zaznamenána platnost pro pohraniční okres, odpadá podmínka vidování u okresního finančního úřadu.<

Budeme hlasovati pro zákon, prosíme však slavný senát, aby těmto krátce odůvodněným pozměňovacím návrhům našeho klubu vyhověl a aby naše návrhy přijal. (Potlesk stoupenců.)

Místopředseda Donát: Byly podány pozměňovací návrhy sen. Spiese, Zulegera, Tschapka a soudr. Prosím, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrhy sen. Spiese, Zulegera, Tschapka a soudr. k č. t. 66:

§ 2 odst. b) má zníti: >dosáhly věku 30 let a jsou svéprávné.<

V §u 2 odst. e) škrtnuta buďtež slova: >a byly v posledních pěti letech očkovány anebo v téže době přestály pravé neštovice.<

V §u 2 budiž škrtnut odstavec 2 bod f).

Eventuální návrh.

V §u 2 odstavec 2 f) budiž ku konci připojeno:

>Předchozí ustanovení netykají se podomních obchodníků dle §u 16 a §u I7.<

§ 3 odstavec 2 má zníti:

>Rovněž nemohou nabýti povolení k podomnímu obchodu osoby, které buď samy, nebo jejichž manžel, nebo jejichž příbuzní v přímém pokolení vůbec a v pokolení pobočném až do druhého stupně mají podomní knížku.<

Eventuální návrh.

V §u 3 připojeno budiž jakožto odstavec 3:

>Ustanovení odstavce 2 neplatí o podomních obchodnících dle §u 17.<

V §u 4 odstavec l stůjtež na místě slov >na jeden rok< slova >na tři roky.<

V §u 27 odstavec 4 budiž dodáno: >Pro majitele podomní knížky dle §u 17, která jest vystavena příslušným úřadem se svolením okresního finančního úřadu a ve které výslovně jest zaznamenána platnost pro pohraniční okres, odpadá vidování u okresního finančního úřadu.<

Místopředseda Donát (zvoní): Má pan zpravodaj doslov? Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Čipera: Slavný senáte! Bylo zde poukazováno na některé těžkosti a na některé neurčitosti, zejména kolegou Roháčkem a Tschapkem, snad proto, že nebylo dosti jasna, anebo kolegové nechtěli si toho jasna, zjistiti. Pokud se týče daně výdělkové a obratové, mohu prohlásiti, že bude se platiti paušálem, tedy není zde žádného nebezpečí a také žádné nezákonitosti. Pokud vládní nařízení o knížkách podomních je již hotovo, kde jsem se zmínil, že jsou také fotografie, byly dány zájmovým korporacím k vyjádření, nabude účinnosti 6 měsíců po publikaci tohoto zákona, zrovna tak, jako zákon samotný. Za prodloužení podomní knížky nebude se platiti žádná dávka za úřední výkony, tedy není také příčiny, proč by nemohla býti každý rok obnovená. Nezakazuje se také dávati zboží na úvěr, nýbrž právě na ochranu chudého kupujícího obyvatelstva zakazují se obchody splátkové, ale obchody splátkové a dávat zboží na úvěr je něco jiného. Obchody splátkové se zakazují ve smyslu zákona o obchodech splátkových, které již máme. Zákon také tentokráte nepřipouští žádného vykořisťování, neboť znemožňuje to právě v zájmu chudého našeho obyvatelstva, aby, když zaplatí několik splátek, ani pak zboží nedostal. V Rudohoří a v celé řadě obcí ve zněmčeném území pohraničním požívají z platnosti zákona zvláštních výhod, a to podle čl. 17., kdy obyvatelé tohoto území budou míti daleko větší právo a výsady, nežli jim byly přiznány zákonem dosavadním.

Stejně je tomu také na Šumavě, v Rudohoří, na Českomoravské vysočině a jinde. Není vůbec v zákoně ustanovení, že by pouze jeden člen rodinný, jak si zde bylo stěžováno, směl provozovat podomní obchod, nýbrž naopak celá rodina může provozovat podomní obchod, ale nikdo nesmí z této rodiny míti stálý obchod anebo nemůže býti trhovcem. To je ten velký rozdíl. Nedovoluje se pouze tehdy, jak jsem již uvedl, osobě blízko příbuzné, aby provozovala kromě podomního obchodu ještě živnost se stálým stanovištěm, poněvadž by tím konkurovala nejenom usedlým živnostníkům, nýbrž hlavně svým kolegům, podomním obchodníkům. A kdo již podomní obchod provozuje, může jej provozovat i nadále, a to i v těch místech, kde se podomní obchod tímto zákonem zakazuje.

Celému zákonu bude vydán kromě prováděcího nařízení prováděcí výnos, aby prakse úřadů byla na celém státním území jednotná a aby úřady nezneužívaly snad některých jeho ustanovení způsobem, který zákonodárce vůbec nezamýšlel. Tedy to je, pokud se týče vývodů kolegy Roháčka, Tschapka a Beutela.

Pokud se týče návrhů samotných, a to návrhů kolegy Spiese, Zulegera atd. atd.

§ 2 odst. b) má zníti: >Když dosáhly věku 30 let a jsou svéprávné, že má býti jim uděleno povolení k podomnímu obchodu.< Zákon zde jde daleko šíře, on dává povolení, kde je toho nutně potřebí a kde jsou proto podmínky, již od 21. roku, a pakliže v tomto případě v §u 2 se hledá hranice v 55 letech, dojista, že pro to byly důvody, a to důvody takové, aby tam, kde toho není nutně potřeba, podomní obchod nerozšiřoval se již v tak mladých letech, kdy je možno nabýti jiné výživy. Nemůžeme tedy pro tento návrh hlasovati a budeme hlasovati tak, jak je v zákoně ustanoveno, aby hranice byla v tomto případě 35 let. (Obrácen k předsedovi): Mám vzíti návrhy všechny anebo jeden po druhém? Já řeknu všecky a můžeme hlasovati odděleně.

V §u 2 v odst. e) mají býti škrtnuta slova: >a byly v posledních pěti letech očkovány anebo v téže době přestály pravé neštovice.<

Také z ohledu zdravotního, poněvadž podomní obchodníci stýkají se, jak je známo, příliš se širokými vrstvami lidu, nemůžeme doporučovati, aby tato věc byla ze zákona vyškrtnuta a není příčiny také, aby v §u 2 byl škrtnut odst. 2.

Eventuální návrh k §u 2, odst. 2, pokud se týče poznámky f), budiž ke konci připojeno, že předchozí ustanovení se netýkají podomních obchodníků podle §u 16 a 17. Nemůžeme také rušiti celé znění zákona, aby ti, již jsou pojmenováni v §u 16 a 17, měli v tomto případě také zvláštní podmínky, a proto i v tomto případě budeme hlasovati proti eventuelnímu návrhu.

§ 3. odst. 2, má zníti: >Rovněž nemohou nabýti povolení k podomnímu obchodu osoby, které buď samy, nebo jejichž manžel, nebo jejichž příbuzní v pokolení přímém vůbec a v pokolení pobočném až do druhého stupně, mají podomní knížku.< Nevím, proč na jedné straně bylo si stěžováno, že toho nemohou nabýti a proč by měl býti odstavec, aby to zkrátka nemohli nabýti. Nemůžeme se také pro tento odstavec nijak rozehřáti, poněvadž, může-li dostati povolení celá rodina, proč bychom to zákonem zakazovali, když bylo na to si již stěžováno.

Eventuelní návrh, aby v §u 3 bylo připojeno ještě jakožto odst. 3. že ustanovení odstavce 2, neplatí o podomních obchodnících podle §u 17, tedy jedná se o to, aby ani osoby vyjmenované v §u 17 nemohly míti živnost trvalou nebo trhoveckou a současně s podomním obchodem. Jest jisto, že nemůžeme ani tuto výhradu těm, kteří jsou v §u 17 vyjmenováni, povoliti, aby osoby, které nemají živnost trvalou nebo trhovci mohly míti ještě k tomu podomní obchod. Lze i tento návrh zamítnouti.

Je ještě zmíniti se zde o dalších dvou návrzích, a to v §u 4 odst. l, stujtež na místě slova... >na jeden rok< >na tři roky<. Zde se jedná o to, aby nemusilo býti v podomním obchodě žádáno každý rok o další povolení, nýbrž aby se tak mohlo státi jednou za tři roky, poněvadž podomní obchod má do sebe něco zvláštního a je také třeba, poněvadž se zde vyskytují různé překážky, aby každý, rok musilo býti obnovováno a proto také pro tento odstavec § 4 nemůžeme hlasovati.

A konečně v §u 27 žádá se, aby v odst. 4 bylo dodáno: Pro majitele podomní knížky podle §u 17, která je vystavena příslušným úřadem se svolením, která je vystavena příslušným úřadem od okresního finančního úřadu a ve které je výslovně poznamenána platnost pro zahraniční okres, odpadá vidování od okresního finančního úřadu.

Poněvadž mohla by se státi, že vidování knížky mohlo by býti z vedlejšího území pohraničního, také tento odstavec nemohu navrhnouti ke schválení a budeme také v tomto odstavci hlasovati proti.

Navrhuji, aby pozměňovací návrhy vesměs byly zamítnuty.

Místopředseda Donát: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých hlav a jednotlivých paragrafů hodlám dáti hlasovati vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům takto:

O §u 1 a o §u 2 odst. 1. a odst. 2. lit a) podle zprávy výborové;

o §u 2 odst. 2. lit. b) podle návrhu sen. Spiese a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 2 odst. 2. lit. c) a lit. d) podle zprávy výborové;

o §u 2 odst. 2. lit. e) podle návrhu sen. Spiese a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 2 odst. 2. lit. f) podle návrhu sen. Spiese a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové a

pak o eventuelním doplňovacím návrhu sen. Spiese a soudr.;

o §u 2 odst. 3. a o gu 3 odst. 1. podle zprávy výborové;

o §u 3 odst. 2. podle návrhu sen. Spiese a soudr.; bude-li tento návrh zamítnut, podle zprávy výborové,

pak o eventuelním doplňovacím návrhu sen. Spiese a soudr. na vložení dalšího odstavce třetího;

o §u 4 odst. 1. podle návrhu sen. Spiese a soudr.; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 4 odst. 2., pak o §u 5 až o §u 27 odst. 1. až odst. 3. podle zprávy výborové;

o §u 27 odst. 4. podle zprávy výborové a

pak o doplňujícím návrhu sen. Spiese a soudr.;

o §u 27. odst. 5. a o §u 28 až §u 34, o nadpisu zákona, o nadpisu jednotlivých hlav a jednotlivých paragrafů a o úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby § l a § 2 v odst. 1. a v odst. 2. lit. a) zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)