II. volební období. | 8. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno,
račiž se usnésti:
Vláda republiky Československé
se žádá, aby zvláštním mimořádným
nařízením s ohledem na neobyčejně
nepříznivé poměry bytové a
drahotní v České Třebové město
Česká Třebová zařazeno bylo
do činovného třídy B v duchu odstavce
7. § 12. zákona ze dne 24. června 1926 č.
103 Sb. z. a n.
Zaměstnanci všech
státních úřadů a státních
podniků, jakož i zaměstnanci samosprávných
úřadů bydlící v České
Třebové nejsou uspokojeni zněním zákona
č. 103 ze dne 24. června 1926, jímž
se §em 12. stanoví zásady pro vyměření
činovného podle obcí zařazených
do čtyř skupin míst (A, B, C, D) na základě
poctu obyvatel toho kterého místa, aniž se
béře zřetel na zvláštní
neobyčejné drahotní a bytové, jakož
i jiné poměry.
Zařazení města
České Třebové do skupiny míst
C poškozuje zaměstnance státní i samosprávné,
jelikož město Česká Třebová
již dlouho před válkou bylo zařazeno,
pokud se zaměstnanců státních drah
týče, do vyšší třídy
příbytečného, což dostatečně
dokazuje, že v tomto městě jsou výjimečné
poměry, které se po
převratu nezlepšily, nýbrž staly se ještě
tísnivějšími.
Město s chudým okolím
postrádá toho, co živí města
ostatní s bohatým krajem, totiž dostatek půdy.
Obchod se nesoustředí do města, neboť
okresní město Lanškroun, pokud se týče
Ústí nad Orl., kde jsou umístěny úřady,
okresní, berní správa, soud, odebírá
příliv venkova, který při docházkách
nakupuje.
Rozvoj města jest odvislým
zcela od státních drah, jež zaměstnávají
ve službě staniční, ve výtopně,
v dílnách, při odboru pro udržování
trati v posledních letech téměř 3.000
zaměstnanců. Do tohoto počtu nejsou započítáni
dělníci pracující v sezoně
po přestavbě nádraží, jichž
již po několik roků je zaměstnáno
více než 500. Počet obyvatelů od roku
1843, kdy obnášel pouze 3.080, stoupl v roce 1928
na 10.000 občanů,
při čemž nepřihlížíme
k tomu, že blízké obce Parník, Lhotka,
Rybník a Semanín jsou těsně spojeny
s Českou Třebovou. Rozvoj města také
nejlépe je patrný z přibývajícího
počtu domů - co zatím v roce 1890 počet
domů čítal 611 stoupl počet domů
v roce 1928 na 1.380. Podle
posledního sčítání z roku 1926
bylo majitelů domů ze zaměstnanců
státních drah cca 600, v roce 1928 cca 650.
Kdyby byli vpočítáni
pensisté státních drah mezi majitele domů,
vzrostl by počet majitelů přes polovici všech
v městě.
S obcí Parník, která
je zcela souvislá, tvoří město Česká
Třebová nyní středisko s počtem
obyvatel přes 13.000 a stala se největším
městem mezi Pardubicemi a Olomoucem.
Co zatím v roce 1910 bylo
zaměstnáno ve službách státních
drah v České Třebové 1043 zaměstnanců,
stoupl počet zaměstnanců v roce 1928 na 3.000
a bude ještě větší, jakmile dojde
ku dohotovení seřaďovacího nádraží
v České Třebové, což se stane
v září t. r.
Zaměstnanců českoslov.
státních drah s pensisty a členy jejich rodin,
kteří jsou závislí na svých
živitelích je 53.2% všeho obyvatelstva.
Počínaje rokem 1922
bylo nutno přebudovati hospodářství
obce. Požadavky nových zákonných ustanovení
donutily obec Českou Třebovou, že musila zaváděti
dávky ve smyslu zákona ze dne 12. srpna 1921 č.
329 Sb. z. a n. a přebudovati úhradu rozpočtovou,
která do té doby spočívala hlavně
na výnosu daňovém.
Rozvoj města a vynucené
úpravy dlažeb, jichž provedeno po převratě
s chodníky na 1.000 m2,
stoky, jichž zřízeno na 10 km, rekonstrukce
vodovodu potrubím cca 26 km, stavby obytných domů
nájemných, rekonstrukce elektrovodné sítě
připojením na síť Východočeského
svazu v Pardubicích a zrušením vlastní
výroby proudu, vyznačující novodobý
směr.
Obec přikročila
v roce 1923 ke zřízení městského
sirotčince a vybudovala tím svoje chudinství,
jež do té doby mohlo se vykázati pouze vzorně
vedeným chorobincem založeným roku 1911.
Stavba obytných domů
sama o sobě vyžádala si nákladu cca
13,500.000 Kč. Umístěno v obecních
domech cca 200 nájemníků, v další
stavbě domů obytných se pokračuje
a na rok 1929 projektovaná stavba nouzových bytů
v počtu 88 nákladem cca 2,900.000 Kč.
Hlavní příjmy
obecní záležejí ve výnosu vlastního
majetku, výnosu městských podniků,
hlavně elektrárny a ze 40% ve výnose samostatných
dávek a poplatků. Limitováním obecních
přirážek zákonem č. 77 z roku
1927 uhradí se pouze 15% potřeby rozpočtové,
ačkoli v létech dřívějších
- před 30 lety - byly obecní přirážky
hlavním zdrojem příjmů. Nyní
význam přirážek a jejich výnos
pro město značně poklesl.
Z toho všeho je patrno, že
poměry v České Třebové se vyjadřují
vysokými požadavky kladenými na poplatnictvo,
jež je značně stísněno vysokými
sazbami obecních samostatných dávek a poplatků,
což se zřejmě musí projeviti jednak
v činžích, jednak v drahotě bytů.
Potraviny udržují
se rovněž v cenách vysokých, neboť
okolí nedovede a nemůže zásobiti města.
Zeleniny v důsledcích
horské polohy se vůbec nedají pěstovati
a dováženy jsou drahé, většina
dobytka musí se dovážeti z masného trhu
pražského a pokud se týče obilí
- samozřejmě - neboť v tomto směru stát
náš nedostačuje s výrobou obilí
- dováží se z ciziny.
Dojíždění
zaměstnanců státních drah zdražuje
těmto živobytí, nehledě k újmě
na zdraví a výkonnost, jež tím zřejmě
trpí.
Drahé byty v nových
domech tíží, neboť se v nových
domech platí byt o jedné místnosti až
960.- Kč ročně, z jednoho pokoje, kuchyně
a příslušenství až 1240.-, v domech,
postavených se státní zárukou, z jedné
místnosti 860.- Kč, z kuchyně a pokoje s
příslušenstvím cca Kč 1600.-.
Byt dvoupokojový v domech,
postavených se státní zárukou, 2.400.-,
třípokojový pak 2.500.- - 3.700.- Kč
podle jeho velikosti a úpravy.
Nájemné v domech,
postavených bez státní záruky jest
činže přiměřeně zvýšena
a platí se až 4.000.- Kč ročně.
Byty větší než třípokojové
nejsou vůbec stavěny, neboť přesahují
platební možnosti gážisty.
Počítaje, že
polovina nových rodinných domků je postavena
gážisty, ať se již jedná o zaměstnance
drah, pošt, samosprávy, nutno vzíti za podklad,
že při stavebním nákladu na rodinný
domek o dvou pokojích, kuchyni a příslušenstvím
se zahrádkou cca 60.000.- Kč vyžaduje úmorové
služby s udržováním 8.5%, tedy cca 5.000.-
Kč ročně. Domek o jednom pokoji obytném,
kuchyni a příslušenstvím vyžaduje
v místě nákladu nejméně 40.000.-,
tedy cca 3.500.- Kč ročně.
Z toho všeho je nutno vyvoditi,
že náklad na nutné životní potřeby
jest v České Třebové stejně
vysoký ne-li vyšší, než v městech
jiných, jak jistě ze zpráv státního
úřadu statistického musí býti
zřejmo, neboť i pro Českou Třebovou
jsou ceny potravin zjišťovány a objevují
se v průměru cen, jež zjišťuje státní
úřad statistický pravidelně.
Domníváme se, že
jsme tímto dostatečně odůvodnili nutnost,
aby zaměstnanectvu veřejnému i státnímu,
bydlícímu v České Třebové
bylo oprávněné žádosti a volání
vyhověno a město Česká Třebová
zařazeno do skupiny míst B,
nejméně jak odpovídá to její
početnosti, velikosti a drahotě.
Z důvodů formálních
navrhujeme, aby tento návrh přikázán
byl výboru sociálně-politickému a
výboru rozpočtovému.