II. volební období. | 8. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno
račiž se usnésti:
Vládě republiky
Československé se ukládá, aby podle
odst. 7. §u 12 zákona ze dne 24. června 1926,
čís. 103 Sb. z. a n. zařadila město
Mladou Boleslav, vzhledem k mimořádným drahotním
poměrům do skupiny míst B činovného
státních zaměstnanců.
Město Mladá Boleslav
bylo již za Rakouska nařízením ze dne
7. října 1913, čís. 216 pro mimořádné
drahotní poměry přeřaděno do
II. třídy aktivních přídavků,
do níž podle zákona ze dne 16. února
1907 čís. 34 ř. z. patřila města
mající přes 40.000 obyvatel, ačkoliv
Mladá Boleslav měla podle sčítání
ze dne 31. prosince 1910 jen 16.340 obyvatel. Toto zařazení
Mladé Boleslavě do vyšší třídy
aktivní bylo ponecháno v platnosti i za republiky,
až zákonem čís. 103 ai 1926 (§
12 bod 3) bylo zrušeno.
Ale mimořádné
drahotní poměry, jež přiměly
rakouskou vládu k přiznání vyšších
aktivních přídavků zaměstnancům
státním v Ml. Boleslavi nejen se nezmírnily,
ba naopak se zhoršily.
Mimořádná
drahota v Ml. Boleslavi a jeho nejbližším okolí
vznikla za Rakouska i za republiky a dosud vzniká jednak
převážně průmyslovým rázem
města a jeho okolí, jednak jeho geografickou polohou.
V městě Mladé
Boleslavi a jeho okolí jsou četné závody
průmyslové, které zaměstnávají
velice mnoho dělnictva a úřednictva (cca
7000), čímž spotřeba produktů
zemědělských i průmyslových
jest nadmíru vysoká. Z větších
podniků jsou to:
Škodovy závody v Ml. Boleslavi | 1.700 | |||
Fa. Cosmanos v Josefově Dole | 1.300 | |||
Klingerovy textilní závody | 1.100 | |||
Rolnická strojírna (dříve Dobrý) | 300 | |||
Arbor v Debři | 270 | |||
Lihovar v Mladé Boleslavi | 120 | |||
Akumulátorka Tuder v Ml. Boleslavi | 100 | |||
Fa. Günsburg v Mladé Boleslavi | 70 | |||
Fa. Suchar v Mladé Boleslavi | 70 |
Též Kosmonosy se svým
ústavem choromyslných, majícím 160
zaměstnanců a přes 1200 nemocných,
zeslabují značně zásoby životních
potřeb v Mladé Boleslavi a okolí.
Tímto průmyslovým
rázem okolí mladoboleslavského se stalo,
že blízké obce: Čejetice, Dalovice,
Debř, Josefův Důl a Kosmonosy měly
při sčítání 15. února
1921 na ploše cca 34 čtv. km 8864 obyvatel, takže
připadá na 1 čtv. km 258 obyvatel, ač
hustota obyvatelstva v soudním okrese mladoboleslavském
jest pouze 166 obyvatel.
Počet obyvatelstva v Ml.
Boleslavi a tím spotřebu životních potřeb
zvyšuje také vojenská posádka, četné
úřady státní, školy i ústavy
peněžní, které z důvodů
politických, kulturních i hospodářských
v městě jsou umístěny, geografickou
polohou svou a dobrým železničním spojením
láká město Mladá Boleslav a zemědělská
část jeho okolí přečetné
kupce z přelidněných končin severních
Čech, jež jak známo, v oboru zemědělské
výroby nestačí krýti potřebu
tamního obyvatelstva. Proto přijíždějí
ze severních Čech houfně drahou, automobily
a jinými povozy na týdenní trhy do Mladé
Boleslavi, ano i do okolí
a dávají za vše cenu žádanou, často
i přeplácejí, jen aby zásobili sebe
nebo mohli uspokojiti své zákazníky. Množství
potravin takto z Ml. Boleslavě a jejího okolí
různým způsobem vyvezené nelze nikterak
zjistiti.
K dopravě drahou do severních
Čech bylo na nádražích mladoboleslavských
v měsíci září odevzdáno:
Na hlavním nádraží v Ml. Boleslavi:
140.910 l mléka, 5040 kg másla, 623.480 kg mouky,
90.430 kg zeleniny, 60.080 kg ovoce.
Na místním nádraží
v Ml. Boleslavi: 200 kg másla, 2900 kg zeleniny, 850 kg
tvarohu.
Na nádraží
Josefův Důl - Kosmonosy: 5520 kg zeleniny, 28.790
kg ovoce.
Tak se odebírá Ml.
Boleslavi velké množství denních potřeb
životních, lepších kvalit a pro mladoboleslavské
obyvatelstvo zůstává zboží celkem
druhořadé, k tomu ještě množství,
nepostačující poptávce. Proto také
požadují se za ně ceny jako za zboží
prvořadé. Tím se stává, že
mnohé rodiny zaměstnanecké i občanské
z města Mladé Boleslavě, zařazené
do skupiny C činovného (čili skoro nejnižší
- tedy skoro nejlacinější) nakupují
životní denní
potřeby i výrobky průmyslové v hlavním
městě Praze, zařazené do skupiny A
činovného (čili nejvyšší
- tedy v místě nejdražším) a přes
vysoké jízdné drahou, při společném
nákupu získávají.
Jsou totiž nejen denní
potřeby životní, nýbrž i výrobky
průmyslové v Ml. Boleslavi dražší
než v Praze. Vedle drahoty potřeb těžce
doléhá na zaměstnance nedostatek bytů
a výše nájemného. Řada zaměstnanců,
do Ml. Boleslavě po převratě přeložených,
nemá zde bytu rodinného, je nucena žíti
rozděleně, na dvě strany.
Nájemné v domech novějších i
za skrovný dvoupokojový byt převyšuje
činovné skupiny C i B. Menší nájemné
v domech starých má býti podle chystaného
zákona o stavebním ruchu zvýšeno příspěvky
do bytového fondu na úroveň nájemného
v domech nových.
Je-li v Praze, Brně, Bratislavě
přiznáno činovné skupiny A snad nikoliv
z důvodů drahotních, nýbrž jen
proto, že to jsou města hlavní, Praha sídlo
centrálních a nejvyšších úřadů,
Brno a Bratislava sídlo úřadů zemských,
nelze pak přehlížeti, že po provedení
zákona o župním
zřízení Mladá Boleslav má býti
městem župním a že jako sídlo úřadů
župních snad zaslouží, aby zaměstnanci,
v úřady zdejší ustanovení, lišili
se činovným od zaměstnanců v posledním
okresním (župním) městečku, nebo
i větší vesnici.
Zvláštní prosbu vznášejí
k vládě železniční zaměstnanci,
jichž služebnou jest "Mladá Boleslav hlavní
nádraží", aby totiž zvýšeno
jim bylo činovné stejnou měrou jako zaměstnancům
jiných státních úřadů
a podniků mladoboleslavských, aby nebyli trestáni
za to, že bez jejich viny
nebo zásluhy hlavní nádraží mladoboleslavské
nestojí v katastru obce Mladoboleslavské, nýbrž
v katastru sousední obce Čejetice.
Shora uvedené důvody
svědčí o tom, že jsou dány podmínky
odst. 7. §u 12. zákona ze dne 24. června 1926
čís. 103 Sb. z. a n. pro přeřazení
města Ml. Boleslavi o přilehlých obcí
Čejetic a Čejetiček, které tvoří
vlastně jednu souvislou obec, do skupiny míst B
činovného státních zaměstnanců.
Po stránce formální
navrhujeme, aby iniciativní výbor přikázal
tento návrh výboru sociálně politickému
a rozpočtovému k brzkému ústavnímu
projednání.