Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.8. zasedání.


2389.

Návrh

poslanců J. Slavíčka, J. Netolického, F. Práška a druhů

na zákonitou úpravu mimořádných úlev při placení přímých daní.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .............................

o mimořádných úlevách při placení přímých daní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Nedoplatky daní přímých i daně obratové za uplynulá léta do konce roku 1926 musí býti pravoplatně projednány a dle tohoto zákona upraveny do konce roku 1929.

(2) Tyto nedoplatky mohou býti na žádost strany přiměřeně sníženy nebo prominuty, jestliže je vážné nebezpečí, že by vymáháním a zapravením těchto nedoplatků mohlo ohroziti poplatníka v jeho existenci, ve výživě nebo ve výživě jeho rodiny.

(3) Nečiní rozdílu, jde-li o daně právoplatně předepsané čili nic.

(4) Veškeré dlužné daně do konce roku 1926 musí býti poplatníku nově sděleny a týž jest povinen do 3 dnů po tomto sdělení podati žádost o úlevy dle tohoto zákona. Na pozdější žádosti nebude vzat zřetel.

§ 2.

(1) Příslušnost úřadů k povolování úlev dle ustanovení § 1, určuje nařízení.

(2) Příslušný úřad rozhoduje s platností konečnou.

§ 3.

(1) Při šetření o snížení nebo prominutí daní, podrobených přirážkám obecním, bude, pokud se jedná o přirážky vyšší 1000 Kč, slyšena s hlasem poradním také obecní (městská) rada příslušné obce o tom, zda podle její znalosti poměrů jest tu vážné nebezpečí hospodářských důsledků a důvodů, naznačených v §u 1.

(2) Vyjádření tato musí býti dotazujícímu se úřadu dodána do 14 dnů ode dne doručení dotazu.

§ 4.

Jakákoliv změna ve výší nedoplatku přímých daní má v zápětí také změnu všech přirážek k ním vybíraných.

§ 5.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

(2) Zákon čís. 235 Sb. z. a n. ze dne 8. října 1924 se zrušuje.

Důvodová zpráva.

Při projednávání daňové reformy bylo slíbeno, že depurační akce urovnání daňových nedoplatků, bude úplně skončena do konce roku 1927. Jak dnešní stav ukazuje, není tomu tak. Daňové nedoplatky místo toho, aby byly nižší, stoupají, jak tomu nasvědčuje státní účetní uzávěrka a stížností široké poplatné veřejností. Vyvolává se tím nespokojenost, majetková nejistota trvá dále a finanční správa státní neukazuje náležitou pohotovost.

Zavedením daňové reformy vyrovnány byly daňové nedoplatky gážistů a dělníků zaplacením 100% zvýšení daní do konce roku 1927. Zákon o stabilisačních bilancích umožnil zhodnocení majetků kapitálově silných, jen malému a střednímu živnostníku zůstaly veškeré nedoplatky daňové, aniž by bylo možno je urovnati a jasno zjednati. Tato nejistota má za následek demoralisaci daňovou. Poplatník vida, že nemá daně vyrovnány, ani mírnými splátkami zabezpečeny, oddává se lhostejnosti a tak stát v důsledku toho co by obdržel, dostává málo nebo zhola nic.

Soustavné, bezohledné vymáhání daní i když tím malý a střední poplatník je ohrožen je ukvapené, ne-li nerozumné a škodlivé. Důvěra poplatníků, daňová morálka je otřesena a není viděti snahy ani dobré vůle vady tyto odstraniti a nápravu zjednati.

Z těchto důvodů jeví se naléhavá potřeba zákona, který by finanční správě uložil, aby vlekoucí se ožehavou otázku vyřízení daňových nedoplatků - do určité doby a plně provedl.

Po stránce formální navrhujeme přidělení tohoto návrhu výboru iniciativnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 18. června 1929.

Slavíček, Netolický, Prášek,

Bergmann, Zeminová, dr Franke, Mikuláš, Lanc, David, Pechmanová, Vlček, inž. Záhorský, Moudrý, Langr, dr Klapka, Sladký, Červinka, Knejzlík, Hrušovký, Riedl, Špatný, Buříval.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP