II. volební období. | 8. zasedání. |
Ústřední oranisace českých
hostinských v historických zemích a Sväz
slovenských hostinských a výčapníkov
pre Slovensko a Podk. Rus se sídlem v Bratislavě
domáhaly se již po delší dobu, aby byl
zrušen § 11. zákona ze dne 10. prosince 1918,
č. 6 Sb. z. a n. a aby také byl zrušen zákonný
článek XXV/1899 o státním důchodku
z výčepu nápojů. Poslední požadavek
stal se akutním od chvíle, kdy byl unifikován
živnostenský řád pro Slovensko a Podk.
Rus, zejména od jeho platnosti 1. června 1925. Do
této doby udělovaly finanční úřad
povolení k výčepu dle zák. čl.
XXV/1899. Tyto finanční úřady vykonávaly
dozor nad majiteli výčepních povolení
a vybíraly každoročně licenční
poplatek. Zavedením živnostenského řádu
pro Slovensko a Podk. Rus bylo přiznáno právo
do udělování nových hostinských
koncesí živnostenským úřadům.
Od této doby měli jsme dvě různá
povolení k výčepu alkoholických nápojů.
Jedno povolení ze starší doby, t. zv. licence,
které do června 1925 povolovaly finanční
úřady a vybíraly z nich každoročně
licenční poplatky a druhé "hostinské
koncese", jež od 1. června 1925 měly právo
udělovati pouze živnostenské úřady.
Majitelé licenčních poplatků neměli
povinnosti přístupu ke společenstvům,
byli mimo a dodnes jsou mimo společenstva, kdežto
majitelé hostinských koncesí jsou povinnými
členy společenstev a podléhají úřadům
živnostenským. Právo či lépe
řečeno oprávnění živnostenské
k výčepu alkoholických nápojů
je však v obou případech stejné. Bylo
přirozeným tedy požadavkem zájemných
kruhů, že domáhaly se nápravy, kterážto
snaha byla silně zvýšena od doby unifikace
živnostenského řádu pro Slovensko a
Podk. Rus.
Druhým požadavkem slovenského hostinstva a
výčepníků a daleko starším
bylo žádání o zrušení §
11 zákona ze dne 10. prosince 1915, č. 6 Sb. z.
a n., jednajícího o mimořádných
přechodných ustanoveních na Slovensku. §
11 zní takto:
"Všechna udělená práva výroby,
výčepu a prodeje všech druhů lihových
nápojů podléhají revisi a mohou býti
odvolána.
Výčep lihových nápojů. mimo
pivo a víno se prozatím zakazuje."
Tento zákon byl preventivním opatřením
vládním proti omezení pijáctví
lihovin, které tehdá na Slovensku a Podk. Rusi hluboce
bylo zakořeněno a rozšířeno.
Zejména v té době byla nesmírná
touha se strany pijáků po lihovinách, kterých
bylo sice nedostatek, avšak opatření jich bylo
pijáky hledáno všemi prostředky a cestičkami.
Z té doby a ještě po celou řadu roků
po převratu finanční naše správa
ukazuje, jak rozšířeno bylo u nás pašování
lihu a to nejenom sloužícího ku výrobě
lihovin, avšak také lihu denaturovaného z pohraničních
států jako Polska, Rumunska a Maďarska. Na
tento zjev finančně stát náš
poškozující bylo poukazováno i z kruhů
politických stran a bylo v této věci zakročováno
u nadřízených úřadů.
Rovněž v této době byly velmi nevyjasněné
politické poměry na Slovensku a Podk. Rusi, které
zavdávaly často příčiny k různým
třenicím a rozmíškám veřejně
se projevujícím.
Tyto důvody vedly ku tehdejšímu opatření
zákazu výčepu lihovin, kterýžto
zákaz byl také na Slovensku a Podkarpatské
Rusi nazýván zákonem Šrobárovým,
vyslovujícím zákaz " pohárkování".
Tento zákaz sváděl ovšem k četným
přestupkům samotného zákona, byl obcházen,
pil se denaturavaný líh a ještě jiné
lihové nápoje zdraví lidskému škodlivé
a to v některých místech v tak ohromném
množství, že budilo to velkou pozornost samotných
úřadů, které šetřením
přicházely k tomu poznání, že
zákon je všeobecně téměř
překročován a výčep lihovin,
který všeobecně byl zakázán a
postihoval nejvíce hostinské, byl všeobecně
neoprávněně provozován. Byly často
pořádány o odstranění tohoto
zjevu různé schůze nejenom svolávané
hostinskými, avšak samotnými úřady
i zemským finančním ředitelstvím
v Bratislavě. Na sjezdech hostinských zástupci
všech politických stran slibovali odstranění
tohoto zákona zřejmě nedodržovaného
a překročovaného, na zemském finančním
ředitelství v Bratislavě bylo na anketě
veřejně prohlášeno, že musí
nastati změna ve směru opětného volného
výčepu lihovin pod dozorem ovšem úředním
a dodržováním všech předpisů
živnostenských, finančních i policejních.
Zkušenost celého zákona byla známa u
všech příslušných úřadů
i samotného ministerstva obchodu. Proto nynější
ministr obchodu rozhodl se a předložil vládní
návrh ze dne 9. března 1928 č. t. 782, kterým
se zrušuje zák. čl. XXV/1899 o státním
důchodku z výčepu nápojů, dále
§ 11 zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 64
Sb. z. a n. o mimořádných přechodných
ustanoveních na Slovensku a doplňuje živnostenský
zákon pro území Slovenska a Podkarp. Rus.
Tento návrh byl podán senátu. Senát
Národního shromáždění
přijal ve 171. schůzi 20. března 1929 osnovu
zákona, odkud přišel ku projednání
do sněmovny a předložen výboru pro průmysl,
obchod a živnosti, aby byl dále projednán a
po projednání předložen ku podpisu presidentově.
Chystaným zákonem bude odstraněn zmíněný
neudržitelný stav pokud se týče starých
licencí hostinských a to v § 1, odst. 1. osnovy,
kde je vyslovena zásada, že majitelé výčepních
povolení udělených podle zákon. čl.
XXV/1899 podrobují se předpisům živnostenského
zákona jako noví majitelé hostinských
koncesí jim udělených dle živn. řádu
ze dne 1. června 1925. Z platnosti tohoto zákona
jsou vyňati v § 1, odst. 2. majitelé povolení
na výčep vína vlastní produkce, to
jsou výčepníci vína pod víchem
a to proto, že prvovýroba vyloučená
v § 250 ž. ř.; lit. a) předpisu živnostenského
zákona bude upravena zvláštním zákonem.
Definice a předpisy o neomezeném výčepu
byly též do zákona převzaty, ačkoliv
po revisi § 11 zákona č. 64 Sb. z. a n. nebyl
již nikomu až do této doby neomezený výčep
povolen. Pod lihovými nápoji rozumí se všecky
druhy alkohol obsahujících tekutin jako je víno,
vinný mošt, ovocné víno, pivo, líh,
obyčejná i zvláštní pálenka,
likér, rum, arak atd.
Pod pálenými lihovými tekutinami mají
se rozumět ty nápoje, které obsahují
alkohol, vyrobený cestou destilační. Sem
patří: Zvláštní líh a
t. zv. pálené druhy jako je obyčejná
pálenka z lihu studeným způsobem zhotovená,
specielní pálenky (terkelica, slivovice, všecky
druhy pálenky z ovoce atd.).
§ 6 stanoví, který úřad je kompetentní
pro odvětví výčepního povolení
a ta je nyní živnostenský úřad
I. stolice. Pro vdovské právo platí předpis
§ 72 živn. zákona. Zákonný článek
z r. 1899 měl sice také ustanovení o vdovském
právu, avšak nebyla jím chráněna
dostatečně práva nezletilých.
To jsou všechny změny v krátkém výtahu,
jichž vládní návrh zákona přijatého
v senátě se dotýká. Důsledek
tohoto zákona bude ten, že bude jednak zjednán
pořádek a vyrovnání mezi dosavadními
majiteli povolených výčepů licencemi
a mezi majiteli hostinských koncesí; jichž
právo bude takto unifikováno a po stránce
finanční povinnosti rovněž také
sjednoceno a v živnostenském společenstvu na
základě členství obou stejně
vyrovnáno.
Pokud se týče zrušení zákona
o zákazu "pohárkování",
nastane pořádek v tom, že zákon nebude
veřejně přestupován, že legitimnímu
výčepníku lihovin v době předpisy
stanovené bude konečně vráceno jeho
živnostenské oprávnění a nastane
všeobecná náprava ve výčepu i
prodeji lihovin ve směru, pokud se týče postupného
zmírňování požívání
lihovin zlepšeném.
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu doporučuje poslanecké sněmovně
ku schválení usnesení přijaté
senátem.
Národné shromaždenie republiky Československej
usnieslo sa na tomto zákone:
(1) Majitelia výčapných povolení,
udelených podľa zák. čl. XXV/1899 podrobujú
sa predpisom zákona zo dňa 10. októbra 1924,
č. 239 Sb. z. a n. (živnostenského zákona
pre územie Slovenska, a Podkarpatskej Rusi), nakoľko
v tomto zákone nie je inak stanovené.
(2) Ustanovenie predchádzajúceho odstavca netýka
sa majiteľov licencií, udelených podľa
zák. čl. XXV/1899 na výčap alebo predaj
vína vlastnej produkcie v malom. Licencie tieto však
sa zrušujú. Predaj víra vlastnej produkcie
držiteľmi vinohradov a sadov upravuje zvláštny
zákon.
Rozsah oprávnenia majiteľov povolení, ktorých
sa týka § 1, odst. 1., zostáva nezmenený.
Je preto oprávnený:
a) majiteľ povolenia na neobmedzený výčap:
po živnostensky liehové nápoje čapovať
a podávať hosťom, sediacim alebo stojacim v obchodných
miestnostiach alebo mimo nich, k požívaniu alebo v
otvorených alebo uzavretých nádobách
v malom;
b) majiteľ povolenia na obmedzený výčap:
aa) pohárkovať, t. j. podávať k požívaniu
v obchodných miestnostiach len v kalíškoch
najvyššie jednodecilitrových liehové nápoje
s vylúčením liehu a z tohoto zhotovenej obyčajnej
pálenky, ako aj s vylúčením piva;
bb) čapovať cez ulicu, t. j. podávať k
požívaniu mimo obchodných miestností
v otvorených nádobách v malom liehové
nápoje s vylúčením liehu a z neho
zhotovenej obyčajnej pálenky, ako aj s vylúčením
piva;
cc) predávať pivo a víno v láhvach,
t. j. podávať pivo a víno v uzavretých
láhvach k požívaniu v obchodných miestnostiach;
c) majiteľ povolenia na predaj liehových nápojov
v malom: predávať liehové nápoje po
živnostensky len v uzavretých nádobách
k požívaniu mimo obchodných miestností,
d) majiteľ povolenia na predaj liehových nápojov
vo veľkom predávať víno, vinný
mušt a ovocné víno v množstve najmenej
50 litrov, pivo najmenej po 25 litroch, lieh a z tohoto zhotovenú
obyčajnú pálenku aspoň po 100 litroch,
ostatné pálené liehové nápoje
najmenej po 25 litroch alebo vo väčšom množstve.
Nakoľko už vydané výčapné
povolenia stanovia iný rozsah oprávnenia než
v jednotlivých ustanoveniach § 2 tohoto zákona
je uvedené, je smerodajná pre rozsah oprávnenia
výčapná listina.
Za liehové nápoje vo smysle tohoto zákona,
považuje sa lieh, pálené liehové tekutiny,
ďalej liehoviny spôsobilé k požívaniu,
pivo, víno.
(1) Povolenie treba vždy odňať, keď vzniknú
alebo objavia sa také okolnosti, ktoré keby jestvovaly
alebo boly známe pri udelení povolenia, boly by
dôvodom k odopretiu povolenia.
(2) Ďalej môže byt povolenie odňaté
okrem prípadov upravených predpismi živnostenského
zákona z nasledujúcich dôvodov:
a) keď majiteľ povolenia upadne do konkurzu;
b) keď majiteľ povolenia uvedie do obchodu akýkoľvek
zdraviu škodlivý nápoj, alebo víno zákonným
článkom XLVII/1908 zakázanej akosti, alebo
nejaký iný nápoj pod falošným
menom alebo falošným označením;
c) keď majiteľ povolenia neučiní zadosť
záväzkom s povolením spojeným ani napriek
napomenutiu;
d) keď majiteľ povolenia bez príčiny neprovodzuje
povolenie po tri mesiace od vydania povolenia, alebo pozdejšie
z ktorejkoľvek príčiny po celý jeden
mesiac;
e) keď majiteľ povolenia svoje povolenie prenajme alebo
povolenie toto prenesie na iného;
f) keď majiteľ povolenia nevyhovie výzve živnostenského
úradu, aby preniesol povolenie z nevyhovujúcej miestnosti
do miestnosti nezávadnej;
g) keď prestane zamestnanie majiteľa povolenia, na základe
ktorého povolenie obdržal;
h) v prípade priestupkov § 85 zákonného
článku XL/1879 stanovených.
K odňatiu povolenia je príslušný živnostenský
úrad I. stolice.
Ohľadom práva vdovského platia predpisy §
72 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n.
Zákon tento nadobudne účinnosti dňom
vyhlásenia, ktorým dňom pozbýva platnosti
§ 11 zákona zo dňa 10. decembra 1918, č.
64 Sb. z. a n., o mimoriadnych prechodných ustanoveniach
na Slovensku a zák. čl. XXV/1899. Pre obdobie počínajúce
dňom 1. januára 1929 poplatok za povolenie nebude
viac vyrubovaný.
Prevedením tohoto zákona poveruje sa minister priemyslu,
obchodu a živností v dohode s ministrom financií,
ministrom zemedelstva a ministrom sociálnej pečlivosti.