Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1928.

II. volební období. 7. zasedání.

2095.

Odpovědi:

I. vlády na interp. posl. Simma, inž. Junga, dr. Wollschacka a druhů o vyplácení požitků pensistům (tisk 1713/XVII),

II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" v Novém Jičíně (tisk 1788/XIV),

III. min. národní obrany na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o smrti svobodníka Františka Wilhelma od děl. pl. 9 v Žilině na Slovensku, která zřejmě nastala vinou vojenského lékaře (tisk 1688/XX),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zřízení německé menšinové školy ve Lhotce (tisk 1890/XV),

V. min. národní obrany na interp. posl Schneidera a druhů o leteckém dnu v Křešicích u Děčína (tisk 1847/XXiV),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Netolického, Slavíčka, dr. Klapky a druhů o živnostenských pokračovacích školách a IV. ročníku škol občanských (tisk 1847/XVI),

VII. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o počínání četnického nadporučíka Jiráska, velitele četnického oddělení v Humenném (tisk 1788/IX),

VIII. vlády na interp. posl. dr. Uhlíře a druhů, zda byl vydán výnos o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8 listopadu 1927, čís. 19.422/27 (tisk 1847/II),

IX. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o novém předpisu o dovolených četnictva (tisk 1788/X),

X. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o nesrovnalostech činovného železničních zaměstnanců ve stanici Hrušovany n. J. - Šanov (tisk 1767/XVII),

XI. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Sladkého a druhů o konfiskaci "Nového Bezručova Kraje" ze dne 28. dubna 1928 čís. 18 a o zabavení nápisů na standardách májové manifestace čsl. strany nár. soc. v Opavě (tisk 1688/VI),

XII. vlády na interp. posl. Buřívala, Procházky a druhů o bytové mizerii státních zaměstnanců na Podkarpatské Rusi (tisk 1767/I),

XIII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů o úpravě zahraničního přídavku státních zaměstnanců republiky Československé, kteří jsou zaměstnáni ve službě mimo hranice republiky (zaměstnanců čsl. zastupitelských úřadů v cizině) (tisk 1595/VIII),

XIV. předsedy vlády a min. železnic na interp. posl. Buřívala, Procházky, Bergmanna a druhů o refundování škod způsobených zaměstnancům v oblasti Č. Těšína tím, že jim nebyly vyplaceny vyšší drahotní přídavky a přídavky na děti následkem pozdějšího přiznání státního občanství (tisk 1767/XII),

XV. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o nespravedlivém zařadění důstojníků výkonné hospodářské a účetní služby (tisk 1767/X),

XVI. vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o prominutí čekatelské doby podle odst. 5 § 99 platového zákona důstojníkům jmenovaným po 8. červnu 1922 z rotmistrů z povolání (tisk 1767/VI),

XVII. vlády na interp. posl. Červinky, Zeminové, Bergmanna a druhů o hazardování miliony Kč poplatnických peněz předraženou koupí a nemožnou nástavbou domu v Praze-II., Štěpánská ul. čp. 644 nové 37 (tisk 1688/VIII),

XVIII. vlády na interp. posl. Bergmanna, Lance a druhů o systemisaci služebních míst pro zaměstnance státních bánských a hutních závodů (tisk 1403/IV),

XIX. předsedy vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o stavu domu zakoupeného pro nejvyšší účetní kontrolní úřad (tisk 1788/III),

XX. vlády na interp. posl. Krebse a druhů, aby byl podán návrh zákona o všeobecném pensijním pojištění (tisk 1560/II),

XXI. min zemědělství na interp posl. Kurťaka a druhů o nezákonitém zabavení dobytka ve prospěch státu (tisk 1836/III),

XXII. min železnic na interp. posl. dra Schollicha a druhů o bídné dopravě na místní dráze Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou a na místní dráze Suchdol nad Odrou - Fulnek (tisk 1788/II),

XXIII. min. vnitra na interp. posl. Horpynky, dra Schollicha, inž. Junga a druhů o chování hlučínské okresní politické správy k tamním německým tělocvičným spolkům (tisk 1788/XVI),

XXIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Horpynky a druhů o zabavovací praxi censurních úřadů v případě "Vánočních povídek" Karla Hanse Strobla (tisk 1815/VIII).

2095/I (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců H. Simma, inž. Junga, dr. Wollschacka a druhů

o vyplácení požitků pensistům (tisk 1713/XVII).

Ministerstvo financí učinilo opatření, aby pensijní a zaopatřovací požitky splatné dne 1. po případě 2. ledna 1929 byly výjimečně doručovány příjemcům již 31. prosince 1928. O generelní úpravě této věci bude možno uvažovati až po nové zákonné úpravě dnů svátečních.

V Praze dne 10. února 1929.

Ministr pověřený správou ministerstva financí:

Dr. Vlasák v. r.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

2095/II (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlností

na interpelaci poslance dra Schollicha a druhů

o zabavení časopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" v Novém Jičíně (tisk 1788/XIV).

Státní zastupitelstvo v Novém Jičíně zabavilo č 102 časopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" z 7. září 1928 pro obsah místa v interpelaci doslovně uvedeného, ježto v něm shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 14/4 zákona na ochranu republiky.

Soud nálezem z 9. září 1928 č. j. Tl 24/28/2 zabavení potvrdil z týchž důvodů, pro něž státní zastupitelstvo proti časopisu zakročilo. Tím uznal, že státní zastupitelstvo řídilo se ve svém postupu zákonem. Proti rozhodnutí soudu nebylo užito opravných prostředků, čímž se stalo, že soud nemohl přezkoumati své rozhodnutí na podkladě námitek proti zabavení, jež by přednesli ti, kdož cítili se snad zabavením dotčeni.

Poukazuje-li se v interpelaci na nezabavení článku "Svůj k svému" v č. 12. časopisu "Obchodní Obzor" z 23. března 1928 a odvozuje-li se z nezabavení článku, že přehlídku tisku měří dvojím loktem, uvádím, že číslo toto nebylo dle § 21 úř. instrukce k tiskovému zákonu státnímu zastupitelství dáno na vědomí, pročež ve věci nemohlo ničeho zaříditi. Bylo zařízeno, aby podobné přehlédnutí se neopakovalo.

V Praze, dne 25. ledna 1929.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Mayr-Harting v. r.

2095/III (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance inž. Kalliny a druhů

o smrti svobodníka Františka Wilhelma od děl. pl. 9 v Žilině na Slovensku, která zřejmě nastala vinou vojenského lékaře (tisk 1688/XX).

Na základě údajů uvedených v interpelaci nařídil jsem okamžité soudní vyšetřování. Vojenský prokurátor v Bratislavě vyžádav si spisy o průběhu nemoci svob. Wilhelma učinil na mjr. dra Tesaře trestní oznámení. Dále jsem nařídil, aby nezávisle na opatření prvém byla lékařskými znalci prozkoumána příčina a průběh nemoci a příčina smrti svobodníka Wilhelma.

Šetřením lékařských odborníků i nálezem pitevním se však zjistilo, že u svob. děl. pl. 9 Františka Wilhelma jednalo se o počasný nádorovitý proces pobřišnice dolní poloviny břišní, hlavně v pánvi a to nejpravděpodobněji původu tuberkulosního a že nelze přičísti úmrtí svob. Wilhelma nedbalosti neb jednání či opomenutí některé osoby, o němž tato mohla nahlédnouti, že se jím může způsobiti nebo zvětšiti nebezpečí života nebo zdraví.

Posudek znalců byl pak na můj rozkaz zaslán voj. prokurátorovi v Bratislavě, který, když ani ostatním šetřením nevyšlo nic podezřelého na jevo, trestní oznámení podle § 138 v tr. ř. odložil.

Veškeren spisový materiál prozkoumalo pak i zemské vojenské velitelství v Bratislavě a neshledalo důvodů k nařízení kárného řízení.

V Praze dne 16. ledna 1929.

Ministr národní obrany:

Udržal v. r.

2095/IV (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů

o zřízení německé menšinové školy ve Lhotce (tisk 1890/XV).

Ministerstvo školství a národní osvěty zřídivši svrchu jmenovanou školu učinilo ihned též opatření, aby pro ni získáno bylo vhodné umístění. Po příslušném úředním řízení a po provedení komisionelního šetření na místě samém použita byla pro umístění školy volná školní budova, která jest majetkem obce Lubojaty.

Školní budova ta odevzdána byla správci školy dne 15. října 1928, tedy již před podáním interpelace.

V Praze dne 14 ledna 1929.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. M. Hodža v. r.

2095/V (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance R. Schneidera a druhů

o leteckém dnu v Křešicích u Děčína (tisk 1847/XXIV).

Ministerstvo národní obrany podporuje v omezeném rozsahu podniky Masarykovy letecké ligy občasným vysíláním vojenských letounů, které předvádějí většinou lety, které je možno klasifikovati jakožto lety po výtce sportovní.

Statistika letecké civilní dopravy v Československu ukazuje jasně, že bezpečnost dopravy je na československých linkách zaručena v míře, jaké nebylo ani v cizině dosaženo. Pořádání leteckých dnů je nejúčinnější propagandou letectví, neboť jedině tak je možno seznámiti širší obecenstvo s letectvím.

Ježto letectví, třebaže je nejmladší zbraní, skýtá pro vedení války v budoucnosti mnoho nových možností, jest účelné předváděti názorně na leteckých dnech aspoň ukázku, jaké možnosti letectví skýtá a jakou hrozbu zvláště pro civilní obyvatelstvo v sobě chová.

V této činnosti nelze do té doby spatřovati projev militaristických tendencí, dokud nebezpečí války s kterékoli strany není naprosto vyloučeno.

Ani předvádění letů "válečných" (na př. bombardovacích náletů) není podle názoru MNO. vůbec v rozporu s mírumilovnými snahami Československa, poněvadž naše letectvo má cíle výhradné obranné, o nichž veřejnost má býti informována, neboť letecká zbraň má chrániti obyvatelstvo daleko v zázemí před nálety nepřátelských letců.

Vojenští letci létají na strojích Masarykovy letecké ligy na základě zvláštního povolení a to pouze ve volném čase. Na den 14. října 1928 určené dva letouny let. pl. 1 k letu do Děčína nebyly odeslány proto, poněvadž dvě letadla Masarykovy letecké ligy, která přes nepříznivé povětrnostní poměry do Děčína odstartovala, vrátila se po 30ti minutovém letu, ježto toho dne pršelo se sněhem, obloha byla úplně zatažena, výška mraků cca 400 m a viditelnost byla na 4 - 6 km, takže podle sdělení pilotů Masarykovy letecké ligy nebylo radno riskovati přelet přes kopce u Litoměřic.

Z téhož důvodu byl později letecký den v Křešicích odřeknut.

Ministerstvo národní obrany vyšetřilo prostřednictvím Ústředí Masarykovy letecké ligy v Praze, že vstupné bylo vybíráno jenom z části a i z tohoto vybraného vstupného větší část vrácena, pokud bylo o to žádáno, a to nejen na místě, ale i po uvedeném dnu.

Nelze mluviti o podvodu tam, kde lidé ve snaze vyhověti účelu propagačnímu přes krajně nepříznivé počasí odstartovali a tak riskovali životy.

Uspořádání vojenského koncertu v Děčíně a Podmoklech tvořilo část leteckého dne. Kdyby nebyl místní výbor o jeho vhodnosti přesvědčen, nebyl by koncert uspořádal. Že s názorem pánů interpelantů samo obyvatelstvo nesouhlasí, dokazuje velká návštěva diváků na leteckém dnu, ačkoliv počasí ani v Děčíně a zvláště dopoledne nebylo z nejlepších.

V Praze dne 15. ledna 1929.

Ministr národní obrany:

Udržal v. r.

2095/VI.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců Jos. Netolického, J. Slavíčka, dra Klapky a druhů

o živnostenských pokračovacích školách a IV. ročníku škol občanských (tisk 1847/XVI).

Rozhodovati o tom, jde-li v konkretním případě o příspěvky dobrovolné či o příspěvky, zakládající se na právním titulu nebo o tom, mají-li býti dobrovolné příspěvky v rozpočtech obcí ponechány nebo příspěvky zakládající se na právním titulu do rozpočtů obcí zařazeny, náleželo dosud do působnosti příslušných úřadů samosprávných a nějaká ingerence úřadů státních byla ve věci té vyloučena.

Ministerstvem školství a národní osvěty vypracovaný návrh zákona o učňovských školách bude v nejbližší době podle došlých připomínek zrevidován, načež bude o něm zavedeno obvyklé meziministerské řízení.

Ministerstvo školství a národní osvěty vypracovalo rovněž návrh zákona o čtvrtých třídách závěrečných na měšťanských školách, kterým dosavadní jednoroční učebné kursy byly by právně zabezpečeny tak jako jiné třídy měšťanských škol. Tento návrh zákona jest meziministersky projednáván.

V Praze dne 19. prosince 1928.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. M. Hodža v. r.

2095/VII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance H. Bergmanna a druhů

o počínání četnického nadporučíka Jiráska, velitele četnického oddělení v Humenném (tisk 1788/IX).

V interpelaci uvedený rozkaz velitele četnického oddělení v Humenném byl již z rozkazu exponovaného štábního četnického důstojníka v Košicích ze dne 25. srpna 1928 č. j. 2269 pozměněn a povinnost hlásiti se u velitelství četnického oddělení v Humenném omezena pouze na příslušníky četnictva jmenovaného oddělení při jejich mimoslužebních cestách do Humenného.

Opatření to bylo nutným v zájmu udržení vojenského pořádku a kázně, poněvadž bylo zjištěno, že povolení k vzdálení se z místa četnické stanice, ve smyslu ustanovení § 21 kasárního předpisu, jest způsobem příčícím se intencím tohoto ustanovení měrou povážlivou zneužíváno. Ježto se jedná o přechodné kontrolní opatření vyvolané poměry, jež ohrožovaly povážlivě vojenský pořádek a kázeň, za kterou jest velitel četnického oddělení ve svém obvodě osobně zodpověděn, a provedeným šetřením nebylo prokázáno, že by se kapitán Josef Jirásek choval k podřízeným způsobem, uvedeným v interpelaci, nemám důvodu k nějakému opatření.

Jakmile to zájem vojenského pořádku a kázně připustí, bude dotčené opatření opět zrušeno.

V Praze dne 10. ledna 1929.

Minstr vnitra:

Černý v. r.

2095/VIII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance dra Uhlíře a druhů,

zda byl vydán výnos o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 1927, čís. 19.422/27 (tisk 1847/II).

Shora zmíněný nález byl spolu s dalšími nálezy týkajícími se téže otázky úřadům, pokud mají větší styk s obcemi a zásadou tohoto nálezu se dosud neřídily, uveden ve známost a dotazy jednotlivých úřadů ve věci učiněné byly ve smyslu těchto nálezů zodpověděny.

O všeobecné přizpůsobení praxe judikatuře nejvyššího správního soudu v otázce jazyka korespondence s obcemi bude možno učiniti definitivní opatření teprve tehdy, až bude známo usnesení odborného plena tohoto soudu které otázku tu vzhledem k pochybnostem o ní vzešlým v prosinci 1928 znovu přezkoumávalo.

V Praze dne 11. února 1929.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

2095/IX.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Hugo Bergmanna a druhů

o novém předpisu o dovolených četnictva (tisk 1788/X).

Dovolené příslušníků četnictva byly dosud upraveny předpisem o dovolených četnictva, vydaným r. 1895 bývalým ministerstvem zeměbrany, který byl pozměněn částečné výnosem ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1920 čís. 26417-13-20. Ustanovení tohoto předpisu byla nyní v zájmu konformity v některých bodech přizpůsobena zásadám mezitím vydané nové úpravy dovolených důstojníků i rotmistrů čsl. vojska a v zásadě převzata do nového předpisu o dovolených četnictva.

Služební pragmatika se vůbec nevztahuje na příslušníky četnictva. Pokud pak jde o platový zákon č 103/1926, tak ani zákon tento v části čtvrté, která jedná o vojenských a četnických gážistech, nečiní zmínky o dovolené a to ani poukazem na předchozí příslušná ustanovení. Ostatně výměra dovolených příslušníků četnictva je podle nového předpisu vyšší než výměra dovolených ostatních státních zaměstnanců. Nelze proto v něm shledávati porušení zákonů a opomíjení vůle zákonodárcovy nebo zkrácení nabytých práv příslušníků četnictva.

V Praze dne 17. ledna 1929.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

2095/X.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Bergmanna a druhů

o nesrovnalostech činovného železničních zaměstnanců ve stanici Hrušovany n. J. - Šanov (tisk 1767/XVII).

Požadavku v interpelaci vyslovenému bylo vyhověno vládním nařízením ze dne 14. září 1928, čís. 163 Sb. z. a n., kterým obec Šanov byla pro výměru činovného zařaděna do skupiny C a náleží tudíž nyní železničním zaměstnancům, jejichž trvalé působiště jest v této obci, tedy zaměstnancům na stanici Hrušovany - Šanov toto činovné.

Policejní expositura v Hrušovanech - Šanově byla zřízena jako součást policejního ředitelství v Brně. Pro zaměstnance této policejní expositury, pokud tam nejsou jen přechodně přiděleni na výpomoc, nýbrž trvale přikázáni službou, dlužno považovati Hrušovany - Šanov za trvalé úřední působiště, rozhodné podle platných zákonných předpisů též pro výměru činovného. Naproti tomu zaměstnancům, kteří jsou zmíněné exposituře přiděleni jen přechodně na výpomoc a mají proto své úřední trvalé působiště v Brně, přísluší činovné skupiny A.

V Praze dne 11. února 1929.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

2095/XI.

Odpověď

ministra vnitra

a ministra spravedlností

na interpelaci poslance Václava Sladkého a druhů

o konfiskaci "Nového Bezručova Kraje" ze dne 28. dubna 1928 čís. 18 a o zabavení nápisů na standardách májové manifestace čsl. strany nár. soc. v Opavě (tisk 1688/VI).

Číslo 18 časopisu "Nový Bezručův Kraj" z 28. dubna 1928 zabavilo státní zastupitelstvo v Mor. Ostravě pro místa v interpelaci uvedená, ježto v jich obsahu shledalo skutkovou podstatu přečinu podle §u 300 tr. z. a §u 14/5 zákona na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem nutně vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování obsahu zmíněných míst.

Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že státní zastupitelstvo řídilo se při svém postupu proti časopisu zákonem.

Proti rozhodnutí soudu, jímž zabavení v celém jeho rozsahu bylo potvrzeno, nebylo užito opravných prostředků, takže rozhodnutí soudu stalo se právoplatným.

Vytýkají-li páni interpelanti, že v místě ad 5 interpelace zabaveno bylo i prohlášení poslance obsahující volání, aby republika byla spravedlivá, pokroková a demokratická, odkázati jest na větu tomuto projevu bezprostředně předcházející, i k tomu, že veškerá místa zabavena byla v jediném článku a do té míry do sebe zasahují, že je nutno pokládati jako celek. Nelze proto vytrhávati jedinou větu a vykládati ji zcela samostatně bez souvislosti s obsahem předcházejících projevů, v nichž shledal neodvislý soud štvavé hanobení republiky, jež jest způsobilé snížiti její vážnost a ohroziti obecný mír.

Právem proto státní zastupitelství oceňujíc veřejný zájem na potlačení závadných projevů rozhodlo se pro zabavení.

Za daného stavu věci není zákonného podkladu pro opatření, aby zabavení bylo zrušeno.

V interpelaci uvedené standardy zabavilo policejní ředitelství v Opavě, ježto dle náhledu jmenovaného úřadu vyobrazení i nápisy na obou standardách příčily se veřejnému řádu a zakládaly skutkovou podstatu přečinu dle § 300 tr. z., neboť bylo jimi hanobeno rozhodnutí vlády o správní reformě a o sociálním pojištění způsobem popuzujícím k nenávisti ku vládě a sesměšňujícím její členy. Proti tomuto opatření policejního ředitelství v Opavě stížnost k nadřízené zemské správě politické podána nebyla a tím bylo vyloučeno, aby postup policejního ředitelství byl v instančním pořadí přezkoumán.

Vzhledem k uvedenému není také ohledně zabavení obou standard podkladu k opatření, které je v interpelaci žádáno.

V Praze dne 30. listopadu 1928.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Mayr-Harting v. r.

Ministr vnitra:

Černý v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP