Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr. Brabec, Donát, dr. Hruban, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Kavan, Lukeš.

110 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, Mlčoch, Tučný.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Hartlovi, dr. Kovalikovi a Štolbovi, pro tento týden sen. dr. Krčmérymu.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 2 měsíců sen. dr. Krouskému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 4. Návrh sen. dr. Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920. čís. 124 Sb. z. a nař., o složení a pravomoci senátu ve znění novely z 10. července 1920. čís. 431 Sb. z. a n. a novely z 15. října 1925. čís. 206 Sb. z. a n.

Tisk 5. Návrh sen. dr. Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920. čís. 123 Sb. z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny) ve znění novely z 15. října 1925. čís. 205 Sb. z. a n.

Tisk 25. Návrh sen. Sehnala, dr. Brabce, Havleny, dr. Reyla, Thoře, dr. Veselého a druhů ohledně katastrofální povodně a potřebě urychleného provedení regulačních prací na horním a středním Labi.

Tisk 26-26/5. Interpelace sen. dr. Medingera, dr. Hellera a soudr. na slavnou vládu stran řešení menšinových problémů paritními komisemi.

Tisk 26/1. Interpelace sen. Böhra a soudr. na pana ministra věcí zahraničních a na pana ministra financí o tom, že hasičům bylo zabráněno překročení hranic za účelem poskytnutí pomoci při požárech.

Tisk 26/2. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran restrikce pomocných úředníků okresních školních inspektorů.

Tisk 26/3. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na pana ministra národní obrany o tom, že vojenská velitelství v Jelšavě na Slovensku zakázala německým vojínům čísti "Rumburger Zeitung".

Tisk 26/4. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na ministra pošt a telegrafů stran protizákonného jednání poštovního orgánu.

Tisk 26/5. Interpelace sen. dr. Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministerského předsedu stran doplnění zákona o okresních zastupitelstvech.

Tisk 27. Naléhavá interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministerského předsedu stran prováděcího nařízení k jazykovému zákonu.

Tisk 28. Návrh sen. dr. Medingera a soudr. na prodloužení platnosti zákona ze dne 3. března 1921. čís. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.

Zápisy o l. až 5. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 17., 18. a 19. prosince 1925.

Z cizích parlamentů rok 1926. ročník 7. číslo 1-2.

Zápisy o 6. a 7. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 4. Návrh sen. dr. Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920. čís. 124 Sb. z. a nař o složení a pravomoci senátu ve znění novely z 10. července 1920. čís. 431 Sb. z. a n., a novely z 15. října 1925. čís. 206 Sb. z. a n.

Tisk 5. Návrh sen. dr. Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920. čís. 123

Sb. z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny) ve znění novely z 15. října 1925. čís. 205 Sb. z. a n.

Tisk 25. Návrh sen. Sehnala, dr. Brabce, Havleny, dr. Reyla, Thoře, dr. Veselého a druhů ohledně katastrofální povodně a potřebě urychleného provedení regulačních prací na horním a středním Labi.

Tisk 28. Návrh sen. dr. Medingera a soudr. na prodloužení platnosti zákona ze dne 3. března 1921. čís. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.

Výboru sociálně-politickému:

Vládní nařízení ze dne 15. ledna 1926, jímž se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 4. května 1920. čís. 321 Sb. z. a n., kterým se upravuje správa veřejná mimo soudní správu a rozšiřuje působnost československých zákonů a nařízení z oboru oné správy na Hlučínsku.

Výboru imunitnímu:

Žádost krajského soudu v Chebu za svolení k trestnímu stíhání sen. Löwa pro přečin podle §u 488. 491 tr. z. spáchaný tiskem.

Žádost sedrie v Prešově za svolení k stíhání sen. Chlumeckého pro přečin rušení obecného míru (§ 14. bod 1.) zločin výzvy k trestnímu činu podle § 15. bod 3. a přečin rušení obecného míru (§ 14. bod 1. a 5.) zák. č. 50/1923.

Žádost okresního soudu ve Vlašimi za svolení k trestnímu stíhání sen. Adamovského pro přestupek podle §u 312 tr. z.

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Na denním pořadu je:

1. Správa ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona, (tisk 2) o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach verejných ciest a mýt na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 24.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Šrobár. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Šrobár: Slávny senát! Ústavne-právny výbor vo svojej schôdzi pojednal o návrhu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach verejných ciest a mýt na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Ústavne-právny výbor podáva slávnemu senátu ku schváleniu správu tohoto zákona, ktorý týka sa I. článku uhorského zákona z roku 1890, ktorým však pôsobnosť týkajúca sa ciest k ich udržovaniu ich manipulácie a budovania a správy prichádzaly do kompetencie ministerstva obchodu. V našej republike od počiatku, poneváč utvorili sme ministerstvo pre verejné práce, pôsobnosť táto už bola čiastočne nariadeniami prevedená do kompetencie ministerstva verejných prác. Preto i terajšia vládna predloha nemá iného účelu, než túto pôsobnosť predĺžiť zákonom, aby definitívne pôsobnosť ministerstva verejných prác v ohľade ciest bola konečne daná do bezpečnej a istej kompetencie ministerstva verejných prác.

Čo sa týka ciest, vedúcich k železničným staniciam, odovzdáva sa spolurozhodovanie tiež ministerstvu železníc. Na predlohe, ktorú nám vláda predostrela, ústavne-právny výbor učinil niektoré opravy.

V §e 1 spravil vec ohľadne interpunkcie, aby jasnejšie znel tento prvý paragraf. V §§ 2 a 3 vynechal miesto o tom, kedy má vstúpiť tento zákon do života. Vzhľadom na to, že na Slovensku, keby sme stanovili, že zákon vstupuje vyhlásením do života, by sa mohla stať tresty, ktoré by okamžite boly na Slovensku prevádzané, stanovili sme to tak, že zákon vstupuje do života v dobe, ktorá je obvyklá, totiž 30denná.

Ďalej spravili sme istú slovnú opravu, ktorá sa týka výrazu "hradských". V pôvodnom zákone maďarskom je slovo "hradská" označené ako "közut", čo vo slovenčine alebo v češtine značí "verejná cesta".

Aby tým slovom "hradská", ktoré má špeciálny význam, na Slovensku označovali tak cestu od hradu ku hradu, a to je len jeden jediný druh cesty, nepovstalo nedorozumenie, dali sme na miesto toho výraz "verejná cesta", čím rozumieme akúkoľvek cestu, ktorá sa v republike nachádza.

Na koniec žiadam slávny senát, aby tisk č. 24. tedy predlohu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach verejných ciest a mýt na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, láskavé prijal v tejto ústavne-právny výborom dohodnutej forme.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O uvedené osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má 3 §y) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové (tisk 24), ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové (tisk 24) ve čtení prvém.

Na denním pořadu je dále:

2. Návrh sen. Sochora a soudr. na zřízení 18tičlenného výboru státně-zaměstnaneckého.

Žádám pana tajemníka senátu, aby tento návrh přečetl.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Sochora a soudr. na zřízení výboru státně-zaměstnaneckého:

Poněvadž jest již svrchovaně na čase, aby se otázka státně-zaměstnanecká a zejména otázka úpravy požitků státních zaměstnanců dostala ze stadia pouhých slibů a záludné hry, kterou se státními zaměstnanci prováděla dosavadní vláda a koaliční strany, do stadia bezodkladného a opravdového řešení, předpokládáme, že senát N. S. projeví aspoň tím svoji vůli k řešení této otázky, že neprodleně zřídí státně-zaměstnanecký výbor, jenž by ihned začal projednávati příslušné návrhy.

Proto navrhujeme:

Senáte, račiž se usnésti:

K projednání otázek státně-zaměstnaneckých zřizuje se 18tičlenný výbor státně-zaměstnanecký. "

Předseda: Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o takovémto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Byl mně podán návrh sen. Skaláka a soudr. aby se předseda vlády nebo jeho zástupce dostavil do schůze senátu, v níž bude tento návrh odhlasován, a podal zprávu o uznání Svazu Sovětských Socialistických Republik.

Žádám pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

"Návrh sen. Skaláka a soudr., aby se předseda vlády nebo jeho zástupce dostavil do schůze senátu, v níž bude tento návrh odhlasován, a podal zprávu o uznání Svazu Sovětských Socialistických Republik.

Senáte, račiž se usnésti:

Podle §u 46. odst. 2 jednacího řádu senátu N. S. vyzývá senát předsedu vlády, po případě jeho zástupce, aby se dostavil do dnešní schůze senátu a podal zprávu o jednání o uznání Svazu Sovětských Socialistických Republik de jure a o tom, proč proti nedávným oficielním zprávám k uznání SSSR dosud nedošlo, a je-li vláda ochotna bezodkladně SSSR de jure uznati.

Odůvodnění:

Podávaje tento návrh, je si klub senátorů komunistické strany v Československu dobře vědom toho, že bezodkladné uznání SSSR je v prvé řadě požadavkem dělnictva v Československu, jež v normálních hospodářských a politických stycích s SSSR spatřuje nejen nutnou podmínku lepší životní existence, ale jež také zároveň vidí v SSSR stát, jenž jsa organisovanou mocí dělnické třídy, je vážnou záštitou a zárukou všech dalších možností takového vývoje hospodářských a politických poměrů v celém světě, které by vyhovovaly zájmům širokých pracujících vrstev. Ale i tak zv. pokroková veřejnost i průmyslové a obchodní kruhy v Československu stojí za požadavkem uznání SSSR, vyjma malou skupinu dr. Kramáře.

S vůlí a zájmem převážné většiny obyvatelstva Československé republiky se diametrálně rozchází politika vlády a ministerstva zahraničí, které ve službách zde Francie, tu zase Anglie, obstarávají velmi málo povznášející úlohu četníka západních velmocí vůči Sovětskému Svazu. Pamětlivy tohoto úkolu, vláda a ministerstvo zahraničí hrály až dosud v poměru Československa k SSSR nedůstojnou obojakou hru, vzpírajíce se jeho uznání de jure, zatím co nebylo v Evropě dosti reakční vlády, jíž by nebylo Československo ochotně uznalo a s níž by nežilo v normálních hospodářských a politických stycích. Itálie s fašistickou vládou Mussoliniho, proslulou vraždami dělnictva a socialistických poslanců, Cankovův krvavý režim v Bulharsku, vyvražďující po tisících rolníky a dělníky, bojarská vláda rumunská, utiskující neslýchaným způsobem stejně dělnické a rolnické vrstvy jako menšinové národnosti, pověstný bílý teror v Polsku a Jugoslávii všechny tyto krajně reakční vlády došly ochotného uznání se strany Československa, jež nad to k mnohým z nich je připoutáno ještě řadou zvláštních politických i vojenských svazků. Jedině největší stát v Evropě, Svaz Sovětských Socialistických Republik, dosud Československem uznán není.