Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Soustavnou eleltrisaci našeho státu možno rozděliti ve dvě etapy. Prvá týká se získání konsumu v jednotlivých obcích pomocí primérních rozvodných sítí o napětí nejvýše 22 kV. Tyto základy k provádění soustavné elektrisace položily ve valné části našeho státního území všeužitečné elektrické podniky. Nyní při stále stoupající spotřebě elektrické energie přechází soustavná elektrisace do druhé etapy, kdy nastává obstarávání společné výroby elektrické energie sousedními elektrickými podniky tím, že zdroje podniků těch budou spojovány sítěmi o vysokém napětí 60 kV nebo 100 kV a to hlavně za tím účelem, aby bylo uspořeno na stavbě nákladných reservních strojů a aby elektrická energie byla vyráběna ve velkém, pokud možno v elektrárnách důlních.

Generelní projekt na stavbu těchto síti o vysokém napětí, kterými by byly veškeré hlavní zdroje elektrické energie v naší republice vzájemně spojeny, byl v ministerstvu veřejných prací vypracován a bude jeho provedení spolu s příslušnými transformovnami vyžadovati úhrnem okrouhle nákladu 700,000.000 Kč.

z toho připadá na zemi

Sítě tyto mohou býti vybudovány postupně. Stavba jich může se zahájiti teprve v té době, kdy možno očekávati, že v několika málo letech (5 až 10 letech) dostaví se taková spotřeba energie, která zaručí jejich rentabilitu.

Sítě o vysokém napětí a rovněž i příslušné transformační stanice vyžadují poměrně značného nákladu.

Dvojité vedení 100 kV o průřezu 95 mm² stojí průměrně na 1 km 250.000 Kč, jednoduché vedení o témž napětí a průřezu stojí 150.000 Kč. Dvojité vedení o napětí 60 kV a průřezu 70 mm² stojí 190.000 Kč a jednoduché vedení o témž napětí a průřezu stojí 110.000 Kč.

Rentabilita těchto vedení se dostavuje, když je dopravováno vedením o napětí 100 kV ročně průměrně 40,000.000 kWh a vedením o napětí 60 kV ročně průměrně 20,000.000 kWh.

Z uvedeného vysvítá; že musí býti elektrisace již ve stadiu dosti pokročilém, aby ke stavbě takovýchto vedení se mohlo přikročiti.

Stavby těchto vedení musily býti pro jich nákladnost až na vedení Ervěnice - Praha, které loňského roku dopravilo 120;00:000 kWh, odloženy na dobu pozdější. Tím, že elektrickým podnikům bude poskytnut na tyto sítě úvěr při nižší úrokové sazbě; uspíší se stavba těchto zařízení a v důsledku toho odpadnou nehospodárné investice na rozšiřování výroben elektrické energie.

K poskytování tohoto levnějšího úvěru má sloužiti t. zv. elektrisační fond, který se podle tohoto zákona zřizuje při ministerstvu veřejných prací, jako samostatná právnická osoba a který si potřebné peněžní prostředky obstará výpůjčkami: V tom směru bylo zahájeno jednání s Ústřední sociální pojišťovnou a jinými ústavy, jež mělo příznivý výsledek. Kromě toho může si fond podle § 3. opatřovati výpůjčky vydáváním dílčích dlužních úpisů, jež budou požívati sirotčí jistoty. Za placení úroků a umořovacích částek těchto v půjček ručí stát.

Podle § 2, odst. 2. stanoví se úroková míra ze zápůjček, které fond všeužitečným elektrickým podnikům poskytne, nejméně 4%.

Rozdíl mezi úrokem z výpůjček fondem kontrolovaných a úrokem, placeným fondu elektrárenskými společnostmi z poskytnutých zápůjček, nese stát. Tento rozdíl by činil při úhrnné výši výpůjček 200,000.000 Kč zákonem tímto povoleně v případě, že úrok z výpůjček fondem uzavřených obnášeti bude 5¹/₂% a ze zápůjček fondem poskytnutých 4%, ročně částku 3,000.000 Kč.

Zákon tento dovoluje poskytnouti zápůjčky až do 200,000.000 Kč. Jakkoli částka tato nedosahuje ani ¹/₃ úhrnných investic na sítě a transformovny o vysokém napětí; jak nahoře uvedeno, přece možno tuto částku považovati na řadu let za dostačující.

Pokud jde o primérní přípojky k venkovským obcím, jež provádějí se zpravidla o napětí 22:000 V a nižším, mohou býti státem podporovány na základě § 3 zákona ze dne 1. července 1926, č. 39 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 28. června 1928, č. 112 Sb. z. a n.

Elektrisační fond je spravován ministerstvem veřejných prací v dohodě s ministrem financí. O hospodaření s tímto fondem bude předkládána každoročně zpráva Národnímu shromáždění. Kromě toho budou dluhopisy o výpůjčkách fondu kontrasignovány předsedou Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Poněvadž je nutno, aby úhrada: úrokových rozdílů byla zařazena do státního rozpočtu, bylo nutno účinnost zákona odsunouti k 1. lednu 1930. Zápůjčky z elektrisačního fondu bude však možno poskytovati i na ta shora uvedená elektrická zařízení, která budou postavena po vyhlášení tohoto zákona.

Zemědělský výbor usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně k přijetí následující osnovu zákona a připojené 3 resoluce.

Rozpočtový výbor připojil se k usnesení výboru zemědělského a doporučuje poslanecké sněmovně připojenou osnovu zákona jakož i resoluci ke schválení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Při ministerstvu veřejných prací zřizuje se státní elektrisační fond, který jsa právnickou osobou může samostatně nabývati práv a se zavazovati.

(2) Navenek zastupuje fond ministr veřejných prací, pokud jde o výpůjčky (§ 3) spolu s ministrem financí. Dluhopisy o výpůjčkách fondu kontrasignuje předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(1) Účelem elektrisačního fondu jest poskytnouti elektrickým podnikům prohlášeným za elektrické podniky všeužitečné nebo na takové přeměněným podle zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., o státní podoře při zahájení soustavné elektrisace nebo zákona ze dne 1. července 1921, čís. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon čís. 438/1919 Sb. z. a n., zápůjčky na výstavbu elektrických vedení budovaných pro napětí 60.000 V a vyšší a příslušných transformoven, pokud tato zařízení budou postavena po vyhlášení tohoto zákona.

(2) Úroková míra těchto zápůjček stanoví se nejméně 4%. Bližší podmínky úvěru stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

(1) Elektrisační fond opatřuje si peněžní prostředky v letech 1930 - 1945 do výše 200,000.000 Kč výpůjčkami. Dílčí dlužní úpisy na tyto výpůjčky případně vydané požívají sirotčí jistoty. Za řádné placení úroků a umořovacích částek z těchto výpůjček ručí stát.

(2) Jednání a listiny, kterých je třeba ku provedení § 2 a § 3, odst. 1., jsou prosty kolků a poplatků.

Umořovací doba zápůjček podle § 2 a výpůjček podle § 3, musí býti shodná a nesmí překročiti dobu 30 let.

(1) Běžnými příjmy jsou především úroky a umořovací splátky zápůjček elektrických podniků všeužitečných (§ 2, odst. 1.).

(2) Rozdíl mezi úrokem z výpůjček podle § 3 a úrokem placeným ze zápůjček elektisačním fondem poskytnutých nese stát.

Rozpočet fondu jest součástkou státního rozpočtu. Fond spravuje v dohodě s ministrem financí ministr veřejných prací, který je povinen podati každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření s fondovními prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku. Zpráva bude součástí celkového státního závěrečného účtu.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930. Jeho provedením se pověřují ministři financí a veřejných prací v dohodě s ostatními súčastněnými ministry.

Usnesení zemědělského výboru ze dne 19. ledna 1922 a rozpočtového výboru ze dne 26. ledna 1922 čís. 3411, jímž povolena státní bezúročná půjčka Svazu Krasových obcí na elektrisaci Mor. Krasu až do výše 5 milionů Kč mění se tím, že:

a) půjčka státní na elektrisaci obcí a jeskyní v Mor. Krasu a záchranná opatření dómu Masarykova u Macochy snížením dna Punkvy o 6 metrů zvyšuje se na 7 milionů Kč Svazu obcí Mor. Krasu.

b) Úrokování státní půjčky započne 4% od 1. ledna 1930.

c) Půjčka ta jest splatnou v celku za 20 roků Západomoravskými elektrárnami v Brně.

Svaz Krasových obcí, akciová společnost Mor. Kras a západomoravské elektrárny v Brně jsou povinny nově obnovené jeskyně v Mor. Krasu v rámci této půjčky bezplatně elektrickým světlem opatřiti.

Vláda se vyzývá, aby v době co možno nejkratší předložila návrh zákona, jímž by stávající zákony elektrisační byly unifikovány a přizpůsobeny budoucímu rozvoji soustavné elektrisace.

Státní elektrárenské radě se ukládá, aby za účelem kontroly a správy elektrárenského fondu utvořila výbor, který by hospodaření fondu vedl v evidenci.

Vláda se vybízí, aby subvence a podpory poskytovala jen takovým elektrisačním družstvům, která se zaváží, že přijmou za členy všechny hlásící se zájemce a že družstevní podíly určí tak, aby se tím neztěžoval nebo neznemožňoval přístup osob hospodářsky slabších.